Decisionismus, Možnost univerzalizace

Možnost univerzalizace. Mravní příkazy jsou příkazy speciálního druhu. Některé příkazy („jednoduché“) nelze zobecnit. Mravní příkazy jsou takové, které lze zobecnit. Např. v určité situaci vyslovím soud „Měl bys dělat A“. Beru-li tento příkaz jako mravní soud, jsem vázán považovat takový příkaz za zobecnitelný.

Univerzální imperativ lze vytvořit tak, že k frastikonu obecné indikativní věty se dodá imperativní neustikon: „Vždycky se mají vra-cet půjčené peníze“ = „Všichni vracejí vypůjčené peníze“ (obecná deskriptivní věta) + „vyzývám k tomu“ (neustikon).

Revisionismus. Zůstává otázka, podle jakého měřítka (podle jakých kritérií) se má určovat, co je (mravně) dobré. Je to otázka na mravní principy: neboť mravní soudy předpokládají mravní principy. Hare řeší tuto otázku decisionisticky (a tak zaujímá NEKOGNITIVISTICKOU pozici). Mravní principy jsou subjektivní ustanovení, jež volíme.

Hare uvažuje takto: Preskriptivní věty se nedají odvodit bez preskriptivních premis. Ty opět předpokládají preskriptivní premisy, jež nemohou být vyvozeny výlučně z deskriptivních premis. Musí tedy existovat první preskripce, které už nelze dále odůvodňovat. Tak zbývá jen decisionistický důsledek.

Poznámka k decisionismu:

Podle empirismu jsou věty objektivní jen tehdy, když se týkají (deskriptivně) empirických faktů. Tedy (a) objektivita patří jen větách o faktech, (b) preskripce jako takové nejsou věty o faktech. Z toho plyne (c), že preskripce nemohou být objektivní, jsou to decisionistická ustanovení.

Dskriptivismus je tedy důsledek empiristických předpokladů.