Hora Karmel se však nejpozději ve 12. století stala útočištěm společenství řeholníků, kteří vědomě navazovali svým životem na příklad starozákonního Hospodinova proroka Eliáše, který na této hoře svedl významný „souboj“ s proroky boha Baala a bohyně Aštarte.
Roku 1209 získali ti to poustevníci pravidla od patriarchy Alberta Jeruzalémského. Tato formula vitae obsahuje 16 článků, které zdůrazňují poslušnost převorovi, stálost místa (klášter), vytrvalost v modlitbě, chudobu, zachovávání posvátného mlčení, abstinenci od masa a půst od Povýšení svatého Kříže 14. září do Velikonoc. Tuto původní řeholi pak schválil roku 1226 papež Honorius III.
Vzhledem k dějinným okolnostem karmelští řeholníci opustili roku 1238 Svatou zemi a usadili se na Kypru a Sicilii, později též v Anglii, jižní Francii.
V průběhu 14. a 15. století došlo k úpadku řádu, který si vyžádal reformu. Roku 1452 však založil ženskou větev řehole. Sixtus IV. založil roku 1476 třetí řád karmelitánů, který získal roku 1635 vlastní řeholi.
V průběhu 16. století došlo k několika dočasným pokusům o reformu řádu, ale teprve v jeho 2. polovině se podařilo sv. Terezii od Ježíše společně se sv. Janem od Kříže navrátit k původní karmelitánské řeholi. Přesto však došlo k rozdělení uvnitř řádu – na ty, kdo se k reformě připojili (tzv. bosí karmelitáni), a na ty, kdo dál žili podle řehole Evžena IV. Dochází k definitivnímu rozdělení obou větví a od roku1593 mají bosí karmelitáni svého vlastního generála
První karmelitáni přišli do českých zemí roku 1347.
1348 - dav vedený Jeronýmem Pražským vtrhl do kostela Panny Marie Sněžné. Když se pak husitské bouře rozhořely naplno, karmelitáni se rozprchli a jejich pražský kostel byl vypleněn Janem Želivským.
Úspěšný návrat do Prahy zažili karmelitáni až roku 1627, kdy jim císař Ferdinand II. předal kostel svatého Havla, rozvoj však nastal až po skončení třicetileté války. Roku 1785 však byl klášter Josefem II. zrušen.
Poslední příchod karmelitánů do českých zemí se odehrál roku 1908, kdy převzali farnost Kostelní Vydří, slibný vývoj však přerušila nacistická a komunistická diktatura. Teprve po roce 1989 se mohl karmelitánský řád v českých zemích opět začít rozvíjet.V současné době se karmelitánské konventy, které čítají celkem 18 bratří, nacházejí v Kostelním Vydří, Praze a Olomouci. Karmelitáni provozují také Karmelitánské nakladatelství.
Karmelitánská spiritualita klade důraz především na kontemplaci. Karmelitáni čerpají svou inspiraci zejména z příkladu proroka Elijáše a Panny Marie a skládají slib poslušnosti, chudoby a čistoty.
Žádné komentáře:
Okomentovat