Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

4) Čtvrtý svět – podstatná část zemí jihu

• převaha tradičního hospodářství, které je založeno na zemědělství
• nízký stupeň industrializace
• stále se zvyšující počet obyvatel(př.Indie, Pákistán, Nigérie)
• velké sociální rozdíly
• značná zahraniční zadluženost, ekonomoka stagnuje
• ke čtvrtému světu se řadí i dosud existující komunistické státy – Kuba a také některé postkomunistické státy – Mongolsko, Laos

5)pátý svět – nejchudší země světa
• HDP/obyv nedosahuje ani 400USD
• země Sahelu, střední a východní Afriky, Afgánistán, Bangladéš, Bhútán, Kambodža, Napál

b) ČR – hospodářství, oblasti a jejich životní prostředí

• Hospodářství
o Sever x jih
o Sever – průmyslově rozvinutější
o Jih – zaostalý – osamocené závody

1948-1989

o znárodňování
o kolektivizace
o RVHP – rozvoj těžkého průmyslu – zátěž pro dopravu, ŽP a útlum spotřebního průmyslu

• 1948 – 1989 růst počtu obyvatel – roste počet pracujících centrální plánovaní „pětiletky“
• Po r. 1989
o přechod k tržnímu hospodářství
o transformace ekonomiky – restituce(navráceni majetku)
o zlepšení kvality
o modernizace výroby
o nejvíce lidí zaměstnáno ve službách…..60%
o v zemědělství…5%
o průmysl, doprava, staveb….35%
• Transformace ekonomiky
o úkoly transformace:
 1)zvýšení efektivity výroby
• (levněji a jen pro odbyt)
 2)zvýšení kvality výrobků
• (dosáhnout konkurence schopných národů)
 3)zlepšování ekologických podmínek
 4)privatizace
• zásadou transformace je omezování vlivu státu na chod hospodářstvíje třeba zapojit zahraniční kapitál

2) Druhý svět – postkomunistické státy

• probíhá proces transformace na tržní ekonomiku
• středoevropské země, baltské země(horší je situace na Balkánu a zemích SNS – někteří ekonomové řadí Albánii a asijské země SNS k jihu)

3)třetí svět – rozvojové státy
• při překonání zaostalosti dosáhly určitého pokroku

a) většina z těchto států má obrovská ložiska ropy a sdružuje se do organizace OPEC
o vysoký HDP/obyv
o vysoká průměrná životní úroveň
o oblast Perského zálivu, Libye

b) nově industrializované země – asijští draci
o Singapur, Taiwan, Thajsko, Malajsie, Hongkong, Korejská republika, Indonésie
o Po rychlém ekonomickém růstu se však koncem 90.let projevily ekonomické problémy(přesto patří k vyspělým ekonomikám)
c) středně rozvinuté země Latinské Ameriky – zejména Chile, Argentina, mexiko, Venezuela

Státy podle formy vlády

• 2 základní politické formy státu – monarchie a republika
Nejvíce zastoupeny republiky :
o A)PARLAMENTNÍ
- pravomoci prezidenta omezeny ve prospěch parlamentu, vlády a jejího předsedy
- ve většině evropských zemí

o B)PREZIDENTSKÁ
- prezident volen přímo
- parlament má pravomoci jen v legislativní sféře
- prezident vytváří vládní kabinet a stojí v jeho čele
- v USA

o C)PARLAMENTNĚ – PREZIDENTSKÉ
- tvoří přechodný typ
- vláda je závislá na důvěře parlamentu, v čele vlády – premiér
- prezident nezávislý na parlamentu
- Francie, Rusko, Egypt, Senegal

• Monarchie : hlavou státu panovník :
o A)PARLAMENTNÍ – úloha panovníka je reprezentativní – Británie, Dánsko, Norsko
o B)ABSOLUTNÍ – dnes jen 4 státy : Saudská Arábie, Omán, Spojené arabské emiráty, Vatikán(teokratická absolutní monarchie=vláda ve jménu Boha)


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Státy podle způsobu vlády: 2
9. Teorie státu, druhy a formy státní moci
Stát, znaky, funkce; státní moc, dělba. Politika, charakteristika 1)
Funkce státu 2)
2. Formy státu, formy vlády 1
Podle vztahu mezi jednotlivými územními částmi státu 2
Demokracie, její principy. Železný zákon oligarchie. 3
Demokracie má 2 základní formy 4
1) Stát a pojmy s ním související
2) Stát a pojmy s ním související
3) Stát a pojmy s ním související
4) Stát a pojmy s ním související
5) Stát a pojmy s ním související
6) Stát a pojmy s ním související
Články na hledaný výraz "Stát" naleznete na bezuceni.cz

Státy podle způsobu vlády:

• Režimy
o A)DEMOKRATICKÝ – státní moc odvozena od lidu , ten má možnost účastnit se politických rozhodování
- moc výkonná, zákonodárná, soudní
- ústava zajišťuje občanská práva a svobody

o B)AUTOKRATICKÝ(diktátorský, totalitní)
- dnes v několika zbývajících komunistických státech a ve vojenských diktaturách – př.Barma, Súdán


Státy podle územní organizace

• Státy:
o A)UNITÁRNÍ(jednotné) – mají jednu soustavu nejvyšších orgánů státní moci a správy a jedinou ústavu
o B)SLOŽENÉ (federativní, spolkové) – existují i menší útvary(země, státy, republiky, provincie), které mají vlastní mocenské orgány

Sever a jih
• nerovnoměrnost v dosaženém stupni ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje
• základní dělení na bohatý sever a chudý jih se užívá od 70.let
• k ekonomicky vyvinutějším zemím patří země ležící na severní polokouli(včetně Izraele, Austrálie, Nového Zélandu, Jihoafrické republiky)


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Státy podle způsobu vlády: 1
9. Teorie státu, druhy a formy státní moci
Stát, znaky, funkce; státní moc, dělba. Politika, charakteristika 1)
Funkce státu 2)
2. Formy státu, formy vlády 1
Podle vztahu mezi jednotlivými územními částmi státu 2
Demokracie, její principy. Železný zákon oligarchie. 3
Demokracie má 2 základní formy 4
1) Stát a pojmy s ním související
2) Stát a pojmy s ním související
3) Stát a pojmy s ním související
4) Stát a pojmy s ním související
5) Stát a pojmy s ním související
6) Stát a pojmy s ním související
Články na hledaný výraz "Stát" naleznete na bezuceni.cz

Vyspělý sever

• ¼ obývané souše
• pětina obyvatel
• 85% světového průmyslu
• Vysoký hrubý domácí produkt
• Převládá terciární sektor
• Vysoká životní úroveň obyvatel
Nerozvinutý jih
• nízký domácí produkt
• převažuje primární sektor(těžba, zemědělství)
• nerozvinutá doprava
• nízká produktivita práce
• nízká životní úroveň obyvatel
• lidé žijí v chudobě, nevyhovující hygienické podmínky, podvýživa, negramotnost
• vysoký PP

Hospodářské rozdělení – klasifikace na pět světů

1)první svět – hospodářsky nejvyspělejší státy
• rozvinutá tržní ekonomika
• část Evropy, USA, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Izrael, JAR
• zaměstnanost 60 -80% ve službách


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Státy podle formy vlády 1
9. Teorie státu, druhy a formy státní moci
Stát, znaky, funkce; státní moc, dělba. Politika, charakteristika 1)
Funkce státu 2)
2. Formy státu, formy vlády 1
Podle vztahu mezi jednotlivými územními částmi státu 2
Demokracie, její principy. Železný zákon oligarchie. 3
Demokracie má 2 základní formy 4
Články na hledaný výraz "Stát" naleznete na bezuceni.cz

Průmysl :

o strojírenský(dopravní automobily)
o farmaceutický
o potravinářský
• zemědělství :
o rostlinná výroba převažuje nad živočišnou(drůbež, prasata.skot)
o vinná réva, kukuřice, pšenice
• Zadunají : největší část
o nížinatá – jezero Balaton, Neziderské jezero
o průmysl, zemědělství, rekreace
o sídlo velkých měst : Györ = Ráb – těžké strojírenství(vagóny)
o Székesfehérvár – Ikarus (autobusy)
o Pécs = Pětikostelí – potravinářství
o Budapešť – hl.m.
o dopravní význam
o lázně
• Meziříčí – pohoří Mátra (nejvyšší bod Maďarska – Kékes)
o pěstování vinné révy(sever), sadařství – Tokaj
o Miskole – zemědělské strojírenství
• Zátisí – nejsušší oblast(zavlažování) – obilí, živočišná výroba
o Debrecen – potravinářský průmysl
o Szegemd

29) a) Politické a hospodářské rozdělení světa

Hranice států
• přírodní(přirozené) jako jsou řeky, pohoří
• umělé(např.geometrické – Egypt)

vymezení hranic : podle hlediska historického, národnostního nebo jejich kombinace
index : I = skutečná délka hranic =
min.možná délka hranic (obvod kruhu) I…je větší nebo rovno jedné

pro ČR….810 + 762 + 466 + 256 = 2, 3
158, 4 x 2 x 3, 14

Polsko….1, 75
Norsko……..10

• Funkce hranic : dělíci (bariérová) a spojovací (kontaktní)

Změny na politické mapě
• na počátku 20.stol. bylo na Zemi 55 nezávislých států, po 1.sv.v. 73, po 2.sv.v. 76, začátkem 70.let 150, na konci 20.století 194(dnes 40 závislých území)

Po 1.světové válce vzniklo nejvíce ...

• po 1.sv.v vzniklo nejvíce nových států v Evropě (9)
• ještě po 2.sv.v byla značná část Asie, téměř celá Afrika, ostrovy v Karibiku a Oceánie pod koloniální správou
• od 2.pol. 40.let zánik koloniálního systému
• do roku 1960 – 17 nezávislých afrických států

• přehled :
o 1947 – Indie a Pákistán získaly nezávislost a staly se členy Britského společenství národů
o 1948 – nezávislost Cejlonu, Barmy
o 1949 – Indonésie
o 1956 – Maroko, Tunisko
o 1957 – Ghana
o 1958 – Havajské o-vy se staly státem federace USA
o 1962 – po sedmileté partyzánské válce nezáv. Alžírska
o 1975 – Angola, Mosambik (až po revoluci se jich muselo Portugalsko vzdát, ale dodnes má Azory, Madeiru)
o 1990 – sjednocen Jemen
o 1990 – Namibie
o 1991 – rozpad SSSR
o 1991-93 – rozpad Jugoslávie – 5 států
o 1993 – vznik ČR a SR po rozpadu ČSFR
o 1993 – Eritrea
o 1994 – Palau
o 1.7.1997 – Hongkong k Číně
o 1999 – Macao k Číně a r. 1999 – východní Timor se oddělil od Indonésie

Hospodářství

• zemědělství:
o rostlinná výroba v Podunajské nížině, Východoslovenská nížina
o obilniny, pšenice, ječmen, cukrovka, brambory
o zelenina – papriky, rajčata
• chov skotu, ovcí
• nedostatek paliv
• část elektřiny se musí dovážet(jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice)
• průmysl :
o hutnictví – Košice
o elektrotechnický – Tesla Orava
o petrochemie – výrob umělých hnojiv, vláken, pneumatik
o Slovakofarma Hlohovec – farmaceutický průmysl
o oděvní – Púchov
o dopravní, letecká křižovatka – Žilina
o výroba umělých hnojiv – Šala
Polsko
• 312 683 km2
• 38 630 000 obyv.
• Pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem

Největší města :

o Warszawa (hl.m.) textilní, potravinářský, spotřební průmysl
o Lódz – textilní průmysl
o Kraków
o Wroclaw
o Poznan – středisko obchodu, průmyslu
o Gdansk, Gdyni(Sopoty), Štětín – přístavy
• 3 zóny :
o 1)jižní – jižně od 51.rovnoběžky
 soustředěno 30 % obyv.
 ½ průmyslu  průmyslové srdce
 Ložiska nerostných surovin : černé uhlí, hnědé uhlí, soli, zemní plyn, síra, barevné kovy
 Katovice + dalších 11 měst = Hornoslezská pánev průmysl, hutnictví, výroba železa, těžký průmysl
 Velmi znečištěné (Vratislav, Krakov)
o 2)střední – do 52.rovnoběžky
 zemědělská oblast
 okopaniny ( velký vývozce brambor= 3.místo na světě)
 len, konopí, řepka, chmel
 živočišní výroba : koně, prasata, skot
 Warszawa – hl.m.
 přestavěná po 2.sv.v.
 velké soustředění průmyslu – spotřební, potravinářský
 Lódz – textilní průmysl
 Poznan

3) Severní – námořní doprava

 rekreační oblast – jezera, lesy
 Otetín
 Gdansk
 Gdyně
 Sopoty – lázeňské město
 kulturní centrum
 (katolická církev)

Maďarsko
• 93 032 km2
• 10 160 000 obyv=>10, 3 mil.obyv
• Pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem
• Největší města :
o Budapešť (hl.m.) – 2.mil.obyv.
o Debrecen
o Györ
• Dunaj dělí Maďarsko na 2 části : Malá Uherská nížina a Velká Uherská nížina
• Úrodné sprašové půdy
• Velká naleziště bauxitu – vývoz
• Nedostatečné zásoby paliv

Těžba ropy a zemního plynu

• Těžba ropy a zemního plynu – výhoda – levná přeprava
o těžní věže – u nich vede k samovolnému vznícení plynu
o nebezpečí – tankery – ztroskotají samy, staré se nechají potopit na dno
o ropa znečišťuje a ohrožuje život v mořích a oceánech – ročně se do oceánu dostane 10 mil. tun ropy
o vrstvička ropa na hladině snižuje vypařování mořské vody, a tím nepříznivě ovlivňuje výměnu tepla a vody mezi pevninou a oceánem
o větší zásoby ZP než ropy
• Těžba rud – devastačním prvkem v krajině jsou odvaly hlušiny
o rekultivace je mnohem obtížnější než těžby uhlí
o uran (dřív problém – i v sev. Čechách)
• Těžba stavebních materiálů – těží se všude, vývoz se nevyplatí př. Čertovy schody

b) Střední a východní Evropa – Slovensko, Maďarsko, Polsko

Slovensko
• 49 035 km2
• 5 350 000 obyv.
• Maďarské, Ukrajinské menšiny
• Nejvyšší hora: Gerlachovský štít 2 655m)(Vysoké Tatry); Ďumbier 2 043m(Nízké Tatry)

Nejdelší řeka:

• Nejdelší řeka: Dunaj
• Pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem
• Největší města : Bratislava(hl.m.) – 450 000obyv. – letiště
• Košice – VSŽ =Východoslovenské železárny – 230 000obyv.
• Nitra
• Prešov – universita, těžba kamenné soli
• samostatnost od 1.1.1993
Přírodní poměry
• Karpaty
o Malé Karpaty
o Bílé Karpaty
o Slovenské Beskydy, Nízké Beskydy, Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Slovenské rudohoří
• Slovenský kras – největší krasové území ve střední Evropě
• Podunajská nížina – obiloviny, zelenina, tabák, čočka
• Východoslovenská nížina – řeka Tisa, Hornád, vodní nádž: Zamplinská šírava
Historie
• první útvar – Nitranské knížectví (součást Velkomoravské říše)
• 1018 připojeno k Uhrám
• 1863 – Matice Slovenská
• 1918 Československo

28) a) Kulturní krajina a životní prostředí

Ekologie
• nauka o vzájemném vztahu organismů
• užší pojetí – vztah mezi člověkem a přírodou

Typy krajiny
• 1. přírodní – je původní
o v jejím vývoji se uplatňovaly výhradně přírodní činitelédnes prakticky není (emise, globální oteplování)
• 2. kulturní – na vývoji se podílí i člověk

Krajina a činnost člověka
• před 12 000 úlety začal proces nazývaný zelená revoluce (s rozšiřováním zem.ploch roste i počet obyvatel)
• od pol. 18.stol. – průmyslová revoluceimpulzem pro ni – nedostatek dřeva jako paliva a konstitučního materiálu
o lidé hledali nové zdroje – uhlí
• Činnost člověka – nepřímo ovlivněné (Antarktida, tajga)
o Přímo ovlivněno 93% Evropy
• změny v krajině jsou dnes mnohem rychlejší, je vysoká spotřeba a výroba energie

Přírodní zdroje

o obnovitelné (voda, rostlinstvo)
o neobnovitelné (některé nerostné suroviny)
o nevyčerpatelné (sluneční záření)
o vyčerpatelné

TĚŽBA – ročně se celosvětově vyváží 6 km3 nerostných surovin
• převládá mechanický způsob těžby, který značně porušuje vzhled krajiny
• chemický způsob těžby (např. podzemní složení hornin)=>ohrožuje povrchové a podzemní vody
• Těžba uhlí
o 1 .povrchová – relativně efektivní(94%)
 do hloubky 100m
 severočeská, sokolovská pánev patří k nejv. V Evropě
o 2. hlubinná – 40-50%
 odpad – hlušina obsahuje uhelné příměsi, a proto podléhá samovznícení a tím se do ovzduší dostávají škodlivé látky
 je provázena deformacemi zemského povrchu
• hutní likvidace obcí i známých lázní (Darkov)
• na Karvinsku se očekává pokles terénu o 20m
• Těžba rašeliny – díky nízké výhřevnosti + 90% vody se nevyužívá k tepelným účelům, spíše k zahrádkářství

2) Průmyslová revoluce

o stěhování do míst těžby černého a hnědého uhlí
o hutní průmysl, strojírenský, chemický

3) špatné podmínky pro zemědělství
o vystěhovalectví ( jižní Čechy, Českomoravská vrchovina)

4) malá lidnatost a pohraničí
o vysídlení po 2. sv. v.
o poloha Železné opony

• 12. – 15. století – obce (1960 – 8 000, 1990 – 4 000, 1996 – 6 232)
• 13.,14.století
o hustá síť menších měst ( centra – Praha,Plzeň,Brno,Olomouc)
o hodně malých sídel
 do 2000 obyvatel – 25%
 do 1000 obyvatel – 80%
• 19. století
o změny ve struktuře – stěhování z venkova do měst
o rychlý růst měst – průmysl, těžba surovin, dopravní železnice
o reurbanizace . stěhování na venkov, z centra na okraj

Funkce měst:

o polyfunkční – střediska obchodu, průmyslu
o lázeňská
o dopravní

• velkoměsta:
o Praha 1,2 mil.
o Brno 389 tis.
o Ostrava 325 tis.
o Plzeň 171 tis.
o Olomouc 105 tis.
o Liberec 101 tis.
o Hradec 101 tis.
o + 16 měst 50 – 100 tis.

(město…nad 10 000 obyvatel, sídlo městského typu… 5 000 – 10 000 obyvatel)
• struktura měst:
o I. historické jádro
 16. – 18. století – politika
 drahé, nepříjemné bydlení
o II. činžovní domy
 průmyslové závody
o III. rodinné domky, sídliště, paneláky

o nová města – Havířov, Most

3)Třetihory

• pokračuje alpínské vrásnění – Karpaty
• boční tlak na nás, rozlámání na kry – Č. masív
• vytváří se hnědé uhlí – Podkrušnohorská pánev
• sopečná činnost – Č. středohoří, Doupovské hory
• paleogén, neogén

4)Čtvrtohory
• střídání ledových a meziledových dob
• pevninský ledovec – přes naše území a Moravskou bránu, zastavil se o Krkonoše
• horské ledovce
o Krkonoše, Šumava
=> horská jezera, prohlubování říční sítě

• ČR – člen OSN, NATO, Rada Evropy, OECD, MMF
• se 70 zeměmi udržuje diplomatické styky (nejlepší – sousedé)
• orientace na východ – změna po r. 1989
• nejlepší obchodní partneři: Německo,Slovensko,Rakousko=>50% zahranič. Obchodu
( Rusko – 8%)

Obyvatelstvo

• 1.osídlení od paleolitu (doba kamenná), Keltové,Markomané, Kvádové
• 6.století – příchod Slovanů => soustředění kolem velkých řek
• 13.století – území kolonizováno českými obyvateli,ale i germány
• středověk – vysoká porodnost a nízký PP => mor, cholera, války
• 18.století – velké změny v zemědělství – lepší využití, snazší obživa
o klesá úmrtnost – lepší hygiena => velký nárůst obyvatel
• 20.století – nárůst obyvatel se zpomalil a snížil se PP => vystěhovalci (Amerika) a sv.v.
• 20.léta 20.století – vznik ČSR
• 1945 – 1946 – odsunuto 2 mil. Němců
• 1948 – nárůst obyvatel (opatření vlády)
o přídavky na děti
o delší mateřská dovolená
o novomanželské půjčky
• snížení obyvatelstva – politická emigrace – 2 vlny: 1948 a 1968
• 80.léta 20.století – vývoj českých obyvatel stagnuje
o => zhoršení ŽP
o => zhoršení zdravotní situace
o => vyšší úmrtnost v nízkém věku
• r.1998 – 10,3 mil. obyvatel ( 1930 – 10,7 mil.)
• hustota: 131 obyvatel/km2
• od r. 1994 – 0 > PP
• střední délka života…72 let ( M…67,5let, Ž…76 let)

Obyvatelstvo „stárne“

• obyvatelstvo „stárne“ – klesá počet dětí do 15 let a narůstá počet lidí v důchodovém věku
• ekonomicky aktivní EAO…53%
• nezaměstnanost…10%
• národnostní složení:
o 95% česká, moravská, slezská
o 3% slovenská
o 0,6% polská
o 0,5% německá
o 33 000 Romů + přistěhovalci
česká menšina – Amerika, Polsko
30% dojíždí do zaměstnání

Sídla

• přírodní a socioekonomické faktory osídlení

1) rozvoj manufaktur
o zvýšení počtu obyvatel v podhorských oblastech
o sklářství, textilní výroba (Jablonecko, Liberecko)
o výroba Fe a papíru

50°rovnoběžka prochází ČR

• 50°rovnoběžka prochází ČR
• poledník 151 v.d. Jindřichův Hradec
• „pražský poledník“ … 14°25´
• nejnižší bod – Hřensko (115m)
• nejvyšší bod – Sněžka (1 602m)
• nejzápadnější bod – Krásná u Aše (12°5´ v.d.)
• nejvýchodnější bod - Hrčavá u Jablunkova ( 18°51´ v.d.)
• nejsevernější bod – Lobendava u Šluknova (51°3´s.š.)
• nejjižnější bod - Vyšší Brod (48°33´ s.š.)
• transitní charakter (příjmy, životní prostředí)
• poloha na hl. evropském rozvodí: 3 úmoří
o Severní – Labe
o Černé – Dunaj, Morava
o Baltské – Odra, Lužice

Geologický vývoj

Český masiv X Karpaty
- mnohem starší - mladší
- velká eroze - více členité
- omýlené skály
=> oddělené – Vněkarpatské sníženiny
(okrajová pohoří – vrásno-lomový původ)

1)Prvohory

• kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm
• karbon, perm => probíhalo hercynské vrásnění (Fr.,Něm.,Pol.,ČR)
• žula -> vznik přeměněných hornin…svory,ruby,fylity
Kladno, Ostrava,Plzeň
• konec prvohor => eroze, snižování terénu, zaplňování mezihorských pánví, usazování materiálu,kapradiny,přesličky,plavuně=> ČÚ
• koledonské vrásnění
o Křivoklátsko, Rokycansko, Moravský kras
o Skandinávské, Kaledonské pohoří

2)Druhohory
• tuas, jura, křída
• geologicky klidné – plochá zarovnaná krajina
• rozšíření druhohorního křídového moře
• Česká tabule – až 600m silné nánosy – pískovec, opuka
• schránky živočichů, otisky rostlin, zvětrávání
• vznik úkazů – Prachovské skály
• začíná alpínské vrásnění ( ne u nás – Pyreneje, Karpaty, Kavkaz)

3)FINSKO(Sukni)

3)FINSKO(Sukni)
• republika – finská marka
• ugrofinská skupina jazyků, 5 mil.obyv.
• Finové a Švédové(F. bylo součástí Švédska)
• hl.m.Helsinky(Řím severu)
• Finská jezerní plošina (asi 35000 jezer)
• 70%povrchu pokrývají lesy - dřevozpracující průmysl
• 5%louky, pastviny
• průmysl:dřevozpracující, barevné kovy, vodní elektrárny, stavba ledoborců, nábytek, papírenský, strojírenský, výroba mostních konstrukcí
• chybí paliva – rašelina
• 30%energie – vodní elektrárna
• zemědělství: chov skotu a ovcí, lov kožešinové zvěře, rybolov, obiloviny, pícniny, brambory(krmné)
• města: Turku(přístav), Tampere

4)ISLAND
• republika
• ostrov ohně a ledu
• 300 tis.obyv. při pobřeží
• teplé prameny – vyhřívání skleníků, bytů, ..(gejzíry)
• ledovce, vnitrozemí pusté
• hl.m. Reykjavík


Článek podporuje:
české ložnice, dětské postele, rustikální nábytek

Rybolov a zpracování ryb

• rybolov a zpracování rybrybí moučka – hnojivo, krmivo, pěstování subtropických rostlin ve sklenících
• ovce – text.průmysl, sítě, oděvy
• stavba lodí
• sopka Hekla
• vysoká životní úroveň
EVSO – Evropské sdružení volného obchodu (Norsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko)

26) a) ČR - Územní vývoj, postavení v Evropě, obyvatelstvo, sídla

• vznik 1.1.1993
• 78 864 km2
• 10,3 mil. obyvatel
• člen OSN
• srdcem Evropy“
• nadmořská výška 450 m.n.m.
• hranice:
o Německo 810 km
o Polsko 762 km
o Rakousko 966 km
o Slovensko 265 km ( celkem: 2 303 km)

3)Realizační předpoklady

 umožňují uskutečnit nároky účastníků c.r.
 a)komunikační dostupnost – zejména časová dostupnost
 b)materiálně technická základna
• základní zařízení (ubytovací, stravování)
• doplňková zařízení (sportovní, kulturní)
• speciální zařízení (cest.kanceláře, infor.centra)

Rozmístění cestovního ruchu – významné odvětví světového hospodářství
• Aktivní cestovní ruch – návštěva určité země zahraničními turistypříjmová složka státní bilance
• Pasivní cestovní ruch – vycestování turistů ze své země
• Evropa 60% turistů
• S.Amerika 13%
• Asie 13%
• Španělsko, Itálie Francie nejnavštěvovanější státy
• Nej.přijmy:USA 58, 4mld USD

b) Severní Evropa

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ
• 5 mil.obyv.
• námořní velmoc, jediný člen ES v sev.Evropě
• zemědělství: 62% obdělávané půdy, vykácené lesy, nížinatá oblast
vysoce intenzivní, spotřebují jen třetinu, ostatní vyváží
mléko, vejce, sýr, máslo
• hl.m.Kadaň – Paříž severu
• průmysl: chemický, strojírenský, lodní motory, Lego
• řadu ostrovů a poloostrovů spojují mosty a lodní doprava

SKANDINÁVIE
• Norsko, Švédsko, Finsko, Island
• Švédsko a Finsko v EU
• Skandinávské pohoří – nejstarší v Evropě, modelovány ledovcem(země jezer, fjordy)
• horské řeky – elektrárny – barevná metalurgie(levná energie)
• Severní moře – ropa
• Švédsko – kvalitní ocel (Husquarna)
• město Kiruna – vozí se do nor.přístavu Norik a pak lodí pryč
• Finsko a Norsko – barevné kovy
• rybolov, námořní doprava, stavba ledoborců, dřevařský průmysl
• zemědělství: obiloviny, pícniny
pastviny – skot
• Laponsko – v sev.Evropě, “evropští Eskymáci“, rybolov, lov sobů, kožešiny

1)NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ

• ropa – chemický průmysl, petrochemie
• zemědělství : oves, žito, brambory, živočišná výroba => živočišná > rostlinná
• hl.m. Oslo
• v jižních oblastech polovina obyvatelstva(4 mil.obyv.)
• přístavy: Narvik, Trondheim, Bergen
• jedna z největších flotil na světě
• výroba Al(z dováženého bauxitu), oceli
• námořní, kabotážní doprava
• vývoz – dřevo, papír, strojírenské výrobky
• + ostrovy: Svalbard, Jan Mayen, Bouvelův, Petra I.=Antarktida;Špicberky

2)ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ
• 84 mil.obyv. soustředění obyvatelstva na jih
• 44% energie ve vodních a 51% v atomových elektrárnách
• průmysl:chemický, petrochemický, potravinářský, papírenský, dřevozpracující, švédská ocel(nože, sekačky), stavba lodí, kamiónů
• zemědělství: brambory, pícniny, obiloviny, ale převažuje živočišná výroba – skot – maso, mléko
• hl.m. Stockholm(Benátky severu)
• přístavy : Göteborg, Malmö
• město :Linköping – automobily Volvo, Scania
• rybolov
• železná ruda – 80% vývoz(hl.německo)-Kirnna
• 9% území zabírají jezera
• 58% zabírají lesy
• 10%zemědělské půdy

e)Růst koncentrace

• e)růst koncentrace – rušení malých provozovennahrazuje se velkými
• f)stále funguje efekt tzv. dobré adresy--.např:v Praze, kde projde nejvíce lidí; podobný efekt na internetu--.co nejsrozumitelnější adresa

Oblasti služeb

Zahraniční obchod – specifická forma služeb
• velkým obratem zahr, obchodu se vyznačují malé vyspělé státy Evropyúzký vnitřní trh, nekompletní přírodní zdroje, orientace hospodářství na účast ve svět. ekon. vztazích (Švýcarsko exportuje 90-95% hodinek, léčiv)
• struktura ovlivněna vyspělostí ekonomiky
• zahraniční obchod svým rozsahem a strukturou dokumentuje efektivnost a úroveň hospodářských zemí
• u nás velký vliv zahraniční spotřební řetězce--.supermarkety, hypermarkety, které začínají likvidovat menší provozovny v menších městech

Rekreace – uspokojení volného času
• přírodní, kulturní aktivity
• blízko větších měst nebo v oblastech se speciálními přírodními hodnotami

Cestovní ruch

Cestovní ruch - uspokojuje osobní potřeby v oblasti turistiky, rekreace, kultury a rehabilitace, ke kt. dochází mimo místo trvalého pobytu a ve volném čase
• geografie cestovního ruchuvědní obor socioekon. sféry studuje územně diferencované předpoklady a územní strukturu cestovního ruchu
• podíl přijmu CR na HDP
• devizové saldo – rozdíl mezi výdej Čechů v zahraničí a výdej cizinců u nás např. Chorvatsko + saldo;Německo - saldo
• PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU
o 1)selektivní předpoklady
 určují kdo a v jaké míře se účastní c.r.
 a)urbanizační předpoklady – c.r.-->aktivita městského obyvatelstva (z městaven)
 b)demografické předpoklady – zejména hustota obyvatel; vyšší hustota obyvatel vyšší účast obyvatel na c.r.
 c)sociální předpoklady – zejména ekonom. aktivita; velký podíl na c.r.-->zaměstnání
o 2)lokalizační předpoklady
 vyjadřují schopnost krajiny poskytovat vhodné podmínky pro různé formy c.r.
 a)přírodní podmínky (reliéf, podnebí, vodstvo)
 b)kulturně historické podmínky – největší návštěvnost – rezervace, historické stavby, výtvarné památky, parky, lidová kultura

Důvody boomu:

o růst obyvatel
o růst volného časuzkracování pracovní doby, více dovolené, více svátků
o technický pokrok
o zvyšování nároků na způsob životavětší péče o zdraví, nutnost celoživotního vzdělávání, rozvíjení osobnosti
• ve vyspělých zemích tvoří služby největší podíl HDP v podílu zaměstnanosti a více než 50% EAO
• služby zahrnují terciární sektor
• nevýrobní část národohospodářského komplexu
• podle využívání služeb lze posuzovat životní úroveň obyvatelstva
• rozvoj dán poptávkou a růstem nabídky díky vstupu zahraničních investorů
• díky rozvoji služeb nízká nezaměstnanost

Druhy služeb a jejich rozmístění
• infrastruktura = komplex zařízení, kt. zajišťují předpoklady pro poskytování služeb
• služby dělíme na
o výrobní a nevýrobní
o komerční a nekomerční (veřejné)
o sociální péče, finančnictví, administrativa a řízení

Další příklady služeb:

• další příklady služeb:školství, zdravotnická péče, maloobchod, zahraniční obchod, ubytování a stravování, tělovýchova, rekreace
• vyžaduje málo investice, ale značnou lidskou práci
• řádovost služby souvisí s potřebností zákazníků, aby se vytvořila určitá služba a čím je zázemí větší, jehož obyvatelé službu vyžadují, tím je vyšší řád služby
• práh služby = minimální počet osob, kt. by měly zařízení využívat, aby pracovalo efektivně
• středisková sídla = sídla se službami vyššího řádu (nemocnice, školy)sloužící nejen potřebám vlastních obyvatel, ale i širokému zázemí
• vztahy řádovského charakteru vztahy mezi sídly s různou vybaveností

Znaky služeb
• a)spádovost – služby koncentrovány do středisek „spádových oblastí“
• b)různorodost a proměnlivost
o růst nabídky různých služeb
o dynamičnost – měnění místa, úrovně
• c)přizpůsobivost – nejrychlejší přizpůsobení k západním standardům
• d)feminizace – v některých službách výrazná feminizace-školství, zdravotnictví, socialictví

MONACO

• knížectví
• hranice Francie a Itálie
• 1, 9 km2
• 28 000 obyv
• Hl.m. – Monaco
• Úřední jazyk francouzština
• Botanické zahrady, oceánografické centrum
• Turistika, herny, parfémy, textil
• Města: Monte Carlo
• Zajímavost: Velká cena Monaca a Rallye Monte Carlo

VATIKÁN

• 1000 obyv, ale má hodně pozemků
• Vznik 1929
• Bazilika Sv.Petra
• Rada jmenovaná Papežem – v čele

MALTA

• 310 km2
• 361 000 obyv
• Hl.m. – Valletta
• Úřední jazyk : maltština, angličtina
• Republika
• Obilí, zelenina, ovoce, vinná réva, fíky

SAN MARINO

• republika
• turistický ruch – festivaly, poštovní známkyzdroje příjmů
• 61 km2
• 23 000 obyv
• Hl.m. – San Marino

25) a) Socioekonomická sféra – struktura služeb, rekreace, cestovní ruch, zahraniční obchod

• služby jsou druhy ekonomické činnosti poskytující užitečný efekt již svým průběhem, jak ve sféře výrobní, tak i ve sféře oběhu a spotřeby
• progresivně se rozvíjející obor lidských aktivitboom po 2. sv. válce

ŘECKO

• republika(od roku 1973 demokratická republika)
• 10 mil.obyv.
• Řekové 90%, Albánci, Turci, Bulhaři, Makedonci
• velmi členěné pobřeží
• balkánský poloostrov, Peloponés
• ostrovy - Kréta, Kyklady, Sporady, Rhodos
• nejméně rozvinutý stát EU
• průmysl : potravinářský, textilní, kožedělný, chemický
• slavná minulost, památky
• suroviny : málo paliv, barevné kovy, bauxit
• vodní elektrárny, mramor
• nejvyšší hora – Olymp
• zemědělství : ne moc vhodné podnebí, zavlažování, polovina ploch obilniny, víno, tabák, olivy, bavlník, citrusy, rozinky, fíky
ovce, kozy, prasata, raby, bourec morušový
• země levných vlajek, stavba lodí
• hl.m. Athény, aglomerace s přístavem Pordus
• Soluň


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Články na hledaný výraz "Balkánský poloostrov" naleznete na bezuceni.cz

ANDORA

• knížectví
• 450 km2
• 48 000 obyv
• hl.m.- Andorra la Vella
• mezi Španělskem a Francií
• žádné clo a daně – obchod
• cestovní ruch-lyžování
• těžba dřeva, tabák, ovoce, brambory

GIBLARTAR

• patří Británii
• přístav
• tabák, káva, ryby – zpracování

Zemědělství :

nízká mechanizace
víno, obiloviny, citrusy
korková kůra, tabák
ovce, kozy, lov ryb – sardinky
závody, kt. zpracovávají tyto produkty
• průmysl: textilní, chemický, potravinářský, stavba lodí

ITÁLIE

• republika
• nejvyspělejší stát jižní Evropy
• 57 mil.obyv.
• nejnižší porodnost
• hl.m. Řím
• povrch : Apeniny – vápencové,
činné sopky(Vesuv, Etna)
• ostrovy: Sicílie, Sardinie, Lipary(sopka Stromboli), Elba, Ischias, Capri
• mramor – bílý, růžový (Carrara(karera) – vápenec)
• řeky : Pád
Tiber
• vyspělý sever, zaostalý jih

Průmysl :

chybí paliva, mají rtuť, barevné kovy
strojírenský – auta(Fiat, Lancia, Ferrari, Alfa Romeo, Cagiva), motocykly
• zemědělství : olivy, obiloviny, kukuřice, cukrovka, len, bavlna, ovoce, zelenina, víno, tabák
Pádská nížina , jih
ovce, kozy, koně, prasata, muly, lov ryb
machie – neprostupné křoviny
• doprava – námořní, pevninská, kabotážní(podél pobřeží), letecká, železniční, potrubní
• přístavy – Janov, Terst, Benátky, Neapol, Palermo
• turistika – moře, památky, Vatikán, Italská a Francouzská Riviéra
• zimní turistika – Dolomity
• na hranici Itálie a Francie leží největší hora Evropy Mt.Blanc (4807 m)
• sever – průmyslový trojúhelník – Turín (automobilka)MilánJanov
Benátky, Verona, Terst, Bologna
• střed – Řím – spotřební průmysl, filmové ateliéry
Florencie
• jih – Neapol, Pompeje, Herkuláneum, ostrovy Capri a Ischia, Sicílie –Palermo, sopka Etna
• další města : Benátky, Florencie

b) Evropská unie – jihoevropské státy

ŠPANĚLSKO

• království
• zabírá 5/6 pyrenejského poloostrova – subtropy, hornatý povrch, suché a horké podnebí
• vnitrozemí – Meseta – suchá a chudá oblast
• řeky : Euro, Euro, Tajo, ..
• + Kanáry, Baleary (Mallorka, Menorca, Ibiza, Centa, Mellria
• méně vyspělá země
• montážní linky zahraničních firem
• suroviny: pyrity, rtuť(1.místo na světě v těžbě rtuti), olovo, síra, soli, rudy
• ¾ obyvatelstva Španělé
• některé oblasti se snaží o autonomii:Baskicko(Bilbao), Katalánie(Barcelona)
• oblasti: Kastilie – Madrid, Prado ( galerie)
Austurie – těžký průmysl
Andalusie, Aragonie, galície, Baskicko, Kantabrie, Katalánie, Valencie
• nejvíce vypěstovaných pomerančů
• býčí a kohoutí zápasy
• vládne královská monarchie(Juan Carlos)
• turistika, rekreace

Průmysl: chemický, ...

průmysl: chemický, potravinářský, textilní, stavba lodí, strojírenský, hutnický
zemědělství: v pobřežních nížinách
vnitrozemí zavlažováno, pastviny
víno, citrusy, olivový olej, korkový dub, tabák
ovoce, skot, drůbež, koně, muly, ryby
• hl.m.Madrid – 4, 5 mil.obyv., mezinárodní letiště
• Barcelona – 4 mil.obyv., dynamicky roste, přístav a průmyslové centrum
• Valencia – přístav, obchodní centrum
• Cartagena, Svilla


PORTUGALSKO

• republika
• národnostně jednotné
• 16% negramotných, 25%v zemědělství
• bývalá kolonie Brazílie-Angola
• hl.m. Lisabon
• Porto – polovina průmyslu, služby a obchodu, obyvatel
• 10 mil. Obyv.
• + Azory, Madeira
• vodní elektrárny


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
použité stroje, cnc stroje, lisy
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen

Evropské přístavy :

Marseille
Antverpy
Hamburg
Suezský průplav
Panamský průplav

VODNÍ DOPRAVA

• nejdelší – SNS, Čína, USA
• nejvýkonnější – USA, Čína, Rusko, Německo
• přeprava materiálu velkého objemu na velké vzdálenosti
• vodní doprava je nejlevnější
• největší evropský přístav – Duisburg (říční)
- Hamburg (námořní)
- velký význam – Nizozemí, Německo, Belgie, Francie, Finsko

LETECKÁ DOPRAVA

• především přeprava osob na velké vzdálenosti hlavně mezikontinentální i přeprava nákladů
• výhody: rychlost
relativní bezpečnost
• nejvíce uplatněná let. doprava ( 6 mil.lidí/rok): USA, Japonsko, Kanada, Francie, Německo, Austrálie, Nizozemsko, Španělsko
• největší letiště: Chicago, Dallas, L.A., Atlanta, Londýn, Tokio, NY, San Francisco, Denver, Frankfurt, Paříž
• hlavní trasy: Evropa  Severní Amerika (30-35 miliónů cestujících)

PŘENOS ZPRÁV A INFORMACÍ

• specifická forma přepravy
• poštovní služba, telefon, rozhlas, mobilní telefony, faxy, internet, elektronická pošta (e-mail)
ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE

• vyplývá z nemožnosti skladování, časové následnosti, internet výroby a spotřeby
• umožňuje lokalizaci energeticky náročných výrob v oblastech, kt.nemají primární energetické zdroje
• Evropa, SNS, Severní Amerikadistribuce 70% světové produkce elektřiny

MĚSTSKÁ DOPRAVA

• nejstarší metro : Londýn
• nejdelší metro : New York
• nejmladší metro : Praha
• Berlín, Paříž, Moskva
• Rozmístění dopravy je ovlivněno hlavně socioekonomickými činiteliobjem, struktura, rozmístění dopravy + rozmístění výrobních sil, bilance výroby a spotřeby
• Základní složky dopravy jsou dopravní prostředky(auta, vlaky, dopravní sítě(silnice))a dopravní uzly(nádraží, letiště, přístavy)

POTRUBNÍ DOPRAVA

• uplatnění především v přepravě ropy, ropných derivátů a zemního plynu na velké vzdálenosti
• USA …. Mexický záliv + Oklahoma
• Z. Evropa … Marseille – Ingolstadt
Rotterdam – Frankfurt nad Mohanem
• nejvíce používaná potrubní doprava- Severní Amerika
• nejdelší plynovody – SNS, Kanada, USA
- ropovod 1 300 km - Aljaška

NÁMOŘNÍ DOPRAVA

• přeprava hromadných nákladů na velké vzdálenosti
• nejvýznamnější : Atlantský oceán
 osobní
 nákladní – tankery (cisternové lodě)
• nejvíce přístavů v Perském zálivu
• světové přístavy : Rotterdam
Amsterodam
New York
Philadelphia
Long Brach
Los Angeles
New Orleans

Lucembursko (Lucemburské velkovévodství)

• 2 586 km2
• 395 tis.obyv.
• hl. město Luxembourg, úř. jazyky francouzština, němčina, lucemburština
• státní zřízení: konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem
• vyznání: římští katolíci, protestanti
• výhodná poloha- zásoby železné rudy, černého uhlí, těžký, hutnický průmysl
• posilování bankovnictví, pojišťovnictví, centrum financí
• keramika, textilní, kožedělní průmysl
• ,,zelené srdce Evropy“
• 25% obyvatel tvoří cizinci
24) a) Socioekonomická sféra-doprava, komunikace, přemisťování v prostoru

• cílevědomá lidská činnost uskutečňující přemisťování lidí, nákladů, energie, zpráv a informací a prostoru
• člení se podle prostředí, ve kt. se uskutečňuje  pevninská
 námořní
letecká

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

• umožněna technickým pokrokem průmyslové revoluce ( 1.parní železnice 1822 – VB)
• je energeticky málo náročná
• přepravní výkon v nákladní dopravě - Rusko, USA, Čína, Kanada
• přepravní výkon v osobní dopravě - Japonsko, Čína, Rusko
• stavba rychlovlaků: Japonsko HIRARI
Francie TGV
• nejhustší síť ve Stř.Evropě, transkontinentální
• nejdelší……Moskva - Vladivostok 9 300 km
• nejvyšší……Jungfrau (Švýcarsko 3 454 km)
Andy osobní doprava až 4 800 km

SILNIČNÍ DOPRAVA

• vedoucí postavení v objemu nákladní i osobní přepravy
• přeprava osob a nákladu na kratší vzdálenosti je nejrozšířenější
• USA – více než ¼ silniční sítě
• první dálnice – USA (1914), Německo (1921), Itálie (1924)
• největší hustota silniční sítě – Západní Evropa, Japonsko
• největší výkon – USA, Záp.Evropa, Japonsko i Německo a Kanada

Vyznání:

• vyznání: římští katolíci, muslimové, bez vyznání, ostatní
• rozlohou největší zemí západní Evropy
• v mnoha ohledech ovlivňovala celý kontinent a díky postavení koloniální velmoci také téměř celý svět (např.v klutuře)
• země vyhlášené kuchyně, módy, kosmetiky, nejrychlejších železnic v Ev
• zámořské departmenty: Fr.Guyana, Guadeloupe, Martinique, Mayotte, Réunion
• zámořská území: Fr.antarktické území, Fr. Polynésie (Tahiti), Nová Kaledonie, Wallis a Futuna
• bývalé fr.kolonie: Maroko, Alžírsko, Tunisko, Madagaskar, Libanon, ….
• průmysl: stavba lodí, železná ruda, černé uhlí, bauxit, letecký průmysl, barevné kovy, uran, ropa
• zemědělství: pšenice, víno (Bordeaux, Dijon), mléčné výrobky, rostlinná (nížiny) a živočiš. (Alpy, Pyreneje) výroba
• -cestovní ruch- Azurové pobřeží, Franc. riviéra, lyžování (Alpy, Pyreneje)

Nizozemsko (Nizozemské království)
• 41,9 tis.km2
• 15 mil.obyv.
• hl.město Amsterdam (Haag sídlo vlády a mezinár. soudu), úř. jazyk holandština
• státní zřízení: konstituční monarchie s jednokomorovým parlamentem
• vyznání: římští katolíci, holandská reformní církev, kalvinisté, muslimové

Hustě osídlené

• hustě osídlené
• polovina území leží pod úrovní moře
• větrné mlýny, květinářská velmoc, holandské sýry, porcelán
• vyspělé zemědělství- skot, prasata, drůbež- mléko, sýry
• chemie, petrochemie, vývoz zemního plynu, elektronika (Philips)
• Rotterdam a Amsterodam- přístavy, rafinerie a chemické závody

Belgie (Belgické království)
• 30 tis.km2
• 10 mil.obyv.
• hl. město Brusel, úř. jazyky vlámština, francouzština, němčina
• státní zřízení: pluralitní federativní konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem
• vyznání: římští katolíci, muslimové, protestanti
• území je řekou Maasou s přítokem Sambre rozděleno na dva přírodní celky: nížiny na severu a západě a vrchovinou na jihovýchodě
• problémy mezi vlámy (holan.)- sever (56%)- Germáni a valony (franc.)- jih (42%)- románi
• významná říční doprava, zemědělství
• Brusel- sídlo NATO, jazyková tolerance
• dříve rozsáhlá ložiska černého uhlí, dnes význam klesá
• Antverpy- brusírny diamantů, přístav
• největší železniční síť v Ev.

3. Chov ovcí

• více než ¼ se specializuje na vlnu- Austrálie
• nejvíce rozšířené- malé nároky
• 1/5 ovcí Austráli, Nový Zéland- i na maso
• export vlny- Austr., Nzéland, Argentina
• export ovcí- Austr., Turecko

4. Chov drůbeže
• maso, vejce, peří
• největší část tvoří slepice
• vysoká úroveň chovů- Sev.Amerika, Evropa
• export masa- USA, Fr., Nizozemí

Rybolov
• patří sem chov krabů, raků, humrů, ústřic
• 75-80% svět.úlovku-konzumace, 20-25% zpracování na moučku, rybí tuk,farmaceut.průmysl
• průměrná roční spotřeba/1 obyv… 18 kg
• Japonsko… 60-70 kg
• -největší světová loviště ryb- Tichý oceán (Japonsko, Rusko, Čína, Peru, Chile), Atlantský oceán (Evropa, USA, Kanada)
• sladkovodní ryby- Čína, Indonésie, Indie
• hl. dovozce a vývozce- Evropa (Norsko, Dánsko, Island)

Lesnictví

• lesy pokrývají téměř 1/3 rozlohy
• nejvýznamnější oblasti:
o severní lesní pás- Rusko, Kanada, USA- jehl., listnat., smíšené
o jižní lesní pás- Latinská Amerika
• likvidace lesů- méně kyslíku, skleníkový efekt (ničení tropických deštných pralesů)
• export dřeva- Kanada, Usa, Rusko, Skandinávie
• import- Evropa, Japonsko, USA
• zadržování vody, zpevňování půdy, snižování eroze, domov zvířat, zvýšení vlhkosti vzduchu


b) Evropská Unie

Francie (Francouzská republika)

• 543 956 km2
• 58 mil.obyvatel
• hl.město Paříž, úř.jazyk francouzština
• státní zřízení: pluralitní republika prezidentského typu s dvoukomorovým parlamentem

2. Ostatní potravinářské plodiny

• olejniny- 2/3 světové spotřeby tuků
• sója, slunečnice, bavlník, řepka olejná, podzemnice olejná, olivovník, kokosová palma, olejová palma, cukr. třtina, řepa cukrová, čaj, káva, kakao, …

3. Nepotravinářské plodiny
• textilní kultury (bavlník), přírodní kaučuk, tabák

ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA
• navazuje na produkci rostlinné výroby
• zhodnocuje zdroje rostl. výroby jejich přetvářením v živočišné produkty (maso, mléko, vejce)
• zajišťuje výživu obyvatelstva
• dodává suroviny do zpracov. průmyslu

1. Extenzivní
• a) kočovný chov- Afrika, stř.Asie
• b) polokočovný chov- stř.Asie, z.Čína
• c) transhumance- pravidelné sezonní přesuny dobytka mezi nížinami a horskými pastvinami-Evropa, Lat.Am
• d) moderní extenzivní chov- chov mladého skotu, dokrmování na farmách- USA, Austrálie

2. Intenzivní

• a) vývojový chov alpského typu
• b) intenzivní stálý chov
• c) moderní stájový chov

Chov domácích zvířat a drůbeže
1. Chov skotu
• zabezpečuje přes 90% světové spotřeby mléka, 30% masa (kromě ryb)
• nejvíce v Indii (1/6 skotu)- ale hinduismus!
• chov pro mléko- Evropa, S.Am.
• chov pro maso a mléko- mírný pás s intenzivním zemědělstvím
• chov pro maso- Argentina, USA
• hlavní exportéři masa- Austrálie, Něm., Fr., Nový Zéland
• hl.exportéři živ.dobytka- Brazílie, Argentina, Mexiko

2. Chov prasat
• zajišťuje skoro 2/5 světové spotřeby masa
• výhody: snadná aklimatizace, všežravost, malá spotřeba krmi, rychlá produkce
• není rozvinut v muslim. zemích
• nejvíce v Číně (45% prasat)
• export masa- Nizoz., Belgie, Dánsko, Kanada
• export dobytka- čína, Inzoz., Kanada

Z celkové rozlohy pevniny ...

• z celkové rozlohy pevniny 149,2 mil.km2- 36% plochy pro zemědělství, 1,1 mld lidí pracuje v zemědělství
• v rozvinutých zemích s tržní ekonomikou – tržní agroprůmyslový komplex, rozvojové země- velký podíl naturální výroby

• nejvyšší úroveň zemědělství: USA, Něm, VB, Fr, It – zde agroprůmyslový komplex, který zahrnuje: průmysl dodávající výrobní požadavky pro zemědělství
• vlastní zemědělská výroba
• odvětví zajišťující dopravu, skladování, zpracování, odbyt surovin
• také zde vysoký stupeň chemizace

• rozvojové země v 60.,70. letech tzv ,,Zelená revoluce“

1. zavádění nových druhů plodin, př.Mexico- pšenice, větší výnosy
2. umělé zavlažování
3. aplikace moderní techniky a chemie, zeměděl.stroje, hnojiva – dnes cílem ekologicky čisté potraviny

• díky ZR se např.Indie, Pákistán, Thajsko, Indonésie, Čína staly v produkci obilním soběstačnými samozásobiteli

ROSTLINNÁ VÝROBA

• úkolem- vypěstování plodin (kultur)
• trojí využití plodin: ¨
o 1. pro lidskou výživu
o 2. jako krmiva hosp. zvířat
o 3. suroviny jako zpracovat. průmysl
• hlavně: pěstování obilnin, luštěnin, olejnin, ovocnářství, chmelařství, zelinářství

1. Obilnářství
• obilniny (potravina, k výrobě sladu a škrobu, jadrné krmivo)
• obilniny kryjí více než ½ celkové energetické spotřeby světové populace

• a) pšenice
o severní pšeničný pás (S.Am., Evropa, Rusko, S.Kazachstán, JZ, J, V.Asie)
o jižní pšeničný pás (Argentina, J.Afrika, Austrálie)
• b) kukuřice- kukuřičný pás USA
• c) rýže- oblasti monzun.klimatu (J.Asie, Čína, Indie, Indonésie)

• největší producenti obilnin: Čína, USA, Indie, Rusko, Francie, Kanada, Ukrajina, Indonésie, Brazílie

23) a) Struktura a podmínky rozmístění zemědělství

zemědělství – složka socioekonom.sféry, zajišťuje výživu obyvatelstva, produkuje suroviny pro průmysl

• 2 základní složky
o 1. živočišná výroba
o 2. rostlinná výroba
• + rybolov, lesnictví

• rozmístění zemědělství je ovlivněno:

1. přírodními faktory
o půda (zemědělská, orná)
o georeliéf (nadmořská výška, svažitost terénu)
o podnebí (teplota, vodní srážky)

2. socioekonomickými faktory
o trh (zázemí měst, rozvoj příměstského zemědělství)
o doprava (umožnila výrobní koncentrace a prostorivý rozptyl)
o pracovní síly

22 b) Evropa - přírodní poměry

• je přírodně rozmanitá
• lidská společnost ji intenzivně ovlivňuje a přetváří 4 základní krajinné typy:
1. oblasti nejstarších vrásných pohoří - severozáp. Evropa
2. oblasti z prvohor - část Španělska, Německo, ČR
3. oblasti z třetihor - jižní a jihovýchodní Evropa
4. velké nížiny - severní Evropa

• docela velké množství poloostrovů, zálivů, okrajových moří
• rozloha 10 515 830 km2
• průměrná nadm.v. je 300m
• nejv.ostrov - velká británie
• nejv.hora - Mont Blanc (4810m)
• nejhlubší proláklina - Kaspické moře
• nejdelší řeka - Volha
• prům. hustota zalidnění 96 obyv/km2
• největší město - Paříž
• po Austrálii nejmenší světadíl
• členité pobřeží, ostrovy a poloostrovy tvoří 1/3 rozlohy
• řeky mají rozvodí v nevelkých výškách starých středoev. pohoří
• podnebí ovlivňováno Golfským proudem a severozáp. větry

Západ

• Západ - deštivé zimy, mírné léto
• Východ - tuhé zimy, horké léto
• fauna a flora jsou ovlivněny podnebím (sever - tundra, jih - macchie-stále zelené křoví)
• nejhustěji osídlený světadíl

• pohoří - Grampiany, Jura, Karpaty, Alpy, Apeniny, Skandinávské pohoří, Fr. středohoří, Dinárské hory, Kanteberské pohoří, Kastilské pohoří, Sierra Nevada, Staré Planiny, Rhodopy, Český masiv

• nížiny - Francouzská, Severoněmecká, Baltská, Finská jezerní, Padská, Velká Uherská

• plošiny - Volyňsko-Podolská

• ostrovy a poloostrovy - Bretaňský, Pyrenejský, Apeninský, Balkánský, Skandinávský, Jutský, Britské, Faerské, Shetlandy, Korsika, Sardinie, Sicilie

• zálivy - Finský, Botnický, Biskajský

• průlivy - Svatojiřský, La Manche, Gibraltarský, Sicilský

• moře - Norské, Severní, Baltské, Keltské, Středozemní, Zigurské, Jaderské, Jónské, Egejské, Krétské

• řeky - Tajo, Ebro, Garonna, Rhona, Loira, Seina, Rýn, Temže, Labe, Visla, Dunaj, Volha, Odra, Sáva, Dráva, Marica

Přistěhovalci měli nejlepší ...

• přistěhovalci měli nejlepší podmínky na jihovýchodě a jihozáp. pobřeží - husté osídlení
• soustředění obyvatel ve městech - 90 % ve městech
• 60% v hl.m. Sydney, Melbourne, Brisbane, Adelaide, Perth, zbývající část Austrálie

22 a) Struktura a rozmístění průmyslu

• nejvýznamnější odvětví, ve kterém pracuje asi 350 mil (20 % EAO)

a) těžební průmysl
b) výroba elektrické energie
c) zpracovatelský průmysl

• rozmístění je ovlivňováno souborem činitelů= lokalizační faktory

a) přírodní - zdroj nerostných surovin a paliv, kliamtické podmínky
b) socioekonomické - trh, doprava, věda, pracovní síť

• charakteristickým rysem pro rozmístění průmyslu je jeho bodový (středový) charakter - základní jednotkou je průmyslový závod - váže se a vztahuje ke svému okolí, tyto závody se seskupují – průmyslové komplexy

Nejvýznamnější průmyslové oblasti světa

1. Severovýchod USA - území mezi Velkými jezery a Atlantickým oceánem
2. Západní Evropa - střed Anglie, Benelux, sev. Francie, Švýcarsko, sev. Itálie
3. Japonsko - ostrovy Honšú a Kjúšú

Těžební průmysl nerostných surovin

• těžba rud a nerostných surovin - železné rudy, mědi, olova, zinku, cínu (USA, Austrálie, Kanada, Jižní Afrika)
• uhlí - Čína, USA, SNS, Německo
• ropa - Saudská Arábie, Rusko, USA
• zemní plyn - SNS, USA, Kanada

Výroba elektrické energie

1. Tepelné elektrárny
2. Vodní elektrárny
3. Jaderné elektrárny
• netradiční zdroje: grotermální, přílivová energie, sluneční energie, vítr

Zpracovatelský průmysl

1. Hutnictví - železo (Jap., Čína, Rusko), ocel (Jap., USA)
2. Strojírenství - elektronika, elektrotechnika, dopravní strojírenství
3. Chemický - petrochemie
4. Potravinářský - takák

• strojírenství - Severoam. region (USA, Kanada, Mexiko, Portoriko), Západoev. region (státy EU), region Východní a Jihovýchodní Asie (Japonsko)
• chemický průmysl - Západoev.region, Severoam.region, region Vých. a Jihových. Asie, region SNS
• spotřební průmysl - textilní, oděvní, obuvnický, kožešnický, klenotnický, nábytkářství, výroba hraček
• těžký průmys-energetika, hutnictví, strojírenský, chemický,stavební hmoty, paliva
• lehký (spotřební) průmysl - ostatní obory

• z přírodních podmínek záleží především na vodě

Hospodářství

• hospodářství - jeden z nejvyspělejších států světa
• částečné využití nerostných surovin
• zinek, nikl, kobalt, železná ruda, také zlato, diamanty, opál
• ropa
• export hlavně do Japonska
• zemědělství - převažuje živočišná výroba
• jedna ze světových obilnic - pšenice
• ovce a skot - kvalitní vlna (1.místo ve vývozu), 10x více ovcí než obyvatel
• vývoz - vlna, hovězí maso, pšenice

Nový Zéland

• hl.m. Wellington
• 3,6 mil. obyv.
• úřední jazyk - angličtina, maorština (Maorové - původní obyv.)
• největší město - Auckland
• ostrovní stát ležící v jihozáp. části tichomoří, jihových. od Austrálie
• několik malých zámořských teritorií v Tichém oceánu: Tokelau, Niue, Cookovy ostrovy

Ekonomicky velmi vyspělí

• ekonomicky velmi vyspělí
• kolonizován Brity - boje s domorodými Maory
• zemědělství a rybolov - chov ovcí, skotu, ovoce a zelenina
• vývoz - uhlí do Japonska, masné výrobky, máslo, sýry, ovoce (kiwi)
Oceánie

• Austrálie, Nový Zéland, Nová Guinea
• Šalamounovy ostrovy, Tuvalu, Nauru, Fidži, Západní Samoa + další státy a závislá území: Francouzská Polnésie, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nová Kaledonie
• korálové ostrovy - vznikají na atolových bariérách
• množství palem, pralesy se vzácnými dřevinami
• převládá původní obyvatelstvo
• povrch: 3 základní celky
a) západoaustralská plošina - nejstarší, prům. výška 200 - 500m, tvoří ½ pevniny, pouště
b) středoaustralské nížiny - s Velkou Arthezskou pánví, ve stř. části - bezodtoká oblast

c) Velké předělové pohoří -

c) velké předělové pohoří - východ - Australské alpy (Mt. Kosciusko 2 228 m), hercynské vrásnění
• Arnhemská země
• Yorský poloostrov
• Carpentarský záliv
• Tasmánie
• Velké předělové pohoří
• Modré hory
• Australské Alpy
• MacDonellovo pohořé
• Ayers Rock
• Gibsonova poušť
• nejvodnatější řeka - Murray
• nejdelší řeka - Darling
• creek - vyschlá koryta řek

• kolonizace - počátek 17.st - Holanďané
• koncem 18.st - nejdříve britská trestanecká osada - Sydney
• postupně vznikala řada kolonií, které se počátkem století spojily v jednotný celek - federativní Australský svaz - Austrálie je jediný kontinent, kde vznikl jeden státní útvar

VI. Lesotundra

• mechy, lišejníky, roztroušené stromy

Tundra

• bez stromového porostu - křoviny, byliny, mechy
• krátké vegetační období
• vývoj rostlin urychlují dlouhé letní dny - nedostatek tepla nahrazen množstvím slunečního tepla

7. Arktický (a antarktický) pás

• průměrná teplota nedosahuje ani 0°C
• malé množství srážek
• antarktida= nejsušší světadíl, zhruba stejná rozloha jeko sev. led. oceán

VII. Polární mrazové pustiny (led a sníh), trvale zaledněné krajiny

• téměř bez porostu

b) Austrálie a Oceánie

• Austrálie + Oceánie 8,9 mil. km2, 28 mil.obyv.
• Austrálie 7,7 mil. km2, 18 mil.obyv

AUSTRÁLIE

• hl.m. Canberra
• 18 mil.obyv.
• úřední jazyk - angličtina
• státní zřízení: federativní stát - konstituční monarchie - člen Commonwealthu, hlavou státu je britská královna, zastupována generálním guvernérem
• je federací 6-ti států
o západní Austrálie (Perth)
o jižní Austrálie (Adelaide)
o Queensland (Brisbane)
o nový jižní Wales (Sydney)
o Victorie (Melbourne)
o Tasmánie (Hobart)
+ 2 teritoria - Severní teritorium+ Darwin.
• nejměnší, nejsušší, nejméně osídlený a nejstarší kontinent)
• před 50 000 lety - první oby. z Asie - Australci (aboriginálci) osídlili celý kontinent a dokázali se přizpůsobit obtížnému prostředí - žili jako kočovní lovci a sběrači, znali dřevěné a kamenné nástroje

II. Střídavě vlhké tropické lesy

• listnaté lesy
• období sucha - vegetační období, shazování listů
• monzuny - přední a zadní Indie
3. Vnější tropické pásy

• mezi 20-30 °C
• nacházejí se zde oba obratníky
• tropický vzduch - suchý nad pevninou
• velké kolísání teplot na pevnině
• místa s nejteplejšími teplotami vzduchu na zemi: Azízija (Libye) +78°C
• srážky pod 100 mm/rok

III. Savany, pouště, polopouště

4. Subtropické pásy

• Španělsko, Itálie, Řecko, Portugalsko, Francie, Kypr, Malta, Florida, Kalifornie
• mezi 30-40 °C
• zima: mírná (vlhký polární vzduch), hodně srážek
• léto: teplé, slunečné (suchý tropický vzduch), málo srážek
• macchie - křoviny, trnité, neprostupné

IV. Savany

• období dešťů: zelená, kvetoucí
• období sucha: žlutá, spálená, suchá
• žirafy, lvi, antilopy, gazely, zebry

Pouště, polopouště

• převažuje výpar nad srážkami
• velké množství podzemní vody
• oázy: palma datlová
• téměř 1/3 pouště
• polopouště - řídce porostlé
• pouště - písečné, kamenité, štěrkovité (Afrika, Asie, Austrálie)
• Sahara 9 mil.km2, Kalahari, Namib, Gobi
• využití: pokusné jaderné výbuchy
• desertifikace - pouštnatění krajiny

Vždyzelené tvrdolisté lesy a křoviny
• v dnešní době prakticky vykáceny
5. Mírné pásy

• od 40 ° C k severnímu polárnímu kruhu
• mezi 40-50 °C na jihu
• přímořský sektor
• cyklóny, anticyklóny

V. Stepi

• původně travnaté porosty - silná vrstva humusu - černozem
• přeměněné stepi - světové obilnice (USA, Can, Arg)
• stepi přecházejí v lesostepi

Lesostepi

• prakticky už nejsou - stromy vykáceny
• zemědělství

Lesy mírného pásu

• listnaté (vykáceny, nebo přeměněné na jehličnaté)
• smíšené
• jehličnaté (pás od Skandinávie k Rusku - tajga, pás Kanady)

6. Subarktický pás

• dlouhá, chladná zima
• velké teplotní rozdíly

Podzol (šedé lesní půdy)

• Málo úrodné
• Většinou pokryté jehličnatým lesem (Skandinávie)
Červenozemě
• Barva způsobena Fe2O3
• V sušších oblastech- pastviny
Žlutozemě
• Ve vlhčích oblastech (kolem rovníku)
• Barva způsobena přítomností Fe2O3, Al2O3
• Chudé na živiny, vyžadují intenzivní hnojení
Tundrové půdy
• Studené oblasti
• Horizont C- půda promrzá (permafrost)
• Horizont A- glejová půda (glejový proces- v podmáčené půdě chybí kyslík, dochází k redukčním glejovým pochodům, glejový horizont-barva modrozelená)
• Neúrodné- pastviny pro soby
Pouštní, polopouštní půdy
• Sucho, pastviny
• Vzlínáním vody se na povrchu půdy hromadí sůl- solná kůra

21 a) Biosféra = obal Země, tvořen živými organismy

• biologie - stavba
• biogeografie (zkoumá rozmístění)
o fytogeografie - rozložení rostlin
o zoogeografie - rozložení zvěře
o ekologie - vztah člověka a přírody
• rostliny podle nároků:
o na teplo - teplomilné, chladnomilné
o na světlo - světlomilné
o na vodu - vodní, vlhkomilné, suchomilné
o na dusík - nitrofilní (kopřiva, černý bez)
o na vápník - kalcifilní (protěž alpská)
o na kyselé půdy - acidofilní (vřes, borůvky, brusinky)
o na parazity - hostitelská rostlina zničena
o na poloparazity - rostliny jsou schopny asimilace, ale potřebují host.rost. (jmelí)

Podnebné pásy, přírodní krajiny a vegetační pásy

1. Ekvatoriální (rovníkový) pás

• teploty vyrovnané po celý rok (24-28 °C, 10-15 °C)
• velké množství srážek (rozděleny rovnoměrně)
• Jižní Amerika, Střední Afrika

I. Tropické deštné pralesy
• rostlinná patra (listnaté stromy)
• pestré druhové složení
• lijány, ptactvo, hmyz, plazi, opice
• stromy - tenká kůra
• Amazonie (Jižní Amerika), povodí Konga (=Zaizu) Afrika, Indonésie, nová Guinea

2. Subekvitoriální (podrovníkový) pás

• mezi 10-20 °C
• dvě roční období - období dešťů a období sucha
• podnebí ovlivňují monzuny

20) a) Pedosféra

• = půdní obal země
• půda je přírodní útvar, který je na rozhraní mezi živou a neživou úrodou
• Složení půdy:
o Živá složka- půdní organismy a kořenové systémy vyšších rostlin
o Neživá složka
 a) organická (humus)- zbytky odumřelého rostlinstva a živočišstva
 b) anorganická
• pevná (úlomky nerostů a hornin)
• kapalná (půdní voda + minerály)
• plynná (složená hlavně z O2, CO2, N)
• zrna Ø 2 mm tvoří skelet
Ø 2 mm tvoří jemnozem

Půdní druhy

Jílovité (těžké)
o hlinito- jílovité
o Jílovito- hlinité
o nesnadno obdělávatelné

Hlinité (středně těžké)

o písčito- hlinité
o Hlinito- písčité
o patří k zemědělsky výhodným půdám, nížiny

Písčité (lehké)
o dobře propouští vodu a obsahují málo humusu, vyskytují se na pískovcích a vátých píscích
(4. Kamenité)
o mezi pevnými částmi půdy jsou volné prostory- póry, které umožňují pronikání vody a vzduchu do půdy
o Pórovitost- množství pórů vyjádřené v % k určitému objemu půdy

Půdní reakce- rozdělení podle pH
1. Kyselé pH < 7
2. Neutrální pH = 7
3. Zásadité pH > 7
o většině rostlin se nejlépe daří v neutrálním prostředí

Koloidní částice – mají schopnost vázat na sebe živiny P, K, Ca, S, Mg, N

Úrodnost půdy

• přirozená (bez zásahu člověka)
• kulturní (za působení člověka)- hnojení, obdělávání, zavlažování

Půdní typy (půdní horizonty)
A. HUMUS
B. ZVĚTRALÁ HORNINA
C. MATEČNÁ HORNINA (nezvětralá)

Černozemě
• Nejúrodnější půdní typ- tvoří světové obilnice (hl.Ukrajina, Rusko)
• Charakteristické pro stepi, lesostepi (Polabí, Moravské Úvaly)
Černice
• Srovnatelně úrodné s černozeměmi, ale ne tak rozsáhlé
• Lužní půdy
Hnědozemě
• Hl. Střední Evropa
• Využívají se hlavně pro lesní produkci
• Je možné na nich pěstovat méně náročné plodiny

Kostarika, Guatemala, Salvador, Nikaragua, Honduras

• pěstuje se káva, banány, bavlna, cukrová třtina, kakao, tabák
• těžba vzácného dřeva
• potravinářský, textilní, kožedělný

Belize, Panama
• oblast tropických pralesů
• těžba vzácného dřeva na výrobu žvýkaček
• cukrová třtina, rýže, citrusy
• turistika, cestovní ruch
• patří mezi státy ,,levné vlajky“ – la lodě se neplatí vysoké daně

STŘEDNÍ AMERIKA – KARIBSKÉ STÁTY „BANÁNOVÉ REPUBLIKY“

Velké a Malé Antily
• Karibské moře - nejteplejší, korály
• pevninský most - pásmo Kordiller
• velký počet vulkánů, tropický podnebný pás
• pasátové větry - více srážek, návětrná strana (Atlantický oceán)

Ostrovní oblouk - Kordillery

Ostrovní oblouk - Kordillery
• obyvatelstvo - Indiáni (Guatemala), mestici (Honduras, Panama), černoši (Belize)

Bermudy, Bahamy
• nerozvinutý průmysl - pouze tabákový průmysl
• zpracování třtiny
• rafinerie ropy v Portoriku a na Bahamách
• zemědělství - třtina, káva, banány - Guatemala, Hunduras, Nikaragua, Salvador
• doprava - Panamerická dálnice - z Aljašky na jih podél pobřeží, chybí Panama - Kolumbie
• Panamský průplav - uprostřed Panamské šíje, délka 82 km
• nejvíce HIV pozitivních

Dominikánská republika
• vývoz - třtina, tabák, kakao, těžba a vývoz ferroniklové rudy
• cestovní ruch
• země dlouhodobě silně zadlužená


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony

Barbados

• hl. m. Bridgetown
• úřední jazyk - angličtina
• produkce barev a léků
• cestovní ruch těžící z bílých korálových pláží

KUBA
• hl.m. Havana
• 11 mil. obyv.
• pestré složení obyvatelstva - běloši, míšenci, černoši
• úřední jazyk - španělština

• komunistický revolucionář Fidel Castro v r. 1959 proměnil Kubu v diktaturu podle Sovětského svazu, rozpad v r. 1989 znamenal přerušení moci SSSR, hospodářský kolaps, emigrace
• vývoz - citrusy, tabák, káva
• významná produkce, cementu, textilu a obuvi

Jamajka
• hl.m. Kingston
• 2,5 mil. obyvatel
• úřední jazyk - angličtina
• původní obyvatelé Indiáni
• vývoz - třtina, banány, káva, kakao, citrusy
• těžba bauxitu, kvalitního mramoru
• cestovní ruch a luxusní letoviska - největší zdroj peněz

Podpovrchové vody

• Půdní
o voda obsažená v půdních pórech
o nevytváří souvislou vodní hladinu
• Podzemní
o prostá – zdroj pitné vody x minerální
o vyplňuje průlivy (pískovec), pukliny (žula)
o vyplňuje souvislou podzemní hladinu
• Minerální vody 1g soli / 1 kg vody
o podle teploty
 Chladné < 25°C
 Teplé 25-50 °C
 Vřídla > 50°C
o podle chemického složení
 Sirovodíkové
 Slané
 Alkalické
 Zemité

o Prameny (nejvydatnější - u Mělníka)
 Vrstevní - střídání propustných a nepropustných vrstev
 Zlomový
 Suťový
 Arthézský (hl. na poušti – oázy)

b) Střední Amerika

• Mexiko, Guatemala, Belize, Salvador, Hoduras, Nikaragua, Kostarika, Panama, Velké a Malé Antily
• ostrovy Bermudy, Bahamy

• Velké Antily - Kuba, Haiti, Portoriko, jamajka, Dominikánská republika
• Malé Antily - Guadeloupe, Martinic, Trinidad a Tobago, Barbados, Sv. Kryštof, Dominika, Sv. Lucie, Sv. Vincenc a Grenadiny, Grenada

• přírodní podmínky - tropické a subtropické podnebí
• převážně hornatý povrch - Středoam. Kordillery, Sierra Madre, Mexická náhorní plošina
• nížiny - při pobřeží Mex.zálivu a Karibského moře, nejvýznamnější na poloostrově Yucatán
• vulkanické pásmo s četnými sopkami
• náhorní plošiny
• oblast sopečné a zemětřesné činnosti

MEXIKO

• hl. město Mexico
• 94 mil. obyvatel
• 2 mil. km2
• 3. nejlidnatější stát Ameriky
• pás činných sopek a zemětřesení - sopky Popocatepetl, Citlaltépetl
• hodně lidí žije v oblastech s nadmořskou výškou nad 3000 m
• pův. obyv. Indiáni (Aztékové, Mayové) - zdatní stavitelé, kruhové pyramidy, dnes odkrývání pyramid, které jsou zarostlé pralesem - turistický ruch
• nerostné suroviny - 1.místo na světě - Ag
• Au, ropa, zemní plyn

• průmysl
o silný vliv zahraničního kapitálu - hl. USA
o petrochemie
• hl. jádrová oblast
o Mexico city
o Guadalajara
o Monterrey
• zemědělství
o vývoz - cukr. třtina, tabák, bavlník, kakaovník, kávovník
o vlastní spotřeba - kukuřice, fazole
o hranice mezi severní a jižní částí - Tehuantepecká šíje
o vysoký PP = vysoká lidnatost země

3. Ledovcová

o jezera karová
o jezera hrazená morénovým valem (Ženevské jezero)
o Velká kanadská jezera, Kaspické moře

4. Pobřeží
o jezero Maracaibo - ústí zarostlo, jezero se slanou

• jezera podle plochy
o Kaspické moře (371 000 km2)
o Hořejší (82 414 km2)
o Viktoriino
o Huronské
o Michiganské
o Aralské
o Bajkal (23 000 km2)
 nejhlubší (1637 m) a největší zásobárnou sladké body je Bajkal
• zavlažování, zásobárna vody, lodní doprava

Mokřady
• bažiny - bez náležitého odtoku, celý rok zaplaveniny
• rašeliniště - zarůstají rašeliníkem a mechem
o rašelina - zemědělství, lázeňství, palivo
• slatiniště - chudé, kyselé půdy

Umělé vodní nádrže

• rybníky
o Třeboňsko, Č. Budějovice
o pro chov ryb, rekreace, zásoba pitné a užitkové vody
• přehrady
o výroba el. energie
o Tři soutěsky (ve výstavbě) - Chang Jiang
o Owen falls (Viktoriino jez.) - Nil
o Asuánská (Násinova) - Nil

Sníh a led
• sněžná čára - čára, nad kterou sníh neroztává (směrem od pólů k rovníku stoupá)
• typy ledovců
o pevninský
 pokrývá velký úsek pevniny - mnohem mohutnější, ledovce pokrývají Antarktidu
 bludné kameny - pozůstatky moreny (u nás na Moravě)
 Island, Špicberky
o horský
 vzniká nad hranicí sněžné čáry
 kar - sběrná oblast
 splaz - jazyk ledovce, stékající pod sněžnou čáru
 největší ledovec - Aletschský 24 km
• v ledovcích je sladká voda
• kdyby roztály všechny ledovce, hladina světových oceánů by stoupla o 60 cm

4. Pohyby

o Mořské dmutí (příliv, odliv)
o Vlnění (vítr)
o Mořské proudy
 oteplují a ochlazují pevninu
 teplé - od rovníku k pólům (Golfský, Monzunové proudy)
 studené - od pólů k rovníku (Penuánský, Labradorský)

o Vlivy
 kosmické (přitažlivost Slunce a Měsíce)
 fyzikálně chemické (souvisí se slunečním zářením, oběhem vzduchu, výpary - srážky)
 pohyby zemské kůry (geodynamické) - zemětřesení, sopečná činnost

Vody pevnin

Povrchové vody
• vody odtékající, nebo zadržené v přirozených nebo umělých nádržích
• odtok může být nesoustředěný - ron
• místo vzniku vodního toku - pramen
• území odvodňované do 1 řeky, jednou řekou - povodí
• hranice mezi povodími - rozvodí
• území odvodňováno do 1 moře - úmoří
• soustava vodních toků - říční síť (hl.tok + přítoky)

Typy říčních sítí

Stromovitá - Vltava

Vějířovitá (podtyp stromové) - Bodrog, Berounka

Asymetrická - Kuma, Kubáň

Pravoúhlá - Odra, Opava

Mřížovitá - Rhona

Péřovitá (podtyp mřížovité) - Váh



Prstencovitá - Thames

Paprsčitá - Hron

• délka toku – v km
• průtok toku – m3/s
• hustota říční sítě – km/km2

Nejdelší řeky

o Amazonka – 7025 km
o Nil – 6671 km
o Chang Jiang
o Mississippi

• Nejvodnatější řeky
o Amazonka
o Kongo
o Madeira
o Chang Jiang

Jezera

• = přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou

1. Tektonická
o hluboká, protáhlá
o Tanganjuka, Bajkal

2. Vulkanická
o vodou zatopené jícny a krátery vyhaslých sopek (Crater Lake, Oregon, USA)

Slaná voda

• slaná voda - 97,5 % (oceán 96,5 %)
• sladká voda - 2,5 %
o ledovce, věčný sníh 68,9 %
o podzemní sladká voda 29,9 %
o bažiny, permafrost 0,9 %
o řeky, jezera 0,3 %
• oběh vody je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí
o VOV: výměna vody mezi oceánem a pevninou
o MOV: probíhá buď nad oceány nebo nad pevninou

Bezodtoké oblasti (32 km2)
• hlavně v subtropickém podnebném pásu
• výpar a však vody převládá nad srážkami
• neodtékají do moře

Oceány a moře
• Tichý 180 mil.km2
• Atlantský 94 mil.km2
• Indický 76 mil.km2
• Sev.ledový 11 mil.km2

• nejhlubší místo oceánu - Mariánský příkop 11 034 m

Oceán

• Zálivy: Bristajský, Botnický, Guinejský
• Průlivy: Baspor a Dardanely, Mosambický
Moře
• Okrajová: oddělena (polo)ostrovy, Severní, Žluté, Japonské
• Vnitřní: obklopena pevninou, s oceánem spojena průlivy, Středozemní, Černé, Rudé, Baltské

Vlastnosti mořské vody

1. Barva
o závisí na obsahu minerálů a organických látek
o Modrá - ,,mořské pouště“ – žádný plankton
o Zelená - úrodná moře – s planktonem, Severní, Baltské
o Žlutá - spraš (temné části písku), Žluté moře
o Rudé moře - korály, modré, ale v době rozmnožování červených řas-rudé zbarvení

2. Slanost (salinita) … v ‰

o celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg vody, průměrná sanilita 35‰ ( 35 g soli/ 1 kg vody)
o zdroje soli - podmořské sopky, řeky
o nejslanější - Rudé m. (43 ‰)
o nejméně slané - studená moře, Černé m. (1,6 ‰), Baltské m. (0,8 ‰)
o hladina Mrtvého moře 250 ‰

3. Teplota
o nejteplejší v oblasti teplotního rovníku – 26 °C, Ø t moří – 17°C, nejteplejší oceán - Tichý oceán – 19°C
o dno oceánu 0-2 °C
o mořská voda zamrzá při -2 °C
o denní výkyvy teplot - do hloubky 20-30 m
o roční výkyvy teplot - 200-400 m
o tabulový led
 voda zamrzá max do hloubky 2,5 m
 vlněním a mořským dmutím se led láme na ledové kry

b) USA, KANADA

• před 25 000lety přišli příslušníci mongoloidní rasy
• 1. Evropané byli Vikongové (kolem roku 1000)
• Kryštof Kolumbus objevil v roce 1492 Karibskou oblast (San Salvador) a omylem ji nazval Indií – nový světadíl byl nazván po Amerigo Vespucim, který následoval Kolumba
• prvními osadníky byli Španělé a Portugalci
• roku 1607 byla ve Virgínii zřízena 1. anglická osada – Jamestown
• roku 1776 byla vyhlášena Deklarace nezávislosti a konfederace 13 kolonií pod názvem Spojené národy americké

obyvatelstvo
• Kanada
o 28, 5mil.
o 1/3 jsou Kanaďané britského původu, ¼ Kanaďané francouzského původu
o 27% obyvatel mluví Francouzsky
• USA
o 264 mil.
o černoši tvoří 1/8
o mnoho národnostních menšin:
 Hispánci (přistěhovalci ze španělsky mluvících zemí), Kubánci, Židé, Číňané, Arabové, Italové, Rusové

Zaměstnanost

• ve službách
o Kanada 60% obyvatel
o USA přes 70% obyvatel
• v zemědělství
o Kanada 4%
o USA 3%

hospodářství
• před 200lety – vývoz kožešin, dřeva, ryb, zemědělských plodin
• na přelomu 19./20. století se průmyslová výroba vyrovnala zemědělské
• dnes je to průmyslově vyspělý komplex světa

nerostné suroviny
• Kanada
o železná ruda, barevné kovy, ropa (ale nevyváží), zlato, černé uhlí
• USA
o černé uhlí, železná ruda, ropa a zemní plyn, zlato

Průmyslové oblasti

• severovýchodní část
o jako první osídlena, dnes je centrem obchodu
o průmyslové obory
 strojírenství (elektrotechnika)
 hutnický a chemický průmysl
 automobilový průmysl – Deitroit
• jihovýchodní část (Appalačská)
o původně tam byla hutnická základna
o lesy – dřevozpracující průmysl

19) a) Hydrosféra = vodní obal země

• je tvořena:
o Povrchová voda: oceány, moře, vodní toky, přirozené vodní útvary (jezera, bažiny), umělé vodní nádrže (rybníky, nádrže) a voda ve formě ledu a sněhu
o Podpovrchová voda: v půdních pórech, průrvách, puklinách
o Voda v atmosféře: vodní pára, déšť, sněh. vločky, kroupy
o Voda v živých organismech: tvoří součást rostlinných a živočišných organismů

d) Fohn

• velehory
• teplý padavý vítr ve velehorách
• nárazový, teplý, suchý vítr vanoucí z hor do údolí
o na obou stranách horského hřbetu se vytvoří výrazné rozdíly v tlaku vzduchu


VZDUCHOVÉ HMOTY
• fronty (během roku se mění)
o 1) arktická (antarktická)
o 2) polární
o 3) tropické
o 4) rovníková (ekvatoriální)
polární fronta
• po ustálených drahách od západu k východu
• cyklóny
• anticyklóny
• víry o průměru 1 – 2tis. km – způsobují změnu počasí
• za rok jich přejde asi 60
• tlaková níže
o deštivo, mírné teploty
• tlaková výše
o jasno, extrémní teploty
• izobary
o čáry spojující místa se stejným tlakem
• izotermy
o čáry spojující místa se stejnou teplotou
• nízký tlak – rovník, polární kruhy
• vysoký tlak – póly, obratníky

Tropická fronta

• cyklon. menší – průměrně 200 – 250km
• pohybuje se pomalu, ale je v něm větší rychlost
• cyklony vznikají nad oceánem, pohybují se k pevnině a přinášejí povodně, pohromy
oblasti výskytu
1) Jihočínské a Filipínské moře … tajfuny… 20 ročně
2) Mexický záliv a Karibské moře… uragány… 10 ročně
3) Bengálský záliv, Arabské moře... cyklóny… 8 ročně
4) Tichý oceán západně od Mexika… uragány… 6 ročně
5) Indický oceán mezi Madagaskarem a Mascar… orkány… 6 ročně
6) Indický oceán mezi Austrálii a Kokos. o-vy… Willy Willies 1 ročně

stacionární (nepohyblivé) cyklony
• na místě celý rok
• po celý rok
o blanská tlaková níže
o azorská tlaková výše
• sezónní
o sibiřská tlaková výše (v zimě)
o íránská tlaková níže (v létě)

Podnebné pásy

1) rovníkový
2) subekvatoriální
3) tropické – okolo obratníků, suché pouště
4) subtropické
5) mírné – na severní polokouli je širší
6) subarktický
7) arktický, antarktický

teplá fronta
• do oblasti studeného vzduchu se nasune teplý vzduch
• mohutná oblačnost, srážky na velkém území


studená fronta
• do oblasti: teplého vzduchu nevstupuje studený vzduch
• dobré počasí, malá oblačnost na malém území


okluzivní fronta
• studená fronta má rychlejší postup – dožene teplou frontu

Fotosyntéze, sopečných činnostech, ...

fotosyntéze, sopečných činnostech, rozkladech (tlení), vylučování při dýchání
o b) kapalné
 vodní kapky, slabé roztoky kyselin (-> kyselé deště – ničení historických památek)
o c) pevné
 prach, pyly, kroupy, částečky solí, písek, mikroorganismy

STRATOSFÉRA
• málo oblaků
• růst teploty s výškou – přibližně jako na zemském povrchu
• sahá do výšky 50km, ve 30km – horní okraj + 20˚C t = < -45˚C; -75˚C >
• ve výškách 25 – 35km nad Zemí je tzv. ozonosféra (ozónová vrstva)
o největší koncentrace ozónu v atmosféře
o ozon – O3 – zachycuje 99% UV záření
o největší ozonové díry – Austrálie, Antarktida (rakovina kůže, oční choroby)

MEZOSFÉRA
• teplota klesá na - 90˚C
• do 80km

IONOSFÉRA (TERMOSFÉRA)

• teplota + 1500˚C ve výšce asi 200 – 300km
• odráží rádiové vlny – vznikají polární záře
• do 800km

EXOSFÉRA
• vnější, velmi řídká část atmosféry
počasí a podnebí
• počasí je okamžitý stav troposféry (atmosféry)
• podnebí (klima) je dlouhodobý průběh počasí
• klimatografičtí činitelé
o a) makročinitelé – ovlivnění na velkém území
 1) zeměpisná šířka
 2) vzdálenost od oceánu
 3) všeobecný oběh atmosféry
 4) mořské proudy
o b) mikročinitelé – skleník, jezírko, kácení tropického pralesa, ropná havárie,..
 1) mořské proudy
 2) nadmořská výška
 3) vlastnosti zemského povrchu
 4) činnost člověka

MÍSTNÍ VĚTRY

a) monzumy
• ovlivňují především jižní a jihovýchodní Asii
• letní
o ohřeje se rychleji pevnina (než moře)
o IV. – IX. – vane z oceánu na pevniny od června do října
o bohatý na srážky
o nejvyšší roční úhrn srážek na světě 26 461mm – návětrná strana Himalájí (Čárofundží)
• zimní
o pevnina rychle vychladne
o X. – III. vane z prochladlé pevniny na teplejší oceán
• principem je vyrovnávání tlaků
b) pobřežní vítr
• vítr na březích moří a jezer, který mění dvakrát denně směr proudění
• ve dne vane z chladnějšího moře na teplejší pobřeží (pevnina se rychleji ohřeje – nižší tlak nad pevninou)
• v noci naopak (pevnina se rychleji ochladí – vysoký tlak nad pevninou)
c) horský (údolní) vítr
• den – v údolí je vysoký tlak, na vrcholcích nízký -> rychleji se ohřejí vrcholky hor
• noc – v údolí je nízký tlak, na vrcholcích vysoký -> vrcholky rychleji vystydnou

18) a) ATMOSFÉRA

• plynný obal Země, tvoří je směs plynů – vzduch

TROPOSFÉRA
• její průměrná mocnost je 11 km
o nad póly 8 – 9 km
o nad rovníkem 14 – 18 km
• 90% vodních par, mraků
• je důležitá pro tvorbu počasí
• s rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota o 0,65˚C/100 m a klesá i tlak a hustota vzduchu
• složení vzduchu
o a) plynné skupenství
 složení:
• dusík (78 %)
• kyslík (21%)
• vzácné plyny (<1%)
• methan, CO2, vodní pára (0,32%)
 2/3 O2 vyprodukují suchozemské rostliny (hlavně tropický deštný prales)
 1/3 mořské rostliny – především řasy
 CO2 je významnou složkou vzduchu
• vzniká při spalovacích procesech a do vzduchu se dostává při

2. fáze (ženevská)

- září 1973 - červen 1975
- jednání na úrovni expertů
- výsledkem všech jednání bylo vypracování Závěrečného aktu KBSE:
1) bezpečnost v Evropě
2) spolupráce v oblasti hospodářství, vědy a techniky, životního prostředí
3) bezpečnost a spolupráce ve Středomoří
4) spolupráce v humanitárních oblastech
5) sjednání dalších kroků, které se uskuteční po ukončení konference
3. fáze (helsinská)
- červenec 1975
- 1.8.1975 – podepsání Závěrečného aktu KBSE nejvyššími představiteli 33 evropských zemí, USA a Kanady
- vliv na celosvětovou politickou situaci
- na jejím základě vzniká r.1977 v Československu Charta 77 (mluvčí Jan Patočka, Václav Havel, J. Hájek)

- konec 70. let – zatýkání signatářů Charty 77
- 1975-85 – období stagnace
- Polsko – prosinec 1970 – ekonomická krize, půjčky ze západu → nárůst inflace, zhroucení vnitřního trhu (1981 vojenský převrat, ale 1989 svobodné volby vyhrála opozice)

80. léta

- bouřlivý rozvoj – nové technologie
- Československo na rozdíl od 70.let zaostává
- otázka lidských práv → političtí vězňové
- polovina 80.let – uvolnění

1986
- jednání R.Regana a M.Gorbačova v Reykjavíku (→ odzbrojování)
- perestrojka (přestavba) – politická a ekonomická reforma M.Gorbačova v SSSR (tzn. ústup od Brežněvovy doktríny z r.1968) → význam pro zahájení demokratických přeměn v zemích východní Evropy

1989-90
- rozpad východního bloku začal pokusem Gorbačova o demokratizaci sovětského režimu a vyvrcholil roku 1989, formálně byl potvrzen rozpuštěním RVHP roku 1991
- jaro + léto 1989 – hromadné útěky (Němci z východního Německa přeběhli v Praze na ambasádu západního Německa)
- listopad 1989 – Sametová revoluce
- 17.11. – studentská manifestace k výročí smrtelného zranění J. Opletala → brutální zásah proti demonstrantům
- 19.11. – demonstrace na Letenské pláni; požadavek zrušení IV.článku o vedoucí úloze KSČ; vytvoření Občanského fóra (zástupci disidentů, umělců aj.)
- 24.11. – z funkce generálního tajemníka KSČ odstoupil M. Jakeš
- 29.11. – federální shromáždění zrušilo IV.článek ústavy o vedoucí úloze KSČ
- 29.12. 1989 – Václav Havel zvolen prezidentem
- 1990 – 1. svobodné volby

2. Krize

- 1958 pohrozil SSSR uzavřením mírové smlouvy s NDR a začleněním východního bloku Berlína do NDR → masový odchod obyvatel východního Berlína do SRN
- jednání: N.S.Chruščov + J.F.Kennedy = neúspěch → srpen 1961 došlo k uzavření přechodů mezi východním a západním Berlínem a postavení berlínské zdi
1955-75
- fáze uvolnění (détente) = politika snižování napětí mezi V a Z
- obě strany ochotny spolupracovat, podpisy 1.odzbrojovacích smluv
- největším úspěchem této politiky bylo uspořádání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v roce 1975
- uvolnění politických poměrů → 1956 Maďarské povstání (vojska SSSR rozmístěna až do r. 1991; pokus o svržení komunistického systému v Maďarsku)

Pražské jaro (1968)
- pokus reformního křídla KSČ o reformu socialistické společnosti (A. Novotný odvolán z funkce 1.tajemníka ÚV KSČ, místo něj A. Dubček)
- relativní otevřenost sdělovacích prostředků
- následovala rezignace vedoucích funkcionářů KSČ → nový prezident L. Svoboda, předseda vlády O. Černík, předseda parlamentu J. Smrkovský
- 21.8.1968 vstoupila na území Československa vojska Varšavské smlouvy (hlavně sovětská armáda; částečně bulharská, polská, maďarská a NDR)

Normalizace

- označení politické linie vedení KSČ po sovětské okupaci 1968
- v užším slova smyslu – likvidace demokratizačního procesu Pražského jara
- v širším slova smyslu – celé období od srpna 1968 (resp. 1969 – nástup G. Husáka do čela KSČ) do listopadu 1989
- zavázání Československa obnovit v zemi socialismus sovětského typu
- zastavení vydávání časopisů, cenzura, čistky v KSČ, rozpuštění organizací, které v roce 1968 projevily liberální tendence)
- Brežněvova doktrína (Brežněv nahradil Chruščova)
- doktrína omezené suverenity zemí sovětského bloku (= politika SSSR vůči východní Evropě po r.1968)
- SSSR má právo zasahovat do vnitřních záležitostí zemí Varšavské smlouvy

70. léta
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (1975)
- jednání o problémech zajištění míru a rozšíření mezinárodní spolupráce v Evropě
- listopad 1972 – jednání zahájeno přípravnou mezinárodní konferencí na úrovni velvyslanců v Helsinkách
1. fáze (helsinská)
- červenec 1973
- účast ministrů zahraničí jednotlivých zemí

1946

- Trumanova doktrína (podle amerického prezidenta Harryho Trumana)
- doktrína zadržování komunismu (snaha USA zabránit vlivu SSSR v Evropě)
- její podstatou byla podpora demokratických režimů v Evropě (+ Marshallův plán)
- neúspěšná – SSSR stupňuje svůj vliv ve střední a východní Evropě
- Churchillův projev ve Fultonu (podle Winstona Churchilla – ministerský předseda VB)
- přímo zavedl pojem železná opona (= termín pro hranici mezi sovětským blokem a evropskými demokratickými státy)

Studená válka (fakticky trvala až do rozpadu sovětského bloku)
- politika hrozeb, stupňovaného zbrojení (jaderné zbraně aj.), ekonomického nátlaku, psychologická válka

1948-49
- začínají vznikat lidově demokratické státy (tj. země pod vlivem SSSR) – Československo, Polsko, Maďarsko, Bulharsko
- tyto země na nátlak SSSR odmítly Marshallův plán (= program hospodářské pomoci USA evropským zemím v letech 1948-52)

NATO - 1949

NATO
- vznik 4.4.1949 jako protiváha východního bloku
- založeno ve Washingtonu, zakládající země: 10 evropských zemí + USA + Kanada (Francie r.1959 vystoupila z vojenské činnosti organizace, Island nemá vojenské síly)

1948-55
- nejtvrdší období studené války
- mocenské spory : Korejská válka (1950-53)
Blízký východ (USA podpora Židů, SSSR podpora Arabů)
- vznik Varšavské smlouvy (1955)

50. a 60. léta

Berlínská krize
1. krize
- 1948 sovětská okupační správa vyhlásila blokádu západního Berlína (do r.1949), která vyvolala napětí v mezinárodních vztazích
- došlo k ekonomickému i administrativnímu rozdělení Berlína
- krize urychlila rozdělení Německa (SRN vzniklo v září 1949 a NDR v říjnu 1949)

Dva typy agrese:

a) anexe – násilné připojení cizího území získaného agresí (př. Bosna a Hercegovina)
b) okupace – forma nadvlády, kdy je formálně ponechána činnost určitých orgánů, ty jsou
však zcela závislé na vůli agresora (př. Protektorát)
• vyhlášení války není záležitost vojenská, ale politická; má zastrašovací funkci a formu deklarace (sdělení), válku může vyhlásit pouze parlament (legislativní větev státní moci)
• dočasné přerušení války:
1) příměří – většinou bývalo v době náboženských svátků nebo v Evropě v období Vánoc
2) kartel – dočasný klid zbraní z důvodu výměny zajatců, popř. z důvodu ochrany civilního
obyvatelstva
• ukončení války:
- podrobení – vítězové vojensky obsadí území a připojí ho ke svému státu
- kapitulace – jedna ze stran je vojensky poražena, složí zbraně a dojde k podepsání
kapitulační dohody (př. 2.SV, válka v zálivu)

Uzavření mírové smlouvy

- uzavření mírové smlouvy – přichází v úvahu tehdy, pokud ani jedna ze stran nemá sílu
válku vojensky vyhrát (př. válka v Koreji, Německo po
1.SV)
• po ukončení války kapitulací nebo uzavřením mírové smlouvy musí následovat dohody o reparacích a výměně zajatců
• zbrojní omezení:
- zákaz bakteriologických zbraní
- zákaz prvního úderu chemickou zbraní, výroba chemických zbraní je však povolena
- omezení zkoušek jaderných zbraní
- zákaz použití jedovatých plynů, jejich výroba je však nekontrolovatelná


Poválečný mezinárodní systém

40. léta
- na konci 2.SV → mocenské sféry vlivu (vítězové hledají, s kým navázat smlouvy, kde
působit aj.)

4) Ekonomické sankce: a) Bojkot

→ dobrovolné odmítání některých výrobků ze znepřátelené země
veřejností, s cílem ekonomicky tuto nepřátelskou zemi zničit
(př. ČR a Čína dřív)

b) embargo
→ zastavení obchodu s určitým zbožím do znepřátelené země (př.
ropa) → většinou oboustranné – tj. zastavení exportu i importu
s danou zemí)
c) blokáda
→ izolace země na poli ekonomickém, vojenském nebo
diplomatickém (př. Karibská blokáda = Rusko – Kuba – USA)
5) vojenské operace (válka v Perském zálivu v 90.letech – USA X Irák; bombardování
Srbska)

Ozbrojené represálie jsou zakázány chartou OSN

• ozbrojené represálie jsou zakázány chartou OSN, výjimku tvoří rozhodnutí Rady bezpečnosti o vojenských akcích na ochranu míru
• Rada bezpečnosti OSN - 5 stálých členů: USA, VB, Čína, Francie, Rusko
- 10 nestálých členů, které volí Valné shromáždění OSN na 2 roky
každý rok jich zvolí 5)
- každý člen Rady má 1 hlas, stálí členové mají právo veta
- rozhodnutí jsou závazná pro všechny členy OSN

Válečný stav
A) obranné války
B) útočné války
• 1928 – Brian-Kellogův plán (VB + USA) → zakazoval agresivní (útočnou) válku X nebylo v něm specifikováno, co je to agrese
• 1973 – OSN – definice agrese = jakékoliv ozbrojené počínání proti suverenitě, územní integritě či politické nezávislosti druhého státu

Mimo diplomatickou misi stojí konzul, ...

• mimo diplomatickou misi stojí konzul, je jmenován ministrem vnitra, působí v cizí zemi, kde pomáhá a hájí zájmy občanů své země většinou ve styku s úřady a policií
• de facto – reálné respektování státu (obchod, kulturní mise), i když není členem mezinárodní organizace
• de iure – uznání státu podle mezinárodního práva (stát je členem mezinárodní organizace)
Mezinárodní organizace ozbrojených sil
• je způsob uspořádání ozbrojených složek s cílem zachovat světový mír
• ve 20.století se realizovala na základě 2 koncepcí:
1. rovnováha sil
- našla uplatnění v letech 1947-90 (Studená válka → rozpad Východního bloku)
- „závody ve zbrojení“ – znepřátelené bloky vynakládaly na vývoj zbraní stále vyšší
částky právě proto, aby byla udržena rovnováha sil
- v 70. a 80.letech byly podniknuty určité kroky ke kontrole zbrojení, popř. odzbrojení
(např. Helsinská mírová konference)
- rovnováha sil měla velký podíl na rozpadu Východního bloku, protože socialistické
země byly tzv. „uzbrojeny“

2. Kolektivní bezpečnost

- spočívá ve spolupráci většího počtu států, což by mělo vést k odrazení případného
agresora při útoku na kteroukoli členskou zemi
- na této koncepci je dnes založena zbrojní politika OSN, NATO, v Evropě KBSE
(konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě)
- uplatnila se v 90.letech i v současnosti
• alternativou k rovnováze sil je koncepce kontroly a odzbrojení (jinak by mohlo dojít k selhání) → od 80.let rušení a odzbrojování jaderných zbraní
→ kontrola jaderných zkoušek

Mírová řešení konfliktů
• i přes veškeré diplomatické snahy nastávají situace, kdy dojde mezi státy ke konfliktu – je třeba situaci řešit
• způsoby řešení:
a) nezávazná
- základním prostředkem jsou diplomatická vyjednávání, je velmi důležitá 3.strana (tzv.
zprostředkovatel – musí to být stát, který má vojenský, politický nebo ekonomický vliv)

Mezinárodní soud v Haagu

o mezinárodní soud v Haagu
- může rozhodovat pouze tehdy, pokud boudou jeho rozhodnutí respektovat obě strany
(viz. soud s Miloševičem – až poté, co ho Srbové vydali)
- zaštiťující organizace - OSN
o arbitráž (= smírčí řízení)
- přichází v úvahu tehdy, pokud se státy nepodrobí mezinárodnímu soudu
- je vybrána 3.strana, která rozhodne

Opatření při ohrožení míru
• nastávají, pokud všechna mírová řešení konfliktu selžou a 1 strana začne řešit situaci vojenskou hrozbou
• druhá strana, která se cítí být ohrožena, začne přijímat určitá opatření = represálie (nelegální odpověď na vznikající hrozbu):
1) vypovězení smluv
2) konfiskace majetku znepřátelené strany
3) manévry v blízkosti státních hranic (např. Rusko X Čína)

2. Smlouva

- má závazný charakter
- je nejdůležitějším aktem mezinárodních vztahů a stanovuje kritéria (vypověditelnost smlouvy, podmínky, doba platnosti aj.)
- v případě nedodržení mohou následovat sankce (ekonomické, vojenské …)
- podle počtu signatářů se mezinárodní smlouvy dělí na: bilaterální (dvoustranné)
multilaterální (vícestranná)
- procedura přijímání mezinárodních smluv:
vyjednávání zplnomocněných odborníků – dávají smlouvě obsah, končí to parafou (zkrácený předběžný podpis)
podpis smlouvy – oficiální akt, kdy smlouvu podepisují hlavy států, popř. premiéři, smlouva stále ještě není platná
ratifikace smlouvy – schválení smlouvy zákonodárným sborem dané země; smlouva už je platná, ale ne účinná
nabytí účinnosti
- po ratifikaci se může stát to, že jedna od smlouvy odstoupí z důvodu porušení podmínek
smlouvy

Diplomacie

• hlavní nástroj mezinárodní politiky a bývá také definována jako umění jednat se zástupci jiných zemí
• důležitá je schopnost vyjednávání i za cenu kompromisů
• složení diplomatické mise (reprezentace státu ve státu jiném):
velvyslanec → nejvyšší představitel diplomatické mise
→ pověřuje ho hlava státu a v zemi, kam je vyslán, jej musí hlava státu také
přijmout
→ daná země musí velvyslance tzv. akceptovat (vyjádřit souhlas
s reprezentací), může jej odmítnout – persona non grata (nežádoucí osoba)
chargé d‘ affaires → dočasný zástupce v těch zemích, kde není zřízeno velvyslanectví
→ jmenován ministrem zahraničí
atašé (přidělenec) → má na starost 1 oblast spolupráce (vojenská, kulturní apod.)
• auta členů diplomatické mise jsou označena značkou CD a vlajkou své země
• diplomaté mívají tzv. diplomatické zavazadlo – označené jako diplomatické vozidlo, nikdo se do něj nesmí podívat
• velvyslanectví je územím, které patří státu, jež velvyslanectví zřizuje, platí zde i zákony tohoto státu