Naturalistický omyl 2.
Na základě tato chápaného významu slov “dobré” a “dobro” se nabízí tento CHYBNÝ ZÁVĚR (omyl): Domníváme se že “dobré” je možno definovat pomocí vlastnosti, jež dobru VŽDY A NUTNĚ náleží (kromě vlastnosti “dobré”). Na základě názoru, že každé dobro je kromě “dobré” také ještě “užitečné”, docházejí např. utilitaristé k chybnému závěru, že “dobré” je možno definovat pomocí “užitečné”.
Tento chybný závěr je podle Moora NATURALISTICKÝ, protože pojem, jímž je “dobré” definováno, je vždycky empirický a deskriptivní. V Moorově smyslu by šlo o naturalistický omyl, také kdyby “dobré” bylo definováno jako “přikázané Písmem a církví”.
Jak argumentuje Moore proti naturalistickému chybnému závěru (omylu)? Uvádí následující argument: Když definuji „dobré“ pomocí empirického predikátu (např. Dobré je užitečné), vzniká tato situace: Mohu definiens (výraz, jímž se definuje) zobecnit a ptát se, zda je dobré. (Je každé užitečné dobré?)
Pak dostanu vždycky v běžné řeči smysluplnou a nikterak triviální otázku. Netriviálnost takových otázek ukazuje, že příslušná naturalistická definice je nesprávná, ukazuje totiž, že „dobré“ a „užitečné“ nejsou totožné. Definuje-li hédonista „dobré“ jako „slastné“, pak se můžeme ptát „Je každé slastné dobré?“ a tato otázka nám připadá smysluplná a nikterak triviální. Jde o tzv. ARGUMENT OTEVŘENÉ OTÁZKY
Žádné komentáře:
Okomentovat