V tomto případě se používají prostředky hromadné dopravy, provozované na samostatné jízdní dráze. Jde o nejrozšířenější kategorii NDS, s jejichž různými aplikacemi je možné se setkat prakticky na všech kontinentech světa. V dalším textu jsou uvedeny některé známé systémy z celého světa.
(1) BART
Jde o na první pohled klasickou elektrifikovanou (1000V stejnosm.) dvojkolejnou rychlodráhu v San Franciscu (5 mil. obyvatel) s rozchodem kolejí 1676 mm, která je ale řízena zcela automaticky. Do provozu byla uvedena v období 1972-74, délka sítě (5 linek ve tvaru kříže) je 132 km v městské a příměstské oblasti – třetina trasy je vedena v úrovni terénu, třetina na estakádách a třetina v tunelech (z toho 6,8 km pod mořským zálivem v „tubusu“).
Průměrná vzdálenost zastávek (v systému Park and Ride) je 3,7 km, na které navazuje zhruba okolo 80-ti autobusových linek; následné mezidobí je 90 sekund, maximální rychlost 128 km/h, úseková rychlost dosahuje až 70 km/h, zrychlení 1,3 m*s-2. V provozu jsou zde 2-10-ti vozové automaticky řízené motorové soupravy (1 vůz = 68/72 míst k sezení + možnost přepravy jízdní kol), maximálně může být současně provozováno 102 jednotek, obvykle se počet pohybuje okolo 50-ti vlaků.
Na zastávkách je zabezpečena automatická kontrola výšky podlahy vozu k úrovni nástupiště (na zastávkách jsou automaticky ovládané dveře znemožňující nežádoucí vstup do kolejiště, průchod jimi se umožní pouze v době stání soupravy u nástupiště a navíc jen proti dveřím vozů). Cestující se zde odbavují samoobslužně, mohou si koupit jízdenky na samostatnou jízdu nebo předplatné na více jízd. Na zastávkách jsou uživatelé rovněž informováni o velikosti doby do příjezdu dalšího vlaku a počtu jeho vozů.
Žádné komentáře:
Okomentovat