- po 2.SV římskokatolický program – otevření církve – chtěli získat na svou stranu populární osobnosti vědy, kultury atd. – chtěli popularizovat
- dokonce v letech 1952-1965 zasedal 2. vatikánský koncil – nepřetržitá řada jednání církevních „špiček“ z různých států – zákl. bodem jednání bylo zcivilnění bohoslužby
- byly přijaty 2 body: » bylo možné konat bohoslužby v národních jazycích
» kněz může být otočen k věřícím
- dnes se církev potýká ještě s řadou problémů:
o konzervatismus – knězem může být pouze muž
o celibát – katolicismus ztrácí příznivce mezi mladými lidmi, přichází o zájemce o
kněžský stav (celibát = člověk má sloužit pouze bohu, nemá se věnovat rodině X v reálu – majetek církve se nesmí rozdělovat mezi děti knězů)
b) pravoslaví (= ortodoxní)
- východní a jihovýchodní Evropa, centrum v Rusku
- nejtěžší období po r.1917 – nastolení bolševické moci, představitelé církve byli popraveni nebo šli do pracovních táborů, většina památek byla srovnána se zemí
- v období velké vlastenecké války se persekuce zmírnila, protože oběma stranám šlo o společnou věc – porážka fašismu; v 50.letech se situace vrátila
- až v r.1986, kdy byl generálním tajemníkem M.Gorbačov, se problém pravoslavné církve začal řešit – přiznána práva, navrácen majetek
- bohoslužba – probíhá většinou v malém kostelíku, lidé stojí i před ním, nejsou zde varhany, zpívá se, místo oltáře je ikonostas; mrtvý je vystaven a oplakáván 2-3 dny
Žádné komentáře:
Okomentovat