Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

2.2.6 Hybnost a dynamická hybnost

O těchto ukazatelích bylo pojednáno v předešlé kapitole.

2.2.7 Měrný výkon

Zjistí se jako podíl výkonu uvedeného zařízení k jeho hmotnosti. Tento ukazatel je klíčový pro dopravce, popisuje stupeň efektivity využívání energie pro pohyb dopravního prostředku v závislosti na jeho hmotnosti.

2.2.8 Hmotnost dopravního prostředku, připadající na 1 cestujícího

Zjistí se jako podíl hmotnosti vlastního dopravního prostředku a přepravovaných cestujících k počtu přepravovaných cestujících. Opět charakterizuje efektivitu využití jednotlivých dopravních prostředků, cílem ze strany dopravce je velikost tohoto ukazatele snížit.

3. KVALITA V OSOBNÍ DOPRAVĚ

Tato kapitola pouze doplňuje přednášky z již absolvovaných předmětů, zabývajících se touto problematikou.

2.2.4 Využití počtu míst k sezení

Zjistí se jako podíl vykonaných osobových kilometrů během stanoveného časového období k počtu vykonaných tzv. sedadlových kilometrů (suma vzdáleností, na které byla přemístěna jednotlivá sedadla za stanovené časové období). Tento ukazatel charakterizuje kvalitu přepravy na jednotlivých úsecích dopravní sítě.

2.2.5 Průměrný počet cestujících na 1 vozidlo /nápravu/

Zjistí se jako podíl vykonaných osobových kilometrů během stanoveného časového období k počtu vykonaných vozidlových /nápravových/ kilometrů během časového období.

Je to další z ukazatelů, charakterizujících kvalitu přepravy a využívání dopravních prostředků cestujícími. Například, jak ukazuje následující graf, poklesl tento ukazatel u železnice na nynějších 7-8 cestujících na nápravu. Ze strany cestujících je toto vnímáno jako přínos ke kvalitě přepravy, který byl rovněž způsoben přechodem od dvounápravových osobních vozů k vozům čtyřnápravovým. Ze strany dopravce ovšem došlo ke snížení stupně využití vozového parku.

osoby

15 os.


10 os.


5 os.

1960 1970 1980 1990 2000 čas

Obr. 1.1.: Průměrný počet osob na nápravu osobního vlaku

2.2.2 Rychlosti

Jedná se o jeden z nejdůležitějších ukazatelů osobní dopravy, který má rozhodující vliv na kvalitu dopravního subsystému z pohledu cestujících (vliv na velikost podílu na dopravním trhu) i dopravce (propustná výkonnost, možnost vyššího využití dopravních prostředků).

Pod kvalitativní ukazatele zde řadíme tyto prvky:

1. technická rychlost – průměrná rychlost, vypočítaná z poměru ujeté vzdálenosti a jízdní doby, zahrnující přirážky na rozjezd a zastavení dopravního prostředku,

2. úseková rychlost - průměrná rychlost, vypočítaná z poměru ujeté vzdálenosti a jízdní doby, zahrnující také přirážky na rozjezd a zastavení, včetně pobytů dopravního prostředku na zastávkách a stanicích úseku,

3. poměr /koeficient/ rychlosti – tato hodnota udává poměr úsekové a technické rychlosti. Je to kladné číslo menší nebo rovno 1,

4. cestovní rychlost – vychází z úsekové rychlosti, která v sobě zahrnuje i doby na přestup mezi jednotlivými dopravními prostředky,

5. výsledná rychlost – klíčový ukazatel subjektivního hodnocení kvality dopravy cestujícím. Zohledňuje všechny ztráty a přirážky, vznikající např. během přestupů a čekání na dopravní prostředek.

2.2.3 Průměrný denní běh souprav /vozidel/

Pro výpočet tohoto ukazatele se využije vztah:

,

kde: åNL jsou soupravové /vozidlové/ kilometry v osobní dopravě za stanovené časové období,

ånsoup je počet souprav /vozidel/, obíhajících na sledovaných spojích.

Stejným způsobem je možné i určit nápravové kilometry:

kde: mi je počet náprav, které ujely stejnou vzdálenost za zjišťované období, li je ujetá vzdálenost.

Oba údaje jsou přesné, zjišťují se za sledované období z příslušných dokumentů a statistik.

2.1.3 Osobové kilometry

Pro výpočet osobových kilometrů se používá vztah:

,

kde: ai je počet osob, které ujely stejnou vzdálenost za zjišťované období, li je ujetá vzdálenost (obvykle se počítá se střední hodnotou pásma jízdenky, pokud není přesně vymezena přepravní vzdálenost).

2.2. Ukazatele kvalitatvni

2.2.1 Doba oběhu osobních dopravních prostředků

Doba oběhu je čas mezi okamžikem odjezdu dopravního prostředku z výchozího místa do okamžiku opětovného odjezdu ze stejného místa. Tuto dobu lze zkrátit zvýšením cestovní rychlosti dopravních prostředků, zkrácením pobytu ve výchozím místě a v místech obratu dopravních prostředků, resp. úpravou technologie provozního procesů daného subsystému dopravy.

Pro výpočet se použije vzorec:

,

kde: L jsou délky úseku v lichém a sudém směru, vu jsou úsekové rychlosti v sudém a lichém směru, tob je doba obratu, td je doba pobytu ve výchozím místě /domovské stanici/; snadno lze potom určit i oběžnou rychlost.

1.1 Ukazatele kvantitativní

2.1.1 Počet cestujících, přepravených v obvodu /oblasti/

Při stanovení počtu přepravených cestujících se využívají statistické údaje o počtu prodaných jízdenek a jiných účetních dokladů; k tomu se musí kvalifikovaným odhadem připočítat počty cestujících, využívajících různé formy předplatních jízdenek, přepravovaných bezplatně atd. Obvykle se předpokládá, že počet přijíždějících a odjíždějících osob je zhruba srovnatelný. Pro výpočet se použije vzorec:

Aobv = Aodj + Apřij + Atr ,

kde: Aodj je počet osob odjíždějících z obvodu, Apřij je počet osob přijíždějících do obvodu a Atr je počet osob tranzitujících přes obvod.

2.1.2 Vozidlové /vlakové/ kilometry v osobní dopravě

Vozidlové /vlakové/ kilometry se zjistí pomocí vztahu:

,

kde: Ni je počet vozidel /vlaků/, která ujela stejnou vzdálenost za zjišťované období, Li je ujetá vzdálenost.

1.3 Technické plánování osobní dopravy

Technické plánování osobní dopravy je důležitou a nedílnou součástí dopravního plánování pro jednotlivé dopravní obory. Účelem je stanovení dvou cílů: rozsah osobní přepravy a provozní prostředky. Jako základ, ze kterého se vychází, slouží proudy cestujících (časově spojitý charakter přepravních požadavků), které se potom generují na přepravní dávky (časově diskrétní charakter přepravně-dopravních požadavků).

Například u Českých drah se toto uskutečňuje tak, že Generální ředitelství přiděluje jednotlivým Obchodně-provozním ředitelstvím osobní vlakové kilometry /podle jednotlivých trakcí/ s tím, že samo určí vlakové kilometry následujících druhů osobních vlaků: SuperCity (SC), EuroCity (EC), InterCity (IC), Expresy (Ex), Rychlíky (R), Spěšné vlaky (Sp). Rozsah vlakové dopravy vyjádřený vlakovými kilometry (åvlkm) se mění při změnách GVD tak, aby byly splněny požadavky státní dopravní politiky /vrcholově/.

1.3.1 Stanovení počtu nasazovaných dopravních prostředků

Při dopravním plánování se setkáváme s problémem, který je zahrnut v názvu kapitoly. Zde je nutno si stanovit, co všechno ovlivňuje počet dopravních prostředků, jenž je uvedeno v následujících odrážkách:

- intenzita proudu cestujících,

- počet míst v dopravním prostředku, resp. u železnice normy hmotnosti vlakových souprav,

- roztřídění spojů na jednotlivé druhy,

- využití míst v dopravním prostředku.

Pro názornost je v dalších řádcích uveden postup řešení uvedených odrážek na příkladu železnice:

a) stanovení potřebného počtu vozů mcelk /např. za den/

(proud cestujících/ průměrný počet osob v 1 osobním voze)

b) počet vozů ve vlaku mpr

(hrubá hmotnost vlaku (norma)/ http://www.blogger.com/post-edit.g?blogID=1897254220825514425&postID=6436063350818850679hrubá hmotnost 1 vozu)

c) celkový počet nasazených vlaků pro pokrytí proudu A

,

kde: A je celkový počet cestujících,

qhr je hrubá hmotnost 1 vozu /t/,

apr je průměrný počet cestujících v 1 vozu,

Q je průměrná hmotnost vlaku /t/.

2.ZÁKLADNÍ UKAZATELE V OSOŃÍ DOPRAVĚ

Základní ukazatele v osobní dopravě slouží jako srovnávací prvky kvality jednotlivých dopravních subsystémů mezi sebou. Pomocí těchto ukazatelů lze zjistit rovněž rozsah a stupeň využívání technických prostředků a zařízení (vozidel, dopravní cesty apod.).

Ukazatele se rozdělují do dvou skupin na ukazatele kvantitativní a kvalitativní.

ad B) Přepravní výkon- tabulky

Rok

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Doprava

(prog.)

Letecká

2,5

2,4

2,7

3,1

3,5

3,7

4,1

4,4

Železniční

8,5

8,5

8,0

7,5

7,2

7,0

7,1

9,1

Autobusová

31,8

28,9

16,8

16,5

16,1

15,4

15,1

15,3

Individuální

44,6

45,5

54,5

56,1

57,9

59,6

63,3

65,3

Celkem

87,4

85,3

82

83,2

84,7

85,7

89,6

94,1

Tab. 1.8: Přepravní výkony v miliardách osobových kilometrů za rok v České republice

Rok

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Doprava

(prog.)

Letecká

2,9

3,1

3,2

3,7

4,1

4,3

4,6

4,6

Železniční

9,8

9,9

9,8

9,0

8,5

8,5

7,9

9,7

Autobusová

36,4

33,7

20,5

19,8

19,0

17,8

16,9

16,3

Individuální

50,9

53,3

66,5

67,5

68,4

69,4

70,6

69,4

Tab. 1.9: Procentuální podíly ročních přepravních výkonů v České republice