Kontrolní činnost – uplatňuje zásady:
1) kontroluje na bázi čtvrtletního systému
2) vytváří motivaci pro činnost (kontrolní)
3) nápady zaměstnanců zváženy a uplatněny - zaměstnanci mají pocit uplatnění
Úskalí čtvrtletního kontrolního systému
- šef zasahuje na podřízené – nemají možnost uplatnění
- lide si někdy toho berou příliš (neúměrná zatížení)
Nám se osvědčoval měsíční kontrolní systém
Principy kontroly:
1. Princip účelu kontroly
2. Princip odpovědnosti za kontrolu
3. Princip efektivnosti kontroly - kontrola určitých etap
4. Princip preventivní kontroly - mámě větší přechod
5. Princip souvislosti plánů a kontroly
6. Princip standardů
7. Princip kritických kontrolních bodů
8. Princip výjimky - kontrolou definujeme odchylky skutečnosti od plánů stabilizovat
9. Princip pružnosti – kontrola dle určitého plánu
10. Princip akce
Zobrazují se příspěvky se štítkemkontrola. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkontrola. Zobrazit všechny příspěvky
Úvěrová smlouva obsahuje zejména tyto údaje :
8) Termíny a částka splátek úvěru.
9) Termíny úhrady splátek.
10) Konečnou splatnost úvěru.
11) Způsob a zajištění úvěru.
12) Postup v případě klientovy insolventnosti.
13) Práva a povinnosti klienta.
14) Práva a povinnosti banky.
14) Datum, místo, razítka a platné podpisy.
15) Dále různé přílohy ( zástavní smlouva ).
Zajištění úvěru slouží k tomu, aby banka v případě, že klient nebude schopen úvěr platit - stane se insolventní, zamezila možným ztrátám.
- Ručení za úvěr :
1) Ručí třetí osoba, která se v případě klientovy insolventnosti zavazuje úvěr splatit.
2) Zastavení movité věci.
3) Zástava nemovitosti.
4) Ručení hypotékou.
5) Pohledávkami - dlužník podstupuje bance pohledávky.
6) Převodem věcí bance - klient používá stroje v nájmu.
- Kontrola provádění bankou :
Banka kontroluje, průběžně sleduje finanční situaci klienta a kvality poskytnutého zajištění.Banka hodnotí účetní výkazy, tržní cenu cenných papírů, nemovitostí, apod.Splácení úvěru je předem dohodnuto a sepsáno v úvěrové smlouvě, pokud podnik splácí včas a přesně, je vše v pořádku a nehrozí mu žádné sankce.jamile podnik splatí poslední splátku, již není vázaný úvěrovou smlouvou a nemá žádné závazky vůči bance.
9) Termíny úhrady splátek.
10) Konečnou splatnost úvěru.
11) Způsob a zajištění úvěru.
12) Postup v případě klientovy insolventnosti.
13) Práva a povinnosti klienta.
14) Práva a povinnosti banky.
14) Datum, místo, razítka a platné podpisy.
15) Dále různé přílohy ( zástavní smlouva ).
Zajištění úvěru slouží k tomu, aby banka v případě, že klient nebude schopen úvěr platit - stane se insolventní, zamezila možným ztrátám.
- Ručení za úvěr :
1) Ručí třetí osoba, která se v případě klientovy insolventnosti zavazuje úvěr splatit.
2) Zastavení movité věci.
3) Zástava nemovitosti.
4) Ručení hypotékou.
5) Pohledávkami - dlužník podstupuje bance pohledávky.
6) Převodem věcí bance - klient používá stroje v nájmu.
- Kontrola provádění bankou :
Banka kontroluje, průběžně sleduje finanční situaci klienta a kvality poskytnutého zajištění.Banka hodnotí účetní výkazy, tržní cenu cenných papírů, nemovitostí, apod.Splácení úvěru je předem dohodnuto a sepsáno v úvěrové smlouvě, pokud podnik splácí včas a přesně, je vše v pořádku a nehrozí mu žádné sankce.jamile podnik splatí poslední splátku, již není vázaný úvěrovou smlouvou a nemá žádné závazky vůči bance.
Zákon o účetnictví
Obsahuje podrobnější úpravu vedení účetních dokladů, zápisů a knih jak v soustavě podvojného, tak i jednoduchého účetnictví.Konkrétní postupy účtování podnikatelů pak stanový opatření Ministerstva financí.
- Funkce účetnictví :
1) Informační :
Musí poskytovat všem svým uživatelům spolehlivé informace o tom, jak je danný podnik ekonomicky zdatný ( informace o majetku, o stavu pohledávek a závazků, o celkové finanční situaci ).
2) Dokumentační :
Je důkazným prostředkem při vedení sporů, zejména při ochraně práv vyplývajících ze vztahů mezi věřitelem a dlužníkem.Je základem pro vyměření daňových povinností.Je nástrojem, který umožňuje sledovat ekonomickou prospěšnost účetní jednotky jak z hlediska zaměstnanců a úspěšnosti vedení ( manažerů ).Poskytovat ve složce vnitropodnikového účetnictví reálné podklady a informace pro řízení, především vnitropodnikové a to zvlášť v oblasti nákladů.
3) Kontrolní :
Záznamy účetnictví umožňují kontrolu, zajištění stavu majetku, správnost daňových odvodů.
a) Pro naší kontrolu
b) Pro kontrolu úřadů
- Funkce účetnictví :
1) Informační :
Musí poskytovat všem svým uživatelům spolehlivé informace o tom, jak je danný podnik ekonomicky zdatný ( informace o majetku, o stavu pohledávek a závazků, o celkové finanční situaci ).
2) Dokumentační :
Je důkazným prostředkem při vedení sporů, zejména při ochraně práv vyplývajících ze vztahů mezi věřitelem a dlužníkem.Je základem pro vyměření daňových povinností.Je nástrojem, který umožňuje sledovat ekonomickou prospěšnost účetní jednotky jak z hlediska zaměstnanců a úspěšnosti vedení ( manažerů ).Poskytovat ve složce vnitropodnikového účetnictví reálné podklady a informace pro řízení, především vnitropodnikové a to zvlášť v oblasti nákladů.
3) Kontrolní :
Záznamy účetnictví umožňují kontrolu, zajištění stavu majetku, správnost daňových odvodů.
a) Pro naší kontrolu
b) Pro kontrolu úřadů
4) Vedení lidí ( řízení ) :
Můžeme jej charakterizovat jako komplexní funkci managementu zahrnující tyto schopnosti :
A) Vést
B) Stimulovat
C) Motivovat
D) Usměrňovat
5) Kontrola :
Chápeme jí, jako proces, který pomocí analýz, rozborů a sledování zjišťuje odchylky skutečného stavu od záměru ( plánu ).
Základní kontrolní proces se vždy skládá z těchto tří základních částí :
A) Stanovení standardů
B) Měření vykonané práce
C) Korekce odchylek
- Hlavní oblasti managerské odpovědnosti :
1) Pracuje s lidmi - interpersonální oblast
2) Má zodpovědnost - za výsledky a za lidi
3) Udržuje rovnováhu mezi cíli a prioritami
4) Pracuje analyticky a koncepčně ( rozhoduje o způsobu jak dosáhnout cíle )
5) Je prostředník ( zprostředkovává rozdělování úkonů, které přicházejí shora )
6) Je politik
7) Je diplomat
8) Je symbolem podniku
9) Musí činit nedůležitější rozhodnutí
A) Vést
B) Stimulovat
C) Motivovat
D) Usměrňovat
5) Kontrola :
Chápeme jí, jako proces, který pomocí analýz, rozborů a sledování zjišťuje odchylky skutečného stavu od záměru ( plánu ).
Základní kontrolní proces se vždy skládá z těchto tří základních částí :
A) Stanovení standardů
B) Měření vykonané práce
C) Korekce odchylek
- Hlavní oblasti managerské odpovědnosti :
1) Pracuje s lidmi - interpersonální oblast
2) Má zodpovědnost - za výsledky a za lidi
3) Udržuje rovnováhu mezi cíli a prioritami
4) Pracuje analyticky a koncepčně ( rozhoduje o způsobu jak dosáhnout cíle )
5) Je prostředník ( zprostředkovává rozdělování úkonů, které přicházejí shora )
6) Je politik
7) Je diplomat
8) Je symbolem podniku
9) Musí činit nedůležitější rozhodnutí
Státní zkušebnictví
Hospodářská soutěž prověřuje jakost všech výrobků. Státní zkušebnictví vybraných výrobků (tzv. rizikových) má prostřednictvím autorizovaných (státem pověřených) zkušeben chránit spotřebitele a podporovat konkurenční schopnost výrobků na zahraničních trzích.
Zkoušení výrobků se podle zákona o státním zkušebnictví a jeho novel provádí:
1) Schvalováním výrobků - (nových a dovezených) před jejich uvedením do oběhu podléhají mu zejména výrobky, které mohou při používání ohrozit zdraví nebo způsobit hospodářské
ztráty.
2) Certifikací – tj. vydáním osvědčení o shodě výrobku s technickým předpisem nebo normou.
3) Kontrolou – již hodnocených a schválených výrobků (provádí namátkově) kdy zkušebna může odejmout značku jakosti.
Certifikace
Každý vyspělí stát chrání odběratele před nekvalitními výrobky s nízkou spolehlivostí, které ohrožují bezpečnost, zdraví a životní prostředí. Pro naší ekonomiku je významné mezinárodní sjednocení požadavků Evropské unie. Zboží bez certifikátu podle ISO 9000 je na evropských trzích obtížně prodejné. Certifikace ověřuje shodu výrobku s parametry doporučenými normou. O zjištěné shodě vystavuje akreditovaná (státem pověřená) zkušebna potvrzení čili certifikát a výrobek se opatří evropskou certifikační značkou Control Emblem. Ta otvírá zboží cestu do všech zemí EU a prokazuje, že výrobek odpovídá závazným předpisům bezpečnosti. Neznamená, že je jakostní.
Českou certifikační značkou Ccz může výrobce označit zboží, na které státní zkušebna vystavila certifikát o shodě s normou (nebo jiným zahraničním předpisem). Ověření státní zkušebnou zaručuje nejen bezpečnost, ale i dobrou jakost výrobku.
Zkoušení výrobků se podle zákona o státním zkušebnictví a jeho novel provádí:
1) Schvalováním výrobků - (nových a dovezených) před jejich uvedením do oběhu podléhají mu zejména výrobky, které mohou při používání ohrozit zdraví nebo způsobit hospodářské
ztráty.
2) Certifikací – tj. vydáním osvědčení o shodě výrobku s technickým předpisem nebo normou.
3) Kontrolou – již hodnocených a schválených výrobků (provádí namátkově) kdy zkušebna může odejmout značku jakosti.
Certifikace
Každý vyspělí stát chrání odběratele před nekvalitními výrobky s nízkou spolehlivostí, které ohrožují bezpečnost, zdraví a životní prostředí. Pro naší ekonomiku je významné mezinárodní sjednocení požadavků Evropské unie. Zboží bez certifikátu podle ISO 9000 je na evropských trzích obtížně prodejné. Certifikace ověřuje shodu výrobku s parametry doporučenými normou. O zjištěné shodě vystavuje akreditovaná (státem pověřená) zkušebna potvrzení čili certifikát a výrobek se opatří evropskou certifikační značkou Control Emblem. Ta otvírá zboží cestu do všech zemí EU a prokazuje, že výrobek odpovídá závazným předpisům bezpečnosti. Neznamená, že je jakostní.
Českou certifikační značkou Ccz může výrobce označit zboží, na které státní zkušebna vystavila certifikát o shodě s normou (nebo jiným zahraničním předpisem). Ověření státní zkušebnou zaručuje nejen bezpečnost, ale i dobrou jakost výrobku.
Jejími nástroji jsou:
3) Důchodová politika – působení státu na mzdy a zisky, cílem je potlačovat inflaci bez negativních
důsledků pro vývoj HDP, regulace důchodů, kontrola mezd a platů, zisku
Kontrola dobrovolná – na vzájemné dohodě
Kontrola nedobrovolná (zákonná) – mzdy nesmějí růst rychle
V 80. letech důchodová politika založena na daních ve Velké Británii – není zabráněno růstu mezd, ale musí to být v určitém vládou stanoveném rozmezí. V ČR se používala po revoluci až do roku 1995
Celní politika – výběr cla, celní kontrola
4) Sociální politika – ovlivňuje chování ekonom. subjektů zlepšováním sociálních podmínek (důchodové zabezpečení, politika nezaměstnanosti – zaměstnanosti)
5) Obchodní politika – stát reguluje vnější ekonomické vztahy
6) Strukturální politika – regulace struktury NH, omezení monopolních výrobců, dodržování pravidel hospodářské soutěže.
důsledků pro vývoj HDP, regulace důchodů, kontrola mezd a platů, zisku
Kontrola dobrovolná – na vzájemné dohodě
Kontrola nedobrovolná (zákonná) – mzdy nesmějí růst rychle
V 80. letech důchodová politika založena na daních ve Velké Británii – není zabráněno růstu mezd, ale musí to být v určitém vládou stanoveném rozmezí. V ČR se používala po revoluci až do roku 1995
Celní politika – výběr cla, celní kontrola
4) Sociální politika – ovlivňuje chování ekonom. subjektů zlepšováním sociálních podmínek (důchodové zabezpečení, politika nezaměstnanosti – zaměstnanosti)
5) Obchodní politika – stát reguluje vnější ekonomické vztahy
6) Strukturální politika – regulace struktury NH, omezení monopolních výrobců, dodržování pravidel hospodářské soutěže.
Motivování
Motiv je vnitřní podmět, který vede člověka k určitému jednání. Motivovat znamená aktivně a
cílevědomě podněcovat lidská jednání. Stimul je vnější podmět, pobídka ke zlepšení činnosti, směřující motivaci pracovníků. Při řízení podniku se stimulace využívá k vytváření a zlepšování vztahu lidí k práci. Dosahuje se toho pomocí různých podmětů, které mají povahu odměny nebo trestu.
Zde mají význam:
1) Podměty hmotné (mzda, mimořádná odměna, pokuta)
2) Podměty morální (pochvala, důtka)
S motivací souvisí i pravidelné hodnocení zaměstnanců. Hodnocení zaměstnanců je důležitým prostředkem pro motivování jejich výkonů.
Kontrola
Kontrola je proces, který umožňuje zjistit odchylky skutečného stavu od stavu žádoucího a podle toho
navrhnout opatření. Podle vztahu kontroly a plnění úkolů rozeznáváme kontrolu preventivní, průběžnou a následnou.
Preventivní kontrolu – předcházíme možnosti chybného zadání úkolu
Průběžná kontrola - se uskutečňuje v průběhu realizace zadaných úkolů
Následná kontrola – je zaměřena na minulost a slouží ke zkoumání způsobů dosažení výsledků.
V řídících procesech plní kontrola funkci zpětné vazby. Cílem kontroly je zpětně ovlivnit řídící procesy tak, aby byla zvýšena jejich kvalita.
Řídící pracovníci – manažeři
Posláním manažera je zejména umění využít odborníků na dosažení vymezených cílů. Aby toho dosáhl, musí
mít vrozené a částečně i získané vlastnosti. Pro vykonávání manažerské funkce jsou potřebné určité vlastnosti a schopnosti, které odlišují manažera od ostatních odborníků. „Správný manažer by měl o něčem vědět všechno a o všem něco“
Podle postavení v podniku rozlišujeme:
1) Manažer „první linie“
2) Manažer středního stupně
3) Vrcholový manažer (top manažer)
cílevědomě podněcovat lidská jednání. Stimul je vnější podmět, pobídka ke zlepšení činnosti, směřující motivaci pracovníků. Při řízení podniku se stimulace využívá k vytváření a zlepšování vztahu lidí k práci. Dosahuje se toho pomocí různých podmětů, které mají povahu odměny nebo trestu.
Zde mají význam:
1) Podměty hmotné (mzda, mimořádná odměna, pokuta)
2) Podměty morální (pochvala, důtka)
S motivací souvisí i pravidelné hodnocení zaměstnanců. Hodnocení zaměstnanců je důležitým prostředkem pro motivování jejich výkonů.
Kontrola
Kontrola je proces, který umožňuje zjistit odchylky skutečného stavu od stavu žádoucího a podle toho
navrhnout opatření. Podle vztahu kontroly a plnění úkolů rozeznáváme kontrolu preventivní, průběžnou a následnou.
Preventivní kontrolu – předcházíme možnosti chybného zadání úkolu
Průběžná kontrola - se uskutečňuje v průběhu realizace zadaných úkolů
Následná kontrola – je zaměřena na minulost a slouží ke zkoumání způsobů dosažení výsledků.
V řídících procesech plní kontrola funkci zpětné vazby. Cílem kontroly je zpětně ovlivnit řídící procesy tak, aby byla zvýšena jejich kvalita.
Řídící pracovníci – manažeři
Posláním manažera je zejména umění využít odborníků na dosažení vymezených cílů. Aby toho dosáhl, musí
mít vrozené a částečně i získané vlastnosti. Pro vykonávání manažerské funkce jsou potřebné určité vlastnosti a schopnosti, které odlišují manažera od ostatních odborníků. „Správný manažer by měl o něčem vědět všechno a o všem něco“
Podle postavení v podniku rozlišujeme:
1) Manažer „první linie“
2) Manažer středního stupně
3) Vrcholový manažer (top manažer)
Plánování
Plánování je proces formulace cílů, zdrojů a cest, kterými lze těchto cílů dosáhnout.
Plánování může být: 1) Strategické
2) Taktické
3) Operativní
Strategií – se rozumí dlouhodobý program činnosti podniku. Na strategii navazují plány, které určují
způsob dosažení strategických cílů.
Plány – jsou vlastně soubory informací, které slouží k formulaci reálných kontrolovatelných úkolů
včetně zabezpečení zdrojů a časových souvislostí.
Dosažené výsledky je nutno kontrolovat.
Konkrétní strategické cíle podniku se formulují ve vztahu:
1) K zákazníkům
2) K zaměstnancům
3) K vlastníkům firmy
4) K podnikatelské činnosti
Podnik směřuje k dosažení dlouhodobých cílů s využitím určité strategie. Rozeznáváme toto základní zaměření podnikatelských strategií:
1) Ofenzivní
2) Mírně ofenzivní
3) Defenzivní
4) Zůstatková
Obchodní plán zahrnuje údaje o stavu podniku, pokud již existuje, a navíc i údaje o podnikatelském záměru,jehož cílem je prodej.
Plánování může být: 1) Strategické
2) Taktické
3) Operativní
Strategií – se rozumí dlouhodobý program činnosti podniku. Na strategii navazují plány, které určují
způsob dosažení strategických cílů.
Plány – jsou vlastně soubory informací, které slouží k formulaci reálných kontrolovatelných úkolů
včetně zabezpečení zdrojů a časových souvislostí.
Dosažené výsledky je nutno kontrolovat.
Konkrétní strategické cíle podniku se formulují ve vztahu:
1) K zákazníkům
2) K zaměstnancům
3) K vlastníkům firmy
4) K podnikatelské činnosti
Podnik směřuje k dosažení dlouhodobých cílů s využitím určité strategie. Rozeznáváme toto základní zaměření podnikatelských strategií:
1) Ofenzivní
2) Mírně ofenzivní
3) Defenzivní
4) Zůstatková
Obchodní plán zahrnuje údaje o stavu podniku, pokud již existuje, a navíc i údaje o podnikatelském záměru,jehož cílem je prodej.
Celní kontrola
Celní kontrola je souhrnem úkonů celní správy, kterými zajišťují dodržování celního zákona. Podléhá jí všechno zboží a elektrická energie, a to:
1) Při dovozu
2) Při vývozu
3) Při průvozu
Při celní prohlídce se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží, potřebné k posouzení, zda je dovoz, vývoz či průvoz v souladu s celními předpisy.
Celní závěrou - se rozumí zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a
místnostech plombou, pečetí nebo známkou tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich něco vložit, aniž zůstanou viditelné stopy poškození.
Celní sazebník - jde o nejdůležitější prostředek celní politiky. Obsahuje seznam zboží a celních sazeb. V současnosti platí jednotně pro veškerý obchod i turistiku jeden celní sazebník obchodního zboží.
Celní sazby v procentech jsou dvojí:
1) Všeobecné (autonomní)
2) Smluvní
V současnosti se prakticky všechno zboží vyměřuje podle sazeb smluvních. Nárok státu na clo vzniká až okamžikem propuštění zboží do volného oběhu v tuzemsku.
Clo je splatné do 10 dnů poté co je účastníku oznámena jeho výše.
1) Při dovozu
2) Při vývozu
3) Při průvozu
Při celní prohlídce se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží, potřebné k posouzení, zda je dovoz, vývoz či průvoz v souladu s celními předpisy.
Celní závěrou - se rozumí zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a
místnostech plombou, pečetí nebo známkou tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich něco vložit, aniž zůstanou viditelné stopy poškození.
Celní sazebník - jde o nejdůležitější prostředek celní politiky. Obsahuje seznam zboží a celních sazeb. V současnosti platí jednotně pro veškerý obchod i turistiku jeden celní sazebník obchodního zboží.
Celní sazby v procentech jsou dvojí:
1) Všeobecné (autonomní)
2) Smluvní
V současnosti se prakticky všechno zboží vyměřuje podle sazeb smluvních. Nárok státu na clo vzniká až okamžikem propuštění zboží do volného oběhu v tuzemsku.
Clo je splatné do 10 dnů poté co je účastníku oznámena jeho výše.
Nemožnost příchodu na daný trh je spojena s tzv. překážkami (bariérami) vstupu do odvětví, které se tak stávají zdrojem monopolní síly:
a) Úspory z rozsahu - AC firmy dosahují svého minima při větším výstupu, než žádá tržní D (P je větší než AC, tzn. fa realizuje zisk. Výrobní technologie jim umožňuje vyrábět s relativně nízkými náklady. Kdyby danou D zabezpečovalo více firem, křivky jejich D by rostly, rostly by AC, ve snaze snížit AC by zvýšily Q a snížily P a vítězem cenové války by byl monopol. Případ, kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími AC, než kdyby bylo v odvětví více menších firem – přirozený monopol (protože k jeho vzniku vedou přirozené síly konkurence).
b) Kontrola nad klíčovými vstupy – výrobce má jako jediný přístup k určitému VF,
c) Vládní licence – stát může udělit určité firmě výsadní právo vyrábět daný statek, cenou, kterou firma za toto právo bývá zpravidla souhlas s regulačními opatřeními státu.
d) Patenty, ochranná práva autorů – firma si nechá patentovat určité technické řešení, nezbytné k výrobě, aby je nemohl použít nikdo jiný.
Volba optimálního výstupu monopolu – obr. 1
Optimální výstup odvozuje M ze zlatého pravidla max. zisku, tj. z rovnosti MR a MC (nebo max. rozdílu mezi TR a TC). MR < mr="MC),">MR). Q* není vyráběn s min. AVC.
b) Kontrola nad klíčovými vstupy – výrobce má jako jediný přístup k určitému VF,
c) Vládní licence – stát může udělit určité firmě výsadní právo vyrábět daný statek, cenou, kterou firma za toto právo bývá zpravidla souhlas s regulačními opatřeními státu.
d) Patenty, ochranná práva autorů – firma si nechá patentovat určité technické řešení, nezbytné k výrobě, aby je nemohl použít nikdo jiný.
Volba optimálního výstupu monopolu – obr. 1
Optimální výstup odvozuje M ze zlatého pravidla max. zisku, tj. z rovnosti MR a MC (nebo max. rozdílu mezi TR a TC). MR < mr="MC),">MR). Q* není vyráběn s min. AVC.
Management II. – 9. přednáška
KONTROLA A KVALITA
Kontrola není pouze záležitost ryze technická – zjištění (změření) okamžitého stavu, ale jde o proces různých činností. Nekončí tím, že něco vyhodnotíme, že se něco odchýlilo (špatný rozměr), ale musí následovat přijímání opatření k nápravě.
Controlling = kontrola v současnosti proniká do všech oblastí činnosti podniku, má pomáhat podnikovému managementu při:
1) analýze a hodnocení stavu,
2) získání informací o tom, kde se podnik nachází a jak plní cíle, a to jak v podnikových útvarech, tak procesech,
3) vytyčování kritických faktorů, které jsou překážkou plnění strategických záměrů.
Nositelem kontrolní činnosti jsou kontroléři, kteří tento proces kontroly provádějí, avšak podklady všech zjištění včetně návrhu na řešení předávají manažerovi. Manažer na základě těchto návrhu na řešení se rozhodne, které toto řešení bude realizováno a vydá příkaz. Avšak nosným prvkem v procesu controllingu je manažer a jeho odpovědnost.
Základem každého podniku jsou jeho výroky a služby a celý chod v jakostním (kvalitním) provedení.
Normy (ISO, ČSN, apod.) orientují podnik určitým způsobem, jak má vypadat management jakosti. ISO normy jsou vydávány mezinárodní organizací pro jakost a mají po jejich splnění podnikem říci, že jeho výrobky a služby mají trvalou a dlouhodobou kvalitu. Při splnění certifikačních podmínek dle ISO firma získá certifikát.
Kontrola není pouze záležitost ryze technická – zjištění (změření) okamžitého stavu, ale jde o proces různých činností. Nekončí tím, že něco vyhodnotíme, že se něco odchýlilo (špatný rozměr), ale musí následovat přijímání opatření k nápravě.
Controlling = kontrola v současnosti proniká do všech oblastí činnosti podniku, má pomáhat podnikovému managementu při:
1) analýze a hodnocení stavu,
2) získání informací o tom, kde se podnik nachází a jak plní cíle, a to jak v podnikových útvarech, tak procesech,
3) vytyčování kritických faktorů, které jsou překážkou plnění strategických záměrů.
Nositelem kontrolní činnosti jsou kontroléři, kteří tento proces kontroly provádějí, avšak podklady všech zjištění včetně návrhu na řešení předávají manažerovi. Manažer na základě těchto návrhu na řešení se rozhodne, které toto řešení bude realizováno a vydá příkaz. Avšak nosným prvkem v procesu controllingu je manažer a jeho odpovědnost.
Základem každého podniku jsou jeho výroky a služby a celý chod v jakostním (kvalitním) provedení.
Normy (ISO, ČSN, apod.) orientují podnik určitým způsobem, jak má vypadat management jakosti. ISO normy jsou vydávány mezinárodní organizací pro jakost a mají po jejich splnění podnikem říci, že jeho výrobky a služby mají trvalou a dlouhodobou kvalitu. Při splnění certifikačních podmínek dle ISO firma získá certifikát.
I. fáze – tvůrčí:
I. řízení zajišťuje vlastník, výroba nových výrobků a jejich prodej, neformální organizační systém, komunikace je neformální, pracovníci nehledí na pracovní dobu, nejsou nároční na plat (tzv. nadšenci), reakce na zákazníka je okamžitá Þ bezprostřední vazba na trh
· nastává krize vedení = vlastník již nestačí profesionálně zajistit chod firmy, přijímá profesionály, kteří se začínají podílet na vedení
II. fáze – personální řízení: organizace má profesionální řízení, toto období trvá určitou dobu a je závislé i na velikosti firmy, záležitosti komunikace i organizační struktury se začínají formalizovat
· nastává krize autonomie = i v této fázi zůstává hlavní rozhodování v rukou vrcholového vedení či majitele, vzniká tak však negativní pocit u nižšího managementu, že nemůžou sami rozhodovat, proto je nutno to řešit decentralizací
III. fáze – decentralizace: profesionálům jsou předány určité pravomoci v řízení, aby oni sami dokázali ve svém úseku rozhodovat (pokud by se tato fáze neprovedla, tak by odešli především mladí ambiciózní střední manažeři)
· nastává krize kontroly = předáním pravomocí dochází k tomu, že si každý ze středního managementu dělá co chce a ztrácí se tím možnost kontroly jednotlivých oddělení (vedoucích), to je nutno řešit recentralizací
· nastává krize vedení = vlastník již nestačí profesionálně zajistit chod firmy, přijímá profesionály, kteří se začínají podílet na vedení
II. fáze – personální řízení: organizace má profesionální řízení, toto období trvá určitou dobu a je závislé i na velikosti firmy, záležitosti komunikace i organizační struktury se začínají formalizovat
· nastává krize autonomie = i v této fázi zůstává hlavní rozhodování v rukou vrcholového vedení či majitele, vzniká tak však negativní pocit u nižšího managementu, že nemůžou sami rozhodovat, proto je nutno to řešit decentralizací
III. fáze – decentralizace: profesionálům jsou předány určité pravomoci v řízení, aby oni sami dokázali ve svém úseku rozhodovat (pokud by se tato fáze neprovedla, tak by odešli především mladí ambiciózní střední manažeři)
· nastává krize kontroly = předáním pravomocí dochází k tomu, že si každý ze středního managementu dělá co chce a ztrácí se tím možnost kontroly jednotlivých oddělení (vedoucích), to je nutno řešit recentralizací
Kontrola
VIII. Kontrola
1. Proces kontroly
• poslední manažerská funkce – je obsahem činnosti každého vedoucího pracovníka
• je povinností každého vedoucího pracovníka
• je druhou stránkou plánování
Kontrola – soustavné, kritické hodnocení jevů, které nastaly, nastávají, nebo mohou v budoucnu nastat
Cíl kontroly – není odhalování nedostatků a likvidace (pouze prostř. k cíli) dosahování lepších výsledků podniku
• každý proces kontroly začíná zjišťováním a sběrem informací
• kontrolní útvar je vybaven pracovníky, kteří mohou provádět různé druhy kontrol
• informace -> účetnictví, rozpočetnictví, statistika, personální oddělení, mzdové oddělení, písemné zprávy a hlášení, podnikové plány, rozhovory se zaměsnanci, stížnosti
• součástí získání informací je ověření správnosti informací: věcná správnost (podpisy); formální správnost (zda to odpovídá skutečnosti)
2. Funkce kontroly
a) Vypracovávat standardy (kritické kontrolní body), normy, ukazatele, …
b) Dohlížecí činnost – neustále dohlížet na dodržování pracovních a technických postupů; koloběhu dokladů, právních předpisů, příkazů, …
c) Připravovat podklady pro řízení podle odchylek
d) Využívání výsledků pro vypracování plánu pro příští období (poučit se z chyb)
3. Druhy kontroly
• Dílčí – na jednotlivý problém
• Komplexní
• Pravidelná – seznam pravidelných kontrolních aktivit
• Nepravidelná
• Přímá
• Nepřímá – kontrola dokladů, které jdou mimo kontrolní jednotku
• Kontrola s vazbou dopřednou (na vstupech) – zjišťování odchylek zdrojů, které vstupují do výrobních procesů (materiál, suroviny, přijímání zaměstnanců, …)
• Kontrola průběžná (v reálném čase) – stav zásob, právě probíhající procesy, …
• Kontrola se zpětnou vazbou (na výstupu) – stav po skončení určitého období; poučení pro období příští období. Pro stanovení plánu.
1. Proces kontroly
• poslední manažerská funkce – je obsahem činnosti každého vedoucího pracovníka
• je povinností každého vedoucího pracovníka
• je druhou stránkou plánování
Kontrola – soustavné, kritické hodnocení jevů, které nastaly, nastávají, nebo mohou v budoucnu nastat
Cíl kontroly – není odhalování nedostatků a likvidace (pouze prostř. k cíli) dosahování lepších výsledků podniku
• každý proces kontroly začíná zjišťováním a sběrem informací
• kontrolní útvar je vybaven pracovníky, kteří mohou provádět různé druhy kontrol
• informace -> účetnictví, rozpočetnictví, statistika, personální oddělení, mzdové oddělení, písemné zprávy a hlášení, podnikové plány, rozhovory se zaměsnanci, stížnosti
• součástí získání informací je ověření správnosti informací: věcná správnost (podpisy); formální správnost (zda to odpovídá skutečnosti)
2. Funkce kontroly
a) Vypracovávat standardy (kritické kontrolní body), normy, ukazatele, …
b) Dohlížecí činnost – neustále dohlížet na dodržování pracovních a technických postupů; koloběhu dokladů, právních předpisů, příkazů, …
c) Připravovat podklady pro řízení podle odchylek
d) Využívání výsledků pro vypracování plánu pro příští období (poučit se z chyb)
3. Druhy kontroly
• Dílčí – na jednotlivý problém
• Komplexní
• Pravidelná – seznam pravidelných kontrolních aktivit
• Nepravidelná
• Přímá
• Nepřímá – kontrola dokladů, které jdou mimo kontrolní jednotku
• Kontrola s vazbou dopřednou (na vstupech) – zjišťování odchylek zdrojů, které vstupují do výrobních procesů (materiál, suroviny, přijímání zaměstnanců, …)
• Kontrola průběžná (v reálném čase) – stav zásob, právě probíhající procesy, …
• Kontrola se zpětnou vazbou (na výstupu) – stav po skončení určitého období; poučení pro období příští období. Pro stanovení plánu.
Plnění plánu a jeho kontrola
2.4. Plnění plánu a jeho kontrola
• pracovní den začínat pokud možno ve stejnou dobu
• začneme-li později než obvykle -> působí to na nás negativně
• na začátku je třeba si říct, co máme udělat (nesplněné úkoly z předešlého dne; úkoly, které souvisí s normální prací (pravidelné); nová činnost (nový úkol, …))
• na začátku se doporučuje řešit úkoly náročnější a složitější
• hodnoty koncentrace v průběhu 60 minut (nejvyšší – 10 minut)
• 3 skupiny lidí:
1. Nonrytmici – křivka není závislá na denní době, jsou v pohotovosti celý den (2% populace)
2. Ranní rytmici – první vrchol ráno, druhý vrchol mezi 21–22 hodinou (2/3 populace)
3. Odpolední rytmici – vrchol odpoledne a večer (1/3 populace)
• Porady:
• pravidelné (každý týden)
• příležitostné (podle potřeby)
• čím více účastníků -> tím delší porada. Po každé poradě by měl být vyhotoven zápis, který dostanou účastníci porady. Nezvat pracovníky k sobě, ale přijít za nimi na pracoviště („chození dokola“)
• pracovní den začínat pokud možno ve stejnou dobu
• začneme-li později než obvykle -> působí to na nás negativně
• na začátku je třeba si říct, co máme udělat (nesplněné úkoly z předešlého dne; úkoly, které souvisí s normální prací (pravidelné); nová činnost (nový úkol, …))
• na začátku se doporučuje řešit úkoly náročnější a složitější
• hodnoty koncentrace v průběhu 60 minut (nejvyšší – 10 minut)
• 3 skupiny lidí:
1. Nonrytmici – křivka není závislá na denní době, jsou v pohotovosti celý den (2% populace)
2. Ranní rytmici – první vrchol ráno, druhý vrchol mezi 21–22 hodinou (2/3 populace)
3. Odpolední rytmici – vrchol odpoledne a večer (1/3 populace)
• Porady:
• pravidelné (každý týden)
• příležitostné (podle potřeby)
• čím více účastníků -> tím delší porada. Po každé poradě by měl být vyhotoven zápis, který dostanou účastníci porady. Nezvat pracovníky k sobě, ale přijít za nimi na pracoviště („chození dokola“)
Plnění plánu a kontrola
2.4. Plnění plánu a kontrola
- každý pracovní den začínat přibližně ve stejnou hodinu
- na začátku je nutná rekapitulace toho, co dnes máme vykonat a pak dle plánu postupovat
- kontrolovat čas v průběhu dne
- naplánovat „nerušenou hodinu“
- dělat přestávky v práci a pracovat dle biorytmu
- existuje výkonnostní křivka (křivka podráždění a útlumu, křivka práceschopnosti), která zobrazuje výkonnost v průběhu času. Na ose X je čas v hodinách a na ose Y je výkonnost.
Ve které době jsou lidé nejvýkonnější – 2/3 populace podají nejvíce výkonu ráno, pouze 1/3 má největší výkon odpoledne nebo večer.
- biorytmus se může během života měnit
- racionalizovat styk s podřízenými
- styk s podřízenými jen v určité době
- navštěvovat pracoviště podřízených
- až 25% času stráví manažeři na poradách (provozní porady a mimořádné porady)
- počet účastníků dle typu porady, nejefektivněji 3-5 lidí
- další úkoly – předsedající sdělí svůj názor, chce ho prosadit, jinak to sdělí až nakonec
- předsedající – řídí diskusi, věcné připomínky, formuluje závěr (kdo, co a kdy splní)
- na konci pracovního dne zhodnotit práci a vytvořit plán na příští den
- každý pracovní den začínat přibližně ve stejnou hodinu
- na začátku je nutná rekapitulace toho, co dnes máme vykonat a pak dle plánu postupovat
- kontrolovat čas v průběhu dne
- naplánovat „nerušenou hodinu“
- dělat přestávky v práci a pracovat dle biorytmu
- existuje výkonnostní křivka (křivka podráždění a útlumu, křivka práceschopnosti), která zobrazuje výkonnost v průběhu času. Na ose X je čas v hodinách a na ose Y je výkonnost.
Ve které době jsou lidé nejvýkonnější – 2/3 populace podají nejvíce výkonu ráno, pouze 1/3 má největší výkon odpoledne nebo večer.
- biorytmus se může během života měnit
- racionalizovat styk s podřízenými
- styk s podřízenými jen v určité době
- navštěvovat pracoviště podřízených
- až 25% času stráví manažeři na poradách (provozní porady a mimořádné porady)
- počet účastníků dle typu porady, nejefektivněji 3-5 lidí
- další úkoly – předsedající sdělí svůj názor, chce ho prosadit, jinak to sdělí až nakonec
- předsedající – řídí diskusi, věcné připomínky, formuluje závěr (kdo, co a kdy splní)
- na konci pracovního dne zhodnotit práci a vytvořit plán na příští den
POJEM A FUNKCE MANAGEMENTU
POJEM A FUNKCE MANAGEMENTU
(to manage – vést, řídit rozhodovat)
Zabývá se řízením organizace, je to proces tvorby a určování prostředí, kterém jednotlivci pracují společně ve skupinách a účinně dosahují vybraných cílů. Věda jak se řídí lidi.
Funkce managementu:
a) plánování – základem je určení cíle a cesty k cíli
b) organizování – na základě cílů vytvoříme org. strukturu (potřebujeme 1ved. a 10 zaměstnanců)
c) personalistika – zabývá se:
1) obsazováním pozic- A-ved.Novák, zást. Kantor B, C
2) údržba pozic –komplex
školení, kongresy
d) vedení – motivujeme lidi, aby pracovali s radostí
e) kontrola – kontrolujeme dosažení cílů (dodávka zboží- dobře se kontroluje, per. ředitelé se kontrolují špatně)
(to manage – vést, řídit rozhodovat)
Zabývá se řízením organizace, je to proces tvorby a určování prostředí, kterém jednotlivci pracují společně ve skupinách a účinně dosahují vybraných cílů. Věda jak se řídí lidi.
Funkce managementu:
a) plánování – základem je určení cíle a cesty k cíli
b) organizování – na základě cílů vytvoříme org. strukturu (potřebujeme 1ved. a 10 zaměstnanců)
c) personalistika – zabývá se:
1) obsazováním pozic- A-ved.Novák, zást. Kantor B, C
2) údržba pozic –komplex
školení, kongresy
d) vedení – motivujeme lidi, aby pracovali s radostí
e) kontrola – kontrolujeme dosažení cílů (dodávka zboží- dobře se kontroluje, per. ředitelé se kontrolují špatně)
Síťové analýzy
3) Síťové analýzy
a) GANTTOVY DIAGRAMY
b) MILNIKOVÉ ROZPOČETNICTVÍ
c) PERT – metoda která je založena na času a dělá se tak, že si můžou stanovit různé varianty, stanoví se časové odhady a zvolí se 4 možné varianty.
1. optimální cesta
2. nejpravděpodobnější cesta
3. pesimistická cesta
4. kritická cesta
Má nevýhodu: nedbá na náklady, je to o čase
4) analýza plánovacích a kontrolních postupů
5) informační technologie – s kontrolou vždy souvisí internet, počítačové sítě
Celková kontrola
- zahrnuje v sobě všechny dílčí kontroly. Převážně má charakter finanční.
1) Souhrnný rozpočet
2) kontrola zisků a ztrát – s pohledu účta je to výsledovka
3) metoda návratnosti investic – označována ROI, je výnosnost kapitálu v %
4) přímá kontrola – stanovený standart a jejich kontrola ve skutečnosti
5) preventivní kontrola – je zavedena na předcházení chybám
6) audit – kontrola 3 nezávislých osob:
1. osoba: firma
2. osoba: Finanční úřad
3. nezávislá osoba: auditorská firma, která mi zhodnotí zda mám účetnictví správně. Když mám razítko, za vše odpovídá ona.
a) GANTTOVY DIAGRAMY
b) MILNIKOVÉ ROZPOČETNICTVÍ
c) PERT – metoda která je založena na času a dělá se tak, že si můžou stanovit různé varianty, stanoví se časové odhady a zvolí se 4 možné varianty.
1. optimální cesta
2. nejpravděpodobnější cesta
3. pesimistická cesta
4. kritická cesta
Má nevýhodu: nedbá na náklady, je to o čase
4) analýza plánovacích a kontrolních postupů
5) informační technologie – s kontrolou vždy souvisí internet, počítačové sítě
Celková kontrola
- zahrnuje v sobě všechny dílčí kontroly. Převážně má charakter finanční.
1) Souhrnný rozpočet
2) kontrola zisků a ztrát – s pohledu účta je to výsledovka
3) metoda návratnosti investic – označována ROI, je výnosnost kapitálu v %
4) přímá kontrola – stanovený standart a jejich kontrola ve skutečnosti
5) preventivní kontrola – je zavedena na předcházení chybám
6) audit – kontrola 3 nezávislých osob:
1. osoba: firma
2. osoba: Finanční úřad
3. nezávislá osoba: auditorská firma, která mi zhodnotí zda mám účetnictví správně. Když mám razítko, za vše odpovídá ona.
Kontrolní techniky
Kontrolní techniky
1) rozpočet: - příjmů a výdajů (hosp. výsledek)
- existuje rozpočet, času, prostoru, materiálu= nejsou udány v penězích
- kapitálových výdajů = dělají se na několik let do předu
- rozpočty hotovosti = finanční analýza
- zápory rozpočtu = nadměrné rozpočetnictví, neodráží podnikatelské cíle, rozpočty jsou často
nepružné, neefektivní
Rozpočty mohou být:
VARIABILNÍ – během roku ho můžu upravovat, podle příjmu
ALTERNATIVNÍ A DODATEČNÉ – mimořádná (povodně – musíme prokopat celý rozpočet)
Můžeme udělat 3 druhy příjmů:
- pro vysoké příjmy
- pro střední příjmy
- pro nízké příjmy
Rozpočet se často dělá na nulovou základnu. Rozpočet musí být efektivní.
2) tradiční nerozpočtové kontroly
- statistické údaje
- speciální správy a analýzy – používají se tam, kde nelze použít čísla
- provozní audit
- osobní pozorování
1) rozpočet: - příjmů a výdajů (hosp. výsledek)
- existuje rozpočet, času, prostoru, materiálu= nejsou udány v penězích
- kapitálových výdajů = dělají se na několik let do předu
- rozpočty hotovosti = finanční analýza
- zápory rozpočtu = nadměrné rozpočetnictví, neodráží podnikatelské cíle, rozpočty jsou často
nepružné, neefektivní
Rozpočty mohou být:
VARIABILNÍ – během roku ho můžu upravovat, podle příjmu
ALTERNATIVNÍ A DODATEČNÉ – mimořádná (povodně – musíme prokopat celý rozpočet)
Můžeme udělat 3 druhy příjmů:
- pro vysoké příjmy
- pro střední příjmy
- pro nízké příjmy
Rozpočet se často dělá na nulovou základnu. Rozpočet musí být efektivní.
2) tradiční nerozpočtové kontroly
- statistické údaje
- speciální správy a analýzy – používají se tam, kde nelze použít čísla
- provozní audit
- osobní pozorování
Kontrolování - zaměřuje se na měření a korigování práce
Kontrolování
- zaměřuje se na měření a korigování práce. Kontrola úzce souvisí s plánováním.
Základní kontrolní proces
- skládá se ze 3 základních bodů:
1) stanovení standardů – podle čeho budu kontrolovat, množství nákladů na výrobu
2) měření vykonané práce – měřím zadanou práci, zda má výkop správnou hloubku a šířku
3) korekce odchylek – když je výkop špatně vykopaný musím dál kopat
Kritické kontrolní body a standardy
a) fyzické – hloubka okoupu 1m, spotřeba paliva na 1 km
b) nákladové – výrobce mobilu, chci dosáhnout, aby mobil byl vyroben za 1000,- Kč a já ho prodám za 4.000,-
c) kapitálové – poměr mezi aktivy a pasivy
d) příjmové – dám si za úkol, že mé příjmy se zvednou o 10%
e) nekvalifikované – když chceme hodnotit práci personálního ředitele
f) cíl – stavba musí být zhotovena 30.4. se vším všudy
g) strategický plán – je to mapa k cíli (př. musím udělat 6 zkoušek které mám před sebou a pak je teprve je maturita)
Kontrola příklady:
1) kontrola pomocí zpětné vazby – zkoušení žáka ve škole (něco žáka naučím a příště si odzkouším co si zapamatoval)
2) kontrola v reálném čase – kontrola právě toho co se teďka děje
3) kontrola s dopřednou vazbou – dělá se na základě prognóz (zemědělec rostlinné výroby – má zisk až po prodeji úrody a pak má peníze, musí myslet na hnojivo, osivo, zaměstnance)
4) efektivní kontrola – kontrolu musíme přizpůsobit pozicím a org. struktuře, managerům
- musíme si stanovit kritické odchylky: ztráta +, - 5%
- kontrola musí být efektivní – musí se vyplatit (nebudu nikoho nahánět abych měl větší zisk
- kontrola musí být objektivní a pružná
- zaměřuje se na měření a korigování práce. Kontrola úzce souvisí s plánováním.
Základní kontrolní proces
- skládá se ze 3 základních bodů:
1) stanovení standardů – podle čeho budu kontrolovat, množství nákladů na výrobu
2) měření vykonané práce – měřím zadanou práci, zda má výkop správnou hloubku a šířku
3) korekce odchylek – když je výkop špatně vykopaný musím dál kopat
Kritické kontrolní body a standardy
a) fyzické – hloubka okoupu 1m, spotřeba paliva na 1 km
b) nákladové – výrobce mobilu, chci dosáhnout, aby mobil byl vyroben za 1000,- Kč a já ho prodám za 4.000,-
c) kapitálové – poměr mezi aktivy a pasivy
d) příjmové – dám si za úkol, že mé příjmy se zvednou o 10%
e) nekvalifikované – když chceme hodnotit práci personálního ředitele
f) cíl – stavba musí být zhotovena 30.4. se vším všudy
g) strategický plán – je to mapa k cíli (př. musím udělat 6 zkoušek které mám před sebou a pak je teprve je maturita)
Kontrola příklady:
1) kontrola pomocí zpětné vazby – zkoušení žáka ve škole (něco žáka naučím a příště si odzkouším co si zapamatoval)
2) kontrola v reálném čase – kontrola právě toho co se teďka děje
3) kontrola s dopřednou vazbou – dělá se na základě prognóz (zemědělec rostlinné výroby – má zisk až po prodeji úrody a pak má peníze, musí myslet na hnojivo, osivo, zaměstnance)
4) efektivní kontrola – kontrolu musíme přizpůsobit pozicím a org. struktuře, managerům
- musíme si stanovit kritické odchylky: ztráta +, - 5%
- kontrola musí být efektivní – musí se vyplatit (nebudu nikoho nahánět abych měl větší zisk
- kontrola musí být objektivní a pružná
Kontrolor
Kontrolor
1) profil
základní společenské zásady, odborník, schopnost akceptovat kontrolovaného
2) činnost
má tři fáze
a) přípravná fáze
- náplní činnosti je vypracovat program kontroly
b) realizační fáze
- úvodní jednání, vlastní prověřování na místě, závěrečné vyhodnocení
c) hodnotící fáze
- uzavírá průběh vnitřní kontrolní akce, vypracování závěrečné zprávy
Písemné materiály
program kontrolní akce, vlastní kontrolní postup, pracovní záznamy, protokoly o neshodě, zprávu z kontrolní akce
Chyby při stanovování podoby kontrolního systému
absence kontroly
nízká autorita kontroly
nadměrná kontrola
nepřesná kontrola
subjektivní kontrola
nesrozumitelné závěry
formálnost kontroly
1) profil
základní společenské zásady, odborník, schopnost akceptovat kontrolovaného
2) činnost
má tři fáze
a) přípravná fáze
- náplní činnosti je vypracovat program kontroly
b) realizační fáze
- úvodní jednání, vlastní prověřování na místě, závěrečné vyhodnocení
c) hodnotící fáze
- uzavírá průběh vnitřní kontrolní akce, vypracování závěrečné zprávy
Písemné materiály
program kontrolní akce, vlastní kontrolní postup, pracovní záznamy, protokoly o neshodě, zprávu z kontrolní akce
Chyby při stanovování podoby kontrolního systému
absence kontroly
nízká autorita kontroly
nadměrná kontrola
nepřesná kontrola
subjektivní kontrola
nesrozumitelné závěry
formálnost kontroly
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)