Filosofické pozadí etického relativismu 1.

Filosofické pozadí etického relativismu 1.

Etický relativismus je velmi rozšířen proto, že odpovídá současnému životnímu pocitu, a to hlavně ve dvou bodech:

Pro novověk je charakteristický obrat k subjektu. Intenzivně se vnímá svoboda subjektu. „Lidé si dnes stále více uvědomují důstojnost lidské osoby a roste pocit těch, kteří žádají, aby lidé mohli jednat podle vlastního úsudku a užívat odpovědné svobody, ne z donucení, ale z uvědomělé povinnosti“ (DH 1). „Osobnímu svědomí jednotlivce se připisuje nárok na vlastní nejvyšší stupeň morálního úsudku, jenž kategoricky a neomylně rozhoduje o dobru a zlu...

Takový názor zcela splývá s individuální etikou, podle níž každý člověk je konfrontován se svou vlastní pravdou, která je odlišná od pravdy ostatních jednotlivců. Tak se dospívá k etickému relativismu“ (VS 31).

Současná zkušenost je také zkušenost radikální plurality. Uznává se nepřekročitelná oprávněnost nanejvýš rozdílných forem vědění, životních projektů, vzorců jednání. Druhou stranou tohoto pluralismu je jeho protitotalitní tendence.

Postmoderna se staví proti všem nárokům na hegemonii (zde: názorový monopol). Nikdo si nesmí činit nárok na výlučnou pravdivost. Pravda je výrazem konkrétního společenství, kde každý má svůj jazyk a svůj hodnotový žeb-říček.