PSYCHOANALÝZA a neopsychoanalýza, Fáze vývoje

PSYCHOANALÝZA a neopsychoanalýza

Fáze vývoje:

I. orální – prvním centrem libých pocitů jsou ústa, dítě slasti sáním, kousáním, cucáním…

II. sadisticko-anální – zachování čistoty ve vývoji jedince, zdrojem slasti je zadržování a vypuzování výkalů, primární zdroj agrese, vztah k vyměšování. Doba učení k určitým aktivitám, osobnímu ovládání…

III. falická – zhruba kolem 3 roku dítěte, slast je spojena s pohlavními orgány, zdrojem slasti je manipulace s vlastními pohl.orgány, do tohoto stádia patří i počátek sex.vztahů k druhým, hlavně k rodičům

IV. latence – od 5 let do puberty, důležité období pro výuku, od vlastního těla směřuje dítě k činnostem zvládajícím okolí, obrat nastává až s nástupem tělesného dospívání
V. genitální – od puberty, kdy se zdrojem slastí stává pohlavní ústrojí, ale se zaměřením na partnera opačného pohlaví

= pokud fáze neproběhnou úspěšným způsobem, dochází k USTRNUTÍ V URĆITÉ FÁZI, např. v první fázi – silní narkomani, ve druhé fázi – nadměrné hromadění majetku. Další poruchou kromě FIXACE je REGRESE, tj. návrat k dřívějším návykům a způsobům chování.

= pozdější nástupci Freuda (psychosexuální fáze), zejména ERIKSON hovoří o PSYCHOSOCIÁLNÍCH STÁDIÍCH. Zdůrazňuje vliv sociálního prostředí na každé stádium. Pro každé stádium je typický určitý způsob překonávání vývojové fáze. Úspěšné překonání krizí vede nakonec k dosažení identity osobnosti.