Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

b) Druhy vět podle postoje mluvčího ke skutečnosti a podle složení. (Vyhledejte příklady z první ukázky.)

Druhy vět podle postoje mluvčího ke skutečnosti:

1. oznamovací věty - na konci tečka: Táta šel na houby.

2. tázací věty - na konci otazník. Tři typy otázek:

  • zjišťovací - odpovídáme na ně ano - ne: Šel táta na houby?

  • doplňovací - nelze odpovědět ano - ne, nutné doplnění: Kdo šel na houby?

  • vylučovací - jen jedna z možností platí: Šel táta na houby, nebo doma uklízí?

3. rozkazovací věty - na konci vykřičník. Příkazy, zákazy, prosby: Popros! Postupte si!

4. přací věty - na konci pro zdůraznění vykřičník: Kéž by všechno dobře dopadlo!

5. zvolací věty - oznamovací a tázací věty se silným citovým nábojem, na konci vykřičník - ve skutečnosti nejde o oznámení či otázku: Ty máš teda smůlu! Dáš už pokoj!



Druhy vět podle složení:

1. dvojčlenné věty - mají podmět a přísudek: Bratr běhá venku. Koupil jsem si míč.

2. jednočlenné věty - nemají oba základní větné členy, dělí se na slovesné (Prší. Sněží. Včera pršelo. Je mu smutno.) a neslovesné (Běda! Ach! Dobrý den! Milé dámy! Pozor!)



c) Posuďte a rozeberte souvětí ve druhé ukázce.

Počet vět zjistíme dle počtu přísudků. Nutno samozřejmě rozlišovat souvětí a větu jednoduchou. U souvětí rozhodujeme, zda je souřadné či podřadné. U souřadného souvětí pojmenujeme významový poměr mezi hlavními větami, u podřadného souvětí určujeme druh vedlejší věty (vedlejších vět).



d) Charakteristické rysy publicistického stylu.

Publicistický styl je jedním ze čtyř jazykových stylů (ostatní tři styly: prostě sdělovací, odborný, umělecký).

Publicistický styl samozřejmě patří do oblasti žurnalistiky. V publicistice se setkáváme jak s mluvenými, tak se psanými jazykovými projevy: jde například o fejetony, úvodníky, komentáře, analýzy, diskuse ... Pro publicistický styl je charakteristická snaha přesvědčit adresáta o nějakém názoru, donutit jej k zamyšlení, nadchnout ho pro něco, získat jeho pozornost a zájem.

V publicistice se často objevují tzv. novinářská klišé - otřelá slovní spojení, která nevhodným a nadbytečným užíváním ztratila svou vypovídací schopnost.

V určitých případech se publicistický styl prolíná se stylem prostě sdělovacím (krátké zprávy) a se stylem uměleckým (například fejetony Jana Nerudy, sloupky Karla Čapka či Karla Poláčka).

Žádné komentáře:

Okomentovat