Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Církevní řády - Jezuité

Tovaryšstvo Ježíšovo (Societas Iesu, zkr. SI nebo SJ, jezuitský řád) je jeden z největších a nejvýznamnějších řeholních řádů římskokatolické církve. Založen byl sv.Ignácem z Loyoly roku 1534 a stal se jedním z nejvlivnějších řádů světa. V roce 1773jej papež Klement XIV. na nátlak evropských panovníků zrušil, řád ale fakticky nikdy zcela nezanikl a v roce 1814 jej papež Pius VII. celosvětově obnovil. Jeho členové jsou známi jako jezuité.
V současné době má řád přibližně 20 200 členů. Jeho činnost se soustřeďuje zejména na pastorační a misijní činnost a na oblast vědy a vzdělávání. Členové řádu připojují za své jméno zkratku SI, případně její mutaci pro jazyk, který při psaní použili (v češtině SJ, dříve TJ). Současným generálem řádu je Adolfo Nicolás.
Na území České republiky působí Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, která zde provozuje 8 domů. Jejím provinciálem je od února 2013 Josef Stuchlý.[1]
Tovaryšstvo Ježíšovo je mužský řád bez paralelní ženské větve, určitou podobnost ale lze nalézt u samostatných ženských řeholních společenství. Jde zejména o kongregace Anglických panen (Congregacio Jesu, asi 2700 sester) či sester Sacré-Coeur (asi 4200 sester). U nás působí Anglické panny a také poměrně mladá[2] Společnost sester Ježíšových s několika desítkami členek.[3]
Jedinou ženou, která kdy byla do řádu přijata, ovšem jen do nižšího stupně bez složení řeholních slibů, byla španělská infantka Jana Španělská, dcera císaře Karla V. a osobní přítelkyně Ignáce z Loyoly; její příslušnost k řádu však byla chována v přísném utajení.
Zřízení řádu bylo jednou z reakcí katolické církve na reformaci. Tovaryšstvo Ježíšovo vzniklo15. srpna 1534, kdy sedm studentů Université de Paris vedených Ignácem z Loyoly složilo vstupní sliby v kapli sv. Denise na Montmartru. Zakládajícími členy nové řeholní společnosti byli vedle Ignáce, který se stal prvním generálem řádu, Španělé František Xaverský, Alfonso Salmeron, Diego Laínez a Nicolás de Bobadilla, Savojčan Petr Faber a Portugalec Simão Rodrigues.
Hlavní činnosti řádu byla misijní, vzdělávací a vědecká činnost.
27. září roku 1540 byl vznik řádu stvrzen bulou Regimini militantis ecclesiae papeže Pavla III.Do Prahy přišli první jezuité v dubnu roku 1556. Ve své koleji, která byla pojmenována jakoKlementinum, řád zřídil ještě téhož roku gymnázium a zároveň tam byly konány zkoušky zfilosofie a teologie. Roku 1562 dal král koleji právo udílet z těchto věd doktorské grady, čímž ji postavil na úroveň universitě. Ta vyučovala zprvu latinsky, ovšem postupem po příchodu českých příslušníků řádu se výuka počeštila. Postupně byly zakládány jezuitské koleje vČeském Krumlově, Jindřichově Hradci, Chomutově, Kladsku, Olomouci, Brně a Opavě. Jezuité se angažovali v kázání, které bylo stejně jako výuka nejprve latinské a německé, posléze také české. Po bitvě na Bílé hoře byla hlavní náplní činnosti řádu v Českých zemích zejména rekatolizace. Roku 1622 byla Tovaryšstvu Ježíšovu svěřena výuka na Karlově univerzitě, dále pokračovala činnost ve školství, vědách, umění a kultuře. V 2. polovině 18. století se vliv jezuitů začal omezovat a roku 1773 byl řád na nátlak evropských panovníků papežem Klementem XIV. zrušen (část ho ale přetrvala v Rusku).
Zrušení Jezuitů v Portugalsku, Francii, Obojí Sicílii, Parmě a ve Španělském impériu roku 1767 bylo výsledkem mnoha politických tahů spíše nežli teologických sporů. Podle dokumentu Dominus ac Redemptor z 21. července 1773 papeže Klementa XIV. bylo Tovaryšstvo Ježíšovo zrušeno. Avšak v nekatolických zemích, Rusku a Prusku, kde autorita papeže nebyla uznávána, byl tento příkaz ignorován. Centrum jezuitského školství se přesunulo z Antverp do Bruselu, kde pokračovali ve své činnosti až do roku 1788, kdy byla jejich činnost také zakázána.
Roku 1814, kdy se Napoleonské války chýlily ke konci, byl na Vídeňském kongresuobnoven politický řád Evropy ve značném rozsahu; po letech bojů a revolucí, během nichž byla církev perzekvována jakožto agent starých pořádků a utlačována pod vládou Napoleona. S tím, jak se politické klima Evropy poněkud stabilizovalo a mocní monarchové, ježto volali po zrušení jezuitů, již pozbyli své síly, papež Pius VII. se zasadil o obnovení řádu Tovaryšstva Ježíšova v katolických zemích Evropy. Co se samotného Tovaryšstva týče, to se na prvním generálním shromáždění po obnově usneslo, že bude rozvíjet svou činnost i nadále stejným směrem jako před zrušením, jež bylo přikázáno roku 1773. Řád působí dodnes.
Jezuitské školy od počátku patří k elitěkatolického školství a i v současné době mají dobrou pověst, byť jich již není tolik jako např. v17. a 18. století. Mezi nejvýznamnější univerzity provozované dnes řádem patří mimo jiné iBoston College, která je zároveň sídlem největší jezuitské komunity na světě, a především historicky první jezuitská univerzita, Papežská univerzita Gregoriana v Římě, kterou založil v roce 1551 sv. Ignác z Loyoly a která náleží k nejprestižnějším univerzitám světa v oblastiteologie. Nutno však dodat, že na těchto školách, zejména v minulosti nebyla svoboda vyznání.
Do českých zemí byli jezuité povoláni roku 1556. Podnětem k jejich příchodu byl dopis, který roku 1554 poslala Ignáci z Loyoly česká katolická strana. Určitá jednání s ním vedl i král Ferdinand I. Jezuité v českých zemích působili do roku 1618. Poté byli vykázáni nekatolíky a nazpět se vrátili až roku 1620 po bitvě na Bílé hoře. Jezuité u nás prováděli takzvané vnitřní misie, jejichž cílem bylarekatolizace. Jejich působení je někdy vnímáno rozporně. Podporovali vzdělanost a zakládali školy (základní, střední i vysoké), které měly vynikající úroveň vzdělání, na druhé straně v těchto školách neexistovala svoboda vyznání a byla praktikována i cenzura části česky, německy, latinsky a francouzsky psané literatury, včetně fyzické likvidace knih. Příkladem může být dílo Jana Amose Komenského, z nějž mohly být (po cenzurních úpravách) vydávány pouze některé učebnice. Mnoho faktů o fungování jezuitské cenzury v českých zemích bylo ovšem díky různým politickým tlakům a aktuálním náladám ve společnosti také často zkreslováno a zjednodušováno (vizte případ pátera Koniáše). Česká společnost na tento řád pohlíží spíše negativně.
Řádové domy České provincie Tovaryšstva Ježíšova dnes existují v Brně, Českém Těšíně, Děčíně, Kolíně, Olomouci a Praze a na moravských poutních místech Hostýn a Velehrad, společný česko-slovenský noviciát pak existuje v Ružomberoku. Mezi nejvýznamnější činnosti řádu v Česku patří správa výše zmíněných poutních míst, pastorace studentů a mladých lidí, výchova a vzdělávání. V Děčíně zahájila 1. září 2008 výuku řádová druhostupňová Křesťanská základní škola Nativity, první jezuitská škola v Česku od zrušení církevních škol komunistických režimem. Mimo to jednotliví členové řádu působí jako učitelé na různých školách, především teologických fakultách univerzit a Stojanově gymnáziu na Velehradě.
Známí jezuité:
Bohuslav Balbín, Josef Dobrovský, Páter Koniáš, Tomáš Špidlík a papež František!!!

Žádné komentáře:

Okomentovat