Střední Evropa může svoji klíčovou geografickou polohu z pohledu dopravy udržet, pokud se dopravní systém zlepší a zvýší svoji dopravní kapacitu. Hospodářství a turistický ruch jsou totiž na dopravních kapacitách závislé. V konkurenci jednotlivých oblastí a regionů nemůže žádný územní celek bez dobrého dopravního spojení obstát. Pokud bude doprava potlačována, dá se předpokládat ztráta pozice na hospodářském trhu u dotčených subjektů. Ale také turistický ruch by byl díky působení negativních vlivů na cestování a díky škodám na životním prostředí silně potlačen.
Vlastní proces „tvrdé regulace“ je založen na dvou strategiích:
1. modernizovat budoucnost a rozšiřovat infrastrukturu,
2. redukovat přebytečnou dopravu.
Investice do infrastruktury dopravních systémů se zaměřují vždy na dva cíle:
A) tržně-hospodářské dopravní výkony, které by měly být uhrazeny uživatelem (zákazníkem),
B) společenské dopravní výkony (kolektivní náklady), které jsou obecně prospěšné.
Tržně-hospodářské dopravní výkony musí být rentabilní. Jsou zde uplatňovány velké vstupní náklady, které sebou nesou i velké podnikatelské riziko. U financování těchto dopravních výkonů je často velmi obtížné oddělit tržní a společenské náklady. Problém je tedy v tom, jak sumu investičních prostředků ve smyslu provozní rentability „rozseknout“ a oddělit od kolektivních výkonů pro nalezení optima.
Žádné komentáře:
Okomentovat