Těžký smutek padl na všechny při odchodu prvního maršbatalionu do pole. Se smutkem v očích, se zaťatými pěstmi a sevřenými rty odcházeli hradečtí osmnáctníci, čeští hoši, do fronty. Pláč provázejících žen a příbuzných marně přehlušovala hudba ryčnými a veselými pochody. hradečtí hoši odcházejí na kraj hrobu ...
(Medek: Třetí batalion) /Ukázka A/
Popřejte této příhodě místo v kraji mladoboleslavském, za časů nepokojů, kdy král usiloval o bezpečnost silnic, maje ukrutné potíže se šlechtici, kteří si vedli doslova zlodějsky, a co je horší, kteří prolévali krev málem se chechtajíce.
(Vančura: Markéta Lazarová) /Ukázka B/
Krásná jako jehla v březové kůře na níž je vyryt letopočet
Krásná jako makovice jíž se dotkl zvon
Krásná jak střevíc plující za povodně podél okna s petrolejovou lampou
Krásná jak hranice dříví na níž usedl motýl (Nezval: Žena v množném čísle)
/Ukázka C/
... poetismus, toť náruč štěstí ... Hledajíce štěstí, usilujeme o pocity harmonie a rovnováhy ... nezakrývajíce skutečnost iluzemi ... (K. Teige) /Ukázka D/
Žádné komentáře:
Okomentovat