Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

5.6.4 Oslo

Za základ dnešní trati číslo 1 lze považovat povrchový úsek mezi stanicemi Majorstuen a Slemdal v západní části hlavního města Norska a na jeho předměstí, otevřený v únoru 1898 – trať byla ještě v květnu téhož roku prodloužena až do dnešní stanice Besserud (původně Holmenkollen).
Teprve až v červnu 1928 byl otevřen první podzemní úsek (Národní divadlo-Frogneseteren), vedoucí přes centrum města, který navazoval na prodlouženou trať z Holmenkollenu. Poté byla zahájena výstavba dalších linek v západní a severozápadní části města pro získání dopravního spojení s centrem.
Výstavba podzemní dráhy ve východní části města byla započata až po roce 1964 s tím, že první úsek zde byl otevřen o dva roky později. Koncem osmdesátých let bylo rozhodnuto o sjednocení napájecích systémů vozidel s tím, že na některých linkách bude umožněno v daných úsecích používat pro napájení vrchní sběrač, ale všechna vozidla musí být vybavena pro odběr energie z boční třetí kolejnice, jako je tomu i v pražském metru.
V Oslo se nachází celkem 5 linek podzemní dráhy (oficiální označení T-bane, s délkou slabě přes 100 km a přepravou průměrně 5 milionů cestujících měsíčně), výstavba spojovací tratě mezi linkami 4 a 5 byla zahájena v květnu 2000. Na linkách 2, 4 a 5 jsou nasazovány soupravy pouze s bočním napájením trakčních motorů, u zbývajících dvou pak i s vrchním sběračem (trať číslo 1 má značné převýšení a nepříznivé směrové a sklonové poměry, proto se zde využívají pouze dvouvozové soupravy) – koncové části některých linek jsou vyvedeny na povrch.

Žádné komentáře:

Okomentovat