Roviny zdůvodnění. Etika a metaetika 2
Etika se ptá na poslední důvody mravní skutečnosti. Proto je to filosofická nauka.
Otázka na poslední zdůvodnění či platnost morálních vět odlišuje etika od speciálních věd, které se rovněž zabývají oblastí morálky: sociologie, psychologie, historie, etnologie. K empirickým disciplínám patří také tzv. popisná etika (popisuje oblast morálky). – Etika se neptá, jak se lidé chovají, ale jak se mají chovat.
Rozlišení různých rovin morálního zdůvodnění se často vyjadřuje pomocí pojmů etika a metaetika. Tak lze filosofickou etiku (v širším smyslu) rozdělit takto:
obecná etika
metaetika (logicko-lingvistická) analýza morálního jazyka, tzv. analytická etika
obecná morální teorie (fundamentální etika), filosoficko-systematické objasnění základních problémů (mravní dobro a zlo, svědomí, odpovědnost, norma, ctnost, štěstí, smysl života atd.)
speciální etika
(etika norem), aplikace obecných principů na určité oblasti jednání individuální etika, normy individuálně přičitatelného jednání a různých oblastech praxe (např. povinnosti k sobě, druhý člověk jako bližní, sexualita – manželství – rodina, medicína, ekologie, technika, ekonomie, třetí svět, chování ke zvířatům apod.)
sociální etika
kritéria a posouzení spravedlnosti sociálních útvarů, institucí, struktur,
zákonů (právo, stát, politika, hospodářství, kultura, soc. péče atd.)
Žádné komentáře:
Okomentovat