Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Další organizace a Subjekty národního hospodářství

Další organizace jsou:
1) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD
2) Evropské sdružení volného obchodu – EFTA
3) Evropská banka pro obnovu a rozvoj – EBRD
4) Všeobecná dohoda o clech a obchodu – GATT
5) Organizace zemí vyvážející ropu – OPEC

Subjekty národního hospodářství
1) ziskové organizace – dosažení konkrétního a měřitelného zisku, označujeme je jako podniky
2) neziskové organizace – cílem je zlepšování celkové úrovně společnosti, cíle nejsou konkrétní, výsledky činnosti – příjmy se někdy nedají vyjádřit v penězích, náklady – výdaje jsou vyjádřeny v penězích
o druhy neziskových organizací:
 státní organizace – rozpočtové organizace – služby v oblasti, školství, zdravotnictví, státní správy, obrany… získané příjmy odvádějí státu, stát hradí výdaje ze státního rozpočtu, příspěvkové organizace – služby v oblasti vzdělávání, výchovy, zábavy, kultury… ze svých příjmů hradí výdaje a rozdíl odvádí státu, pokud jsou výdaje vyšší než příjmy, dostávají od státu příspěvek na výši rozdílu, státní fondy – jsou účelovým sdružením státu, jsou to právnické osoby s právní subjektivitou, např. fond životního prostředí, fond kultury, Pozemkový fond ČR, Fond dětí a mládeže…
 církevní organizace, zájmová sdružení a politické strany – plní specifické úkoly v oblasti náboženství, zájmů občanů… hospodaří s majetkem svých členů, příp. dostávají příspěvky od státu
 nadace – účelová sdružení majetku FO a PO, shromažďují věcné a peněžní dary od FO a PO, zpravidla k podpoře společensky prospěšných činností, hospodaří podle nadačního zákona

Vztahy podniku k obci (městu)

1) vztahy v oblasti práce a podnikání – podnik poskytuje občanům pracovní příležitosti, za jejich práci vyplácí mzdu, občané si za mzdu kupují zboží a platí služby u jiných podnikatelských subjektů, tím se rozvíjí obec i celé oblasti, orgány obce zajišťují správu obce a poskytují služby občanům
2) městské či obecní úřady – vydávají podnikatelům doklady o souhlasu obce s umístěním provozovny, podnikatelským subjektům by měli zajistit vhodné podmínky (osvětlení, bezpečnost obce, odvoz odpadků, údržbu silnic, síť škol, MHD, zdravotní péči …), tyto služby hradí z daní z příjmů fyzických a právnických osob, které podnikají, podnikatelé a orgány obce by měli pečovat o ochranu živ. prostředí a nepoškozovat zájmy obce, obec může dát podnět k finančním sankcím při porušování ekologie
3) živnostenské úřady – udělují podnikatelům koncesní listiny nebo živnostenské listy
4) úřady práce – pomáhají hledat občanům zaměstnání, vyplácejí podpory v nezaměstnanosti, zprostředkovávají rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané
5) vztahy ve finanční oblasti – obec zajišťuje pro podnik řadu služeb (bydlení, obchody, dopravu …) a tak potřebují značné finance, dnes mají obce vlastní rozpočty, nejvýznamější položkou je podíl na dani z příjmu fyzických a právnických osob, další složkou jsou výnosy z nemovitostí a z místních daní a poplatků
6) vztahy v oblasti životního prostředí – povinnost pečovat o ŽP ukládá podnikatelům obchodní zákoník i živnostenský zákon, v zájmu je dodržování ekologických pravidel, trvat na sankcích a pokutách za porušování, tyto prostředky pak jdou do státní pokladny a jsou vynaloženy na zmírnění následků poškození ŽP

Vztahy podniku k bance

- peněžní ústavy vedou podnikatelům peněžní účty a provádějí za ně potřebné platby, poskytují úvěry, vydávají cenné papíry …
- platby lze provádět v:
o hotovosti přímým předáním peněz – podniky je užívají při vyplácení mezd, prodeji zboží, platby se uskutečňují předáním peněz plátcem příjemci s použitím pokladních dokladů:
 příjmový a výdajový pokladní doklad
 pokladní složenka
 šek
 poštovní poukázka
o bezhotovostní převodem mezi bankovními účty – účty vedou banky svým klientům na základě jejich písemné žádosti o zřízení účtu a podpisového vzoru (slouží k ověření totožnosti), k žádosti připojují:
 právnické osoby – výpis z obch. rejstříku nebo notářsky ověřený opis živnostenského listu
 fyzické osoby – předloží občanský průkaz
o platbami v hotovosti prostřednictvím banky – banka převede z účtu klienta finanční částku na jiný účet, převod je proveden na základě příkazu k úhradě klienta, je v něm uvedeno:
 bankovní spojení plátce i příjemce (čísla účtů a identifikační kód banky)
 částka, podpis a datum vystavení
 popř. konstantní a variabilní symbol

- platební styk je upraven Všeobecnými obchodními podmínkami České národní banky spolu s ustanoveními obchodního zákoníku

Okolí národního hospodářství

1) Evropské společenství – European Community (EC) – je to souhrnný název pro 3 integrační skupiny:
a. Evropské hospodářské společenství - EEC
b. Evropské společenství pro atomovou energii – Euratom
c. Evropské sdružení uhlí a oceli – ECSC

2) Evropské hospodářské společenství – EHS (European Economic Community – EEC)
- nazývá se také Společný trh nebo Společný Evropský trh
- jednalo se o integrační seskupení 6-ti zemí, které dříve vytvořili ECSC
- ESH bylo založeno na základě Římských dohod, platnost od 1. 1. 1958, zakládající členové byli: Francie, SRN, Itálie, Nizozemí, Belgie, Lucembursko, později se přidalo Dánsko, Irsko, VB, Řecko, Španělsko, Portugalsko
- úkolem ESH bylo vytvoření celní unie s:
o volným pohybem zboží, služeb, osob, peněz, kapitálu
o harmonizovanou fiskální politikou
o sjednocenými technickými normami, společnou měnovou unií
o společnou obranou
o společnou zahraniční politikou
- hlavními orgány jsou:
o shromáždění – Evropský parlament – jako poradní a kontrolní orgán
o rada – Ministerská rada – zajišťuje koordinaci hospodářských politik členských států
o komise EHS – kontroluje obsah plnění zakládající smlouvy i opatření orgánů
o soudní dvůr – rozhoduje o sporech vzniklých při realizaci smlouvy a dbá na její dodržování

3) Středoevropská dohoda o oblasti volného obchodu (Central European Free Trade Association – CEFTA)
- založena v r. 1992 v Budapešti, kde bylo dohodnuto pásmo volného obchodu mezi zeměmi tehdejší Višegrádské trojky
- smlouva uzavřena v r. 1992 v Krakově a jejími signatáři se stala ČR, SR, Maďarská republika, Polská republika
- cílem CEFTA je růstem obchodu dosáhnout harmonického rozvoje hospodářských vztahů, podpořit hospodářskou aktivitu, zlepšit životní úroveň, zvýšit zaměstnanost, produktivitu a finanční stabilitu

4) Evropská unie – European Union – EU
- integrační seskupení 16-ti evropských zemí (Francie, SRN, Itálie, Nizozemí, Belgie, Lucembursko, VB, Irsko, Dánsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Rakousko a od r. 2004 také Polsko, ČR, SR a Maďarsko)
- pro zapojení do EU musí být splněny konkrétní předpoklady, vstup nových uchazečů je podmíněn 29 podmínkami
- podstatná je kompatibilita v měnové oblasti a stabilita hodnoty peněz

5) Mezinárodní měnový fond – International Monetary Fund – IMF
- organizace založena v r. 1945, hlavním úkolem je:
o vzájemná konzultace členských zemí o platebních a měnových problémech
o udržení stability devizových kurzů, bránit spekulativním vlivům
o přispívat k vytvoření volné mnohostranné mezinárodní platební soustavy
o poskytovat členským zemím devizové úvěry na vyrovnání deficitů, přispívat tak k odstraňování nerovnováhy v mezinárodních platbách
- výkonná odpovědnost za činnost fondu je delegována na Radu guvernérů (2 představitelé z každé členské země)

6) Světová obchodní organizace – World Trade Organization – WTO
- je nástupkyní organizace GATT od r. 1994
- hlavní úkol spočívá v zabezpečení přechodu z obchodního systému, který se zabývá otázkami směny zboží, k systému, který zahrnuje služby a obchodní aspekty duševního vlastnictví
- základem WTO je tzv. Ministerská konference WTO, výkonným orgánem je Všeobecná rada, pomocné orgány jsou Rada pro zboží, Rada pro služby, Rada trip (odpovědná za obchod s duševním vlastnictvím)

Hospodářské sektory:

1) sektor primární (tzv. prvovýroba) – zahrnuje získání surovin a produktů z přírody a obdělávání půdy, např. těžební průmysl, lesnictví, zemědělství, rybářství
2) sektor sekundární (tzv. druhovýroba) – zahrnuje zpracování produktů z prvovýroby a výrobu hmotných statků, např. průmysl kožedělný, potravinářský, chemický, stavební
3) sektor terciální – zahrnuje oblast služeb pro obyvatele, např. doprava a spoje, zdravotnictví, pojišťovnictví, obchod, školství, CR, kultura, komunální služby …
4) sektor kvartální – zahrnuje oblast vzdělání, výchovy, vědy a výzkumu
- od r. 1990 vzrostl v ČR podíl terciálního sektoru a klesl podíl sekundárního


Okolí podniku
- je to celý svět a jeho přírodní zdroje, vědeckotechnický rozvoj, politické, sociální a právní faktory, obyvatelstvo, ekonomika a ekologie
- okolím rozumíme faktory, které existují mimo podnik a působí na něj
- okolí ovlivňuje zaměření podniku, jeho činnost, organizační strukturu a vnitřní procesy
- faktory dělíme do dvou skupin:
o přímé okolí – oborové okolí podniku, působí přímo, např. dodavatelé a odběratelé, spotřebitelé nakupující ve firmě, patří sem konkurenti – ovlivňují všechny činnosti, chce-li podnik obstát na trhu, musí být lepší než konkurence, zákazníci – podnik prokazuje svoji existenci až skutečným prodejem svých výrobků a služeb, dodavatelé – ovlivňují náklady, schopnost pružně reagovat na potřeby trhu, věřitelé – ovlivňují finanční situaci podniku, trh práce – ovlivňuje získávání pracovníků dle kvalifikace, podobí na pracovní motivaci
o nepřímé okolí – obecné okolí podniku, působí zprostředkovaně přes určitý subjekt, např. obchodní partneři dodavatelů, spotřebitel nakupující v obchodní síti …, patří sem: politické faktory – definují parametry, ve kterých podnik musí a smí pracovat, ovlivňují podnik prostřednictvím rozhodování o zahraničním obchodu, protimonopolního zákonu, daňových předpisech, minimální mzdě, cenové politice, o činnostech zaměřených na ochranu spotřebitelů a živ. Prostředí, existují kroky na ochranu podniků, např. patentové zákony, státní dotace, granty na výzkum …, ekonomické faktory – jde o vlivy úrokové míry, míry inflace, trendu, růstu, pohybu kupní síly a státní moci, sociální faktory – vyvíjení se z kulturních, historických, ekologických, demografických a náboženských základů, technologické faktory – vyjadřují úroveň techniky a technologické dovednosti

Podnik jako součást národního hospodářství, soustava s struktura, hospodářské sektory, okolí národního hospodářství

- národní hospodářství (NH) je souhrn hospodářských činností na určitém státním území, které jsou uskutečňovány podnikatelskými subjekty a občany
- soustava NH (orgány ČR, které se zabývají hospodářskou činností)
o nejvyšší státní orgány
 zastupitelský orgán – parlament ČR
 správní orgán – vláda ČR
o ústřední státní orgány
 odvětvové orgány – jednotlivá ministerstva
 účelové orgány – statistický úřad, kontrolní úřad
o místní státní orgány
 krajské úřady, obecní zastupitelstva
o hospodářské orgány
 jednotlivé subjekty podnikání bez ohledu na velikost, právní a vlastnické formy

- státní orgány nemají právo přímo zasahovat do předmětu činnosti subjektů, i když nejsou řízeny žádnými institucemi a dodržují platné zákony pro jejich podnikatelskou činnost

- vláda provádí tyto činnosti:
o tvorba zahraniční politiky
o strategie hospodářského rozvoje
o strategie finanční politiky
o daňová politika
o politika sociálního zabezpečení
o koncepce zahraničního obchodu

Struktura NH (Národního Hospodářství)

Struktura NH (Národního Hospodářství)

- NH se člení na hospodářská odvětví podle podobných výkonů, které vykonávají:
1) průmysl – důležité odvětví každého státu, patří sem výroba paliv a energie, strojírenství, hutnictví, chemický průmysl, potravinářský průmysl, textilní a oděvní průmysl, kožedělný p., výroba skla a keramiky, elektrotechnický p.

2) energetika

3) zemědělství – zabezpečuje spotřebu potravin a potravinářských surovin, zemědělská půda je nenahraditelný fond NH, cílem zemědělství je zvýšení kvality vyráběných výrobků a surovin, snížení obsahu škodlivých a zdraví nebezpečných látek v potravinách, zvýšení úrovně péče o krajinu, lepší využívání všech výrobních prostředků i lidské práce

4) lesní a vodní hospodářství – je významnou složkou životního prostředí a důležitým zdrojem surovin (dřevo, voda), cílem lesního hospodářství je udržení a zlepšení ekosystémů v jednotlivých oblastech státu, odstranění škod způsobených emisemi a nevhodným využíváním dřeva, cílem vodního hospodářství je snižovat znečištění vod, zlepšit ochranu povrchových a spodních vod, zlepšit zásobování obyvatelstva pitnou vodou, budovat zásobníky vody a vodoenergetická díla jako čisté zdroje energie

5) stavebnictví – patří sem vlastní stavební práce při výstavbě, opravách a údržbě budov a staveb, dále průzkumové, projektové a přípravné práce, v poslední době došlo k privatizaci firem, vznikly soukromé, které provádějí drobné výstavby, opravy bytového a domovního fondu, speciální práce na zakázku jiných firem, došlo tak k oživení stavební výroby, ke kratším lhůtám výstavby, ke zvýšení kvality a efektivnosti

6) doprava a spoje
o železniční doprava – pomalá ale levná, vhodná pro přepravu objemného nákladu na dlouhou vzdálenost, existují speciální vagóny, kde přepravíme jakékoliv výrobky ve velkém podílu
o silniční doprava – poměrně rychlá, zboží se nemusí překládat, náklady jsou však vysoké, problémem je propustnost vybudovaných komunikací a ochrana životního prostředí
o vodní doprava – nejpomalejší, vhodná pro objemově velké a těžké náklady, je omezena splavností toků, počtem přístavů, počasím, zboží je nutné překládat, je levná
o letecká doprava – je nejrychlejší, vhodná na dlouhé vzdálenosti, pro objemově menší a lehké výrobky, nejdražší

7) obchod – úkolem je zajistit prodej zboží spotřebitelům v dostatečné a pestré nabídce, vysoké kvalitě a přijatelných cenách, činnost obchodu je místem přímého vzájemného působení poptávky a nabídky

8) cestovní ruch – jde o uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky a kultury mimo běžné životní prostředí, ve volném čase, vznikla řada soukromých CK, které rozšířili nabídku služeb v CR

9) peněžnictví a pojišťovnictví – banky jsou světovou oblastí ekonomiky, jejich činnost probíhá v podmínkách soutěže, konkurence stimuluje banky, aby nabízeli nové a dokonalejší služby, ústřední bankou je ČNB (Česká národní banka), dále jsou u nás na trhu soukromé banky (Komerční banka, Česká spořitelna, Hypoteční banka …), pojišťovnictví je specifické odvětví ekonomiky, zabezpečuje finanční zmírnění negativních důsledků na ekonomickou a podnikatelskou činnost lidí, pro tento )čel slouží tzv. pojistný fond pojišťoven, který je tvořen výběrem pojistného od občanů a organizací, u nás na trhu působí tyto pojišťovny: Česká spořitelna, Poštovní spořitelna, Kooperativa …

10) zdravotnictví – úkolem je péče o zdraví lidí, kterou zajišťuje prostřednictvím státních i soukromých zařízení

11) školství – zabezpečuje vzdělávání občanů prostřednictvím sítě státních i soukromých škol všech stupňů

12) kultura – zajišťuje kulturní vyžití občanů s využitím nabídky státních i soukromých institucí, financování kulturních podniků přestává být závislé na státních dotacích, úspěšnost je podmíněna managementem podniku, kvalitou služeb, dobrým zvukem a vyspělostí případných sponzorů

13) soudnictví a prokuratura – soustava soudů zajišťuje možnost projednání všech porušení zákona, dále potrestání viníků, řešení majetkových i jiných občanských sporů, uvedenou legislativu upravuje zákon, ochranu států zajišťuje armáda, vnitřní bezpečnost a bezpečnost občanů zabezpečují složky vnitra (např. informační služba, policie ČR), v některých městech a obcích zabezpečuje ochranu občanů a majetku městská policie, která je podřízena obecnímu zastupitelstvu


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
vrtačka, zakružovačka, soustruh
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen

Hlavní činnost

- je to činnost, pro kterou byl podnik zřízen
- dělíme ji na:
o výrobní
o obchodní
o poskytující služby (ubytovací, stravovací, dopravní, CR, opravárenské služby, finanční služby)
- výsledkem hlavní činnosti jsou výkony podniku (statky a služby), které jsou prodávány spotřebitelům
- prodejem těchto výkonů získává podnik největší část svých výnosů
- hlavní činnost ovlivňuje ostatní podnikové činnosti
- z hlavní činnosti vyplývá typ organizační struktury, způsob řízení, počet pracovníků, zásobování, možnosti investování
- některé podniky potřebují své hlavní činnosti i tzv. doplňkové činnosti = takové činnosti, bez kterých by služby nebyly kompletní (hotel – ubytovací činnost + stravovací)
- specifické činnosti – podnik je provozuje vedle hlavní činnosti, ale nemusí s ní vůbec souviset
- výrobní činnost zajišťují výrobní útvary

- dvě etapy výrobního procesu:
o předvýrobní etapa – zahrnuje konstrukční a technologickou přípravu výroby, zajištění zdrojů
o výrobní etapa – vlastní výroba

- vlastní výrobu lze členit:
o hlavní výroba – výroba hlavních výrobků v podniku
o vedlejší výroba – výroba polotovarů, náhradních dílů
o doplňková výroba – využití a zpracování odpadů z hlavní a vedlejší výroby
o přidružená výroba – má zcela jiný charakter než hlavní výroba

- členění výrobního procesu:
o podle stupně mechanizace:
§ ruční výroba
§ mechanizovaná výroba – stroj řízený člověkem
§ automatizovaná výroba – stroj bez zásahu člověka
o podle počtu vyráběných výrobků jednoho druhu
§ kusová
§ sériová
§ hromadná


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

Odbyt a marketing

- odbyt je zajišťován odbytovým útvarem
- je to prodej jednotlivých výkonů, je to jedna z nejdůležitějších podnikových činností, při prodeji se dosahuje zisku
- zahrnuje tyto činnosti:
o skladování hotových výrobků
o prodej výrobků nebo služeb, který zahrnuje:
 plánování odbytu
 jednání s odběrateli, vyřizování objednávek, uzavírání smluv
 expedici výrobků, fakturaci, přímou platbu
 vyřizování reklamací

1. Skladování hotových výrobků
- hotové výrobky jsou přebírány z výrobních útvarů do tzv. odbytových skladů
- skladník vyhotovuje příjemky a zapisuje výrobek do skladní karty
- ve skladech musí být výrobky zabezpečeny proti znehodnocení, krádeži, požáru
- ve skladu musí probíhat pravidelná kontrola – inventarizace

2. Plánování odbytu
- podnik by měl vyrábět takové výrobky a v takovém množství, které lze prodat, podnik vytváří plán prodeje
zdroje potřeba
počáteční zásoba prodej v tuzemsku či zahraničí
výroba konečná zásoba
- zdroje celkem = potřeba celkem
- jednání s odběrateli, vyřizování objednávek a uzavírání smluv
o smlouva o uzavření budoucí smlouvy, kupní smlouva, smlouva o dílo
o podnik je v roli dodavatele
- expedice výrobků, fakturace či přímá platba (inkaso)
o expedice = příprava výrobků k prodeji (balení, kompletace), vyhotovení výdejky, vyhotovení expedičního dokladu (dodacího listu), případně doprava výrobků přímo odběrateli
o odbytové středisko může inkasovat ze prodej výrobků hotové peníze – vystavuje příjmový pokladní doklad (přímé inkaso) nebo vyhotovuje vydanou fakturu – bezhotovostní platba na běžný účet
- vyřizování reklamací
o podnik ji vyřizuje s odběrateli v případě nekvalitního plnění

Finanční činnost – viz. mat. ot. č. 18

Řízení a informace – viz. mat. ot. č. 11
- činnost, která dává do souladu všechny podnikové činnosti a usměrňuje je se nazývá management

Akciová společnost (a. s.)

- je společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě
- odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, akcionář neručí za závazky společnosti
- firma musí obsahovat označení „a. s.“
- AKCIE – cenný papír, s nímž jsou spojena práva a povinnosti akcionáře jako společníka, aby se podílel dle zákona na řízení firmy, zisku a na likvidačním způsobu
- Zakládá se zakládací listino nebo zakladatelskou smlouvou
- musí obsahovat:
o firmu, sídlo
o jmenovitou hodnotu
o označení formy akcie
o výši základního kapitálu, minimálně 200,000,-
o datum emise
- výše počátečního vkladu je 200,000,-, respektive až 2,000,000,-
- orgány:
o nejvyšší orgán – valná hromada
o statutární orgán – představenstvo
o kontrolní orgán – dozorčí rada
- zisk se dělí mezi akcionáře, podle hodnoty, kterou vlastní

PODNIKOVÉ ČINNOSTI

- podnik je uspořádaným útvarem lidí a hospodářských prostředků spojených k podnikatelské činnosti
- k dosažení podnikatelského cíle je nutné provádět řadu účelných činností:
o zásobování
o investiční činnost
o personální činnost
o hlavní činnost
o odbyt a marketing
o finanční činnost
o řízení a informace

Zásobovací činnost
- zabezpečuje na trhu výrobní faktory k zajištění hlavních funkcí podniku
- zahrnuje tyto činnosti:
o plánování materiálových zásob
o výběr vhodného dodavatele a právní zajištění dodávek
o nákupní činnost
o skladování
o výdej zásob ze skladu do výroby

- zásobovací činnost zajišťuje v podniku zásobovací a marketingový útvar, měl by dodržovat tyto zásady:
o nakupovat jen to, co je potřebné
o nakupovat jen tolik, kolik je třeba
o určit kdy a kolik nakoupit

Plánování materiálových zásob, Výběr vhodného dodavatele...

Plánování materiálových zásob
- nákup = spotřeba + konečná zásoba – počáteční zásoba

Výběr vhodného dodavatele
- zajišťuje nákupní oddělení, cílem je zajistit nejlepší dodací podmínky
- právní stránka je upravena obchodním zákoníkem

Nákupní činnost
- jedná se o praktické provádění činností, které vyplývají z kupní smlouvy

Skladování
- několik fází:
o převzetí materiálu na sklad
o uložení materiálu a jeho vlastní skladování
o výdej materiálu

Investiční činnost
- je plně v rukou podniku a znamená zajištění kapitálu na nákup potřebného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku a na investování do cenných papírů, budov, pozemků, uměleckých předmětů
- způsoby pořizování dlouhodobého majetku:
o nákupem
o vlastní výrobou
o darováním
o převzetím z osobního užívání do podnikání
o leasingem

Personální činnost – viz. mat. ot. č. 14

Společnosti kapitálové (s. r. o., a. s.)

- společnost může založit jedna osoba

- společník nemusí ve společnosti pracovat

- při řízení společnosti je nutné vytvořit základní kapitál, jehož minimální výší předepisuje zákon (musí do něho přispět všichni společníci, alespoň minimálním vkladem stanoveným zákonem)

- společník musí rovněž vytvářet rezervní fond

- ručení společníků za závazky společnosti je omezené a to pouze do výše kapitálového vkladu

- společnost může zřídit zákonem stanovené orgány, které ji řídí a jednají jejím jménem navenek

- společníci nemohou dát výpověď, mohou však ukončit účast prodejem svého podílu

- zdaňuje se celý zisk za společnost jako celek a ještě podíly vyplacené jednotlivým společníkům

Společnost s ručením omezeným (s. r. o.)

- základní kapitál této společnosti tvoří vklady společníků
- může být založena 1 osobou, nevíce 50 společníků
- odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v OR
- uzavírá se společenskou smlouvou, která obsahuje:
o firmu, sídlo
o určení společníků, názvy a sídla PO, jména a bydliště FO
o předmět podnikání
o výši zákl. vkladu a výši kapitálu každého společníka, způsob a lhůtu splacení
o jména a bydliště právních jednatelů
o jména a bydliště členů dozorčí rady
o ručení správce vkladu
- orgány:
o nejvyšší orgán – valná hromada
o statutární orgán – jednatelé
o kontrolní orgán – dozorčí rada (není povinná)
- společnost ručí celým svým majetkem, společníci do výše nesplaceného vkladu
- zisk se dělí mezi společníky dle výše splacených vkladů

Obchodní společnosti

Osobní společnosti (v. s., k. s.)
- společnost mohou založit alespoň dvě osoby
- společník je povinen ve společnosti pracovat
- pro řízení společnosti není nutné vytvořit základní kapitál, tj. není nutný žádný kapitálový vklad
- ručení společníků za závazky společnosti je neomezené (ručí i osobním majetkem)
- společnost nezřizuje žádné orgány, k jejímu řízení a jednání za společnost jsou oprávněni všichni společníci
- společník může dát výpověď ze společnosti, vede to však ke zrušení celé společnosti (obdobně i smrt společníka)
- zisk se rozděluje mezi společníky a u nich se zdaňuje

Veřejná obchodní společnost (v. o. s.)
- je společnost, ve které alespoň 2 osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky nerozdílné celým svým majetkem
- společník může být jen FO, která splňuje všeobecné podmínky pro provozování živnosti podle zvláštního předpisu
- je-li společník PO, vykonává práva a povinnosti spojená s účastí ve společnosti
- firma musí obsahovat označení „v. o. s.“, pokud obsahuje jméno společníka stačí jen „a spol.“
- uzavírá se společnou smlouvou, která obsahuje:
o firmu, sídlo
o jméno a bydliště FO
o předmět podnikání
- povinnosti a prává společníků:
o musí se řídit společenskou smlouvou
o k rozhodnutí je třeba souhlas všech společníků
o společná smlouva může stanovit jiný počet hlasů
o společník je při plnění povinností povinen postupovat s péčí řádného hospodáře
- zisk se dělí mezi společníky rovným dílem

Komanditní společnosti (k. s.)

- je společnost, v níž 1 nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše nesplatného vkladu zapsaného do OR (komandisté) a 1 nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři)
- Komplementář – osoba, která splňuje podmínky provozování živnosti podle zvláštního právního předpisu a v níž není dána překážka provozování živnosti stanovená zvláštním předpisem bez ohledu na předmět podnikání ve společnosti
- uzavírá se společnou smlouvou, která musí obsahovat:
o firmu, sídlo
o určení společnosti uvedením firmy nebo názvu a sídla PO nebo jménem a bydlištěm FO
o předmět podnikání
o rozdělení
 komplementáři
 komandisté
o výše vkladu pro komandisty – 5000,-
- firmu vedou komplementáři a jednají jménem firmy navenek
- zisk se dělí rovným ziskem mezi komandity a komplementáře
- komandisté si dělí zisk dle výše svého vkladu
- komplementáři si dělí zisk rovným dílem