Doposud jsme předpokládali, že oba statky jsou pro spotřebitele žádoucí (s pozitivní preferencí, goods)
a) IK pro nežádoucí (bads) statky – způsobují nám újmu v užitečnosti, pak se s rostoucí spotřebou tohoto statku žádáme větší množství druhé statku (good), které by nám tuto újmu kompenzovalo, aby celkové uspokojení zůstalo konstantní (obr. 3)
b) IK pro neutrální (lhostejné, neuters) statky – statky nemající vliv na užitek spotřebitele, spotřebiteli je jedno, kolik toho zboží spotřebuje (obr.4)
c) IK pro dokonalé substituty – statky X a Y jsou dokonale vzájemně nahraditelné, poměr, v němž je spotřebitel ochoten takového statky nahrazovat (MRSC) je konstantní a IK jsou přímky (obr. 5)
d) IK pro dokonalé komplementy – statky X a Y je možno spotřebovávat pouze v pevném poměru (pravá a levá bota). IK má tvar písmene L. MRS = 0 (obr.6)
Rozpočtové omezení
Při rozhodování o nákupu statků je spotřebitel omezen výší svého důchodu a cenami statku PX*X + PY*Y = I (rozpočtová rovnice)
Žádné komentáře:
Okomentovat