David Hume 5. část
Implikuje tento názor relativismus? Na základě principu, že o chutích se nediskutuje? Je zřejmé, že často existují rozdíly mezi mravními soudy různých lidí. Zdá se však, že Hume se domníval, že obecné mravní cítění je všem lidem společné – nejen v tom smyslu, že všechny normální lidské bytosti mají mravní pocity, ale také v tom smyslu, že v činnosti těchto pocitů existuje určitá základní shoda.
Když mluví o legitimnosti vzpoury proti tyrano-vi, poznamenává, že jen velmi silné porušení zdravého smyslu může vést k tomu, abychom odsuzovali odpor proti útlaku. Dodává: „Obecné mínění lidstva má určitou autoritu ve všech případech; ale v případě mravnosti je dokonale neomylné. A není méně neomylné proto, že lidé nedokážou jasně vysvětlit principy, na nichž se zakládá.“
Jestliže mravní pocity vycházejí z původní konstituce lidské mysli, je jen přirozené, že je určitá základní shoda.A zakládají-li se mravní rozlišení na citech spíše než na rozumu, nemůžeme jít za shodu v cítění a dovolávat se dalšího kritéria.
Podle Huma: To, čemu říkáme mravní soud, vyjadřuje prostě pocit schvalování nebo nesou-hlasu, který má člověk, který soudí, k daném skutku nebo kvalitě nebo charakteru. A v tomto smyslu zastává EMOTIVNÍ TEORII ETIKY.
Žádné komentáře:
Okomentovat