5. přikázání v dekalogu nezabiješ. Nikdo přece nemůže sáhnout na mne a na můj majetek. V pátém přikázání tak nejde jen o zákaz vraždy, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale jde o zákaz zabíjet vše stvořené a také vše dobré, co ze stvoření vychází, jako jsou ku příkladu mezilidské vztahy, vzájemná důvěra a naděje
Sebevražda- přímé sebe usmrcení z vlastní vůle je za normálních okolností těžkým proviněním proti lásce k sobě, k Bohu a k bližním. V poslední době se ukazuje, vzhledem k intenzivnímu rozvoji psychologie a psychiatrie, nutnost přehodnotit některé pohledy na sebevrahy. Těžké psychické poruchy, úzkost a panický strach mohou odpovědnost sebevraha velmi zmenšit a omezit. Život je nejvyšší časné dobro člověka, ale nikoli nejvyšší hodnota vůbec, tou je spása a život věčný. Proto je možné za určitých okolností vystavit vlastní nebo cizí život velkému nebezpečí. Přiměřenými důvody pro obětování vlastního života jsou hodnoty vyšší, nebo alespoň stejně vysoké jako život sám, zejména víra a obecné blaho. Povinnost vydat svůj život v nebezpečí mají především ti, jejichž úkolem je ochrana člověka, tzn. příslušníci policie, hasičů, záchranářských sborů atd.
Drogová závislost- Opilství je dobrovolné nadužívání opojných látek z důvodů rozkoše. Vede k odnětí specificky lidské činnosti – užívání rozumu. Hříchy, o kterých člověk ví, že je v opilosti dělá (předvídá je), jsou přičítatelné, pokud jsou dobrovolné nebo alespoň nějak předvídané. Menší opilost je lehkým hříchem. Jedinec, který propadl jakékoli opojné či omamné látce, je přísně povinen se podrobit léčení. Vyléčený člověk musí dodržovat doživotní abstinenci, jinak by do svého návyku spadl znova.
AIDS- mor 20. století, je ve dvojím ohledu zvláštní nemoc: Nejprve z lékařského hlediska, neboť AIDS není v pravém slova smyslu nemoc, ale činí tělo bezbranným vůči jakékoli nemoci.
AIDS: Nejčastější přenos smrtelné infekce probíhá při homosexuálním pohlavním styku a při promiskuitě, tedy při dvou způsobech jednání, které církev označuje jako hřích. Na druhé straně je jasné, že by AIDS vymřel, kdyby lidé žili jen několik let zcela podle katolické morálky. "AIDS se týká všech".
Co říká k problému AIDS Církev? Přeje si a doufá, že lékaři zvítězí i nad touto nemocí.
- Doprovází nemocné na jejich cestě utrpení.
- Věří, že všechna utrpení tohoto světa souvisí s hříchem.
- Věří, že každé utrpení, které člověk příjme jako kříž, přispívá ke spáse světa - tedy i utrpení AIDS
- Odmítá povrchní teorii trestu - "Jak těžký musí být hřích, když Bůh za to posílá takový trest?" Že takto smýšlet nelze, říká jasně Ježíš v příběhu se slepým od narození (36).
- Církev pokládá homosexuální jednání za hřích a sice nezávisle na tom, jestli se skrze něj lidé
nakazí, nebo ne.
- Věří, že nad AIDS se může zvítězit jen odpovědností a změnou lidského jednání. A to tím více, čím méně se v praxi ukazuje účinnost ochrany kondomů, v rozporu s propagandou. I když kondomy z určitého hlediska přinášejí užitek, je jejich propagace jistě odsouzena ke zániku.
Korupce - postihuje zejména politiku, hospodářství i společnost. Může být jak drobná nebo velká, organizovaná nebo neorganizovaná. Vyznačuje se podplácením, úplatky, vydíráním, zastrašováním, privilegii, neoprávněnými příjmy a jejich vyžadováním, udělováním přízně nebo protežováním.
Korupce neboli zvrácenost, dnes velmi rozšířená, dělení na - aktivní korupce, nezákonné obohacováni, zneužití veřejné moci na svůj vlastní prospěch, který ovlivňuje veřejný prospěch, je to trestný čin, úplatky, politický a osobní život, narušení veřejného prostředku, veřejné zakázky, dopředu dán vítěz, nedůvěra vůči státu, podlamuje se demokracie, negativní dopad na společnost, globálně rozšířené, systematická represe, řešení vyžaduje se návrat k morálním ctnostem a k respektu hodnot, lichva – jista skupina lidi, úzus – používáni, užitek, zacházení s určitou věcí.
Půjčit peníze a chtít za ne úroky je nespravedlivé – Akvinský
Rozlišoval věci podle použití a využití. Člověk by neměl chtít zpět víc než půjčil.
Rozdíl mezi lichvou a úroky – Francie začátek 19st. Všechny státy se zajímají o úroky ve 20-21st.
Krádež- souvisí s ctností spravedlnosti.
HŘÍCHY proti spravedlnosti v tomto směru jsou:
1. Krádež – jde o tajné uchvácení majetku bližního.
2. Loupež – krádež, která se děje s použitím násilí. Loupež je vážnější provinění než krádež.
3. Lichva – Starý zákon Izraelitům zakazoval brát úrok od svých bratrů. Od cizinců úrok požadovat mohli. Raní a středověcí teologové pod vlivem staro-zákonních zákazů půjčky peněz na úrok odmítali. V novověku se pohled změnil. Peníze se staly druhem zboží a jsou v ekonomice schopny produkovat peníze, a proto je přiměřený úrok dovolen. Lichva vzniká, když úroky jsou přehnané.
Kradez – provineni proti spravedlnosti, sedmy prikaz z desatera, kradez je neporadek lasky k bliznimu, kradez a loupez je rozdil, loupez je horsi, lidi kteří kradou ze společného, porusuji se i patentove prava, podvody a klamstva, podvody s majetkem, financni podvody,
Geranterium vite – odmita zabiti nevinneho člověka, nikdo na nej nesmi sahnout. Vlastníkem lidského zivota je jedine buh, clovek nesmi svobode nakladat s zivotem ani s vlastnim, život je nejvyssi dobro člověka. Stat je pro člověka, clovek i stat jsou tu pro boha, oba jsou povolany k sluzbe bozim planum. Slabost duse – sebevrazda, pocit neuzitnosti a zbytecnosti, delsi smutek, melancholie, introvert pacha sebevrazdu, muzi vic pachaji sebevrazdu,
Sv. alfons –
Kazda sebevrazda je smrtelny hrich, ale duvody jsou ruzne,
Buh dava život i telo jako dar,
Pokora je nutna, sebevrazda k uchráněni jinych – agenti, milovat sam sebe a dojit k dokonalosti, obetovat se z lasky pro druhé,
Colbert – dobrovolne jde na smrt místo otce, který mel hodne deti.
80% se uskutecni pod psychologickýma poruchami,
Nabozenstvi ma při prevenci sebevrazd, dulezite místo, clovek se potrebuje o něco oprit, na strane druhé křesťan by mel byt pripraveny obetovat svůj život za krista – mucednici – umrit za kralovstvi a pratelstvi.
Terorismus- Terorismus je nezákonné použití síly a násilí proti osobám či majetku, se záměrem zastrašit či donutit vládu, civilní obyvatelstvo či jeho určitou skupinu a tím dosáhnout politických nebo společenských cílů.
Trest smrti- „Zachovávat obecné blaho společnosti vyžaduje, aby byl útočník zneškodněn. Z tohoto důvodu tradiční učení církve uznalo, že je odůvodněné právo a povinnost právoplatné veřejné moci ukládat tresty přiměřené závaž-nosti zločinu, aniž by vylučovala, v případech krajní závažnosti, trest smrti“ (KKC 2266). Právo veřejné moci velké zločince trestat smrtí je doloženo jižv Exodu 22,18. Nový zákon se k tomuto trestu konkrétně nevyjadřuje. Křesťanská tradice neupírá státu právo těžké zločiny trestat smrtí. V současnosti se tento problém hodnotí stále citlivěji a projevuje se větší opatrnost při opakování tradičních teologických argumentů pro tento trest. Za před-pokladu, že je stát schopen chránit obecné blaho před zločinem pomocí jiných trestů stejně účinně jako trestem smrti, neměl by tohoto trestu použít.
Eutanázie – znamená záměrné usmrcení bolestivě a nevyléčitelně nemocného pacienta pomocí smrtících látek nebo jiných prostředků. Morální teologie tento způsob nazývá přímou – aktivní eutanázií. Církev ji hodnotí jako mravně nepřijatelnou a těžce odporující důstojnosti lidské osoby, protože v umírání na-bízí křesťan Bohu konečný akt svého sebedarování ve spojení s Kristem.
V širším slova smyslu se hovoří také o eutanázii nepřímé, pasivní, která je pří-pustná a dovolená. Rozumí se jí ulehčení od bolesti podáváním léků, které mohou nepřímo uspíšit smrt pacienta.
Žádné komentáře:
Okomentovat