S prvními projekty je možné se setkat v polovině 19. století, tedy v době, kdy se plánovala výstavba metra v Londýně. Pařížská podzemní dráha (čtvrtá po Londýnu, Glasgow a Budapešti) zahájila svůj provoz v červenci 1900 na úseku z Porte de Vincennes do Porte Maillot, který je dnes součástí trasy číslo 1. Poté výstavba pokračovala dalšími linkami do dnešního stavu, kdy je sítí linek pokryto celé město Paříž.
V roce 1998 měla pařížská podzemní dráha 14 linek a dvě samostatně provozované větve, kde na řízení se podílí společnosti RAPT a RER. Jejich celková délka překračuje 200 km a nachází se zde přes 350 stanic (vyjma stanic RER), z nichž více jak 80 je zároveň i přestupními uzly. Po zahrnutí i sítě RER se v Paříži nachází třetí nejrozsáhlejší sytém podzemních drah na světě.
Ve společnostech, které provozují podzemní dráhu, je asi 15 tisíc zaměstnanců – 3,5 tisíci vozů lze denně přepravit 6 milionů cestujících. Nesmí se zapomenout ani na fakt, že některé soupravy jsou provozovány na pneumatikách a z tohoto důvodu se musela upravit pro jejich jízdu dopravní cesta.
5.6.3 Moskva
Moskva má nyní 9 milionů obyvatel a rozkládá se na ploše zhruba tisíc čtverečních kilometrů (od centra na okraj je to 40 km). Výstavba podzemní dráhy (dále jen oficiální název Metro) byla s elegantními velkými stanicemi zahájena v roce 1932. První trať byla zprovozněna v úseku Sokolniki – Park Kultury (s větví do stanice Smolenskaja) v květnu 1935. Dnes je moskevské metro silně vytíženou podzemní dráhou ve světě, v průměrném pracovním dnu jím cestuje 8-9 milionu osob, což znamená 3 miliardy (!) cestujících ročně.
Síť metra se 160 stanicemi je dnes dlouhá zhruba 270 km – naprostá většina úseků je vedena podpovrchově. Ačkoli jsou zde jednotlivé tratě označeny čísly, používá se kromě toho pro každou z nich také slovní pojmenování. Kladně je hodnocena okružní linie číslo 5, která je dlouhá přibližně 20 km – zabezpečuje rychlý přestup mezi všemi dalšími tratěmi. V dnešní době se také plánuje vybudování linek minimetra nebo městských rychlodrah.
Rozchod metra je stejný jako u ruských železnic (široký s 1520 mm), jako zvláštnost je používaná třetí záložní kolej. Vzdálenost mezi stanicemi je průměrně 1,8 km, nejkratší je 585 m, nejdelší 3,5 km – průměrná cestovní rychlost dosahuje 42 km/h.
Počínaje přelomem šedesátých a sedmdesátých let začala probíhat přestavba staničních nástupišť pro využití osmi-vozových souprav na délku 155 m. Interval je ve špičce 1,5 minuty, v sedle 2-4 minuty (v noci potom 10 minut).
Žádné komentáře:
Okomentovat