Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

1998 – jaro 1999 – zahájen politický dialog

- 1998 – jaro 1999 – zahájen politický dialog – neúspěch (Miloševič odmítl přítomnost ozbrojených jednotek NATO)
- 24.března 1999 – NATO zahájilo letecké útoky proti Jugoslávii s cílem zastavit ozbrojený konflikt v Kosovu a zastavit uprchlickou vlnu → útok neschválila RB OSN
- červen 1999 – rezoluce RB OSN → Jugoslávii nařizovala stáhnutí ozbrojených sil z Kosova, garantovala návrat uprchlíků bez rozdílu národnosti, vymezila mandát mezinárodních sil KFOR (přebíraly zodpovědnost za zajištění míru v provincii)
- Kosovo i nadále zůstalo součástí Jugoslávie, ale mělo dostat podstatnou autonomii a samosprávu
- v červnu 1999 zastaveno bombardování jugoslávského území letadly aliance
- přes veškeré závazky obou stran pokračuje teror vůči Srbům
- kosovští Albánci programově směřují k dosažení nezávislosti a tím ohrožují i integritu Makedonie a Černé Hory, kde se nachází početné albánské menšiny
- Slobodan Miloševič – v Srbsku od r.1987 těžil z vleklé kosovské krize, po zrušení autonomie Kosova (1989) začal manipulovat i se srbskými komunitami v Chorvatsku a v Bosně (rozsáhlé separatistické akce)
- potrestání válečných zločinců – mezinárodní soud v Haagu – Miloševič, Karadžič atd.

Baskové ve Španělsku

 Baskové žijí ve 4 provinciích na severu Španělska a ve 3 provinciích na jihu Francie, patří k nejstarším národům Evropy, mají svébytný jazyk a kulturu, ale netvoří samostatný stát
 ETA – z baskického Euskadi ta Askatasuna (Baskicko a jeho svoboda), nacionální separatistická organizace (vznik 1958) usilující o vytvoření nezávislého baskického státu (nejčastěji formou teroristických akcí)
Severní Irsko
 irští katolíci X britští protestanti (počátek konfliktu už ve 12.století)
 IRA – (Irish Republican Army) Irská republikánská armáda, extremistická nacionalistická irská organizace usilující o připojení Ulsteru (Severního Irska), vznikla roku 1919 jako dobrovolnické vojsko strany Sinn Féin, po roce 1931 přešla do ilegality, roku 1971 se rozštěpila na oficiální křídlo usilující o sjednocení Irska a tradiční křídlo, které provádí teroristické akce proti britským vojenským a policejním objektům v Ulsteru a v Anglii

Kypr
 řecká většina X turecká menšina
 roku 1974 rozdělení ostrova vojenskou invazí turecké armády na čeckou a tureckou část
 problémy se vstupem Kypru i Turecka do EU

Současná politická situace, ohniska světového napětí

» odmítají vzít do rukou zbraň
» odmítají transfuzi krve
» odmítají státní moc včetně státních představitelů, symbolů


Současná politická situace, ohniska světového napětí

EVROPA
Balkán
- národnostní, náboženské a etnické rozdíly
- otevřený konflikt vypukl r.1990 na sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie mezi srbskými komunisty a komunisty ze Slovinska a Chorvatska
- červen 1991 – Slovinsko a Chorvatsko vystoupili z jugoslávské federace → vyhlášení nezávislosti
- po vyhlášení nezávislosti vznikl ozbrojený konflikt: Chorvatsko X srbští separatisté (jaro 1992 – stabilizace situace v Chorvatsku, jednotky OSN UNPROFOR, Srbové vyhnáni nebo uprchli do Bosny a Srbska)
- 1992 - osamostatnění Makedonie – Srbsko a Černá Hora vytvořily tzv. novou Jugoslávii (Svazovou republiku Jugoslávie) → v Srbsku 2 autonomní provincie: Kosovo a Vojvodinanapjaté vztahy mezi Řeckem a Makedonií (1994 bojkot Makedonie – hospodářské embargo)

Občanská válka v Bosně a Hercegovině

- bosenští muslimové X Chorvati X Srbové
- jaro 1992 - snaha jugoslávské armády převzít kontrolu, pod nátlakem OSN se armáda stáhla, ale velkou část své výzbroje předala bosenským Srbům
- válečné operace doprovázeny etnickými čistkami (př. města Srebrenica, Goradže), násilí páchané hlavně Srby a Chorvaty na muslimech
- 1993 - ovládli Srbové ¾ bosenského území (vůdce Radovan Karadžić)
- srpen 1995 - nový masakr v Sarajevu měl za následek letecký útok severoatlantické aliance na srbské pozice → útok vyvolal další velkou migraci původního obyvatelstva
- 14.12.1995 – mírová smlouva o ukončení války:
- zachování Bosny a Hercegoviny, vnitřně rozdělené na bosensko-chorvatskou federaci a Republiku Srbskou
- zaručení volnosti pohybu, právo uprchlíkům na návrat

kosovská krize
- 1998- vzájemné střety albánských partyzánů se srbskými vládními jednotkami přerostly v rozsáhlý konflikt na území celé provincie
- březen a září 1998 – přijaty rezoluce Rady bezpečnosti OSN – odsouzení porušování lidských práv a požadavek okamžitého ukončení bojů (reakce na etnické čistky a terorizování venkovské oblasti Kosova, především srbskými oddíly, ale i srbská menšina vystavena odvetným útokům militantních Albánců) → uprchlické vlny směřující hlavně do Albánie a Makedonie

Dnes se židovství dělí na tři směry:

• ortodoxní (klasičtí Židé)
• liberální (Židé splývají s obyvatelstvem)
• reformní (hlavně v USA, chtějí obnovit židovství v přístupnější podobě
- Židé věří, že jednoho dne přijde Mesiáš (Boží posel), který znovu nastolí vládu dávného židovského království
- posvátná místa - synagogy; kněz - rabín; svátek v sobotu místo v neděli; 5 knih Mojžíšových - tóra; symbol - obřízka (duchovní očista); muži – čepička = jarmulka; při bohoslužbách používají hebrejštinu (úřední jazyk i v Izraeli); největší svátek – Jom kipur (Den smíření – 10.den nového roku provázený 24-hodinovým půstem)
- ortodoxní Židé nejedí vepřové maso a škeble


Přehled státem uznávaných církví a náboženských
společností v současné ČR

• u nás je státem registrovaných církví celkem 21

Římskokatolická církev

 řídící centrum je ve Vatikánu, hlavou je papež, představitelům říkáme duchovní (kněží)
 organizační členění: farnost, biskupství, arcibiskupství
 v ČR: » česká církevní provincie
 vrcholem je pražské arcibiskupství, má pod sebou 4 biskupství (českobudějovické, plzeňské, královéhradecké, litoměřické)
» moravská církevní provincie
 centrem je olomoucké arcibiskupství, má pod sebou 3 biskupství (brněnské, ostravské, znojemské)
 v naší zemi nedošlo k odluce církve od státu – kněží pobírají tzv. požitky
 stát dotuje církevní památky
 k církvi se hlásí kolem 30% obyvatelstva (4 miliony)

Českobratrská církev evangelická
 navazují na tradici Českých bratří (P. Chelčický)
 naše největší protestantská církev, založena r.1918
 uznávají pouze 2 svátosti: křest a poslední večeři Páně
 základním prvkem je farní sbor, kostely mívají často kohouta
 k církvi se hlásí 2% obyvatelstva (200 tisíc)

Československá církev husitská

 vznikla r.1920 oddělením od římskokatolické církve
 v názvu má záměrně „československá“, aby zdůraznila nadnárodní charakter této církve a také proto, že se hlásí k husitské reformaci; ve znaku mají kalich
 k církvi se hlásí 1,7% obyvatelstva (170 tisíc)

Svědkové Jehovovi
 státem registrovaná církev až od r.1993
 kořeny sahají do USA do 2.poloviny 19.století, v současné době mají centrum v Brooklynu
 dříve se tato církev jmenovala Spolek pro studium bible
 hlásají blízký konec světa, který nazývají Armagedon, kdy tvrdí, že bude v tento den zničena říše satana a přežije pouze 144 tisíc nejvěrnějších svědků Jehovových
 tvrdí, že svět je v současné době zkažený, největší podíl na tom má stát – proto bude svět zničený
 jejich vyznavači věnují mnoho ze svého volného času pastorační činnosti (získávání dalších příznivců), jejich časopisem je Strážní věž, vydávají řadu tiskovin a letáků, ve kterých kritizují současný stav společnosti
 nejčastěji na ně narazíme v knihkupectvích, v knihovnách, oslovují ženy na mateřské, lidi v domovech důchodců

Mladší než hinduismus, ...

- mladší než hinduismus, dnes na ústupu – z Indie vytlačeno hinduismem, jinde islámem; v Číně potlačení buddhismu Mao-ce-tungem
- buddhisté následují učení Buddhy, jehož jméno znamená „osvícený“ (Buddha – narozen asi 563 př.n.l.,původně se jmenoval Siddharta Gautama – princ, který žil v přepychu a zamýšlel se nad příčinami lidské bídy; ve svých 29 letech odešel do ústraní mimo lidskou civilizaci a tam přemýšlel o příčinách lidské bídy a utrpení; sedíc pod stromem dojde u něj k vnitřnímu osvícení = úplného pochopení; vrátil se zpět a začal šířit své učení
- základem jeho učení jsou tzv. 4 ušlechtilé pravdy:
1. vše v životě je strast
2. příčinou strasti je touha a žízeň po životě
3. se zánikem touhy po životě zanikne i strast
4. cestou k zániku strasti je tzv. osmidílná stezka
- buddhisté věří, že se každý po smrti vrátí do svého starého těla; to, čím nebo kým v novém životě bude, určuje karma (=souhrn všech dobrých i zlých skutků, jichž se člověk dopustil v minulém životě)
- touží po dosažení dokonalého míru – nirvány (lze jí dosáhnout dodržováním osmidílné stezky – správnost názorů, záměrů, řeči, činnosti, žití, úsilí, dbalostí a soustředěním)

Buddhističtí mniši se vzdali téměř ...

- buddhističtí mniši se vzdali téměř všeho majetku, mají pouze šafránové roucho, jehlu, břitvu, nádobku na vodu a misku na almužny; modlí se, vyučují a meditují; každý den vycházejí ven, aby si vyprosili nějaké jídlo
- buddhisté sdílejí s hinduisty víru v tzv. koloběh života, je to nekonečný cyklus úmrtí a nových narození, do něhož se dostanou lidé, kteří ještě nevstoupili do nirvány
- svátky: Den bódhi (den, kdy se Gautama stal Buddhou), Parinirvána (Buddhův přechod do nirvány), Vesak Púdža, Den Dharmačakra

Judaismus (židovství)
- křesťanství a židovství vyrostlo ze společných kořenů
- Židé utrpěli v minulosti tím, že byli vyhnáni ze své původní vlasti a rozptýlili se po světě (= diaspora)
- v mnoha zemích světa Židé vcelku bez problému spolunažívali s domácím obyvatelstvem
- nejvíce zkoušeni byli ve 20.století; v nacistickém Německu byli označeni za nejpodřadnější rasu a Hitler přišel se strategií nazvanou „Konečné řešení židovské otázky“ → to mělo za následek umučení milionů Židů, další statisíce jich hledalo domov mimo Evropu (především v USA); rasový podtext ze strany fašistů byl záminkou k likvidaci Židů (byli schopní obchodníci, vzdělaní)
 v r.1948 byl z rozhodnutí valného shromáždění OSN vytvořen stát Izrael (na území arabském , vzniká napětí mezi židovským a arabským obyvatelstvem – Palestina)

Společnou vírou indických náboženství ...

- společnou vírou indických náboženství je myšlenka reinkarnace (= převtělování)
- věří, že lidé mají duši, která neumírá s nimi, ale stěhuje se z jednoho těla do druhého; když žijí správně, narodí se ve vyšší formě, pokud zlé skutky, navrátí se jako zvíře nebo hmyz
- nutnosti zrodit se znovu se dá uniknout tím, že každý následující život se žije lépe – tím je dosažen stav mókša
- lidé se dělí do kast (skupin), tak mají předem určené postavení ve společnosti; existují pravidla, jak se mezi sebou mohou příslušníci různých kast mísit
- posvátné spisy – védy – obsahují chvalozpěvy, filozoficko-náboženské úvahy (upanišady)
- na indickém kontinentě jsou uctívány stovky bohů, v popředí Brahma, Višna a Šiva
- duchovní učitelé hinduismu si říkají guru
- hinduistický svátek – Díváli (svátek světel)
Buddhismus
- světové náboženství rozšířené po celé JV Asii, vznik v Indii asi před 2 500 lety

c) Protestantismus

- Velká Británie, Švédsko, Norsko, Dánsko
- po celé 20.století – náboženství ve srovnání s katolicismem velmi pružné, rychle reagující na změny ve společnosti; zavrhli myšlenky věroučných sporů
- vydali se cestou sjednocování křesťanských náboženství – ekumenické hnutí
- r.1948 našlo ekumenické hnutí pevný ráz v založení tzv. Světové rady církví, která sdružovala 147 protestantských a pravoslavných církví, po poválečné zdrženlivosti ruské pravoslavné církve se stala r.1961 členem i ona; Vatikán měl zpočátku k ekumenismu velmi odmítavý postoj, ale po 2.vatikánském koncilu (1952-1965) byl k ekumenismu tolerantnější (bohoslužba v národním jazyce, kněz je čelem k lidu)
- civilnější bohoslužba, slouží i civilisti (i ženy), kněží nemusí žít v celibátu
- „Slovo boží je třeba přijímat srdcem, nikoliv přes zprostředkující úlohu církve“
- křesťanské svátky: Advent (příprava na Vánoce), Vánoce (25.12., Narození Páně),
Květná neděle (Ježíšův vjezd do Jeruzaléma), Velký pátek
(Ježíšovo ukřižování), Boží hod velikonoční (Ježíšovo vzkříšení)
d) řeckokatolické
- Řecko, Malta, Kypr
- blízko k ortodoxní církvi

Islám

 nejmladší velké monoteistické náboženství
 nejdynamičtější náboženství, které je schopné zvyšovat svou politickou roli
 předpokládalo se, že po rozpadu osmanské říše a zániku kalifátu (vznik Tureckého státu r.1924) ztratí islám důležitost; další léta ukázala pravý opak → islám se stal sjednocujícím náboženstvím v boji mnohých afrických a asijských zemí za národní osvobození
 i po 2.SV prokázal obrovskou životaschopnost a stal se součástí politiky mnoha afrických a blízkovýchodních států (Irák, Írán, Libye, Palestina, Afghánistán …)
 i v současnosti je islám chápán jako hráz proti vlivu západní kultury
 fundamentalismus má vztah k oživení přežitých pravidel muslimského života, někdy se jedná až o rekonstrukci středověkých postojů – sekání rukou za krádež, špatný vztah k ženám
 nejtvrdší podobou fundamentalismu je ozbrojený boj proti všem bezvěrcům = Svatá válka = džihád (pramení z něho islámský terorismus – asi 5 nebo 6 skupin; celkem 80 skupin)
 v 7.století ho v Arábii založil prorok Mohamed, věřící = muslimové, svatá kniha – Korán, jediný bůh – Alláh, svátek ramadán (postní měsíc)

Pět základních pilířů:

» vyznávat jediného boha
» 5x denně se modlit obrácen k Mecce
» postit se o Ramadánu
» dávat potřebným almužnu
» navštívit posvátnou Mekku
- islámské vyznání víry (šahad) zní: „Není Boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok“
- zákaz alkoholu a hazardních her

Hinduismus
- náboženství celé indické civilizace
- myšlenkově nejvíce utrpělo v době anglické nadvlády, ve 20.století bylo stmelujícím prvkem Indie (Mahátma Gándí – hladovka)
- Indie má problémy s Pákistánem (o oblast Kašmíru) – časté atentáty – jinak klidná země
- vzniklo ve 2.-3.tisíciletí př.n.l. v Indii; zakladatelem nebyl jedinec, postupně se v něm sloučily různé pradávné náboženské představy
- dnes existuje mnoho hinduistických skupin nebo sekt, které sice uctívají stejná božstva, ale nemají stejnou víru

Zastoupení náboženství ve světě

1. křesťanství → více než 1 miliarda vyznavačů
2. islám → 700 milionů vyznavačů
3. hinduismus → 500 milionů vyznavačů
4. buddhismus → 300 milionů vyznavačů
5. konfucianismus → 200 milionů vyznavačů
6. šintoismus → 50 milionů vyznavačů
7. taoismus → 30 milionů vyznavačů
8. judaismus → 15 milionů vyznavačů

Křesťanství
 v Evropě a Americe nejrozšířenější náboženství
 dělí se do několika odnoží:
a) římskokatolické
 celá západní a střední Evropa, Afrika, Severní a Jižní Amerika, Austrálie
 v průběhu a po skončení 2.SV ztratilo katolictví řadu příznivců (Hitler a Mussolini byli hodně pokatoličtí) – církev diskreditovaná – papež žehnal zbraním; klerofašistické státy (klero = kněžství) – např. Slovensko → nábožensko-fašistický stát (Ľuďáci)

Po 2.SV římskokatolický program...

- po 2.SV římskokatolický program – otevření církve – chtěli získat na svou stranu populární osobnosti vědy, kultury atd. – chtěli popularizovat
- dokonce v letech 1952-1965 zasedal 2. vatikánský koncil – nepřetržitá řada jednání církevních „špiček“ z různých států – zákl. bodem jednání bylo zcivilnění bohoslužby
- byly přijaty 2 body: » bylo možné konat bohoslužby v národních jazycích
» kněz může být otočen k věřícím
- dnes se církev potýká ještě s řadou problémů:
o konzervatismus – knězem může být pouze muž
o celibát – katolicismus ztrácí příznivce mezi mladými lidmi, přichází o zájemce o
kněžský stav (celibát = člověk má sloužit pouze bohu, nemá se věnovat rodině X v reálu – majetek církve se nesmí rozdělovat mezi děti knězů)

b) pravoslaví (= ortodoxní)
- východní a jihovýchodní Evropa, centrum v Rusku
- nejtěžší období po r.1917 – nastolení bolševické moci, představitelé církve byli popraveni nebo šli do pracovních táborů, většina památek byla srovnána se zemí
- v období velké vlastenecké války se persekuce zmírnila, protože oběma stranám šlo o společnou věc – porážka fašismu; v 50.letech se situace vrátila
- až v r.1986, kdy byl generálním tajemníkem M.Gorbačov, se problém pravoslavné církve začal řešit – přiznána práva, navrácen majetek
- bohoslužba – probíhá většinou v malém kostelíku, lidé stojí i před ním, nejsou zde varhany, zpívá se, místo oltáře je ikonostas; mrtvý je vystaven a oplakáván 2-3 dny

Extrémismus

• vymykání se společenským a také politickým pravidlům
• levicový extremismus
- proti státní moci, policii, vojsku, globalizaci („život jako kdysi“)
- Československá anarchistická federace, Anarchosyndikalistická federace, Hnutí
československých komunistů
intolerance
 netolerantní přístup ke všemu, s čímž se neztotožňuji
xenofobie
 odmítání všeho cizího
nacionalismus
 přeceňování otázky národnosti – fašismus, neonacismus
rasismus
 otevřený odpor k určité rase
 pravicový rasismus
- opírá se o stát – čistota národa
- skinheads, neonacisté

Situace náboženství v současném světě

• existují 2 způsoby chápání vzniku světa a fungování světa:
1. idealistický
- je spojen s náboženskými představami
2. materialistický
- odmítání náboženství = ateismus
• náboženství mělo v lidské civilizaci obrovský význam jak v kladném tak záporném smyslu → zkulturňovalo lidskou populaci X způsobilo řadu válek, procesů
• některá náboženství mají velký význam i dnes (např. islám)
• nejvýznamnějším jevem 20. století ve vztahu k náboženství je sekularizace = odklon od náboženského chápání světa
• sekularizace je typická v tom, že se nezaměřuje na jednotlivé sociální vrstvy, ale uplatňuje se v masovém měřítku (neprojevuje se po celém světě stejně)
• sekularizace má 2 podoby:
1. příklon k vědeckému chápání světa
2. praktický ateismus – konzumní společnost odsouvá náboženské otázky jako druhořadé a
nepotřebné pro život

Změna přátel

- změna přátel a party
změna chování – neodůvodněné stavy veselosti či přílišné aktivity, nápadná nespavost, nesmyslné kutění, stavy skleslosti, únavy a opakující se deprese
- ztráta chuti k jídlu, hubnutí
- kožní defekty – stopy po škrábancích a jiných sebepoškozeních zejména na obličeji a hřbetech rukou
- mizení peněz – nejdříve menší, pak větší krádeže
- nález stříkaček, jehel, stopy po injekčním vpichu
• sociální dopady:
a) narušení rodinných vztahů a rodinného života
b) finanční náročnost
c) finanční náročnost pro stát (léčba minimálně 350 tisíc Kč, úspěšnost léčby 10-5%)
• ČR je průměrná v konzumaci drog ve srovnání se zahraničím, ale u nás je obrovská spotřeba alkoholu (hlavně pivo) – alkohol je symbol společenské události
• alkohol způsobuje stav, který žádná jiná droga nemá – delirium tremens (tzv. bílé myšky) → stihomam, prožívání bolestí, sklony k sebevraždě, totální psychické selhání, deprese)


Stádia alkoholismu:

1. psychická závislost – člověk dává přednost alkoholu před ostatními věcmi (schůzkami…)
2. fyzická závislost – člověk plánuje svůj život podle potřeby alkoholu, nechodí do práce
3. těžká fyzická závislost (delirium tremens) – potřeba pravidelné konzumace alkoholu X
bolesti hlavy, vnitřních orgánů, halucinace, samomluva
• prevence: střediska (Kappa)
neobracet se k lidem zády
medializace – reklamy zakazující reklamy na cigarety, billboardy
odpudivé reklamy (viz. Švýcarsko)
osvěta

Sexuální problematika, promiskuita
• v 90.letech byla odtabuizována sexuální problematika, začaly se vydávat časopisy, filmy atd. s erotickými tématy
• osvěta pokulhávala, protože lidé se o tom styděli mluvit, dnes je osvěta lepší
• osvětu by měla poskytovat rodina a škola
• v dnešní době je běžné časté střídání sexuálních partnerů → přináší to sebou určitá rizika: riziko pohlavních chorob, riziko psychické újmy (ztráta citu k jedné osobě)

Sociální oblast

Sociální oblast
• dnešní společnost je trochu egocentrická (vidí jen sebe, ne kolektiv) a to proto, aby se prosadili
• rodina zažívá krizi, dávají přednost kariéře
• stát není schopen mladým rodinám zajistit podmínky pro založení rodiny
• mladí mají obrovské možnosti – studium v zahraničí, cestování

Násilí
• dnes převládá způsob výchovy, který zdůrazňuje individualismus – z toho pramení násilí (chce ukázat svoji sílu, má požitek z násilí)
a) fyzické – snaha prosadit se
b) psychické – nápodoba chování v televizi, vliv médií

Šikana
• psychické nebo fyzické terorizování jednotlivce v kolektivu jedním nebo více subjekty
• důvody – studijní či domácí problémy – vztek si vybíjí na druhých
• těžké psychické následky šikanovaného

Drogy

• omamné látky, které vyvolávají stav psychické i tělesné závislosti
• dělení: tvrdé x měkké, tolerované x netolerované
• drogy užívali lidé už ve starověku (přírodní látky, které vyvolávaly pocity, sny) - alkohol
• v 60.letech 20.století mluvíme o drogovém boomu (hnutí Hippies – odmítají společenské konvence, chtějí se osvobodit)
• u nás byl nástup drog zpožděn o 20-30 let, největší drogový nástup byl po r.1989
• největší nebezpečí pro mládež, která se snaží být originální a samostatná
• důvody, proč lidé berou drogy:
1. snaha uniknout zodpovědnosti,všednosti života, stereotypu a nudě
2. psychická zátěž – životní zklamání, špatná zkušenost, ztráta blízkého, neštěstí
• psychologický profil začínajícího konzumenta drog – introvert; člověk, který má nějaký komplex; droga mu přinese pocit, že se dostane do party
• riziková skupina – mládež mezi 14-18 lety
• signály, které napovídají, že něco není v pořádku:
 problémy ve škole – absence, zhoršený prospěch
 ztráta původních zájmů – fyzicky náročné koníčky jako sport, odmítání dříve milované zábavy

Strukturální fondy

Aby byl vstup do EU pro přidružené země jednodušší, nabízí EU kandidátským zemím finanční pomoc v podobě strukturálních fondů:
Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF)
- projekty v zaostalejších částech jednotlivých zemí:
* zlepšování infrastruktury, podpora nových pracovních míst, podpora malých a středních podniků, rozvoj technologií, ochrana a zlepšování životního prostředí, rozvoj turistiky
Evropský sociální fond (ESF)
Kohezní fond (CF)
tato pomoc je určena na přímé financování velkých projektů v oblasti životního prostředí a rozvoje dopravy
- nutné podmínky pro přidělení finančních prostředků jsou, že stát musí mít HDP na obyvatele menší než 90 % průměru EU a v minulosti se zavázal k hospodářské a měnové konvergenci.

Fondy předvstupní pomoci:
PHARE
- zahrnuje celkem 17 aktivit s desítkami projektů, patří mezi ně například podpora vzdělávání, dopravy, veřejných institucí, energetiky, zemědělství, sociální a hospodářské soudržnosti, harmonizace s evropským právem atp.

ISPA

- specializuje se na oblasti životního prostředí a dopravy- poskytuje finance na infrastrukturu (zejména dálniční a železniční síť)
SAPARD
- má za cíl: přispět k zavádění práva Evropského společenství v oblasti společné zemědělské politiky, řešit problémy v sektoru zemědělství a ve venkovských oblastech kandidátských zemí, poskytuje finance na rozvoj a pomoc zemědělství a obnovu venkova


Problémy dnešní mládeže

Situace do r.1989
- kolektivismus – žádná odpovědnost, soudržnost
- „stejné příjmy“
Dnes
- individualismus – zodpovědnost, vynikají schopnější
- „rozdílné příjmy“

Řeší spory mezi státy, ...

- řeší spory mezi státy, institucemi, podniky i soukromými osobami podle evropského práva
- dbá o to, aby zákony EU byly nadřazené zákonům členských států
Vedle dvora funguje o stupeň níž je Soud (tribunál) prvního stupně(1989) a Soud pro veřejnou službu (2004)
POZOR!
V Haagu sídlí Mezinárodní trestní tribunál v rámci OSN ( např. spor Kosovo X Srbsko)
Ve Štrasburku sídlí tzv. Evropský soud pro lidská práva v rámci Rady Evropy

Další orgány EU:
Evropský účetní dvůr
- sídlí v Lucemburku
- je tvořen sborem 15 nezávislých účetních kontrolorů jmenovaných Radou EU, kteří přezkoumávají všechny výdaje a příjmy EU
Evropský systém centrálních bank (ESCB)
= Evropská centrální banka a národní centrální banky členských států

Sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem

Evropská investiční banka (Lucemburk)
Hospodářský a sociální výbor (Brusel)
Výbor regionů (Brusel)
Výbor pro zaměstnance
Evropský ombudsman (Štrasburk) – byl zaveden Maastrichtskou smlouvou, prvním ombudsmanem byl zvolen v roce 1995 Fin Jacob Söderman. Jeho nástupcem a současným ombudsmanem je od dubna 2003 Nikiforos Diamandouros. (opět zvolen v lednu 2005)
Konvent
- náplň práce: posuzování klíčových otázek o budoucím vývoji EU
- např.: První Evropský konvent vypracoval mezi prosincem 1999 a říjnem 2000 Chartu základních práv Evropské unie.
- dále.: Konvent o budoucnosti Evropy – za úkol vypracovat návrh ústavy EU
- konečný Návrh smlouvy o Ústavě pro Evropu byl předložen Mezivládní konferenci EU v červenci 2003 - - byl po ukončení práce na ústavě EU rozpuštěn.

Kandidátské země
Turecko, Ukrajina

Předsednictví se odvozuje ...

- předsednictví se odvozuje od předsednictví Rady EU.
- fce.: podílí se na tvorbě primárního práva ( schvaluje např. změny ve zřizovacích smlouvách – následuje ratifikace všech čl. států); přijímá zásadní politická rozhodnutí pro fungování EU - je přímo zodpovědná za oblast druhého a třetího (zahr. a bezpečn. pol + justice)
- po každém svém zasedání je povinna předložit Evropskému parlamentu zprávu o jednání
- generálním tajemníkem je v současnosti Javier Solana

(ZATÍMCO! Rada Evropy – není vůbec orgán EU – tato mezivládní organizace (46 členů) se zaměřuje na ochranu lidských práv; založena 1949, jedním z výrazných úspěchů bylo sepsání Evropské úmluvy o ochraně lidských práv – proto byl také zřízen Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku)
Evropská komise
- sídlí v Bruselu, nahrazuje „evropskou vládu“, je nejvyšším orgánem výkonné moci EU
- má 27 členů, jsou nominováni vládami jedn. zemí ale potvrzování Evropským parlamentem
- předseda José Manuel Barroso (Portugalsko, od r. 2004); navržený Evropskou radou
- navrhuje legislativu EU evropské radě, kontroluje dodržování této legislativy v členských zemích EU a zastupuje Evropskou unii vůči členským státům i navenek
- je podřízena Evropskému parlamentu
- kontroluje hospodářství EU a má právo sankcionovat fyzické i právnické osoby.
- spravuje z převážné části rozpočet EU (hájí zájmy celku nikoliv národní zájmy)

Evropský parlament

- sídlí ve Štrasburku, výbory v Bruselu, generální sekretariát v Lucemburku
- je nejvyšším zákonodárným orgánem EU
- má 785 poslanců, kteří jsou voleni přímo obyvateli jednotlivých států na dobu 5 let (ČR má 24 poslanců volených občany ČR; poslední volby v r. 2004 - v současnosti 6.volební období 2004-2009), poslanci hájí zájmy státu
- legislativní, kontrolní, rozpočtová pravomoc
- parlament hlasuje ve frakcích podle politické příslušnosti, dále i ve výborech
- má kontrolní právo vůči Evropské komisi (má právo vyslovit jí nedůvěru, interpelovat člena Komise)
- parlament společně hlasuje společně s Radou o rozpočtu, má právo vydávat právní akty
- parlament rovněž sleduje práci Rady EU (tedy rady ministrů)
- předseda – Josep Borrell Fontelles (od r. 2004)

Evropský soudní dvůr
- sídlí v Lucemburku (založen smlouvou o ESUO 1952)
- je nejvyšším soudním orgánem EU
- tvoří ho 27 soudců jmenovaných na 6 let (v praxi každý členský stát navrhuje svého soudce, protože každý právní řád je jiný), 8 generálních advokátů

Instituce EU

Rada Evropské unie( dříve známá jako Rada ministrů)
- skládá se z ministrů členských států daného resortu - každé zasedání Rady je věnováno určitému tématu a ministři se ho účastní podle svých odborností – který ministr se zúčastní kterého zasedání závisí na tom, co zrovna projednávají – pokud se má jednat např. o otázkách životního prostředí, zasedání se účastní ministr životního prostředí – Rada ministrů životního prostředí (celkem existuje 9 různých složení Rady)
- místa zasedání: Brusel, Lucemburk (duben, květen a červen)
- rozhodnutí v Radě se přijímají prostřednictvím hlasování - ČR zde má 12 hlasů (celkem 345)
- fce.: přijímání právních předpisů – schvaluje zákony
- předsednictví rotuje v půlročních intervalech (ČR v r. 2009)

POZOR!
Evropská rada (také nazývána Evropský summit)
- nemá stálé zaměstnance, rozpočet ani formální pravomoci, proto nebývá řazena mezi instituce
- je tvořena z hlav států nebo předsedů vlád států (popř ministrů) + předseda Evropské komise

Jednotný evropský akt 1986/1987

- právně upravil dokončení jednotného vnitřního trhu - cílem bylo odstranění zbývajících překážek obchodu tak, aby do konce roku 1992 mohl vzniknout společný trh Evropských společenství (čili volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu)

Maastrichtská smlouva 1992/1993
- EHS, Evropské sdružení pro atomovou energii a Evropské sdružení uhlí a oceli byly souhrnně označovány jako Evropská společenství (ES). Na základě tzv. Maastrichtské smlouvy (podle místa přijetí Maastrichtu) se v roce 1993 z ES vytvořila Evropská unie (EU) (základem jsou Schengenské smlouvy).
Šlo přitom i o spolupráci v mimoekonomické oblasti.EU vznikla jako zastřešující entita, která stojí na 3 pilířích:

Pilíře EU jsou 3 základní věci, na kterých celá EU stojí.
1.) zakládající společenství (EURATOM, ES,ESUO – to však zaniklo v r.2002)
2.) tzv. NOVUM = společná zahraniční a bezpečnostní politika
3.) spolupráce ve věcech vnitra a justice. V těchto věcech si EU již vytvořila jistou pozici. Její dodržování a prohlubování pak má vést ke konečné cílené co největší jednotnosti EU.

EU však není mezinárodní organizace –

EU však není mezinárodní organizace – nemá mezin. právní subjektivit – mezinárodně právní subjektivitu mají pouze jednotlivá společenství!

Kodaň 1993
- schůzka důležitá pro rozšiřování unie
- byla zde poprvé stanovena kritéria pro uchazeče o členství:
1.) Fungující tržní ekonomika bez korupčního prostředí
2.) Nadvláda práva
3.) Dodržování lidských práv
4.) fungující státní správa
Bylo také stanoveno, že nové členské státy musí přijmout veškeré závazky vyplývající z členství.

Amsterodam 1997/1999
- prohlubuje integraci
- poprvé plány na společnou měnu (Amsterodamská smlouva vnesla první prvky diferenciace mezi členskými státy – tím, že se Velké Británii, Dánsku a Švédsku umožnilo nepodílet se na jednotné měně (EURO jako měnová jednotka bylo zavedeno v roce 1999 a jako platidlo funguje od roku 2002).

Nice 2001/2003

Nice 2001/2003 (2003 proto, že tyto smlouvy musí ratifikovat všechny členské státy)
- stanoveny podmínky pro schválení přijetí nových členů (detailní rozpracování). Upravuje počty zástupců v orgánech EU po rozšíření EU.
- většina opatření zavedených Smlouvou z Nice měla připravit Evropskou unii na rozšíření o 10 nových zemí a zabezpečit její akceschopnost do budoucna.
+ Charta zákl. lidsk. práv EU – prosinec 2000 – vyhlásila ji rada, parlament a komise
- jedná se pouze o deklaraci – nezávazný právní akt „sui genesis“ - inominátní
- byla začleněna do Smlouvy o ústavě pro Evropu (2004) – ta dosud nevešla v platnost

Návrh Smlouvy o Ústavě pro Evropu byl podepsán v červnu 2004
- jeho účelem bylo zjednodušit Evropskou unii tím, že by se všechny stávající smlouvy nahradily jedinou ústavou, která by jasně stanovila, co je EU, jak rozhoduje a kdo je za co odpovědný
- nebyla ratifikována všemi členskými státy (odmítli např. Francie, Nizozemí)

V roce 1957 vzniklo v Římě Evropské hospodářské ...

V roce 1957 vzniklo v Římě Evropské hospodářské společenství (EHS, platné od roku 1958).
(uvedená integrační seskupení byla od r. 1992/1993 na základě Maastrichtské smlouvy označována jako ES) - Smlouva o EHS rozšiřovala spolupráci z původních sektorů uhlí a oceli na celé hospodářství a jejím cílem se stává vytvoření společného trhu, který by zajistil rozvoj, spolupráci a růst životní úrovně členských států

V roce 1957 (resp. 1958) vzniká na základě Římských smluv
Evropské sdružení pro atomovou energii (EAEC, zvané též Euratom)
Cíl: kontrola a obchod s jaderným materiálem a spolupráce při mírovém využití atomové energie.

Společenství tvořilo 6 zemí: Francie, Německo (SRN), Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Od podpisu Římských dohod členské státy vytrvale pracovaly na dalším prohlubování evropského společenství. Nejužší spolupráce bylo dosaženo v oblasti volného trhu a po jistých komplikacích za strany Francie také v zemědělské politice. Úspěchem bylo také vytvoření Evropského měnového systému. Velkého pokroku bylo dosaženo také ve vytváření společných evropských institucí a specifikací jejich kompetencí.

Británie dokonce zakládá jakousi "trucakci":

Británie dokonce zakládá jakousi "trucakci": zakládá Evropské sdružení volného obchodu (EFTA), kde se snaží o dosažení týchž výsledků jako Společenství při nižší míře integrace.
Celkem rychle ale Velká Británie mění své záměry a již počátkem 60. let si podává přihlášku do Společenství a společně s ní i tři další rozvinuté státy západní Evropy: Irsko, Dánsko a Norsko. Rozšíření však naráží na rozhodný odpor Francie a jejího prezidenta Charlese de Gaulla, který v 60. letech dvakrát prosadil zamítnutí vstupu Velké Británie. Důvodem zamítnutí byla hlavně obava ze zavlečení amerického vlivu do Evropy díky tradičně velice dobrým americko-britským vztahům a ohrožení jedinečnosti velmocenského postavení Francie v rámci Společenství.

Revize a novelizace zřizovacích smluv + důležité momenty:

Schengen 1985
Uzavřená mezistátní dohoda o zrušení hraničních kontrol. Dohoda se stala součástí Amsterodamské smlouvy, která vstoupila v účinnost 1.5.1999, ale nebyla aplikována na Velkou Británii, Irsko a Dánsko. Byla však rozšířena na některé nečlenské státy (Norsko, Island, Lichtenštejnsko)
Česko a další nové země EU (kromě Kypru) vstoupí do Schengenského prostoru 31. prosince 2007.Toto datum bylo dohodnuto na schůzce ministrů vnitra EU v Bruselu 5. prosince 2006.

Hlavní předností členství je společné ...

Hlavní předností členství je společné využívání přírodních, lidských a finančních zdrojů a ochrana společného trhu. Svým občanům se EU snaží zajistit trvalý mír, stabilitu a prosperitu. Jejím posláním je stálý a harmonický rozvoj. Čistě ekonomický cíl – vytvoření společného trhu – tak postupem doby doplnily i společná sociální politika, dohled nad životním prostředím, rozvoj slabších regionů či sladění zahraniční a bezpečnostní politiky.
Pozn.: Norsko vstup do EU dvakrát v referendu odmítlo

Vznik EU
Usilování o vznik jednotné Evropy, které se objevilo mnohokrát v minulosti s cílem předejít různým konfliktům, katastrofám a válkám, začalo zrát v 50.letech minulého století. V době tzv. studené války mezi supervelmocemi SSSR a USA, byl kontinent politicky a mocensky rozdělen a myšlenka evropské integrace se začala uskutečňovat mezi suverénními západními státy.
Prvním reálným výsledkem jednání o evropské integraci bylo podepsání bezpečnostního Bruselského paktu mezi Francií, Velkou Británií a třemi státy Beneluxu v roce 1948. O rok později v r. 1949 vzniká Rada Evropy, která měla být původně základem pro federalistické uspořádání Evropy.

V té době stála Evropa před těžko řešitelným problémem.

V té době stála Evropa před těžko řešitelným problémem. Jakým způsobem zabezpečit mír v Evropě na delší dobu? Jak ukotvit demokracii v Německu a zabezpečit, aby se Německo nestalo opět ohniskem válečného konfliktu? Francie proto přišla s řešením situace, které bylo jednoduché a geniální: když nefunguje nepřátelství, pokusme se spolupracovat. Sjednoťme průmysl, který je rozhodující pro zbrojní výrobu, propojme průmysl ocelářský a těžbu uhlí mezi Francií a Německem
To bylo zhruba poselství projevu francouzského ministra zahraničních věcí Roberta Schumana z 9. května 1950. Podle tohoto návrhu měly tyto dvě země, ale i ostatní, které by měly zájem, vytvořit společný dohled nad zásobami, těžbou, výrobou a obchodem s uhlím a ocelí.

Evropská společenství (vzniklá na základě zřizovacích smluv):

V roce 1951 (respektive s účinností od r.1952 vzniklo na základě Pařížské smlouvy) v Paříži
Evropské sdružení uhlí a oceli (ESUO, zvané též Montánní unie). -

Demografické problémy

- demografie = lidopis
- vědecké disciplína zabývající se lidskou populací z hlediska počtu obyvatel, věkového
složení, sociálního rozložení, profesní orientace
- pomáhá jí statistika – 1x za 10 let se sčítá obyvatelstvo
- planeta se stává přelidněnou – nejvíce rozvojové země, nejméně civilizované země
(civilizace stárne)
- důležitá je úroveň zdravotnictví, školství, pracovní podmínky, využití volného času
- teorie budoucnosti – civilizace zestárne, rozvojové země budou nejbohatší

Hospodářská integrace

- integrace – proces sjednocování
- ekonomická integrace – propojování a spolupráce mezi samostatnými národními ekonomikami s cílem postupného vytvoření
o volný pohyb zboží (zrušení bezcelních bariér)
o volný pohyb kapitálu (možnost investovat)
o volný pohyb pracovních sil, služeb
- výhody: → fungování trhu – odbytiště výrobků
→ využití pracovní síly – odborníci, specialisté
→ větší výnosy, levnější výroba (obchodují jako 1 celek)

Historie ek. integrace:

Nejdále dospěla v případě Evropy – v případě Evropy jde o spojování jednotlivých států ve vyšší celek v zájmu hospodářské a politické stability, ale při zachování státní suverenity členů
- EU v dnešní době není už jen hospodářská integrace → spolupráce ve více oblastech

Evropská integrace
Evropská unie je v současnosti mezinárodní seskupení 27-ti států:
Zakl.: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucemburusko
1973 – VB, Irsko, Dánsko
1981 – Řecko
1986 – Portugalsko, Španělsko
1995 – Švédsko, Finsko, Rakousko
2004 – pobaltské republiky (Litva, Lotyšsko, Estonsko), ČR, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Kypr, Malta
2007 – Bulharsko, Rumunsko
, které uzavřely dohodu o hospodářské spolupráci a společném trhu. Členské země tak vytvářejí území s volným pohybem zboží, pracovní síly, kapitálu, služeb a osob.

ODPADY

- hrozí kontaminace půdy a následně spodních vod – mizení zdrojů pitné vody
- kontaminace moře – znečištění ropou
- unikání jedovaté zplodiny do ovzduší – při spalování odpadů při nízkých teplotách (při
vyšších teplotách je to dražší)
- řešení – zmenšit spotřebu zdroje, věci na vícero použití, recyklovat
NEBEZPEČÍ JADERNÉ ENERGIE
- problém s uložením vyhořelého paliva
- problém možnosti zneužití atomové bomby

Socioekonomické globální problémy
POPULAČNÍ EXPLOZE
- v zemích Afriky a JV Asie
- příčiny – nedostatek osvěty – neznalost antikoncepce, nebezpečí nakažení virem HIV
- důsledky - hlad – v roce 2025 bude planeta na hranici neschopnosti uživit lidstvo
- nekvalitní život jedince – bída, nevzdělanost, nezaměstnanost
- řešení – zvyšování vzdělanosti obyvatelstva, protipopulační politika
- současné uspořádání světa – Bohatý sever X Chudý jih

Důsledky - velká migrace

- důsledky - velká migrace
- zhoršování situace rozvojových zemí
- rostoucí sociální napětí ve světě – globální konflikty

Ekonomické globální problémy
- vnucování standardních životních zvyků
- proti tomu jsou anarchisté – jsou proti měnovému fondu, světovým bankám
(snaží se podporovat chudé státy → kvůli vlastním zájmům), Mc’Donaldovi

Problémy rozvojových zemí
- země „třetího světa“ – vznikaly řady konfliktů, kdy je podporoval buď Východní nebo
Západní blok (Irák, Írán, Afghánistán, Korea, Vietnam)
- nejchudší země v oblasti Sahelu, J Ameriky, některé asijské země (Indie, Vietnam,
Laos), některé země bývalého sovětského svazu (Uzbekistán, Kazachstán)
- vysoká negramotnost, špatně fungující školství, špatné zdravotnictví (vysoká úmrtnost
novorozenců, nízký průměrný věk), nevhodná struktura hospodářství (hlavně průmyslu,
převažuje extenzivní zemědělství – domácí výroba), převažuje primární sektor
- nutné dodat finance, pracovní sílu a zlepšit stav zdravotnictví
- většinou nedemokratický politický systém – člověk si vezme peníze pro sebe (vrchní
vrstva obyvatel) a nezbudou peníze na důležité věci

Ekologické globální problémy

 GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ
- socioekonomické aktivity lidské společnosti způsobují stále výraznější změny v klimatickém systému Země
- příčina – skleníkový efekt, který je převážně způsoben skleníkovými plyny (vodní pára, methan, oxid dusný, oxid uhličitý, freony), jejichž koncentrace v atmosféře narůstá kvůli používání fosilních paliv
- důsledky - tání polárních a horských ledovců → zvyšování hladiny světových oceánů
- změny rozložení srážek, změny v četnosti extrémních srážkových obdobích
- změny v teplotě a polohách mořských proudů
- rozšiřování pouští, vysychání jezer
 ÚBYTEK OZONU V ATMOSFÉŘE
- tzv. ozonová díra – ztenčená vrstva, která pohlcuje a odráží 99% UV záření
- příčiny - pronikání látek poškozujících ozonosféru
- freony (v chladících zařízeních, ve sprejích), výfukové plyny nadzvukových
letadel

Důsledky - pronikání většího ...

- důsledky - pronikání většího množství UV záření
- klimatické změny
- zhoubné účinky na tkáně živých organismů
KYSELÉ DEŠTĚ
- příčiny – v atmosféře vzrůstá množství oxidů dusíku a oxidu siřičitého (tyto sloučeniny
se slučují s vodní párou a vzniká kyselina dusičná a sírová)
- důsledky – déšť obohacený o kyselinu dusičnou a sírovou dopadá na zemský povrch a
podílí se na rozkladu chlorofylu a odumírání lesů
KÁCENÍ DEŠTNÝCH PRALESŮ
- ročně zmizí 11-15 milionů hektarů
- příčiny – obyvatelé rozvojových zemí, na jejichž území se pralesy nacházejí, se jejich
kácením a vypalováním snaží získat půdu, na této půdě nevhodné pro
pěstování se snaží pěstovat plodiny ke své obživě → vysílení půdy, nedostatek
vody, vznik pouště
- důsledky - ohrožení ekologické stability v oblasti
- snižování produkce kyslíku

Jedinec v sociální skupině

• dominantní – od přírody vede ostatní
• submisivní – chce být veden
• člověk se sklonem k dominanci – něco mezi


Globální problémy lidstva

• globalizace – proces, kdy vlivem propojování národních ekonomik vznikají nadnárodní hospodářská uskupení bez ohledu na specifičnost jednotlivých kultur apod.
• globe = planeta
• jde o problémy celosvětového měřítka
• problémy, které přímo ohrožují nebo mohou v budoucnosti ohrozit existenci celého lidstva
• prvotním původcem je sám člověk
• týkají se každého z nás
• navzájem spolu souvisí, často jeden problém způsobuje další

Intrapersonální – konflikty odehrávající se uvnitř jedince

- konflikty mezi 2 pozitivními pohnutkami = apetence
- konflikty mezi 2 negativními pohnutkami = averze
- konflikty mezi apetencí a averzí
• konflikt má 2 stránky: racionální (rozumovou, obsahovou, věcnou)
iracionální – emocionální (citová)
• 3 základní typy chování v situaci konfliktu:
- konfrontace
- obě zúčastněné strany nemají snahu se dohodnout, chtějí jen vyhrát
- nevede k vyřešení konfliktu
- únik, popření
- jedna nebo druhá strana záměrně nebo i přirozeně nevnímá situaci jako konflikt
- konflikt se nechá volně plynout, nedojde k vyřešení
- vyřešení problému
- obě strany se snaží od počátku domluvit
- kompromis
• optimální řešení konfliktu má tyto rysy:
» řešení musí být splnitelné, realistické
» předchází opakovanému objevení se podobného konfliktu
» účastníci konfliktu jsou srozuměni s řešením, vzájemně spolupracují

První dojem

- první dojem zobecníme a podle něj člověka posuzujeme
- vzniká rychle, ne jen jeden nápadný znak
logická chyba
- myslíme si, že některé vlastnosti spolu souvisí
- př. statný muž je rozhodný
efekt mírnosti
- lidé, kteří jsou nám sympatičtí, jsou v našich očích viděni mírněji
efekt sociálního postavení
- známe-li sociální postavení jedince, ovlivní to naše hodnocení
projekce
- předpokládám, že druhý člověk má podobné vlastnosti a úsudky jako já
- př. dárek, který se mi líbí, může druhému připadat jako hloupost
stereotypy a předsudky
- příslušníkovi jedné skupiny automaticky přisuzuji vlastnosti typické pro celou skupinu
- př. Ital = temperamentní

Komunikace

• vzájemná dorozumívání, popř. výměna informací v rámci společnosti
• základní dělení: verbální (slovní, psaná) x neverbální (gesta, mimika)
• základní typy komunikace:
1. meziosobní - mezi dvěma jednotlivci
- možnost respektovat, jaký je
2. skupinová - mezi dvěma skupinami, mezi jednotlivci ve skupině
- jeden člověk se baví se skupinou
3. masová - jednotlivec s populací, jejíž členy jednotlivě nezná
- prostřednictvím médií

Konflikt
• střet protichůdných názorů (tendencí)
• má různou intenzitu a podobu, většinou bývá spojován s nepříjemnými pocity, je přirozenou součástí našeho života
• rozdělení konfliktů:
 interpersonální – konflikty mezi jedinci, popř. v menší skupině
 střet rolí = kolize (matka – dcera)
 neslučitelnost rolí = inkompatibilita (psychiatr – milenec pacientky)
 zmatenost rolí = konfuze (v pracovním kolektivu)

Dělení sociálních skupin

1. a) malá – všichni se navzájem znají (třída, rodina, pracovníci – nenahraditelní)
b) velká – neznají se (politická strana, škola, občané státu)

2. a) formální – vznik na základě příkazu z vnějšku (1.třída, vojna) – časem se stane
neformální
b) neformální – vznik zevnitř, na základě vlastního rozhodnutí (kroužek)

3. a) primární – převládají osobní vztahy (rodina, kamarádi) – nejde nahradit
b) sekundární – převládají vztahy založené na racionalitě, profesionalitě (operativní tým) –
může být nahrazena
- primární vztahy by neměly převládat

4. a) členská – jsem právoplatným a uznávaným členem skupiny
b) referenční – usilují o členství (referent pouze vykonává vůli zastupitelstva)
- typické pro skupiny mladých lidí

Sociální vztahy – sociální poznávání, komunikace, konflikt a jeho zvládání, jedinec v sociální slupině

Sociální poznávání
• poznávání druhých lidí i sebe sama v nejrůznějších sociálních situacích
• mnohem důležitější je to, jak na sebe působíme než to, jacíže skutečnosti jsme
• ovlivněno behaviorismem – sled naučených reakcí
• člověka poznáváme podle:
→ verbální složka – jak mluví (vulgarismy…), tempo řeči, výslovnost, obsah sdělení
→ neverbální složka – gesta, mimika, výraz tváře, tělesná stavba, vnější úprava
→ širší kontext – jak ho vnímám v určitém sociálním prostředí

Chyby v sociálním poznávání
• hovoříme o tom, co nás může ovlivnit:
 haló efekt
- necháme se ovlivnit jedním nápadným rysem člověka, podle něj ho zařadíme
- př. učitel v riflích – bude fajn

3. Otevřená společnost

buržoazní společnost → třídy → značná mobilita → kapitalismus (ekonomická
závislost)
- třídní boj – vlastníci kapitalismu X pracující → sociální revoluce → nastolení beztřídní
revoluce
- společnost - sociální základny (způsob výroby)
- sociální nadstavba (kultura, způsob života)
- Marx, Engels – nadstavba není důležitá, ale čas ukázal, že je
- fáze vývoje tříd - o sobě (popis toho, co dělám) – pracuji, jsem dělník, mám 6 dětí
- pro sebe (chci zlepšení) → zvolení zástupců → vznik odborů (jsem
dělník, ale chci to změnit)
4. moderní společnost
- ve 20.století došlo k velkým změnám ve stratifikaci společnosti a neexistuje pouze
jedno hledisko členění
- společnost je sociálně velmi mobilní a rozdělujeme ji podle :
o vzdělání
o profese – pracující duševně (inteligence), manuálně (dělníci)
o zaměstnanci a zaměstnavatelé
o podle využití volného času

Lokální seskupení a útvary sociálních skupin

 komunita
 seskupení lidí, kteří jsou na sobě životně závislí (kmenová zřízení, dnes ústavy, léčebny – závislý z hlediska stejného osudu)
 agregát
 úplně nahodilé seskupení lidí, které nespojuje účel, ale pouze příslušnost k určitému místu (sídliště, obyvatelé ulice)
 shluk
 seskupení lidí, které spojuje jediná událost, chovají se zcela pasivně (místo dopravní nehody)
 dav
 seskupení lidí, kteří jsou často spojeni hlubším účelem; zpočátku pasivní, velmi často přerůstá v seskupení aktivní; projevuje se anonymita jedince v davu, což mnohdy zapříčiní davovou psychózu (jedinec se v davu chová úplně jinak, potlačování emocí v osobním životě; přenosné – jeden kopne, kopou další) - demonstrace
 publikum
 seskupení lidí, kde převládá účelovost shromáždění lidí (koncert), zcela pasivní, nezáleží na místě

Karl Marx (1818-1883, Německo)

- vývoj společnosti včetně mezilidských vztahů nejvíce ovlivňuje převládající způsob výroby
- nejdůležitější společenský faktor je vztah člověka k výrobním prostředkům
- výrobní prostředky - kapitál – poskytují peníze
- pracovní síla
- výhodnější postavení – kapitalista – chce své postavení uchovat
- pracovní síla – chce své postavení změnit
- kapitál a pracovní síla jsou protichůdné – mají antagonický vztah – může dojít k třídnímu
boji – pracovní síla chce svrhnout kapitalisty a nastolit beztřídní společnost

Struktura sociologie
• obecná - nehledí na to, o jakou skupinu jde
- obecná charakteristika skupin
- zkoumá vztahy rámci blíže nedefinovatelných společenských skupin (třída,
politická strana)
• aplikovaná – vztahy mezi lidmi v rámci národů, mládeže, rodiny, společenských uskupení

Uplatnění

• pracovní a vzdělávací skupiny – vnější a vnitřní podmínky pracovního prostředí
• výstavba měst a sídlišť – jak by měl vypadat byt, rozložení pokojů, dítě by mělo mít svůj
vlastní pokoj
• služba státu a politikům – instituce: IVUM, STEM, SOFRES FAKTUM
• marketing a reklama – hudba, uspořádání zboží


Sociální útvary a seskupení, stratifikace společnosti, sociální skupiny a jejich rozdělení

Hierarchizace
• rozvrstvení společnosti (rozdíly mezi lidmi)
 biologický rozdíl (inteligence, temperament, skromnost)
 majetkový, ekonomický rozdíl
 politický rozdíl

Stratifikace společnosti

• rozvrstvení
a) horizontální – možnost svobodně se stěhovat, cestovat
b) vertikální – týká se sociálního postavení z hlediska zaměstnání, majetku

Sociální mobilita
• možnost pohybovat se po horizontální a vertikální křivce (možnost posunout se ve společnosti)
• rozdělení podle mobility:
1. uzavřená společnost
- starověká Indie
- 5 kast – přesně stanoveno, co je dovoleno v rámci kasty (svatby povoleny jen v rámci
kasty)
- Brahmáni (nejvyšší), Šúdrové (nejnižší)
2. mírně otevřená společnost
- středověk
- stavy – už určitá privilegia (někteří privilegia měli, jiní ne)

Zkoumání výsledků činností

• velmi častá metoda
• nejčastěji využívaná je kresba
• každý výtvor vypovídá o lidské psychice – o momentálním psychickém stavu
• dětská kresba – důležitý je námět kresby a barvy – dítě kresbou říká své přání a pocity

Metoda zkoumání životních údajů
• zkoumání toho, co člověk zažil
• zkoumá se, z jakého sociálního prostředí pochází, a z toho usuzujeme jeho psychické zvláštnosti a jeho vlastnosti

Předmět sociologie a její struktura

Předmět sociologie
• věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti (společenských jevů a vztahů), její strukturu zákonitosti jejího vývoje; snaží se formulovat obecně platné principy společenského vývoje a poznat pravidla života sociálních skupin
• předmětem je člověk chápaný nikoli jako jedinec, ale jako člen různých sociálních skupin
• z řeckého societa = společnost a logos = rozum, věda

Vznik sociologie

• 19.století - sociologie vznikla v kontextu převratných hospodářských a sociálních změn na začátku 19.století, zejména pod vlivem Velké francouzské buržoazní revoluce a průmyslové revoluce v Evropě
• zásadní skutečností pro její vznik bylo, že věda nahradila náboženství v procesu poznání
Auguste Comte (1789-1857, Francie)
- zakladatel sociologie
- vhodné pro naši společnost je jen to, co můžeme vědecky dokázat, laboratorně ověřit nebo
vysledovat ze společenského vývoje – sociální pozitivismus
- Comte vznesl požadavek přesného zkoumání společenské skutečnosti
- rozdělil společnost na: sociální statiku – to, co je neměnné, stálé – majetkové rozdíly
sociální dynamiku – to, co se vyvíjí – vztah mezi lidmi
Herbert Spencer ( 1820-1903, Anglie)
- použil Darwinovu teorii evolucionismu ve výkladu společenského dění
- přirovnává společnost k celku, který funguje podobně jako organismus
- mezi lidmi existují prvky, které vedou k vývoji společnosti
- děj, který neodpovídá společnosti, zanikne a nahradí ho jiný

Plánování činností

→ plánování činností
→ relaxační techniky - jóga
- uvolnění obličejových svalů
- správné dýchání – rychlý nádech, pomalý výdech
- blesková relaxace – stabilizovaná poloha
tréma
- týká se krátkodobých činností
- obava z něčeho, co nás čeká a víme, že to nezvládneme
- příčiny – únava, nevyspání, přepracovanost, přecenění významu událostí, malá
sebedůvěra
- příznaky – strach, úzkost, malá soustředěnost a pozornost, nervozita
- předcházení: → vyhýbat se únavě, přepracovanosti
→ nepřeceňovat význam události
→ sebedůvěra, nepodceňování se – význam rodičů
→ trémě se učíme

Metody psychologie

Pozorování
• pozorujeme jedince při různých činnostech
• sledujeme jeho projevy, reakce na určité situace apod.
• přímé – pozorovaný objekt o tom ví, ovlivní to jeho chování
• nepřímé – pozorovatel je součástí kolektivu, objekt o tom neví, chová se přirozeně
• pozorovatel musí plnit podmínky – plánovitost (musí vědět, co má pozorovat), poznámky (musí zachytit vše)

Experiment
• navození určité situace psychologem
• sledují se reakce, které následují
• terénní – např. MHD
• laboratorní – uměle vytvořené podmínky, např. elektrické šoky
• ex post facto – přírodní experiment, situaci navodí příroda, např. zkoumání jednovaječných dvojčat

Rozhovor

• nejtěžší metoda
• stěžejní je získání důvěry zkoumaného jedince, což je velmi těžké
• standardizovaný – přesně dodržíme formulaci otázek i jejich odpovědí; nereaguji na situace tázaného – jeho odpovědi mohou být nepřesné nebo neodpoví vůbec
• nestandardizovaný – otázky podle osobnosti, upraví se pořadí podle charakteru tázaného
• zvláštní typ – beseda – zjišťujeme obecnější názory ve větší sociální skupině

Dotazník
• písemná forma rozhovoru
• výhodou je široký okruh lidí, které můžeme vyšetřit
• nevýhodou je to, že chybí kontakt s adresátem
• lidé na to berou malou zodpovědnost
• měla by být stručná odpověď
• neměla by chybět kontrolní otázka – zjistíme, jestli odpovídali po pravdě a vědomě

Neuróza

- nejčastější a nejlehčí neuropsychická porucha
- funkční onemocnění bez organických poruch mozku, má přechodný charakter
- neurastenie – poruchy spánku, srdeční činnosti a trávení, únava, bolesti hlavy,
nesoustředěnost
- nejčastěji se objevuje u dětí při příchodu do školy až po vysokou školu (záleží na rodičích
a na učitelích na 1.stupni) - může zanechat následky na celý život
- velký rozvoj v 90.letech, dnes mírný pokles (děti už neberou školu příliš vážně)
psychopatie
- zvláštní druh onemocnění, něco mezi psychózou a neurózou
- dlouhodobá odchylka od běžných projevů osobnosti – podivínské, nápadné chování
- lidé neumí komunikovat, mají tendenci aktivity nebo apatie
- 2 projevy: explozivní – výbuch hněvu, násilí
astenická – přecitlivělost, ostýchavost
oligofrenie (slabomyslnost)
- nerozvinutost poznávacích schopností a procesů
- snížená schopnost upoutávat okolí
- IQ menší než 60 – debilita, imbecilita, idiotie
- Downův syndrom – menší, mongoloidní tvar obličeje
- citlivější a vnímavější než obyčejný člověk
- terapie – kreslení, divadlo – rozvíjení citu

Duševní hygiena

• zabývá se podporou a rozvojem duševního zdraví a předkládá soubor opatření a postupů, jak tohoto cíle dosáhnout
• nepříznivé duševní stavy:
 únava
- přirozený fyziologický jev, se kterým musíme počítat
- měli bychom vědět, jak jí předcházet nebo ji překonat a neplést si ji se stavem, kdy se
nám nechce (nedostatečná motivace, špatná předchozí zkušenost) → lenost
- subjektivní pocit, ale může mít konkrétní příznaky – např. snížení celkové výkonnosti,
nechuť, malý zájem o činnost, nejistota, obava z neúspěchu, nepřiměřené reagování na
sociální okolí, bolest hlavy, pocit slabosti, skleslost, snížená pozornost
- předcházení: → střídání činností
→ spánek – nepřetržitý, 8 hodin, děti 10 hodin, teplota 18°C, ne pod
vlivem prášků (metabolismus je zatížen odbouráváním toxických látek)
→ zařazování přestávek – po 40-60 minutách práce následuje 10-15 minut
pauza

Astenik (leptosom)

• astenik (leptosom) – dlouhá, štíhlá, hubená postava, úzká ramena, plochý hrudník, slabě vyvinuté svalstvo, dlouhé, slabé údy, ostrý profil; schizoidní typ charakteru – extrémní polohy přecitlivělosti a chladu na druhé straně; uzavření, nepřístupní, jednostranně zaměření; často si vytvářejí svůj vnitřní fantazijní svět, který je odvádí od reality; schizofrenní duševní onemocnění (bludné představy, halucinace …)

Charakter
• soubor psychických vlastností, které umožňují kontrolu a řízení jednání člověka podle společenských a morálních požadavků
• formuje se výchovou

Sebepoznání
• složitý dlouhodobý proces, který zahrnuje sebeurčování, sebeaktualizaci, je životně nezbytný, soubor všeobecných postojů jedince k sobě
• zahrnuje 3 složky: sebepoznávací, sebehodnotící, seberealizační
• 3 postoje sebepoznání: reálné já (jak vidím sám sebe), zrcadlové já (odraz na reakci společnosti), ideální já (přání)

Základy psychohygieny, duševní poruchy a boj proti nim

Duševní hygiena
• duševní hygiena je soubor pravidel, která slouží k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy a duševního zdraví
• duševní zdraví člověka souvisí s fungováním a souhrou mnoha aspektů předchozího vývoje, současného stavu i očekávání budoucí cesty životem
• duševně zdravý dokáže: → poznávat skutečnost
→ odlišit domněnky od reality
→ odlišit podstatné od druhořadého
→ kladně hodnotit sebe i druhé
→ emočně prožívat okamžiky i stavy
→ být i sám sebou
→ projevit přátelský vztah k lidem a pomáhat jim
→ být tolerantní a snášenlivý, samostatný, nezávislý

Psychické poruchy

• vyjadřují změny některých psychických jevů, která se projevuje v chování a prožívání
• znesnadňuje interakci člověka s jeho sociálním okolím
• druhy psychických poruch:
psychóza
- hluboká neuropsychická porucha, která vážně narušuje osobnost
- nejzávažnější, musí se léčit za pomoci psychiatra
- neuropsychika – funkční onemocnění mozku
- onemocnění přechodné, vracející se nebo postupně se prohlubující
- schizofrenie - rozdvojená osobnost
- nejčastěji tomu podléhá astenik
- lidé jsou velmi zahleděni do svého oboru – herci, vědci, umělci
- léčba – odklon od všeho, co by připomínalo práci
maniodepresivní psychóza - časté střídání nálad
- nejčastěji tomu podléhá pyknik (způsobeno zátěžovou
situací – stres, frustrace)
- neschopnost plnit základní sociální funkce – např. matka
zapomene vyzvednout dítě ze školky

6. Kreativita (tvořivost)

- tvořivý přístup k činnostem, který přináší zajímavá řešení problémů v různých
variantách
- je dána typem temperamentu, inteligence není přímo úměrná tvořivosti

Rysy osobnosti
• vnitřní prožívání a chování jednotlivce; povahové vlastnosti – drzost, otevřenost, závist …
• putuje do černé schránky
• projevují se v různé intenzitě: extroverze x introverze, dominance x submise, stabilita x labilita, rozhodnost x nerozhodnost, sebeovládání x nedostatek sebeovládání
• extroverze – člověk má mnoho přátel, ale přátelství málo pevné, velice komunikativní, ve společnosti oblíbený
• introverze – člověk málomluvný, těžko se seznamuje, malé množství přátel, pevné pouto s emocemi a city, vztah silně prožívá, poměrně spolehlivý
• dominance – od přírody schopnost vést ostatní
• submise – chce být veden, více oblíbený
• stabilita – nic ho nerozhází, nezhroutí se
• labilita – hroutí se, apatie ke všemu
• rozhodnost – potřeba např. u lékařství, vojska …
• nerozhodnost – neschopnost okamžitě se rozhodnout, velmi váhavý
• dva typy osobnosti podle Junga – extrovert x introvert

Temperament

• soubor psychických vlastností, které se projevují způsobem reagování, chování a prožívání člověka, způsobem vzniku a průběhem citových vztahů
• temperament je vrozený, nelze jej změnit
• podle Hippokrata se dělí na:
 cholerik – prudký, vznětlivý, neovládající se, citlivý, silný, vyrovnaný (aktivní-labilní)
 sangvinik – živý, pohyblivý, nestálý, silný, vyrovnaný, rychlý (aktivní-stabilní)
 melancholik – pomalý, uzavřený, nepřizpůsobivý, slabý (pasivní-labilní)
 flegmatik – pomalý, mírný, slabě přizpůsobivý, silný, vyrovnaný (pasivní-stabilní)
• 3 základní typy temperamentu podle stavby těla (Kretschmerova teorie)
• atlet – silná kostra, široká ramena, dlouhé silné končetiny; osoba klidná, výrazná, vyrovnaná, se smyslem pro zodpovědnost; sklony k schizofrenii a epilepsii
• pyknik – kulatá hlava, zavalité krátké tělo, měkké svalstvo, válečkovitě tvarované tělo, celková zaoblenost, vyklenuté břicho; inklinuje k cyklotomnímu typy charakteru – střídání nálad; normální okolnosti – otevřený, společenský; maniodepresivní duševní onemocnění

10. Pozdní dospělost

- 45-65 let
- vrcholný pracující rozvoj; nejvíce vědců, kteří zúročí dlouhodobé zkušenosti
- dochází ke změnám v psychice člověka – ženy → přechod – menopauza (návaly
tepla, zvratnosti, ztráta chuti na pohlavní život, podrážděnost), muži → vrchol pohlavní
aktivity, období druhé mízy (dbá na sebe – vliv prostředí, náznak flirtu u mladší ženy –
rozpad manželství – ztráta domácího prostředí – končí sám)
- změna rodinných vztahů – odchod dětí způsobí krizi v manželství – prázdný dům – upne
se na partnera nebo na časté návštěvy u dětí
11. senium (stáří)
- 66 a více let
- úbytek fyzických (choroby, nemoci pohybového a oběhového ústrojí) i duševních sil
(skleróza)
- senilita – způsob chování a psychika starého člověka (deprese ze smrti …)
- změna osobních rysů: → nepřipouští si stáří
→ rezignace na život – nechuť do života, kolem 80 let, čekání
na smrt
- mění se osobnostní charakteristika – přecitlivělost, vulgárnost; totální závislost na okolí
- gerontologie – lékařství o starých lidech
- gerontopsychologie – psychologie starých lidí

Psychologie osobnosti – schopnosti a rysy osobnosti, temperament a charakter

Pojem osobnosti
• individuální jednota biologických, psychických a sociálních aspektů (hledisek)
• je utvářen ve vztazích mezi lidmi a ve společnosti a v ní se také projevuje
• biologické znaky – vlasy, výška, pohlaví, věk, barva pleti …
• psychické znaky – povaha, vyjadřování, chování, temperament …
• sociální aspekty – rodinné poměry, finance …
• vždy poznáváme člověka určitým způsobem začleněného do společnosti (širší – černoch, Američan, Evropan; užší – rodina, kroužek, třída)
Schopnosti osobnosti
• psychické vlastnosti, které umožňují člověku naučit se určitým činnostem a vykonávat je
• podmínky pro vznik osobnosti:
1. vloha
- biologicky vrozený předpoklad pro utváření lidské osobnosti
- je třeba vytvořit si příznivé podmínky (společenské a výchovné), aby se vlohy změnily
ve schopnosti (nejdůležitější období je v raném dětství)

2. Nadání

- dobře rozvinuté schopnosti, které umožňují jedinci vynikající výkon v určité oblasti
- s nadáním úzce souvisí talent, mimořádně rozvinutý talent se nazývá genialita
3. dovednosti
- úzce souvisí se schopnostmi, ale člověk si je osvojuje rychleji
- jsou to prakticky použitelné a osvojené vědomosti
4. vědomosti
- osvojené schopnosti
5. inteligence
- rozumová schopnost – schopnost něco se naučit a to naučené používat
- soubor schopností, které slouží k poznávání a řešení problémů
- verbální a numerická složka
- zjišťuje se inteligenčním kvocientem tzv. IQ – vymyslel ho W.Stern
- IQ – mentální věk děleno chronologický věk krát 100
<> 140 → genialita (2%)

7. Pubescence

- 11,5-15 let
- po kojeneckém období je to 2. nejbouřlivější období
- sociální proměny – tvrdí, že nepotřebuje okolí, běžné věci vykonává sám
- ztráta rodičovské autority – potřeba pochopení ze strany rodičů
- mění se tělesné proporce
- jemnější vztah k opačnému pohlaví – závisí na vzhledu; povrchnější známosti lidí
- plně rozvinuto abstraktní myšlení (vlastní názor), obrovské spektrum zájmů
8. adolescence
- 15-21 let
- plně rozvinuta sexualita; ve vztahu nezáleží na vzhledu, ale na myšlení a schopnostech
- těší pochopení rodičů – bereme jako sobě rovné
- zúžení spektra zájmů – orientace na budoucí povolání
9. časná a střední dospělost
- 22-45 let
- plná realizace pracovní činnosti; největší pracovní výkonnost – fyzická i duševní
- náplní života starost o děti a rodinu

5. Předškolní věk

- do 6 let
- velmi se prodlouží končetiny vůči trupu, u doktora – filipínská zkouška (dosáhne rukou na
ušní boltec přes hlavu)
- školka – poprvé se odpoutá od rodiny – sociální vztahy
- kresba – detailní, už má jemnou motoriku; hra – více než 30-60 minut, nenapodobuje →
námětové hry v kolektivu (děti si na něco hrají)
- náročné myšlení – představuje si počítání; vývoj svědomí – lituje svých činů (5-6 let)
- řeč používá k regulaci svého chování, ukončený vývoj řeči – umí všechno
6. mladší školní věk
- 6-11 let
- názorné myšlení – 1.-2.třída, musí se ukazovat a kreslit obrázky (3 jablka + 3 hrušky)
- abstraktní myšlení – nepotřebuje obrázky, myslí bez názoru, kolem 8-9 let
- rozvoj sebehodnocení a sebepoznání, bezmezný obdiv k rodičům a nejbližším přátelům
- první znaky pohlavního dospívání – negativní postoj vůči druhému pohlaví


Nehýbe se → otočí se na břicho

- nehýbe se → otočí se na břicho → zvedne na pár sekund hlavu → zvedne se na rukou
a nohou, zvedne zadek → umí si sednout (6.-7.měsíc) → zvedne se s oporou – stojí → umí
chodit (10.-12-měsíc)
- nedává palec do opozice, neumí kreslit – nemá koordinaci pohybů, chybí mu jemná
motorika rukou
- individuální hra, dokáže si hrát 5-10 minut s jednou hračkou, neschopné kolektivní hry
- dítě je silně fixované na matku, ale začíná vnímat nejbližší členy rodiny
- řeč → 1-2 slabičná slova – neartikulovaná
4. batolecí období
- do 3 let
- chodí, postupně se vyvíjí jemná motorika, umí na sebe postavit 3-4 kostky
- kresba – velmi nedokonalá, nerozlišuje detaily; řeč – používá delší slova, schopnost
kratších vět; silná biologická patlavost – neschopnost vyslovovat některé hlásky (s,š,r,ř)
- delší doba konání hry (20-30 minut), ještě ne moc kolektivní hra, napodobování povolání,
věcí kolem sebe
- sociální oblast – poprvé překračuje rámec rodiny – delší doba mimo nejbližší
- 3-4 rok → období 1.vzdoru – uvědomuje si svoji osobnost

GESTALTISMUS (tvarová psychologie)

- vznik v Německu, zakladateli jsou M.Wertheimer a W.Köhler, dále pak K.Lewin
- duševní procesy je třeba chápat vcelku – „celek je víc než suma částí“
• KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE
- navazuje na gestaltismus, představitelem je G.A.Kelly
- za rozhodující považuje kognitivní (poznávací) procesy, kterými si vytváříme tzv. vnitřní obrazy (modely) vnějšího světa
• HLUBINNÁ PSYCHOLOGIE
- zahrnuje v sobě klasickou psychoanalýzu (Freud), analytickou psychologii (Jung), individuální psychologii (Adler) a neopsychoanalýzu (Fromm)
- aplikování hlubinné psychologie – léčebná metoda, používání hypnózy
- psychoanalýza – lidské projevy jsou složitou souhrou vědomých a nevědomých procesů
- psychika se skládá ze 2 částí: vědomí a nevědomí (černá schránka, ovlivňuje nás, ale nevíme, kdy se to stalo)
- abychom pochopili lidskou psychiku, musíme poznat černou schránku
- nevědomí je nejvíce ovlivňováno sexuálním pudem (projevy: ženy se malují, muži chtějí být silnými dobyvateli)
- Freud zavedl léčebnou metodu proti těmto pudům – psychoanalýzu
- snažil se použít hypnózu – nevědomí nám nikdo neřekne – stydí se za své myšlenky

HUMANISTICKÁ PSYCHOLOGIE

- mezi zakladatele patří A.H.Maslow a C.R.Rogers
- zaměřena ne seberozvíjení, člověk je aktivní tvůrce své existence (člověk sám usiluje o lepší zvládání životních situací, chce být stále lepší před sebou i před okolím)
- směr mezi behaviorismem a psychoanalýzou


Vývojová psychologie – periodizace vývoje lidského jedince

Faktory ovlivňující psychologický vývoj člověka
dědičnost - po rodičích získáváme určitý typ temperamentu, vlohy, nadání apod.
- patří sem vlivy v prenatálním období člověka
vliv prostředí - klimatické podmínky, sociální prostředí (rodina, vliv vrstevníků apod.)
vlastní aktivita jedince

Vývoj psychiky
• realizuje se: zráním (změny spojené s vnitřními biologickými činiteli – vrozené dispozice)
učením (změny související se vztahy jedince a prostředí)

Vývojové změny

a) zákonité – vývoj sociální vztahů, myšlenkových operací (týkají se všech)
b) individuální – záleží na každém jedinci (lepší vlohy pro hudbu …)

Langmeierova periodizace vývoje lidského jedince
1. prenatální období
- život jedince před narozením
- dítě má vyvinuté některé smysly, nejvíce využívá sluch – tikot matčina srdce
- nespavost, křeče, nechutenství – dlouhodobý stres
2. novorozenecké období
- od narození do 1.měsíce
- dítě hned po narození slyší, nemá vyvinutý zrak rozlišuje světlo a stín (1.barva je červená)
- velmi důležitý je kontakt s matkou (hlas)
- reflexy: sací a uchopovací → potřeba fyzického kontaktu
3. kojenecké období
- 2.měsíc až 1.rok
- nejbouřlivější vývoj člověka v celém jeho životě
- senzomotorika – smyslově pohybový vývoj (nejdůležitější je kresba, podle se vývoj pozná
nejvíc)

Objevovali tak novou ...

• objevovali tak novou stránku svého bytí – psychiku
• postupně se formulovaly představy o zvláštní příčině tělesného i duševního života – duši – která je zprvu chápána jako materiální látka
• pod vlivem náboženství se přijímá představa, že člověk je zplozen nějakou mystickou bytostí a že duše byla před tělem a zůstává i po něm
• tyto názory se dostávají do konfrontace s filozofickými názory, které se snaží vysvětlit člověka a jeho psychiku na rozumovém podkladu
psychika – duševno, procesy, které se odehrávají uvnitř našeho myšlení (nemusíme je však vnímat)
prožívání – to, co si člověk sám ze svého duševního života uvědomuje, je subjektivní, jedinečné, probíhá v čase
chování – projevuje se navenek, vnímají ho ostatní
jednání – styl vystupování, projevování
vědomí – to, co si momentálně uvědomujeme
podvědomí – návyky a chování, paměťová databanka
nevědomí – instinkty, pudy, do vědomí potlačené životní zážitky

Jednotlivé psychologické směry

• EXPERIMENTÁLNÍ PSYCHOLOGIE (strukturalismus)
- zakladatelem školy je německý psycholog Wilhelm Wundt (2.polovina 19.století)
- Wundt založil první psychologickou experimentální laboratoř
- předmětem psychologie byla pro něj zkušenost, kterou lze analyzovat na psychologické elementy a určovat spojení mezi nimi
- zkoumal vztah mezi drážděním smyslových orgánů a následnou zkušeností
- další: E.H.Weber, G.T.Fechner, H.Ebbinghause
• BEHAVIORISMUS
- vznik v USA z pragmatismu, zakladatelem je J.B.Watson
- to, co člověk prožívá, je nezajímá (tzv. černá schránka), zajímají je jeho vnější projevy (tj. chování)
- ovlivněn ruským fyziologem I.P.Pavlovem (reflexologie, reaktologie)
- zvláště v počátcích rozvoje směru se zabývali reakcí organismu na podněty z prostředí
( S-R schéma → stimul – response)
- podle prvních behavioristů chápeme chování člověka jako sled naučených reakcí (hněv, radost, deprese)
- další: E.Ch.Tolman, B.F.Skinner

Vývojová psychologie

- vývojová psychologie – zabývá se vývojem lidské psychiky, zabývá se plynulostí tohoto vývoje, různými činiteli, kteří ovlivňují tento vývoj, charakterizuje jednotlivé vývojové etapy (ontogenetická psychologie)
- psychopatologie – zabývá se patologickými poruchami, popisuje je a třídí, zabývá se činiteli, kteří tyto poruchy způsobují
- srovnávací psychologie – zabývá se srovnáním poznatků jednotlivých psychologických oborů
- psycholingvistika – zabývá se vztahem mezi myšlením, řečí a jazykem
- aplikované (praktické)
- klinická psychologie – řeší otázky prevence, diagnostiky a léčení psychických poruch
- pedagogická psychologie – zabývá se poruchami jedince ve výchově a vzdělávání (dysfunkce – dyslekcie, dysgrafie, dysortografie)
- psychologie práce – zabývá se vnitřními předpoklady jedince pro určitý druh práce (dovednosti, návyky, schopnosti, motivace) a vnějšími podmínkami pracovního procesu (vliv prostředí, mezilidské vztahy)

Forenzní psychologie

- forenzní psychologie – zabývá se problematikou chování a prožívání jedinců ve výkonu trestu, soudně-znalostní problematikou, psychologie vyšetřování
- psychologie sportu (povzbuzování, talismany), umění, obchodu, reklamy, dopravy, životního prostředí, poradenství, vojenská a politická psychologie
- speciální
- zoopsychologie – psychologie se zvířaty
- psychofyzika – uplatňování vztahů mezi fyzikálními vlastnostmi podmětů (biometrologická předpověď)
- matematická psychologie
• uplatnění – linka důvěry, škola, psychiatrická léčebna, okresní psychologická pedagogická poradna, soukromé poradny


Historie psychologie, jednotlivé psychologické směry

Historie psychologie
• zájem lidí o psychiku sahá až do prehistorické doby
• lidé se odedávna zabývali lidskou duší, děním v souvislosti s uspokojováním denních potřeb
• uvažovali o smrti, narození, o snech a o každodenních zážitcích

Předmět psychologie

• psychologie chce porozumět prožívání, chování a jednání lidí, předvídat je a pomoci působit na ně
• předmětem je tedy zkoumání lidského myšlení, prožívání a chování za účelem předvídání lidských reakcí a stavů

Struktura psychologie (psychologické obory)
 základní (teoretické)
 obecná psychologie – zabývá se obecnými zákonitostmi psychického dění, poznávacími procesy (vnímání, pozornost, myšlen, paměť), rozvojem emocí v životě člověka
 psychologie osobnosti – zabývá se osobnostmi, zkoumá a vysvětluje podobnosti a odlišnosti mezi lidmi
 sociální psychologie – zabývá se tím, jak na člověka působí okolní prostředí, další sociální a kulturní vlivy, jak na sebe lidé navzájem reagují a vytváří konflikty a jaké má člověk postavení ve společnosti

Dělení daní:

- přímé – daně placené přímo fyzickými nebo právnickými osobami; jedná se zejména o daně z příjmu, daně z majetku a dědické daně
- nepřímé – daně připočítávané k cenám zboží a služeb; do státního rozpočtu je odvádějí prodávající; jde o daň z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daně
• daňovou soustavu ČR tvoří tyto daně
• DPH
- univerzální daň, která se vztahuje na podnikatelskou činnost a postupně zdaňuje tu část hodnoty statků nebo služeb, kterou k výrobku nebo službě jednotlivý podnikatelský subjekt přidal
• spotřební daň
- vztahuje se pouze na ty výrobky, jejichž spotřebu chce stát omezit (alkohol, tabákové výrobky, pohonné hmoty)
• daně z příjmu fyzických a právnických osob
- jedná se zejména o příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmů apod.
- zákon vymezuje základ daně a tzv. nezdanitelnou částku (ovlivněnou např. počtem vyživovaných dětí), s rostoucím nákladem roste daň

Daň z nemovitostí

- platí ji vlastníci pozemků a staveb
• silniční daň
- platí ji držitel vozidla, které je využíváno jako prostředek podnikání, je pevně stanovená (v ČR teprve od r.1993)
• dědická daň
- dotýká se převodu majetku v případě smrti, její výše závisena vztahu dědice k zůstaviteli a velikosti dědictví
• darovací daň
- postihuje bezúplatný převod majetku mezi živými osobami, její výše závisí na hodnotě daru a vztahu mezi dárcem a obdarovaným
• daň z převodu nemovitostí
- platí se při prodeji nebo jiném úplatném převodu nemovitého majetku, její výše závisí na ceně nemovitosti


Předmět a struktura psychologie

• psychologie byla po dlouhou dobu chápána jako součást filozofie, až po definování pojmů organismus, prožívání a chování byla považována za samostatnou společenskou disciplínu

Důsledky nezaměstnanosti:

- ztráta vyrobených výrobků popř. služeb, které mohly být vyrobeny či poskytnuty, ale z důvodu nezaměstnanosti nebyly
- velká zátěž pro státní rozpočet (dávky v nezaměstnanosti)
- pokles životní úrovně nezaměstnaných
- stresové situace pro nezaměstnané
- rostoucí kriminalita zejména mezi mladými lidmi
• Úřady práce zprostředkovávají bezplatné zaměstnání na celém území ČR pro všechny uchazeče o zaměstnání, kteří mají trvalý pobyt v obvodu tohoto úřadu práce


Úloha státu v tržní ekonomice, daňová soustava, druhy daní

Úloha státu v tržní ekonomice
• ekonomické teorie už od nepanšti hledají odpověď na otázku, zda vůbec a do jaké míry má stát zasahovat do hospodářství
• hlavním úkolem státu v tržní ekonomice je vytvářet stálé právní, institucionální a ekonomické prostředí pro fungování tržní ekonomiky → hospodářská politika státu
• trh neumí efektivně řešit všechny ekonomické problémy; tam, kde nenalézá přijatelné řešení, mluvíme o selhání trhu, a to je důvodem ke státním zásahům do ekonomiky

Za hlavní druhy tržních selhání ekonomie považuje:

- veřejné statky – jde o takové statky nebo služby, jež jsou nedělitelné a jejich množství se spotřebou jednotlivce nezmenšuje (obrana země, bezpečnost apod.)
- externality – trh selhává proto, že jím určované ceny statků a služeb dostatečně neinformují o všech nákladech spojených se získáváním těchto statků, popř. neinformují o jejich vzácnosti (činnosti spojené s těžbou, využívání popř. znečišťování vodních zdrojů, zátěž pro ovzduší apod.) – stát těmto výrobcům účtuje poplatky, vyšší daně a pokuty (použity na odstraňování těchto škod)
- nedostatečná konkurence – trh selhává proto, že určitý výrobce ovládne část trhu v určitém regionu a má zde tzv. výhradní (monopolní) postavení → ceny statků a služeb začnou neúměrně růst; v ČR existuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (antimonopolní), který tyto situace řeší

Daňová soustava
• daně tvoří významnou část příjmů státního rozpočtu a jsou tedy významným nástrojem ovlivňování ekonomiky státem
• daň je povinná a nenávratná platba vybíraná státními orgány od fyzických i právnických osob na základě zákona
• plátce daně – občan nebo podnik, který platí daň na základě zjištění jeho finančních poměrů
• daňový poplatník – občan nebo podnik, který je daní zatížen a platí daň přímo státu nebo tak, že je daň zahrnuta v ceně statků nebo služeb

Rozdělení:

o dobrovolná – zahrnuje lidi v produktivním věku, kteří o získání práce neusilují
o nedobrovolná – zahrnuje nezaměstnané, kteří o získání práce aktivně usilují nebo se na práci systematicky připravují
• typy nezaměstnanosti:
- frikční nezaměstnanost – přirozený důvod nezaměstnanosti způsobený nedostatečnou informovaností o pracovních místech, malou mobilitou pracovníků a jejich nerozhodností
- strukturální nezaměstnanost – způsobena strukturálními změnami v národním hospodářství souvisejícími zejména s technickým pokrokem a změnami preferencí spotřebitelů
- cyklická nezaměstnanost – souvisí s cyklickým vývojem národního hospodářství, kdy v období recese klesá počet pracovních příležitostí, a naopak v období konjunktury se počet pracovních míst zvyšuje
- sezónní nezaměstnanost – spojena se sezónním charakterem některých prací (zemědělství, stavebnictví apod.)

Druhy inflace:

1. mírná – v rozsahu do 10% výrazněji nenarušuje ekonomický život, nemá příliš negativní důsledky pro funkce peněz jako míry a uchovatele hodhot
2. pádivá – znamená 10 a 100% ročně a vyvolává již značné ekonomické náklady, zhoršuje ekonomickou výkonnost, znak nezdravého ekonomického vývoje

3. hyperinflace – v řádech 1 000 a 10 000% ročně; vyvolává závažnou dezorganizaci hospodářského života, protože peníze přestávají plnit své ekonomické funkce; peněžní směna bývá nahrazena směnou naturální, popřípadě bývá využíváno platidlo jiných zemí
• v ČR je dnes nízká inflace, v r.2003 dokonce měna posílila oproti výchozímu období – deflace (dlouhodobá deflace prodražuje domácí výrobky na zahraničním trhu, deflace je výhodná pro dovozce zboží)
• stagflace – zvláštní forma inflace, projevila se v 70.letech 20.století, je provázena vysokou nezaměstnaností a objevuje se v podmínkách stagnace či recese v ekonomice

Obchodní bilance
• vyjadřuje poměr mezi objemem vývozů do zahraničí a dovozů v peněžním vyjádření, který označujeme jako saldo
• může být aktivní (převažují vývozy) nebo pasivní (převažují dovozy)
• ideálním stavem obchodní bilance je mírně aktivní
• v současnosti je v ČR obchodní bilance mírně pasivní

Politika zaměstnanosti, mzda, problém nezaměstnanosti

Politika zaměstnanosti
• v tržní ekonomice hledají lidé zaměstnání a nabízejí svou práci na trhu práce, na němž v roli poptávajících vystupují firmy či státní a veřejné instituce
• souhrn fyzických a psychických schopností člověka k výkonu práce označujeme pojmem pracovní síla
• práce je účelná, cílevědomá lidská činnost, která s pomocí přírodních zdrojů a kapitálu vytváří statky a služby k uspokojování lidských potřeb
• kvalifikace vyjadřuje způsobilost člověka k výkonu určité práce; je dána osobními předpoklady člověka, jeho vzděláním a zaškolením a praktickými zkušenostmi získanými při práci
• proto, aby trh práce fungoval, je základním předpokladem tzv. mzdová liberalizace (na subjektu, který práci nabízí, je, aby rozhodl o výši mzdy)
• mzda není vyjádřením fyzické či duševní náročnosti práce, ale odrazem poptávky po dané práci; přesto stát stanovuje tzv. minimální mzdu
• mzda je cenou práce, z pohledu zaměstnance je odměnou za práci a z pohledu firmy je nákladem

Formy mezd:

- časová – vypočítává se jako součin počtu odpracovaných hodin a hodinové sazby, která je obvykle stanovena v pracovní smlouvě
- úkolová – vypočítává se podle skutečného výkonu a stanovené sazby na jednotku výkonu, která se stanoví pomocí technicko-hospodářských výkonových norem stanovených jako norma času (udává potřebný čas na určitou pracovní operaci) nebo norma množství (udává množství operací za časovou jednotku, zpravidla za hodinu)
• druhy mezd:
• nominální – peněžní vyjádření mzdy
• reálná – množství zboží a služeb, které si za svou mzdu můžeme koupit
• v zájmu státu je vytvářet vhodné podmínky pro využívání pracovní síly, zejména podporou těch podnikatelů, kteří vytváří nová pracovní místa
• jestliže podnikatel zaměstná člověka evidovaného Úřadem práce, dostane od státu po dobu 1 roku částku na úhradu mzdy

Problém nezaměstnanosti
• nezaměstnanost = existence skupiny práce-schopného obyvatelstva, která nabízí svou práci, ale na trhu práce nenachází uplatnění
• míra nezaměstnanosti je v % vyjádřený podíl práce-schopného obyvatelstva, které nenachází na trhu práce uplatnění, k celkovému počtu práce-schopného obyvatelstva

Rozdělení:

- plná – občané mohou nakupovat doma libovolné množství cizí měny, v zahraničí mohou uskutečňovat obchody v domácí měně
- vnitřní – byla v ČR do r.1995 a znamenala pro nás určitá omezení, zejména při nákupu cizích měn (důvodem byla nestabilita kurzu)
• mezinárodní měnový systém – souhrn vzájemných vazeb mezi měnami a měnovými systémy jednotlivých států a oblastí, vznikal od poloviny 19.století v souvislosti s vývojem světového trhu
• jeho stabilita je zajišťována Mezinárodním měnovým fondem → pomocí půjček pomáhá řešit nerovnováhu platebních bilancí jednotlivých zemí, podporuje vytváření devizových rezerv jednotlivých států, usiluje o koordinaci hospodářských politik jednotlivých zemí a jejich hospodářský růst
• fungování mezinárodního systému napomáhá také Světová banka – věnuje se vypracovávání ekonomických analýz, zpracování rozvojových strategií, poskytuje pomoc a úvěry rozvojovým případně transformujícím se zemím
• měnový kurz – vzájemný poměr, v jakém se 2 měny navzájem směňují

Inflace

═ zvyšování hladiny průměrné úrovně cen všech statků a služeb v průběhu delšího období
• závažný ekonomický problém, který negativně ovlivňuje život fyzických osob, podnikatelských subjektů i celého národního hospodářství; je důsledkem ekonomické nerovnováhy
• negativní důsledky:
 snižuje kupní sílu peněz
 znehodnocuje úspory
 snižuje reálné mzdy (mzdy při inflaci rostou, ale pomaleji než ceny)
 zvyšuje míru nejistoty podnikatelů při rozhodování (odhad výnosů a nákladů)
 zhoršuje informace o stavu celého ekonomického systému
• nejznámějším kritériem hodnocení inflace je tzv. index spotřebitelských cen → vyjadřuje změny ve výdajích domácnosti na nákup tzv. spotřebního koše statků a služeb ve srovnání s výchozím období (vyjadřuje se v %)
• míra inflace je jedním z ukazatelů, které vypovídají o stavu ekonomiky určité země (čím je míra inflace vyšší, tím vyšší je v ekonomice nerovnováha a tím závažnější jsou její dopady)

Cenné papíry

• listiny představující určitý nárok vlastníka (komitenta) vůči tomu, kdo tyto cenné papíry vystavil (emitent)
• cenné papíry se dělí na:
 úrokové (dluhopisy, obligace)
 výnosové (akcie)
 neúročené (šeky. Losy)
 podle vystavitele (emitenta) je dělíme na státní, komunální a soukromé
• druhy cenných papírů:
 dluhopisy (obligace, bond)
- úvěrové cenné papíry s pevně stanovenou dobou splatnosti a výnosem (obvykle úrok)
- vydávat (emitovat) jej mohou banky, stát, obec, kraj …
- druhy:
o výměnné – za určitých podmínek jsou směnitelné za akcie
o opční – majiteli zakládá předkupní právo na akcie toho, kdo dluhopis vydal

Akcie

- cenné papíry vydané akciovou společností a opravňující jejich vlastníka (akcionáře) vykonávat práva společníka akciové společnosti (právo účastnit se valné hromady, hlasovat) a podílet se na majetkových právech (mít podíl na zisku v podobě tzv. dividendy)
- druhy:
o kmenové – nemají zvláštní práva a omezení
o prioritní – mají zaručenou výši dividendy, je s nimi spojeno omezení hlasovat (jejich vlastníky jsou především členové vedení firem → akcie manažerské)
o zaměstnanecké – jsou určeny pro zaměstnance a nelze je běžně prodávat
směnky
- cenné papíry představující písemný dlužnický závazek (zaplacení určité peněžní částky k určitému datu – směnečná suma)
- druhy:
o vlastní – výstavce se v nich zavazuje, že sám zaplatí uvedenou částku
o cizí – výstavce v nich přikazuje, aby třetí osoba zaplatila věřiteli místo něho

Šeky

- cenné papíry, jimiž vlastník účtu přikazuje bance vyplatit jeho doručiteli či uvedené osobě určitou peněžní částku
- mají přesný formulář peněžního ústavu a jejich soubor tvoří tzv. šekovou knížku
• s cennými papíry se dá obchodovat (především s akciemi) – na burze
• v ČR existuje Burza cenných papírů Praha a také mimoburzovní prodej v rámci systému RM-S


Konvertibilita měny, inflace, obchodní bilance

Konvertibilita měny
• ekonomika se většinou netýká pouze 1 státu, ale především v dnešní době jsou hospodářské vztahy velmi rozvětvené a týkají se více zemí; proto zde vyvstává otázka, zda lze měnou 1 země platit i v jiných zemích
• hovoříme o konvertibilitě = směnitelnosti
• je dána poptávkou (ekonomická vyspělost země, turistická atraktivnost)
• nejlépe směnitelnými měnami jsou měny vyspělých zemí (americký dolar, euro, japonský jen, anglická libra, švýcarský frank)

2. Pasivní operace

- přijímání vkladů a úvěrů, což představuje pro banku náklady (klientům banka vyplácí úroky z vkladů)
- úroky z vkladů jsou nižší než úroky z půjček a úvěrů
- druhy vkladů: na požádání (úrok nižší), termínované (existuje výpovědní lhůta; po smluvenou dobu musí klient nechat peníze na účtu a po uplynutí tohoto termínu může peníze vybrat s výhodnějším úrokem)
3. zprostředkovatelské operace
- vedení účtů (bezhotovostní platební styk)
- směnárenská činnost (valuty - skutečné, deviza – účet v bance znějící na cizí měnu)
centrální banka
- nazývána „bankou bank“
- instituce zřízená vládou, ale je na vládě do značné míry nezávislá
- v ČR vykonává funkci CB Česká národní banka (ČNB), v jejímž čele stojí guvernér ČNB (guvernér je vždy podepsán na bankovkách v jeho emitovaném období)
- má v bankovní soustavě zvláštní postavení, neposkytuje běžné bankovní služby, ale má řadu funkcí ve vztahu k ostatním bankám a také státu
- funkce CB:

1. Monetární politika

- monetární (peněžní) politika provádí makroekonomickou regulací množství peněz v oběhu (určuje rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou po penězích)
- ukazatele: vývoj ekonomiky z hlediska HDP, inflace
2. emisní činnost
- jako jediná vydává z pověření státu peníze (emise bankovek)
- bankovky jsou chráněny ochrannými prvky (hlubotisk, ochranné proužky)

3. úvěrová politika vůči komerčním bankám
- komerční banky většinou nemají tolik finančních prostředků, aby mohly poskytovat úvěry, a proto si půjčují od centrální banky
- prostřednictvím těchto úvěrů (a výši úroků z těchto úvěrů) centrální banka ovlivňuje hospodářství státu, stanovuje tzv. diskontní sazby vůči komerčním bankám
4. dozor nad finančním systémem státu
- CB do určité míry zodpovídá za činnost komerčních bank a dohlíží především na to, aby banky byly schopny vyplácet vklady svým klientům (aby úvěry nepřevýšily rezervy určené k vyplácení vkladů)
- stanovuje tzv. minimální povinné rezervy

Komerční banky

- komerční banky a jiné finanční instituce jsou nejpočetnější složkou bankovní soustavy
- mají povahu firem usilujících o maximalizaci zisku
- jejich činnost je regulována více než aktivity firem v jiných odvětvích
- činnost komerčních bank se člení na 3 typy operací:
1. aktivní operace
- banka dosahuje zisk, poskytování půjček a úvěrů fyzickým i právnickým osobám
- půjčka se týká nevázaných peněz na určitý předmět
- úvěr je vázaný na poskytnutí peněz pro nějakou podnikatelskou činnost
- banka poskytne úvěr s tím, že je pro ni ziskový, protože klient peníze za určitý čas vrátí i s předem stanoveným úrokem
- banka se před poskytnutím úvěru zajímá o záruky v případě nesplácení úvěru a zdůvodnění úvěru (tzv. podnikatelský záměr)
- druhy úvěrů: krátkodobé (do 1 roku), střednědobé (2-4 roky), dlouhodobé (4 roky)