Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

V individuální dopravě je členění dopravních oborů následující:

1. automobilová – význam především pro dopravu rekreační, kde není vytvořena dostatečná nabídka veřejné dopravy, vhodná je i v kombinaci (návaznosti) s dopravou veřejnou (systémy Park and Ride, Kiss and Ride); nežádoucí je využívání pouze osobních automobilů v dopravě pravidelné a na velké vzdálenosti,

2. taxislužba – jako doplněk k nabídce veřejné dopravy, vhodná na kratší vzdálenosti,

3. motocyklistická – vhodná pro kratší vzdálenosti, menší zatěžování životního prostředí než doprava automobilová,

4. cyklistická – významný druh dopravy na krátké vzdálenosti, umožňuje návaznost na jiné obory veřejné dopravy (systém Bike and Ride, CityBike),

5. pěší – pro krátké vzdálenosti, snadno navazuje na další dopravní obory veřejné i neveřejné (systém Park and Go), uplatnění především v rámci městské dopravy (eskalátory, výtahy atd.),

6. statická – využívají se parkoviště a odstavné plochy pro dopravní prostředky.

Dalším možným členěním je rozdělení osobní dopravy na:

- dopravu místní – uskutečňuje se na vymezeném území, zejména v sídelních celcích,

- dopravu příměstskou – zajišťuje vazbu mezi sídelním útvarem obsluhovaným místní hromadnou dopravou a jeho nejbližším okolím,

- dopravu regionální – odehrává se v rámci většího územního celku (např. kraje) a zabezpečuje vazbu mezi jednotlivými sídly regionu, zejména většími městy,

- dopravu dálkovou – zabezpečuje vazbu mezi významnými centry státu navzájem, zejména sídly větších administrativních jednotek na území státu,

- dopravu mezinárodní – uskutečňuje se na území kontinentu nebo i mezi nimi.

Osobní dopravu můžeme dále mj. dělit například na podpovrchovou, povrchovou, nadpovrchovou apod..

Žádné komentáře:

Okomentovat