Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Totalitní a autoritativní režim

Společné znaky:
- jsou nedemokratické
- svým občanům odebírají politická práva

Odňatá práva:

- volit (nebo omezeno na volbu jedné strany = zákonný paskvil)
- být zvolen (pokud není vybrán stranou)
- politicky se sdružovat (tvořit politické strany, je možný pouze vstup do strany a to té určené)


Rozdíly mezi totalitním a autoritativním režimem

Totalitní režim
Autoritativní režim
- občanská práva
+ svoboda povolání
a) svobodná volba zaměstnání
b) volné podnikání
- ekonomická práva
a) zákaz soukromého podnikání
b) všechny podniky státní

- svoboda cestování
a) striktně omezena
b) zcela zakázána
+ možnost volného cestování
Komplexní ideologie, která vysvětluje princip fungování světa a snaží se ji promítnout do chování, ale i myšlení lidí
Ideologii nemají, vůdcům jde většinou o to udržet si moc a, že se proti nic nevystupuje jim většinou stačí
S ideologií musí všichni souhlasit a veřejně se k ní hlásit

Sebere lidem majetek

Školství je pouze státní, aby se dalo vnutit prosazování ideologie

Nesnese konkurenční ideologie (bývá tedy nesvoboda náboženství)
Tento režim se dost část opírá o náboženství (př. arabské státy vůdce nebo zástupce se snaží prostřednictvím muslimského náboženství prokázat, že jen ten nejlepší muslim z muslimů a tím na svou stranu strhnout lid)
Není pravidlem, že se musí hromadně vyvražďovat, mučit, udělovat tresty smrti za banality (totalitní režim může být i mírný, ale také brutální)
Většinou se nejednalo o brutální režim i odpůrci byli většinou uvězněni pouze symbolicky a to na krátkou dobu a za velmi lehkých/mírných podmínek.
Ne všechny totalitní režimy jsou založeny na charismatickém vůdci, často se stává, že vůdce v pozadí, ale všichni o něm ví
V případě, že byl nastolen po občanské válce lze ho všeobecně považovat za velmi brutální hlavně s ohledem na to, že občanské války bývají velmi krvavé s tisíci obětí
Př.: Čína, Kuba, Severní korea
Př. Írán, Bělorusko, Venezuela, Nigerie, Zimbabwe, Saudská arábie (na pomezí )

Prvky přímé demokracie

Referendum – všelidové hlasování o politické otázce

- jeho prostřednictvím se řeší hlavně otázky týkající se ztráty části svrchovanosti země
- v zemích s prvky přímé demokracie se běžně schvalují důležité zákony či ústavní zákony

Plebiscit

- v případě, že jsou spory o nějaké území v něm jeho (toho území) rozhodnou kam se chtějí připojit
- někdo se uchopí moci a nechá si ji plebiscitem potvrdit

Lidová iniciativa

- př. Slovensko, Rakousko
- pod určitý problém se podepíše určitý počet občanů a tento problém musí být projednán a vyřešen
- je pro zákonodárce závazná

Petice

- není pro nikoho závazná pouze lidu funguje jako prostředek vyjádření svého názoru
- v ČR přijímá petice Petiční výbor Poslanecké sněmovny kde ho musí projednat a tomu kdo ji podal odpovědět

Town meetings (městské shromáždění)

- hlasuje se zde o důležitých věcech na úrovni měst a obcí
- problémem je zde průkaznost nebo počitatelnost hlasů (volně přístupné)

Recall (odvolání)

- voliči zruší mandát/post zvolenému zástupci
- na základě shromážděných podpisů může být odvolán (je určen jejich počet)

Pozn.:
Druhy mandátů
Volný mandát – poslanec jedná podle svého nejlepšího svědomí a vědomí
Vázaný (imperativní) mandát – je odpovědný straně/lidu

Volba představitele výkonné moci

- prvek kdy člověk může konkrétně zasáhnout do politické situace

pozn. V ČR má toto právo parlament, ale existují dohady a spekulace o zavedení přímé volby starosty a prezidenty

Rozdíl mezi klasickou a moderní demokracií

Antická demokracie
- státy byli malé spíše o velikosti města a přilehlých vísek
- většina obyvatel byli otroci
- rozhodovalo se na jednalo na shromážděních
- politice se aktivně věnovalo cca 200 lidí vzhledem k tomu, že toto právo měli pouze svobodní muži (ti se mohli politice také věnovat naplno vzhledem k tomu, že domácnost obstarala manželka a práci př. na poli otroci)
- velkou výhodu oproti dnešní politice měli v tom, že se nemuseli spoléhat na zprostředkované informace, jelikož věděli jaká je reálný stav věcí popřípadě reálná situace jelikož u toho většinou přímo byli

Demokracie masová
- všichni mají právo věnovat se politice
- nemohou se věnovat tak absolutně
- většina informací se k lidem i politikům dostává zprostředkovaně např. prostřednictvím médii (televize, tisk, rozhlas)
- proto jsme si vyvinuli zastupitelskou demokracii

Robert Dahl
Zavedl pojem:
Polyarchie = moderní demokracie tak jak se vyvinula z antické

Znaky polyarchie

- důležité funkce jsou volené
- periodicky/opakovaně se konají férové volby
- občané se mají právo sdružovat/organizovat politicky i jinak
- občané mají právo být zvoleni
- existuje svoboda projevu
- v zemi fungují svobodná/nezávislá média

Thomas Hobbes

Jeho dílo:

1. Leviatan (nestvůra předtavující stát)
2. O občanu

Ustanovil pojmy:

Přirozený stav – (natural state) vytvořil koncepci, kdy lidsti nežije ve společnosti a nevytváří stát a popisoval jak to vypadá, a to: lidé/každý se snaží maximalizovat to co je mu příjemné (svůj prospěch) a minimalizovat nepříjemné žijí ve stavu kdy mají orávo na vše, ale nemají nic jisté = válka všech proti všem – východiskem je podřízení se autoritě a vytvoří stát, vladař s občany uzavře jakousi společenskou smlouvu o důvěře

Společenská smlouva – podřízení se suverénovi, není sice již právo na všechno, ale mají jistoty, ale suverén má právo zbavit majetku nebo občana připravit o život (je málo pravděpodobné, že to odnese a proto lidem vyhovuje podřízení se, jelikož to nemůže udělat kdokoli a kdykoli z titulu práva na všechno)

18. století do osvícenství

- pokrok v oblasti přírodních věd
- průmyslová revoluce
- povinná školní docházka

Představitelé:
1. Markýz de Condorcet

2. Georgie Wolfgang Fridrich Hegel

- jeho teorie se staly předchůdkyní marxismu

Jeho teorie:

- svět se vyvíjí mezi protiklady, když se střetnou vyjde z nich nějaká vyšší syntéza
- absolutní duch (to nejlepší) snaží se, aby se vtiskl do tohoto světa po dosažení ideálního stavu
- člověk je nic na cestě dosažení absolutního ducha
- Rozdělil lidi na 3 druhy:

a) ty co pochopily
b) na ty co nahlédli do problematiky a nepochopili
c) a ty které absolutní duch používá k dosažení svého cíle ať už zdánlivě výlev těch nejhorších lidských vlastností

3. Karl Marx

Navázal na Heglovu teorii a to tak, že ji „z hlavy obrátil na nohy“ = žádný duch neexistuje vše je jen hmota.

Jeho koncepce dějinného vývoje:
Vývoj společnosti dle materiálních podmínek (pokud je ekonomická základna dost velká může se tvořit adekvátní kulturní nástavba). Např. Proč přestalo fungovat otroctví? Protože přestalo být ekonomicky výhodné a našly se výnosnější alternativy.
Celou podstatou dějin je souboj mezi vykořisťovanými a vykořisťovateli. Jako východisko a nutný výsledek kapitalismu viděl třídní boj a tím nezbytnou cestu ke komunismu (vše je všech a beru si jen to co potřebuji, lidé ochotně a rádi pracují pro dobro celé společnosti).

Přímá a reprezentativní demokracie

Přímá demokracie
- politická rozhodnutí dělají přímo lidé

Nepřímá demokracie
- za občany dělají rozhodnutí jejich volení zastupitelé

Počátky politologie

- 1. politický myslitel Platon s jeho díly Ústava a Zákony, zahájil tradici politického myšlení kde je člověk zcela podřízen státu

Platonova představa o státu:
- žádná osobní svoboda
- žádný soukromý majetek
- striktně rozděleno do vrstev (řemeslníci, vojáci, vládci)
- konec rodiny (společné manželky, děti do ústavu a výchova podle pravidel)
- vládce = filozof (měl by mít na tu dobu nejvyšší vzdělání)
- 5016 svobodných mužu (ne otroci) jako obyvatelé obce

- 2. politický myslitel byl Platonuv žák Aristoteles a mluví se o něm jako o prvním politikovi a jeho spis Politika – pro jeho sestavení se svími žáky prozkoumal 135 různých ústavních zřízení jejich klady a zápory a sepsal poznatky

Formy státu podle Aristotela
+ -
Jednotlivec
Monarchie
Diktatura/tyranie
Skupina
Aristokracie
Oligarchie
Lid
Politea
Demokracie


Kritéria pro dělení + a -:

Ten kdo vládne a vládne pro prospěch celé společnosti se vládne dobře a tam kde vládne pouze pro svůj prospěch vládne špatně.

Myšlenka Aristotela:
„Politika je takový obor kde se projeví dobré i špatné vlastnosti velmi napovrch.“

Tomáš Akvinský(Sv. Tomáš)

- středověký myslitel, filozof

Jeho dílo:
1. Suma teologická
2. Suma proti pohanům
3. Dopis králi kyperskému – (jeho jediné politické dílo) vize „král/vládce vládne pro podané a pokud vládce se zpronevěřil svému poslání může se lid vzbouřit“

Dva pohledy na zákony:

Právní pozitivismus (co schválí hlavy státu je zákonem)
û
Škola přirozeného práva

Koncepce podle T. Akvinského

1.) Zákon věčný – pravidla, která dal světu bůh(nejen pro člověka, koloběh přírody, jevů
atd.), pro člověka je téměř nepoznatelný jelikož je omezen svou inteligencí a to co je
schopen poznat je:
2.) Zákon přirozený – jsme schopni poznat co je člověku neměnné (především morální
povinnosti)
3.) Zákon pozitivní – to co známe jako zákonodárství, musí být vždy v souladu s přirozeným zákonem
4.) Zákon zjevný – soubor pravidel, která člověku zjevil bůh např. prostřednictvím bible (něco co by člověk nebyl svým rozumem schopen přirozeně pochopit/odhalit)

Niccolo Machiavelli

- žil v 16. století, ve Florencii (městský stát Italie)
- pohyboval se na úrovni vrcholné politiky
- na vrcholu jeho kariéry byla svržena vláda a tím přišel o funkci (přestěhoval se na venkov a tvořil/psal)

Jeho dílo:

Vladař
- skoncoval se středověkem a stal se 1. moderním myslitelem
- řekl, že na politice je nejdůležitější moc a dobrým vládcem je ten kdo umí moc získat a dokáže si ji udržet a může použít všech prostředků (podle toho co situace může být dobrý i zlý a nesmí váhat)
- jeho pohled byl ovlivněn hlubokým poznáním soudobé politiky (Itálie byla tvořena mnoha státečky s mnoha převraty, intrikami a revolucemi) a její „prohnilosti“ a měl jasno v tom, že v politice je nejdůležitější moc = absolutně ztratil iluze
- v díle je popis jak postupovat, aby si vladař moc udržel (je zde výrazně oddělena politika a morálka)

Politologie

Politologie – věda o politice, vznikla v Americe na konci 19. století, rozmach po 2. Světové válce, ve světě se spíše nazývá politickou vědou

Podskupiny politologie:
1.) Politické teorie – nejstarší politický obor v rámci politické filozofie
2.) Politická sociologie – zkoumá pouze politiku a věci s ní související (společenská věda)
3.) Správní věda
4.) Mezinárodní vztahy

Pozn.:
Vědy :
a) pozitivní – matematika, chemie společenské vědy
b) normativní „hodnotící“ – říkají co se dělat má a co ne hl. příklad etika, jde o výjádření vlastních soudů, názorů a postojů a jejich promítání do zkoumané věci

Politologie a její paradigma:

a) pozitivistická – pouze výzkum a zjišťování
b) normativní – politické teorie


Mohou se prolínat např. zkoumání zjevně negativního jevu jako je korupce.