V těžkém období okupace se k dětem a mládeži vzhlíželo s nadějí na lepší budoucnost. I dětská literatura proto vznikala dál, autoři se snažili vštěpovat mladým čtenářům morální zásady, vyzývat je k odvaze, poučovat je o českém národě a jeho dějinách i kultuře, zprostředkovávat kulturní hodnoty. Z mnohých knih, které vznikly, jmenujme jen pár pro příklad:
Marie MAJEROVÁ vydala román pro dívky Robinsonka
Ivan OLBRACHT převyprávěl pro děti starozákonní Biblické příběhy
Karel POLÁČEK vytvořil v koncentračním táboře knížku o klukovské partě Bylo nás pět
František HRUBÍN vydal dětské verše pod názvem Říkejte si se mnou
František HALAS dětem věnoval knihu poezie s názvem Do usínání
Jaroslav FOGLAR napsal klasickou prózu Záhada hlavolamu. Foglarův populární kreslený seriál Rychlé šípy vycházel od roku 1938 na pokračování v časopise Mladý hlasatel
4. Charakteristika poválečné literatury pro děti a mládež, místo dětské literatury v současné kultuře - televizní seriály a pořady pro děti a mládež - Večerníčky.
Literatura pro děti a mládež po roce 1945 přinesla obrovské množství knih. Samozřejmě že ani tato oblast literatury se nevyhnula ideologickému zkreslování: děti měly být od malička vedeni k budování socialismu, ke komunistickým názorům, ovšem produkce tohoto typu je dnes naštěstí jen prostorem pro literární historiky.
Z autorů poválečné poezie pro děti lze uvést tato jména:
František HRUBÍN - jeho dětské knihy vyšly dohromady v souboru Špalíček veršů a pohádek
Zdeněk KRIEBEL - Ptám se, ptám se, pampeliško
Jan VODŇANSKÝ - Šlo povidlo na vandr
Zdeněk SVĚRÁK - hlavně písňové texty na hudbu Jaroslava Uhlíře, knižně v poslední době například Jaké je to asi v Čudu
Žádné komentáře:
Okomentovat