Kant - Dobro je to, co si všichni žádají

Kant

Dobro je to, co si všichni žádají.

Lze to ukázat dvojí úvahou: Jde-li o rozumové bytosti, tj. o nás lidi, je patrno, že jsme činní jen tehdy, jsme-li uváděni v pohyb nějakým předmětem, který jsme postřehli svými smysly nebo rozumem jako užitečný, vhodný, odpovídající našim přirozeným tendencím a který nás takto přitahuje. Ale takový předmět, nakolik přitahuje vůli a je vůlí žádán, všichni nazývají dobrem. Naopak to, co po této stránce takto nepřitahuje, ale spíše je s to vyvolat odpor, se nazývá zlem.

Jde-li o nerozumná jsoucna, organická i neorganická, pozorujeme v nich přirozené tendence k tomu či onomu předmětu, které svědčí o tom, že tento předmět jim odpovídá (instinkty, chemická afinita). Ale předmět, který odpovídá takovým tendencím a snahám se jako takový nazývá dobrem.

Tedy jako dobro se chápe to, co si všichni žádají, a něco se nazývá dobrem jen potud, pokud je předmětem nějaké tendence.
Pojem dobra nevyžaduje, aby něco bylo aktuálně žádáno, ale aby mohlo být žádáno. Nevyža-duje se také, aby to byla rozumová snaživost neboli vůle, může jít o žádání v nejširším slova smyslu, tedy o jakoukoli tendenci k dokonalosti, která věci odpovídá.

Je však otázka, čím je dáno, že dobro vyvolává pohyb žádosti, a co tedy je podstatou dobra. Něco totiž není dobrem proto, že je to žádoucí, ale naopak je žádoucí proto, že je dobrem. Tedy žádoucnost neustavuje dobro, ale z dobrosti vyplývá a předpokládá ji. Na tyto otázky odpovídá věta