Etické teorie kognitivistické, Etický naturalismus

Etické teorie kognitivistické

1. Kognitivistické teorie

Podle kognitivistických teorií jsou morální věty zdůvodnitelné tj. mají pravdivostní hodnotu. Jednotlivé teorie se liší v tom, jak toto zdůvodnění chápou:

(a) Etický naturalismus

Podle této teorie lze morální pojmy a výrazy (např. dobrý, spravedlivý, ctnost) definovat em-pirickými, deskriptivně uchopitelnými pojmy, např. příjemný, nutný, radostný.
„Naturalismus můžeme obecně charakterizovat jako názor, že vše je možné vysvětlit „přiro-zeným“ způsobem. Jako „přirozené“ je v této souvislosti obvykle chápáno vysvětlení pomocí metod, jež jsou charakteristické pro přírodní vědy.

V užším chápání je termín „naturalismus“ chápán jako označení pro metaetickou doktrínu, která tvrdí, že mravní soudy nejsou nějak principiálně odlišné od soudů, které popisují svět z pohledu empirických věd... Tento názor je obvykle spojen s přesvědčením, že mravní soudy lze logicky odvodit z premis, které nemají povahu mravních soudů, ale mají povahu tvrzení o empirických faktech a o kauzálních souvislostech…“ (Kolář – Svoboda str. 58 – 59)
K naturalistickým etickým teoriím patří především tzv. utilitarismus, o němž pojednáme později.