- Jsou přesně zjistitelné na jednotku výkonu.
- Pokladem : THN normy
Plán výroby
- Rozpočet nepřímých nákladů :
U některých plánovaných druhů jsou stanoveny na určité období např. rořční odpisy investičního majetku, nebo měsíční platy THN.Ostatní náklady se rozpočtují buď podle limitu určených účetní jednotkou, nebo se rozpočtují podle zkuenosti z minulých období např. výkony spojů, přepravné.Některé náklady lze stanovit podle THN např. spotřeba elektrické energie, nebo některých druhů pomocných materiálů.
- Zdroje informací : Podniková statistika
Operativní evidence
Účetnictví
- Kalkulace :
Rozumíme stanovení ( předem ), nebo zjištění ( následně ) vlastních nákladů nebo ceny klakulační jednice, tj. přesně vymezeného jednotlivého odbytového, nebo vnitropodnikového výkonu.Proto podle časové souvislosti s prováděným výkonem rozeznáváme kalkulaci předběžneu a výslednou.Kalkulace je propočet nákladů, výnosů a ceny na klakulační jednici a sleduje je v pordrobnějším dělení.
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
Zobrazují se příspěvky se štítkemrozpočet. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemrozpočet. Zobrazit všechny příspěvky
Operativní evidence
Slouží ke sledování některých vybraných úseků hospodářské činnosti podnikatelského subjektu.Poskytuje prvotní údaje pro běžné řízení a rozhodování a pro další zpracování.
- Vnitropodniková statistika :
Slouží pro rozbory dosažených výsledků.
- Rozpočty a odpočty hospodářských středisek :
1) Rozpočty : Sestavují se na začátku období ( předběžná kalkulace ).
2) Odpočty : Sestavuje se na konci období ( výsledná kalkulace )
- Rozpočty :
1) Stanioví se budoucí náklady.
2) Oceňují se výkony hospodářského střediska
- Podklady :
1) Plánované odbytové úkoly podniku rozepsané na hospodářská střediska jako jejich výrobní úkoly.
2) Potřeby hospodářských střdisek
- Soustava rozpočtů je nástrojem finančního řízení.
Soustava rozpočtů - Dlouhodobý rozpočet finančních zdrojů
- Prováděcí rozpočet
- Operativní rzpočet nákladů a výnosů
- Podkladní rozpočet
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
- Vnitropodniková statistika :
Slouží pro rozbory dosažených výsledků.
- Rozpočty a odpočty hospodářských středisek :
1) Rozpočty : Sestavují se na začátku období ( předběžná kalkulace ).
2) Odpočty : Sestavuje se na konci období ( výsledná kalkulace )
- Rozpočty :
1) Stanioví se budoucí náklady.
2) Oceňují se výkony hospodářského střediska
- Podklady :
1) Plánované odbytové úkoly podniku rozepsané na hospodářská střediska jako jejich výrobní úkoly.
2) Potřeby hospodářských střdisek
- Soustava rozpočtů je nástrojem finančního řízení.
Soustava rozpočtů - Dlouhodobý rozpočet finančních zdrojů
- Prováděcí rozpočet
- Operativní rzpočet nákladů a výnosů
- Podkladní rozpočet
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
Skupiny reklamačních cílů :
1) Cíle s funkcí informativní
2) Cíle s funkcí přesvědčovací
3) Cíle s funkcí připomínací
- Tvorba rozpočtu :
- Dvě základní strategie :
1) Firma přidělí na reklamu určitou částku, kterou pak rozdělí na jednotlivé reklamní projekty dle vybrání kritérií.
2) Firma sestaví rozpočet zdola : Potřeba finančních prostředků na reklamní projekty se stanoví na základě kalkulace.
A) Účelová metoda : Management stanoví přesné cíle reklamy a určí reklamní projekty, kterými se cíle splní.Na každý projekt vykalkuluje náklady.Souhrn všech nákladu = Rozpočet na reklamu.
B) Procento z prodeje : Celkový prodej / ( děleno ) rozpočet na reklamu v minulém období
C) Metoda parity z konkurencí : Vychází z posouzení přiměřeností rozpočtu ke konkurenci k tržnímu podílu, který na trhu má nebo chce mít.
Na náklady na reklamní projekty má výrazný vliv fáze životního cyklu výrobku.
2) Cíle s funkcí přesvědčovací
3) Cíle s funkcí připomínací
- Tvorba rozpočtu :
- Dvě základní strategie :
1) Firma přidělí na reklamu určitou částku, kterou pak rozdělí na jednotlivé reklamní projekty dle vybrání kritérií.
2) Firma sestaví rozpočet zdola : Potřeba finančních prostředků na reklamní projekty se stanoví na základě kalkulace.
A) Účelová metoda : Management stanoví přesné cíle reklamy a určí reklamní projekty, kterými se cíle splní.Na každý projekt vykalkuluje náklady.Souhrn všech nákladu = Rozpočet na reklamu.
B) Procento z prodeje : Celkový prodej / ( děleno ) rozpočet na reklamu v minulém období
C) Metoda parity z konkurencí : Vychází z posouzení přiměřeností rozpočtu ke konkurenci k tržnímu podílu, který na trhu má nebo chce mít.
Na náklady na reklamní projekty má výrazný vliv fáze životního cyklu výrobku.
Nástroje
- těsně souvisejí s veřejnými rozpočty, šířejí s veřejnými financemi
a) diskrétní (záměrná) opatření
- jednorázová rozhodnutí
· změna daňových sazeb
· změna ve struktuře rozpočtových výdajů (škrt celé kapitoly)
· změna ve výši určité rozpočtové položky
b) vestavěné (automatické) stabilizátory
· progresivní daň z příjmů (roste s daňovým základem)
· pojištění v nezaměstnanosti (SP a ZP vyrovnává výkyvy v hospodářském cyklu)
· státní výkup zemědělských přebytků
· subvence a dotace k cenám zemědělské produkce
Názory
· Keynesiáni
- státní rozpočet je dobrý nástroj
- stát je silný
· Klasikové
- schodkové rozpočty jsou špatné
- samé úplatky
Vládní selhání
- nedokáže zvýšit ekonomickou efektivnost
- nedokáže správně přerozdělovat
Fiskální deficity:
Strukturální a cyklické deficity - Rozpočet má strukturální a cyklickou část. Strukturální je ta, jenž je určována opatřeními hospodářské politiky s volností rozhodování. Cyklická část je určována pasivně stavem hospodářského cyklu.
Skutečný rozpočet - zachycuje skutečné příjmy, výdaje a deficity v daném období.
Strukturální rozpočet - propočítává, jaké by byli státní příjmy, výdaje či deficity, kdyby ekonomika fungovala na hladině potencionálního produktu.
Cyklický rozpočet - propočítává dopad hospodářského cyklu na rozpočet - měří změny v příjmech, výdajích a deficitech, které vznikají proto, že ekonomika nefunguje na hranici produkčních možností, ale nachází se v konjunktuře nebo recesi. Cyklický rozpočet je rozdíl mezi strukturálním a skutečným rozpočtem.
Obecně platí, že opatření vlády mění strukturální i cyklické rozpočty. Statistické údaje ukazují, že čistý efekt opatření, která mění deficit strukturální rozpočtu, bude měnit stejným směrem deficit skutečného rozpočtu. Strukturální rozpočet je jedním z nejdůležitějších analytických nástrojů makroekonomie. Umožňuje nám oddělovat změny v hospodářské politice od změn vyvolávaných hospodářským cyklem, a tak umožňuje lepší diagnózu toho, kam vede ekonomiku fiskální politika.
Kombinace fiskální a monetární politiky:
Monetární a fiskální politiku lze používat nejen k ovlivňování úrovně GNP, ale i jeho složení. Změnou struktury daní, vládních výdajů a monetární politiky může vláda měnit část GNP vynaloženou ne podnikové investice, spotřebu, čisté vývozy a vládní nákupy statků a služeb.
Skutečný rozpočet - zachycuje skutečné příjmy, výdaje a deficity v daném období.
Strukturální rozpočet - propočítává, jaké by byli státní příjmy, výdaje či deficity, kdyby ekonomika fungovala na hladině potencionálního produktu.
Cyklický rozpočet - propočítává dopad hospodářského cyklu na rozpočet - měří změny v příjmech, výdajích a deficitech, které vznikají proto, že ekonomika nefunguje na hranici produkčních možností, ale nachází se v konjunktuře nebo recesi. Cyklický rozpočet je rozdíl mezi strukturálním a skutečným rozpočtem.
Obecně platí, že opatření vlády mění strukturální i cyklické rozpočty. Statistické údaje ukazují, že čistý efekt opatření, která mění deficit strukturální rozpočtu, bude měnit stejným směrem deficit skutečného rozpočtu. Strukturální rozpočet je jedním z nejdůležitějších analytických nástrojů makroekonomie. Umožňuje nám oddělovat změny v hospodářské politice od změn vyvolávaných hospodářským cyklem, a tak umožňuje lepší diagnózu toho, kam vede ekonomiku fiskální politika.
Kombinace fiskální a monetární politiky:
Monetární a fiskální politiku lze používat nejen k ovlivňování úrovně GNP, ale i jeho složení. Změnou struktury daní, vládních výdajů a monetární politiky může vláda měnit část GNP vynaloženou ne podnikové investice, spotřebu, čisté vývozy a vládní nákupy statků a služeb.
19. Rozpočet a fiskální politika
Státní rozpočet:
- základní dokument hospodářské politiky na daný rok
- je schvalován jako zákon
- je centralizovaný peněžní fond, využívaný na základě nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování
- pouze přerozděluje prostředky a nevytváří je
Rozpočtový přebytek - daně a ostatní příjmy přesahují nad vládními výdaji. Rozpočtový deficit - výdaje přesahují příjmy. Vyrovnaný rozpočet - daně a ostatní příjmy se rovnají výdajům.
Fiskální politika - proces utváření daňové soustavy a veřejných výdajů s cílem napomoci utlumit výkyvy hospodářského cyklu a přispět k zachování rostoucí ekonomiky s vysokou zaměstnaností a stabilními cenami.
Automatická a diskreční fiskální politika:
Politiky s volností rozhodování jsou politiky, při nichž politikové opatrně sledují trend, předpovídají budoucí vývoj a mění hospodářskou politiku, když ekonomika nefunguje spolehlivě. Soudobý fiskální systém obsahuje tzv. systém vestavěných stabilizátorů.
Automatické stabilizátory:
- automatické změny v daňových příjmech. Daňová soustava je založena na progresivních daních, to znamená, že když se začne snižovat důchod, začnou se snižovat i příjmy státu. Výhoda spočívá v tom, že tyto výkyvy daní mohou snižovat dopad hosp. cyklů na ekonomiku. Např. při inflaci vyšší daně sníží disponibilní důchody a tak sníží poptávku a pozastaví růst cen.
- pojištění v nezaměstnanosti, sociální a ostatní transfery. Tato pojištění vhánějí do ekonomiky peněžní prostředky anticyklickým způsobem.
- základní dokument hospodářské politiky na daný rok
- je schvalován jako zákon
- je centralizovaný peněžní fond, využívaný na základě nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování
- pouze přerozděluje prostředky a nevytváří je
Rozpočtový přebytek - daně a ostatní příjmy přesahují nad vládními výdaji. Rozpočtový deficit - výdaje přesahují příjmy. Vyrovnaný rozpočet - daně a ostatní příjmy se rovnají výdajům.
Fiskální politika - proces utváření daňové soustavy a veřejných výdajů s cílem napomoci utlumit výkyvy hospodářského cyklu a přispět k zachování rostoucí ekonomiky s vysokou zaměstnaností a stabilními cenami.
Automatická a diskreční fiskální politika:
Politiky s volností rozhodování jsou politiky, při nichž politikové opatrně sledují trend, předpovídají budoucí vývoj a mění hospodářskou politiku, když ekonomika nefunguje spolehlivě. Soudobý fiskální systém obsahuje tzv. systém vestavěných stabilizátorů.
Automatické stabilizátory:
- automatické změny v daňových příjmech. Daňová soustava je založena na progresivních daních, to znamená, že když se začne snižovat důchod, začnou se snižovat i příjmy státu. Výhoda spočívá v tom, že tyto výkyvy daní mohou snižovat dopad hosp. cyklů na ekonomiku. Např. při inflaci vyšší daně sníží disponibilní důchody a tak sníží poptávku a pozastaví růst cen.
- pojištění v nezaměstnanosti, sociální a ostatní transfery. Tato pojištění vhánějí do ekonomiky peněžní prostředky anticyklickým způsobem.
Kalkulace
- cílem je stanovení nákladů na jednotku výkonu
Rozpočetnictví
- je zjišťování předpokládaných N, V, HVY jak jeho celku, tak vnitropodnikových jednotek (nezbytné je sestavování předběžných kalkulací)
Hospodářský výsledek
- u malých podniků s vlastní prací majitele podniku (vlastník) bychom do nákladů měli zahrnout i „mzdu“ vlastníka a úroky z VLK
- tyto náklady se nazývají oportunentní (alternativní)
Funkce zisku
- kriteriální (kritérium rozhodování o ek. otázkách)
- rozvojová (zdroje akumulace – rozvoje)
- rozdělovací (zisk je zdrojem rozdělování mezi stát a podnik)
- motivační (motiv a účel podnikání)
Zisk lze zvyšovat zvýšením výnosů nebo snížením nákladů (výnosy rostou rychleji než náklady).
Rozpočetnictví
- je zjišťování předpokládaných N, V, HVY jak jeho celku, tak vnitropodnikových jednotek (nezbytné je sestavování předběžných kalkulací)
Hospodářský výsledek
- u malých podniků s vlastní prací majitele podniku (vlastník) bychom do nákladů měli zahrnout i „mzdu“ vlastníka a úroky z VLK
- tyto náklady se nazývají oportunentní (alternativní)
Funkce zisku
- kriteriální (kritérium rozhodování o ek. otázkách)
- rozvojová (zdroje akumulace – rozvoje)
- rozdělovací (zisk je zdrojem rozdělování mezi stát a podnik)
- motivační (motiv a účel podnikání)
Zisk lze zvyšovat zvýšením výnosů nebo snížením nákladů (výnosy rostou rychleji než náklady).
Musíme doložit propočty zakladatelského rozpočtu:
1. předpokládané V, N, zisk
§ zjišťujeme rozpočtem, rozpočtová výsledovka
§ při stanovení výnosů vycházíme z předpokládaného objemu (Q) výrobků a jejich ceny (P)
§ při stanovení nákladů vycházíme z předběžných kalkulací (propočtové kalkulace)
§ V-N=zisk, je účelné doplnit propočty o CASH-FLOW
2. potřebný DM, OM
§ sestavujeme rozpočtovou rozvahu
§ snazší je určení DM, jde o zjištění cen …
§ při zjišťování OM je důležité vzít v úvahu rychlost obratu zásob a pohledávek
3. ukazatelé výnosnosti podniku
a. výnosnost vlastního kapitálu
§ měla by být alespoň taková, jaké lze dosáhnout investováním do jiné akce včetně uložení v bance
b. efektivnost
§ při založení podniku běžně používáme ukazatelů a metod efektivnosti
c. výnosnost celkového kapitálu, poměr čistého zisku po zdanění ku zdrojům
d. rentabilita tržeb, nákladů …
§ zjišťujeme rozpočtem, rozpočtová výsledovka
§ při stanovení výnosů vycházíme z předpokládaného objemu (Q) výrobků a jejich ceny (P)
§ při stanovení nákladů vycházíme z předběžných kalkulací (propočtové kalkulace)
§ V-N=zisk, je účelné doplnit propočty o CASH-FLOW
2. potřebný DM, OM
§ sestavujeme rozpočtovou rozvahu
§ snazší je určení DM, jde o zjištění cen …
§ při zjišťování OM je důležité vzít v úvahu rychlost obratu zásob a pohledávek
3. ukazatelé výnosnosti podniku
a. výnosnost vlastního kapitálu
§ měla by být alespoň taková, jaké lze dosáhnout investováním do jiné akce včetně uložení v bance
b. efektivnost
§ při založení podniku běžně používáme ukazatelů a metod efektivnosti
c. výnosnost celkového kapitálu, poměr čistého zisku po zdanění ku zdrojům
d. rentabilita tržeb, nákladů …
Fiskální = rozpočtová politika
Využívá státního rozpočtu jako nástroje k ovlivnění politiky, k získání předem určených cílů v ekonomické a sociální oblasti.
Stručný státní rozpočet se skládá z rozpočtu strukturálního a cyklického.
1) Rozpočet strukturální – je ta část rozpočtu, která je ovlivněna vládou.
2) Rozpočet cyklický – je určen politickým cyklem a ovlivněn hospodářským vývojem
Rozpočtový deficit je tedy součtem deficitu strukturálního a cyklického.
1) Strukturální deficit – se projevuje zvyšováním vládních výdajů a snižováním daní.
2) Cyklický deficit – vzniká snižováním důchodů v období recese (příjmy daní jsou nižší), zvyšováním nákladů nezaměstnanosti a výdajů na transferové platby.
Ekonomický dopad – oba typy deficitů se vzájemně ovlivňují. Jestliže se sníží vládní výdaje, sníží se
strukturální deficit. Důsledkem toho je snížená agregátní poptávka, proto se snižuje výroba, ekonomika se dostává do recese a roste cyklický deficit.
K relativnímu vyrovnání působí ve fiskální politice automatické stabilizátory, Jsou to některé příjmové a výdajové položky rozpočtu, které působí anticyklicky = protisměrově. Když je státní rozpočet deficitní, musí stát tento schodek vyrovnat. Většinou to řeší dluhem.
Stručný státní rozpočet se skládá z rozpočtu strukturálního a cyklického.
1) Rozpočet strukturální – je ta část rozpočtu, která je ovlivněna vládou.
2) Rozpočet cyklický – je určen politickým cyklem a ovlivněn hospodářským vývojem
Rozpočtový deficit je tedy součtem deficitu strukturálního a cyklického.
1) Strukturální deficit – se projevuje zvyšováním vládních výdajů a snižováním daní.
2) Cyklický deficit – vzniká snižováním důchodů v období recese (příjmy daní jsou nižší), zvyšováním nákladů nezaměstnanosti a výdajů na transferové platby.
Ekonomický dopad – oba typy deficitů se vzájemně ovlivňují. Jestliže se sníží vládní výdaje, sníží se
strukturální deficit. Důsledkem toho je snížená agregátní poptávka, proto se snižuje výroba, ekonomika se dostává do recese a roste cyklický deficit.
K relativnímu vyrovnání působí ve fiskální politice automatické stabilizátory, Jsou to některé příjmové a výdajové položky rozpočtu, které působí anticyklicky = protisměrově. Když je státní rozpočet deficitní, musí stát tento schodek vyrovnat. Většinou to řeší dluhem.
Financování státního dluhu:
1)Vnitřní dluh – půjčky od našich občanů: stát vydá státní obligace a zvýší daně
2) Vnější dluh – půjčky ze zahraničí
Vlády používají rozpočet proto, aby kontrolovaly své fiskální záležitosti a vedli si o nich záznamy. Rozpočet pro daný rok ukazuje plánované výdaje a očekávané příjmy. Rozpočet bude obvykle obsahovat seznam specifických programů a rovněž zdroje z daní. V určitém roce obecně vláda dosahuje buď rozpočtových přebytů, nebo rozpočtových deficitů.
Rozpočtový přebytek – vzniká tehdy, přesahují-li všechny daně a ostatní příjmy vládní výdaje.
K rozpočtovému deficitu – dochází, když výdaje přesahují daně.
Vyrovnaný rozpočet – je tehdy, jsou-li si daně a výdaje rovny.
Máli vláda rozpočtový deficit, musí buď tisknout peníze, nebo si k zaplacení svých účtů půjčit od veřejnosti. Vládní dluh (občas nazývaný též veřejný dluh) se skládá z celkových nebo nashromážděných výpůjček vlády, představuje tedy celkovou dolarovou hodnotu vládních obligací vlastněných veřejností, tj. domácnostmi, bankami, firmami, cizinci a ostatními nefederálními subjekty.
2) Vnější dluh – půjčky ze zahraničí
Vlády používají rozpočet proto, aby kontrolovaly své fiskální záležitosti a vedli si o nich záznamy. Rozpočet pro daný rok ukazuje plánované výdaje a očekávané příjmy. Rozpočet bude obvykle obsahovat seznam specifických programů a rovněž zdroje z daní. V určitém roce obecně vláda dosahuje buď rozpočtových přebytů, nebo rozpočtových deficitů.
Rozpočtový přebytek – vzniká tehdy, přesahují-li všechny daně a ostatní příjmy vládní výdaje.
K rozpočtovému deficitu – dochází, když výdaje přesahují daně.
Vyrovnaný rozpočet – je tehdy, jsou-li si daně a výdaje rovny.
Máli vláda rozpočtový deficit, musí buď tisknout peníze, nebo si k zaplacení svých účtů půjčit od veřejnosti. Vládní dluh (občas nazývaný též veřejný dluh) se skládá z celkových nebo nashromážděných výpůjček vlády, představuje tedy celkovou dolarovou hodnotu vládních obligací vlastněných veřejností, tj. domácnostmi, bankami, firmami, cizinci a ostatními nefederálními subjekty.
Zakladatelský rozpočet
– ve finančním pánování představuje sestavení zakladatelského rozpočtu zvláštní
případ. Souhrnným výsledkem je rozvaha, která obsahuje základní údaje o struktuře majetku a kapitálu. Je především podkladem pro rozhodnutí o tom, zda je reálné obstarat potřebný kapitál a zda tedy vskutku můžeme zahájit podnikatelskou činnost.
Souhrnný finanční plán – Finanční dopady realizace podnikatelských záměrů a dalších rozhodnutí
managementu podniku, včetně organizačních a technických opatřeních, se promítají do souhrnného finančního plánu.
Souhrnný finanční plán se zpravidla zaměřuje na:
1) Odbyt a tržby
2) Výsledky hospodaření
3) Požadavky na majetek
4) Potřebu finančních zdrojů
5) Ekonomické předpoklady
Odbyt a tržby – Základním východiskem zde je výzkum trhu. Vzhledem k tomu, že v tržním
hospodářství je odhad budoucího vývoje odbytu a tržeb nejistý, používá se často intervalových odhadů, které vyjadřují horní (optimistickou) a dolní (pesimistickou) variantu očekávaných příjmů z prodeje.
Výsledky hospodaření – Do výsledků hospodaření se promítají všechny plánované činnosti podniku.
Výsledky hospodaření podniku se promítají do plánu tvorby zisku, plánu peněžních příjmů a výdajů a do plánované rozvahy.
případ. Souhrnným výsledkem je rozvaha, která obsahuje základní údaje o struktuře majetku a kapitálu. Je především podkladem pro rozhodnutí o tom, zda je reálné obstarat potřebný kapitál a zda tedy vskutku můžeme zahájit podnikatelskou činnost.
Souhrnný finanční plán – Finanční dopady realizace podnikatelských záměrů a dalších rozhodnutí
managementu podniku, včetně organizačních a technických opatřeních, se promítají do souhrnného finančního plánu.
Souhrnný finanční plán se zpravidla zaměřuje na:
1) Odbyt a tržby
2) Výsledky hospodaření
3) Požadavky na majetek
4) Potřebu finančních zdrojů
5) Ekonomické předpoklady
Odbyt a tržby – Základním východiskem zde je výzkum trhu. Vzhledem k tomu, že v tržním
hospodářství je odhad budoucího vývoje odbytu a tržeb nejistý, používá se často intervalových odhadů, které vyjadřují horní (optimistickou) a dolní (pesimistickou) variantu očekávaných příjmů z prodeje.
Výsledky hospodaření – Do výsledků hospodaření se promítají všechny plánované činnosti podniku.
Výsledky hospodaření podniku se promítají do plánu tvorby zisku, plánu peněžních příjmů a výdajů a do plánované rozvahy.
Založení podniku
Rozhodne-li se podnikatel založit podnik, musí zvažovat:
1) Jaké výrobky a v jakém množství bude vyrábět nebo jaké služby bude poskytovat
2) Jakou technologii zvolí a jaké hospodářské prostředky ke své činnosti bude potřebovat
3) Jak si zajistí potřebné finanční zdroje a výrobní činitele
4) S kým bude spolupracovat
5) Jaké budou jeho náklady, výnosy, jakého zisku chce dosáhnout
6) Jakou právní formu podnikání zvolí
7) Kde svůj podnik umístí
Podnikatelský záměr konkretizuje cíl podnikatelské činnosti, provádí rozbor trhu. Podnikatelský záměru může být zpracován na základě rozboru silných a slabých stránek zakládaného podniku. Stanovení koncepce rozvoje podniku se nazývá strategie. Obsahuje formulaci dlouhodobých cílů a cest k jejich dosažení. Na strategii navazuje politika podniku, tj. pravidla chování podniku v jednotlivých oblastech činnosti.
Zakladatelský rozpočet obsahuje:
1) Předpokládanou výši nákladů a výnosů
2) Výši kapitálu potřebného ke krytí hmotného a nehmotného investičního majetku a oběžného majetku.
Pro podnikání je třeba mít dostatek finančních zdrojů. Podnikatel musí zvážit, zda bude únosné získat potřebný majetek z vlastních zdrojů nebo z úvěru.
1) Jaké výrobky a v jakém množství bude vyrábět nebo jaké služby bude poskytovat
2) Jakou technologii zvolí a jaké hospodářské prostředky ke své činnosti bude potřebovat
3) Jak si zajistí potřebné finanční zdroje a výrobní činitele
4) S kým bude spolupracovat
5) Jaké budou jeho náklady, výnosy, jakého zisku chce dosáhnout
6) Jakou právní formu podnikání zvolí
7) Kde svůj podnik umístí
Podnikatelský záměr konkretizuje cíl podnikatelské činnosti, provádí rozbor trhu. Podnikatelský záměru může být zpracován na základě rozboru silných a slabých stránek zakládaného podniku. Stanovení koncepce rozvoje podniku se nazývá strategie. Obsahuje formulaci dlouhodobých cílů a cest k jejich dosažení. Na strategii navazuje politika podniku, tj. pravidla chování podniku v jednotlivých oblastech činnosti.
Zakladatelský rozpočet obsahuje:
1) Předpokládanou výši nákladů a výnosů
2) Výši kapitálu potřebného ke krytí hmotného a nehmotného investičního majetku a oběžného majetku.
Pro podnikání je třeba mít dostatek finančních zdrojů. Podnikatel musí zvážit, zda bude únosné získat potřebný majetek z vlastních zdrojů nebo z úvěru.
Účinek změny indukovaných daní
- důležitější pro FP; účinek změny sazby indukovaných daní závisí nejen na velikosti změny daň. sazby, ale i na velikosti reálného důchodu před provedením změny daň. sazby – dY = kt . dt (kt = multiplikátor indukovaných daní = -mpc.Y/1-mpc(1-t)+m)
Teorém vyrovnaného rozpočtu (bez přítomnosti t)
- jestliže zvýšíme veřejné výdaje i daně o jednotku (DG = DTA) – multiplikátor vyrovnaného rozpočtu se rovná jedné
Deficit státního rozpočtu a vytěsňovací efekt
- deficit státního rozpočtu (B) = rozdíl mezi daň. příjmy (TA = TAA + t.Y) a veřejnými výdaje (vládní výdaje G + transfery TR + splácené úroky z veřejného dluhu); reálný deficit SR (BR) získáme, když od nominálního deficitu odečteme částku, o kterou se sníží hodnota veřejného dluhu z počátku roku (Do) vlivem inflace (π)
BR = B – Do . π
- rozlišujeme:
1. cyklicky vyrovnaný rozpočet – vláda dlouhodobě udržuje průměrné vládní výdaje na téže úrovni jako jsou průměrné příjmy = deficity SR v době recese jsou kompenzovány přebytky v době konjunktury;
2. cyklicky nevyrovnaný rozpočet – příjmy s výdaji SR jsou dlouhodobě nevyrovnané – objemy deficitů jsou obvykle větší než objemy přebytků – pokud je rozpočet nevyrovnaný déle než 5 let = chronicky nevyrovnaný rozpočet;
Teorém vyrovnaného rozpočtu (bez přítomnosti t)
- jestliže zvýšíme veřejné výdaje i daně o jednotku (DG = DTA) – multiplikátor vyrovnaného rozpočtu se rovná jedné
Deficit státního rozpočtu a vytěsňovací efekt
- deficit státního rozpočtu (B) = rozdíl mezi daň. příjmy (TA = TAA + t.Y) a veřejnými výdaje (vládní výdaje G + transfery TR + splácené úroky z veřejného dluhu); reálný deficit SR (BR) získáme, když od nominálního deficitu odečteme částku, o kterou se sníží hodnota veřejného dluhu z počátku roku (Do) vlivem inflace (π)
BR = B – Do . π
- rozlišujeme:
1. cyklicky vyrovnaný rozpočet – vláda dlouhodobě udržuje průměrné vládní výdaje na téže úrovni jako jsou průměrné příjmy = deficity SR v době recese jsou kompenzovány přebytky v době konjunktury;
2. cyklicky nevyrovnaný rozpočet – příjmy s výdaji SR jsou dlouhodobě nevyrovnané – objemy deficitů jsou obvykle větší než objemy přebytků – pokud je rozpočet nevyrovnaný déle než 5 let = chronicky nevyrovnaný rozpočet;
Linie rozpočtu
- při rozhodování o nákupu statku je spotřebitel omezen výší svého důchodu a cenami statků; pokud spotřebitel vynaložení celý důchod na nákup statků X a Y, pak platí:
Px x X + Py x Y = I I ….důchod spotřebitele
Px …cena statku X
Py …cena statku Y
→ graficky je tato rovnice vyjádřena jako „linie rozpočtu“ (rozpočtové omezení) – obr.č 2-10; plocha pe přímkou znázorňuje všechny dostupné kombinace, pro které platí
Px x X + Py x Y =< I ; nebo-li soubor tržních příležitostí
→ směrnice linie rozpočtu = mezní míra substituce ve směně (MRSE)
- poměr, v němž spotřebitel může statky X a Y směňovat na trhu při vynaložení celého důchodu
- můžeme dovodit z rovnice linie rozpočtu
MRSE = -dY /dX = PX / PY
Optimum spotřebitele
→ spotřebitel volí optimální kombinaci statků v závislosti na svých preferencích a v závislosti na svých tržních možnostech, které jsou ovlivněny jednak jeho důchodem a jednak tržními cenami statků; způsob určení optima závisí na možnosti měřit užitek
- 2 přístupy k určení optima
1) kardinalistický přístup
a) optimální množství jednoho statku je takové, pro které se MU rovná ceně
MUx = Px
b) optimální kombinace dvou statků je taková, pro kterou platí
MUx / Px = MUy / Py
Px x X + Py x Y = I I ….důchod spotřebitele
Px …cena statku X
Py …cena statku Y
→ graficky je tato rovnice vyjádřena jako „linie rozpočtu“ (rozpočtové omezení) – obr.č 2-10; plocha pe přímkou znázorňuje všechny dostupné kombinace, pro které platí
Px x X + Py x Y =< I ; nebo-li soubor tržních příležitostí
→ směrnice linie rozpočtu = mezní míra substituce ve směně (MRSE)
- poměr, v němž spotřebitel může statky X a Y směňovat na trhu při vynaložení celého důchodu
- můžeme dovodit z rovnice linie rozpočtu
MRSE = -dY /dX = PX / PY
Optimum spotřebitele
→ spotřebitel volí optimální kombinaci statků v závislosti na svých preferencích a v závislosti na svých tržních možnostech, které jsou ovlivněny jednak jeho důchodem a jednak tržními cenami statků; způsob určení optima závisí na možnosti měřit užitek
- 2 přístupy k určení optima
1) kardinalistický přístup
a) optimální množství jednoho statku je takové, pro které se MU rovná ceně
MUx = Px
b) optimální kombinace dvou statků je taková, pro kterou platí
MUx / Px = MUy / Py
Maximální pojistka
– takový výše pojistky, která vede k tomu, že užitek spojený s jistotou (pojištěním) je shodný s očekávaným užitkem spojeným s riskantní alternativou (bez pojištění).
Optimální rozhodnutí – obr.13
S1 – nedojde ke ztrátě, S2 – dojde ke ztrátě, C – výchozí riskantní situace nepojištěného, X1 bohatství nedojde-li ke ztrátě, X2 dojde-li. B – bod, kdy by byl v případě ztráty plně kompenzován, nedosažitelný, protože musí vynaložit náklady na pojistné, E – bod, kdy se pojistí a pojistka je spravedlivá, má stejné EX jako C (platí pojistku X1´-X1*, v případě ztráty získá kompenzací X2*-X2´´, leží na přímce jistoty). Bod A – maximální pojistka X1´-X1+, leží na stejné IK jako C)
Diverzifikace
Umožňuje snížení rizika tehdy, kdy je možné rozdělit úsilí mezi různé aktivity, jejichž výsledek spolu navzájem těsně nesouvisí.
XJ .. výsledek bezrizikové varianty, EXR …očekávaný výnos rizikové varianty,
XP … výnos portfolia kombinovaného z jisté a rizikové varianty. EXR musí být větší než XJ.
Míra rizika se vyjadřuje prostřednictví rozpětí pravděpodobnosti, resp. variability – číselně směrodatná odchylka výnosů s. Čím vyšší je výnos, tím vyšší je riziko, riziko a výnos nejsou substituty.
Linie rozpočtu – vyjadřuje všechny možné kombinace výnosů rozhodnutí a rizika s nimi spojeného (obr.14). XJ .. jistá varianta, s = 0, riziková varianta EXR, sR,
Indiferenční křivka – vyjadřuje kombinace rizika a výnosů, které přinášejí stejný užitek (mají kladnou směrnici, výnos je žádoucím a riziko nežádoucím statkem).
Optimální rozhodnutí – ta kombinace rizika a výnosu, která odpovídá bodu, kde se linie rozpočtu dotýká nejvyšší IK (bod E na obr.14), obr.15 ukazuje rozdíly v rozhodování dvou lidí ve stejné situaci, A se obává rizika více než B.
Optimální rozhodnutí – obr.13
S1 – nedojde ke ztrátě, S2 – dojde ke ztrátě, C – výchozí riskantní situace nepojištěného, X1 bohatství nedojde-li ke ztrátě, X2 dojde-li. B – bod, kdy by byl v případě ztráty plně kompenzován, nedosažitelný, protože musí vynaložit náklady na pojistné, E – bod, kdy se pojistí a pojistka je spravedlivá, má stejné EX jako C (platí pojistku X1´-X1*, v případě ztráty získá kompenzací X2*-X2´´, leží na přímce jistoty). Bod A – maximální pojistka X1´-X1+, leží na stejné IK jako C)
Diverzifikace
Umožňuje snížení rizika tehdy, kdy je možné rozdělit úsilí mezi různé aktivity, jejichž výsledek spolu navzájem těsně nesouvisí.
XJ .. výsledek bezrizikové varianty, EXR …očekávaný výnos rizikové varianty,
XP … výnos portfolia kombinovaného z jisté a rizikové varianty. EXR musí být větší než XJ.
Míra rizika se vyjadřuje prostřednictví rozpětí pravděpodobnosti, resp. variability – číselně směrodatná odchylka výnosů s. Čím vyšší je výnos, tím vyšší je riziko, riziko a výnos nejsou substituty.
Linie rozpočtu – vyjadřuje všechny možné kombinace výnosů rozhodnutí a rizika s nimi spojeného (obr.14). XJ .. jistá varianta, s = 0, riziková varianta EXR, sR,
Indiferenční křivka – vyjadřuje kombinace rizika a výnosů, které přinášejí stejný užitek (mají kladnou směrnici, výnos je žádoucím a riziko nežádoucím statkem).
Optimální rozhodnutí – ta kombinace rizika a výnosu, která odpovídá bodu, kde se linie rozpočtu dotýká nejvyšší IK (bod E na obr.14), obr.15 ukazuje rozdíly v rozhodování dvou lidí ve stejné situaci, A se obává rizika více než B.
Tvary izokvant:
a) dokonalé substituty obr.3, s = ¥, jedna jednotka K vytvoří stejný Q jako jedna jednotka L.
b) dokonalé komplementy obr.4 , s=0, izokvanty mají tvar písmene L, vstupy nejsou vzájemně nahraditelné
Ekonomický region produkce (snad – pole produkce) obr. 5
Ukazuje, že při dané efektivnosti zdrojů lze využít jen určitou kombinaci K a L. spojili jsme body, kde izokvanty jsou rovnoběžné s osami (MRTSK,L = 0), ekonomický region produkce – je ta část činnosti, firmy, kterou můžeme analyzovat.
Rozpočtové omezení
Izokosta obr.6 – přímka obsahující všechny kombinace L a K, které mohou být pořízeny za dané celkové náklady TC = w*L + r*K. Směrnice izokosty (w/r)je závislá na relativních cenách vstupů.
Optimální kombinace vstupů
Rovnováha výrobce nastává tam, kde se daná izokosta dotýká nejvyšší možné izokvanty.obr. 7. Tzn. míra, ve které je firma technicky schopná nahradit kapitál prací (MRTS) se rovná míře, v níž je schopná tuto substituci na trhu uskutečnit (w/r).
Nákladové optimum: MRTS = w/r, může být představováno:
a) pravidlo nejnižších nákladů – firma bude minimalizovat své náklady, jestliže bude mezní produkt z jedné Kč vynaložené na nákup vstupů u všech používaných vstupů stejný.
b) Optimální kombinací vstupů, která firmě umožňuje vyrábět s danými náklady max. výstup
b) dokonalé komplementy obr.4 , s=0, izokvanty mají tvar písmene L, vstupy nejsou vzájemně nahraditelné
Ekonomický region produkce (snad – pole produkce) obr. 5
Ukazuje, že při dané efektivnosti zdrojů lze využít jen určitou kombinaci K a L. spojili jsme body, kde izokvanty jsou rovnoběžné s osami (MRTSK,L = 0), ekonomický region produkce – je ta část činnosti, firmy, kterou můžeme analyzovat.
Rozpočtové omezení
Izokosta obr.6 – přímka obsahující všechny kombinace L a K, které mohou být pořízeny za dané celkové náklady TC = w*L + r*K. Směrnice izokosty (w/r)je závislá na relativních cenách vstupů.
Optimální kombinace vstupů
Rovnováha výrobce nastává tam, kde se daná izokosta dotýká nejvyšší možné izokvanty.obr. 7. Tzn. míra, ve které je firma technicky schopná nahradit kapitál prací (MRTS) se rovná míře, v níž je schopná tuto substituci na trhu uskutečnit (w/r).
Nákladové optimum: MRTS = w/r, může být představováno:
a) pravidlo nejnižších nákladů – firma bude minimalizovat své náklady, jestliže bude mezní produkt z jedné Kč vynaložené na nákup vstupů u všech používaných vstupů stejný.
b) Optimální kombinací vstupů, která firmě umožňuje vyrábět s danými náklady max. výstup
Zvláštní tvary IK
Doposud jsme předpokládali, že oba statky jsou pro spotřebitele žádoucí (s pozitivní preferencí, goods)
a) IK pro nežádoucí (bads) statky – způsobují nám újmu v užitečnosti, pak se s rostoucí spotřebou tohoto statku žádáme větší množství druhé statku (good), které by nám tuto újmu kompenzovalo, aby celkové uspokojení zůstalo konstantní (obr. 3)
b) IK pro neutrální (lhostejné, neuters) statky – statky nemající vliv na užitek spotřebitele, spotřebiteli je jedno, kolik toho zboží spotřebuje (obr.4)
c) IK pro dokonalé substituty – statky X a Y jsou dokonale vzájemně nahraditelné, poměr, v němž je spotřebitel ochoten takového statky nahrazovat (MRSC) je konstantní a IK jsou přímky (obr. 5)
d) IK pro dokonalé komplementy – statky X a Y je možno spotřebovávat pouze v pevném poměru (pravá a levá bota). IK má tvar písmene L. MRS = 0 (obr.6)
Rozpočtové omezení
Při rozhodování o nákupu statků je spotřebitel omezen výší svého důchodu a cenami statku PX*X + PY*Y = I (rozpočtová rovnice)
a) IK pro nežádoucí (bads) statky – způsobují nám újmu v užitečnosti, pak se s rostoucí spotřebou tohoto statku žádáme větší množství druhé statku (good), které by nám tuto újmu kompenzovalo, aby celkové uspokojení zůstalo konstantní (obr. 3)
b) IK pro neutrální (lhostejné, neuters) statky – statky nemající vliv na užitek spotřebitele, spotřebiteli je jedno, kolik toho zboží spotřebuje (obr.4)
c) IK pro dokonalé substituty – statky X a Y jsou dokonale vzájemně nahraditelné, poměr, v němž je spotřebitel ochoten takového statky nahrazovat (MRSC) je konstantní a IK jsou přímky (obr. 5)
d) IK pro dokonalé komplementy – statky X a Y je možno spotřebovávat pouze v pevném poměru (pravá a levá bota). IK má tvar písmene L. MRS = 0 (obr.6)
Rozpočtové omezení
Při rozhodování o nákupu statků je spotřebitel omezen výší svého důchodu a cenami statku PX*X + PY*Y = I (rozpočtová rovnice)
Linie rozpočtu
– graficky ukazuje všechny kombinace dvou zboží, které mohou být získány za částku rovnu důchodu spotřebitele při daných cenách.(obr.7). Kombinace ležící na rozpočtové linii a pod ní jsou při daných cenách a důchodu pro spotřebitele dostupné, kombinace vně této linie jsou nedostupné. Průsečík s osou x představuje situaci, kdy spotřebitel vynakládá celý důchod na nákup statku X. Změna důchodu posunuje rozpočtovou linii, ale nemění její sklon. S růstem důchodu se linie posouvá doprava. Změny ceny jednoho produktu mění sklon linie.
Mezní míra substituce ve směně (MRSE) – poměr, v němž spotřebitel může statky X a Y směňovat na trhu při vynaložení celého důchodu.
MRSE = PX / PY
Rovnováha spotřebitele (optimum)
Spotřebitel chce maximalizovat svůj užitek při daném důchodu.
1) Kardinalistický přístup
a) optimální množství jednoho statku je takové, pro které se mezní užitek rovná ceně MUX = PX
b) optimální kombinace dvou statků je taková, pro kterou platí:
MUX/PX = MUY/PY
Mezní míra substituce ve směně (MRSE) – poměr, v němž spotřebitel může statky X a Y směňovat na trhu při vynaložení celého důchodu.
MRSE = PX / PY
Rovnováha spotřebitele (optimum)
Spotřebitel chce maximalizovat svůj užitek při daném důchodu.
1) Kardinalistický přístup
a) optimální množství jednoho statku je takové, pro které se mezní užitek rovná ceně MUX = PX
b) optimální kombinace dvou statků je taková, pro kterou platí:
MUX/PX = MUY/PY
Propagační mix se skládá:
Propagační mix se skládá:
1) propagace (placená) – použití placeného média ke sdělení přesvědčivých informací o svých výrobcích, službách, organizaci.
A) Stanovení cílů propagace
vychází z celkového Mtg cíle
=> informativní propagace – na začátku
=> přesvědčovací propagace
=> připomínací propagace
B) Rozhodování o rozpočtu organizace
výrobci spotřebního zboží vydávají na reklamu mnohem více než výrobci průmyslového zboží (sponzoři sportu, kultury)
C) Rozhodování o zprávě
1) tvorba zprávy = zabarvení zprávy
a) racionálně – moudrý člověk
b) citově – mimina = kladně, záporně
c) barvy- symbolizují výrobky
d) sexuálně
e) statisticky
f) výrazně hudební – coca cola
D) rozhodování o médiu
a) rozsahu, frekvenci, účinnosti
b) výběr z hl. prvků medií
- televize = nejlepší
- venkovní reklama= bilbord, hodně drahé
- internet
- telefon = omezení
- rozhlas = celostátní, regionální rozhlas
- noviny, časopisy = určitý směr, skupina
- přímé zásilky = letáky
c) výběr média = kritérium na 1000 oslovených osob
d) načasování média
e) hodnocení účinnosti propagace – výzkum kom. účinku, výzkum účinku na prodej
1) propagace (placená) – použití placeného média ke sdělení přesvědčivých informací o svých výrobcích, službách, organizaci.
A) Stanovení cílů propagace
vychází z celkového Mtg cíle
=> informativní propagace – na začátku
=> přesvědčovací propagace
=> připomínací propagace
B) Rozhodování o rozpočtu organizace
výrobci spotřebního zboží vydávají na reklamu mnohem více než výrobci průmyslového zboží (sponzoři sportu, kultury)
C) Rozhodování o zprávě
1) tvorba zprávy = zabarvení zprávy
a) racionálně – moudrý člověk
b) citově – mimina = kladně, záporně
c) barvy- symbolizují výrobky
d) sexuálně
e) statisticky
f) výrazně hudební – coca cola
D) rozhodování o médiu
a) rozsahu, frekvenci, účinnosti
b) výběr z hl. prvků medií
- televize = nejlepší
- venkovní reklama= bilbord, hodně drahé
- internet
- telefon = omezení
- rozhlas = celostátní, regionální rozhlas
- noviny, časopisy = určitý směr, skupina
- přímé zásilky = letáky
c) výběr média = kritérium na 1000 oslovených osob
d) načasování média
e) hodnocení účinnosti propagace – výzkum kom. účinku, výzkum účinku na prodej
Síťové analýzy
3) Síťové analýzy
a) GANTTOVY DIAGRAMY
b) MILNIKOVÉ ROZPOČETNICTVÍ
c) PERT – metoda která je založena na času a dělá se tak, že si můžou stanovit různé varianty, stanoví se časové odhady a zvolí se 4 možné varianty.
1. optimální cesta
2. nejpravděpodobnější cesta
3. pesimistická cesta
4. kritická cesta
Má nevýhodu: nedbá na náklady, je to o čase
4) analýza plánovacích a kontrolních postupů
5) informační technologie – s kontrolou vždy souvisí internet, počítačové sítě
Celková kontrola
- zahrnuje v sobě všechny dílčí kontroly. Převážně má charakter finanční.
1) Souhrnný rozpočet
2) kontrola zisků a ztrát – s pohledu účta je to výsledovka
3) metoda návratnosti investic – označována ROI, je výnosnost kapitálu v %
4) přímá kontrola – stanovený standart a jejich kontrola ve skutečnosti
5) preventivní kontrola – je zavedena na předcházení chybám
6) audit – kontrola 3 nezávislých osob:
1. osoba: firma
2. osoba: Finanční úřad
3. nezávislá osoba: auditorská firma, která mi zhodnotí zda mám účetnictví správně. Když mám razítko, za vše odpovídá ona.
a) GANTTOVY DIAGRAMY
b) MILNIKOVÉ ROZPOČETNICTVÍ
c) PERT – metoda která je založena na času a dělá se tak, že si můžou stanovit různé varianty, stanoví se časové odhady a zvolí se 4 možné varianty.
1. optimální cesta
2. nejpravděpodobnější cesta
3. pesimistická cesta
4. kritická cesta
Má nevýhodu: nedbá na náklady, je to o čase
4) analýza plánovacích a kontrolních postupů
5) informační technologie – s kontrolou vždy souvisí internet, počítačové sítě
Celková kontrola
- zahrnuje v sobě všechny dílčí kontroly. Převážně má charakter finanční.
1) Souhrnný rozpočet
2) kontrola zisků a ztrát – s pohledu účta je to výsledovka
3) metoda návratnosti investic – označována ROI, je výnosnost kapitálu v %
4) přímá kontrola – stanovený standart a jejich kontrola ve skutečnosti
5) preventivní kontrola – je zavedena na předcházení chybám
6) audit – kontrola 3 nezávislých osob:
1. osoba: firma
2. osoba: Finanční úřad
3. nezávislá osoba: auditorská firma, která mi zhodnotí zda mám účetnictví správně. Když mám razítko, za vše odpovídá ona.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)