Vodní osobní doprava vytváří alternativu k dalším uvedeným druhům dopravy, což je patrné hlavně v západoevropských zemích. Jeho výhodou je velmi malý jednotkový odpor, pokud se vodní dopravní prostředky porovnají s železničními a hlavně se silničními. Tento druh dopravy ovšem obecně není, především u vnitrozemské dopravy, konkurenceschopný (až na výjimky – např. expresní čluny na Jadranském pobřeží, které jsou rychlejší než silniční doprava na jadranské magistrále, dále potom vznášedla a lodě s tzv. nosnými křídly) na střední a delší vzdálenosti, především se silniční, železniční a leteckou dopravou – důvodem je velmi malá rychlost přepravy a závislost na okolních podmínkách (zejména s ohledem na směrování, stav a splavnost vodních cest, kterými jsou oceány a moře, průlivy, řeky, průplavy a kanály). Proto zde lze najít širší uplatnění v rámci pravidelné přepravy osob jen u některých speciálních vodních dopravních prostředků (viz. již výše uvedená vznášedla a lodě s nosnými křídly).
U vzpomínaných přeprav na střední a delší vzdálenosti je při využití klasických osobních lodí typický rekreační charakter tohoto druhu dopravy, a to zejména u přeprav na velmi velké vzdálenosti (námořní/oceánská plavba), kdy se jedná pouze o rekreační přepravu. Charakter dopravy může být veřejný (pravidelné linky s využitím jízdních řádů), neveřejný (na základě objednávky) a v některých případech se využívá kombinace obou možností. U těchto typů přeprav se klade důraz na komfort a servis pro cestující – v některých případech je na velmi vysoké úrovni. Z pravidelné nerekreační dopravy lze vzpomenout například vodní osobní přepravu přes průlivy (La Manche, Gibraltarský průliv), nebo trajekty mezi různými státy v Evropě (Dánsko, Švédsko, Německo, Finsko apod.).
Na krátké vzdálenosti se využívá vodních dopravních prostředků pro pravidelnou přepravu osob. Nejčastějším příkladem je zde využití trajektů pro převozy osob přes velké (dlouhé, ale úzké) nebo členité zátoky a zálivy (např. Boka Kotorská na Jadranském pobřeží nebo trajekty na Bodamském a Ženevském jezeru ve Švýcarsku). Těmito trajekty se přepravují buď pouze cestující nebo cestující společně se svými dopravními prostředky.
Vodní osobní dopravu můžeme členit podle využité dopravní cesty (námořní nebo vnitrozemská; podrobněji na říční, průplavní, přístavní, jezerní, říčně-námořní a námořní), podle pravidelnosti (pravidelná nebo rekreační), podle účelu dopravního prostředku (osobní lodě, převozní a obytná plavidla, vznášedla, okřídlené lodě atd.) nebo jiným způsobem.
Žádné komentáře:
Okomentovat