O některých autorech a dílech české historické beletrie bylo pojednáno v bodě 1. Ze světové literatury by bylo možno jmenovat dlouhou řadu autorů historické prózy, například:
Victor Hugo - román Chrám Matky Boží v Paříži
Alexandre Dumas St. – histor. romány: Tři mušketýři, Hrabě Monte Cristo
Walter Scott - román Ivanhoe
Umberto Eco - román Jméno růže
Alexandr Sergejevič Puškin - povídka Kapitánská dcerka
Henryk Sienkiewicz - historický román Quo vadis
Lion Feuchtwanger - historické romány: Židovka z Toleda, Bláznova moudrost
VŠESTRANNÝ JAZYKOVÝ ROZBOR:
UKÁZKY:
ukázka A:
„Snažil jsem se oživit naši národní minulost, přiblížit se k jasnějšímu názoru a porozumění. Nečinil jsem tak jako snílek, který má oči jen do minulosti obráceny a nedbá těžkého zápasu svého národa v době nynější ...
Cítil jsem, že také třeba pohlédnout do naší minulosti, neboť dnešku plně neporozumí, kdo nezná včerejška.“ (A. Jirásek)
ukázka B:
Mikoláš Aleš se stal jedním z prvních ilustrátorů Jiráskova díla. Tyto dnes už starší výtvarné práce, stále doprovázející různá vydání Jiráskových spisů, jsou výrazem vnitřní spřízněnosti obou umělců. Alšovým následovníkem se stal Adolf Kašpar. Když předčasnou Kašparovou smrtí Jiráskovo dílo osiřelo, ujal se ho malíř Vlastimil Rada, který vytvořil celou řadu svérázných obrázků.
ukázka C – z Části O staré Praze:
Na Hradčanech, na hradě českých králů, rostla tou dobou velikolepá stavba Karlova, nový chrám sv. Víta, za řekou pak na širém návrší přibývalo vůčihledně Nového Města. A mezi ty dva slavné pomníky své zbožnosti, své lásky k umění a k nejmilejšímu svému městu počal Karel budovati třetí veliké dílo. Kamenný most. Ten věky přetrval, sláva i ponížení našeho národa po něm chodily. (Alois Jirásek: Staré pověsti české)
Žádné komentáře:
Okomentovat