... Kritika ji označila jako román utopistický. Bráním se proti tomu slovu. Není to utopie, nýbrž dnešek. Není to spekulace o čemsi budoucím, nýbrž zrcadlení toho, co jest a prostřed čeho žijeme ...
Nemohu si pomoci, ale literatura, která se nestará o skutečnost a o to, co se opravdu děje se světem, písemnictví, které na to nechce reagovat tak silně, jak jen je dáno slovu a myšlence, taková literatura není můj případ ...
(K. Čapek, z textu rozhlasové přednášky o Válce s mloky) /Ukázka A/
„Halo, vy lidé! Zachovejte klid, nemáme vůči vám nepřátelských úmyslů. Potřebujeme jenom víc vody, víc mělčin pro svůj život. Je nás příliš mnoho. Už pro nás není místa na vašich březích. Proto musíme odbourat vaše pevniny. Uděláme z nich samé zálivy a ostrovy. Tím se dá délka světových břehů zpětinásobit. Budeme stavět nové mělčiny ...
(K. Čapek: Válka s Mloky) /Ukázka B/
„Ty lumpe,“ křičím, „ty žes trefil Pudila? Ty lžeš!“ „Pane vachmajstr,“ povídá on, „pánbu ví, že jsem ho trefil: ať se tam Pudil postaví, však já na něj dohodím, na toho psa zlýho.“ Pane, já jsem teda běžel za tím Pudilem, a prosím, pane Pudil, koukejte se, tady jde o světový rekord, prosím vás, pojďte zas nadávat na ten váš břeh, on ten cihlář na vás hodí ještě jednou ...
(K. Čapek, úryvek z povídky Rekord) /Ukázka C - z knihy: Povídky z jedné kapsy/
Žádné komentáře:
Okomentovat