V dlouhém období jednotlivé firmy reagují na změn P a na existenci či neexistenci pozitivního ekonomického zisku příchodem (odchodem) do odvětví, takže Q je v čase značně variabilní (nabídku odvětví proto nemůžeme získat horizontálním sečtením individuálních křivek S). Křivku nabídky DK odvětví – LIS – získáme jako soubor dlouhodobých rovnovážných bodů odvětví vznikajících v průsečících (min. potřebujeme 2) posunující se D křivky a krátkodobých křivek S. Výchozí tržní rovnováha představuje jeden průsečík, druhým je nově vzniklá rovnováha, která je důsledkem změn v tržní D a následnou reakcí firem. V krátkém období firmy reagují na změnu tržní D změnou nabízeného Q na základě vyrovnávání P s MC. V dlouhém období firmy do odvětví přicházejí nebo z něj odcházejí, což způsobuje posun krátkodobé tržní S a formování nové rovnovážné P, při které firmy realizují nulový ekonomický zisk.
a) Křivka LIS v případě konstantních cen vstupů – obr. 7
Východiskem je rovnováha v bodě A, firma při ceně P1 vyrábí optimální výstup Q1 (P=SMC), Q1 představuje současně dlouhodobé optimum firmy (P=LMC) a je dodržena vlastnost dlouhodobého optima P = LAC. Ekonomický zisk je = 0, a počet firem je stabilizován. Dojde-li k růstu tržní D na D´, vyvolá to:
- v krátkém období, kdy je počet firem konstantní, dojde k růstu tržní P na úroveň P2, výstup každé z firem se zvýší na Q2, a bude realizovat ekonomický zisk (P2 – SAC)*Q2.
- v dlouhém období vede existence ekonomického zisku k přílivu nových firem, to způsobí růst S odvětví a posun S na S´. P bude klesat tak dlouho, dokud firmy nebudou realizovat nulový zisk (to bude v bodě B).
Žádné komentáře:
Okomentovat