Z oficiální linie české poválečné literatury lze uvést například autorky historických románů (Jarmila Loukotková, Ludmila Vaňková) nebo detektivních próz (Eva Kačírková, Hana Prošková).
Jarmila LOUKOTKOVÁ - je jednou z čtenářsky nejoblíbenějších autorek historické prózy.
Není římského lidu a Spartakus - romány jsou věnovány období starověkého Říma
Z autorek publikujících mimo oficiální linii můžeme jmenovat:
Eva KANTŮRKOVÁ - prozaička a novinářka.
reportážní próza Přítelkyně z domu smutku pojednává o autorčině pobytu v ruzyňské věznici, kde strávila rok kvůli údajné souvislosti se zadrženým kamionem s českými knihami vydanými na Západě. Kantůrková zaznamenává životní příběhy spoluvězeňkyň a popisuje poměry v Ruzyni na počátku 80. let: v popředí jsou vzájemné vztahy uvnitř věznice
Lenka PROCHÁZKOVÁ - vstoupila do literatury oficiální až po roce 1989, předtím publikovala v samizdatu
Oční kapky - protagonistku románu opustí milenec, otec jejího nemanželského dítěte,
a uteče do exilu. Mladou ženu posedne touha po pomstě, vymyslí naivní plán vraždy pomocí očních kapek a vydá se za nevěrným milencem ilegálně do západního Německa. Zde se octne v citové krizi, když je konfrontována se skutečností, v níž její svůdce žije.
Zdena SALIVAROVÁ - je spisovatelka a manželka Josefa Škvoreckého, s nímž odešla do emigrace.
Honzlová – její nejslavnější román pojednává o osudech režimem pronásledované pražské rodiny v polovině 50. let. Totalitní doba a všechny její negativní rysy jsou líčeny velmi plasticky a věrohodně. Hlavní postavou a současně vypravěčkou románu je jednadvacetiletá Jana Honzlová
Žádné komentáře:
Okomentovat