Použití nářečí nebylo typické jen pro české kritickorealistické drama, ale pro celý český realismus s vesnickou tematikou (tedy i pro prózu). Hlavním důvodem užití nářečí bylo dosažení autentičnosti děje a postav.
b) Rozeberte souvětí první a poslední ukázky.
Rozbor souvětí byl již několikrát naznačen (zjišťujeme počet vět - počítáme přísudky, hledáme hlavní a vedlejší věty, určujeme druh souvětí, druhy vedlejších vět ...).
c) Stupňování přídavných jmen (viz předposlední ukázka).
Některá přídavná jména mohou vyjadřovat trojí stupeň vlastnosti:
první stupeň vyjadřuje základní míru vlastnosti (rychlý)
druhý stupeň vyjadřuje větší míru vlastnosti než stupeň první (rychlejší)
třetí stupeň vyjadřuje největší míru vlastnosti (nejrychlejší).
Toto vyjadřování různé míry vlastnosti se nazývá stupňování. Několik přídavných jmen tvoří druhý stupeň nepravidelně (dobrý - lepší, špatný - horší). Podobně jako přídavná jména se stupňují i příslovce.
d) Vyhledejte v poslední ukázce slova přejatá, najděte česká synonyma.
statičnost (nehybnost, neměnnost), stereotyp (ustálená představa, ustálený navyklý způsob reagování či jednání ...), automatismus (mimovolnost, samočinnost, ustálené, navyklé a bezmyšlenkovitě prováděné jednání ...).
Žádné komentáře:
Okomentovat