Roviny zdůvodnění. Etika a metaetika 1.
Etika je reflexe o morálce. Předmětem etiky jsou morální soudy, tj. výroky, jež morálně hodnotí konkrétní lidská jednání. Příklad: Daný slib má být dodržen. Nesmíš zabíjet. Není dovoleno krást.
Morální soudy potřebují zdůvodnění. Existuje několik rovin zdůvodnění. Příklad: Ženatý muž chce opustit svou rodinu a oženit se s jinou ženou. Přítel mu radí, aby to nedělal. Pronese morální soud: Nesmíš odejít od své rodiny. Odůvodňuje to povinností, odpovědností za ty, kteří jsou na něho odkázáni. Jiný přítel odůvodňuje tentýž morální soud poukazem na to, že zamýšlené jednání nevede k trvalému štěstí. Existují tedy různé metody (postupy, strategie, způsoby) zdůvodnění morálních soudů.
Jakmile zdůvodníme morální soud, klade se požadavek na další (druhé) rovině: Proč zdůvod-ňujeme morální soud právě touto a ne jinou metodou? Postup zdůvodňování, kterého jsme užili na první rovině, potřebuje sám zdůvodnění. Jakou metodou?
Nezbytnou součástí metody druhého řádu je analýza jazyka morálky, tj. jazyka, jenž je tvořen vyjádřeními, která poskytují odpověď na otázku, co máme dělat, resp. jak máme jednat. Je otázka, zda nějaká morální věta vůbec může být zdůvodněna. To lze rozhodnout jen tím, že nejprve analyzujeme její význam a význam slov užitých ve větě
Žádné komentáře:
Okomentovat