Konkurence napříč trhem = střetávání nabídky a poptávky (rovnovážna cena – kompromis)
Konkurence na straně poptávky – střetávání zájmů jednotlivých spotřebitelů, roste zejména v situace, kdy poptávka převyšuje nabídku.
Konkurence na straně nabídky – její význam roste v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku, ale neztrácí svůj význam v situaci opačné.
- cenová a necenová konkurece (kvalita, reklama, obaly, služby, servis, úvěr…)
Dokonalá konkurece:
- volný vstup do odvětví
- stejná míra informovanosti
- homogenní produkce
Výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu produkce, DK bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor.
Nedokonalá konkurence:
- monopolní konkurence
- oligopol
- monopol
Funkce trhu – spočívají v hledání odpovědí na otázky co, jak a pro koho vyrábět.
Co? Konkurence na straně poptávky.
Jak? Konkurence na straně nabídky.
Pro koho? Určují důchody, které se formují na trhu výrobních faktorů
Zobrazují se příspěvky se štítkemdokonalá konkurence. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdokonalá konkurence. Zobrazit všechny příspěvky
Směrnice :
dC1 / dC0 = - (1+R), kde R je mezní míra výnosu z investice, čili
Vnitřní výnosové procento.
Směrnice nám říká, o kolik se v daném bodě křivky zvýší výrobou budoucí spotřeba statku C, jestliže se sníží současná spotřeba statku C o jednu jednotku.
Optimální rozhodnutí jedince – obr. 4 – hranice výrobních možností PQ, dvě IK U0 a U1. Jednotlivec maximalizuje svůj užitek, tj. snaží se dosáhnout co nejvyšší IK. Proto se jeho optimum nachází v bodě F, kde je hranice výrobních možností tečnou nejvyšší dosažitelné IK. V tomto bodě se míra časových preferencí vyrovná vnitřnímu výnosovému procentu. R = t.
1) investiční rozhodování na dokonale konkurenčním kapitálovém trhu
jedinci jsou zachovány jeho výrobní možnosti, navíc získá přístup na kapitálový trh. Obr. 5. Původní investiční plán předpokládá úspory a investice v rozsahu (c0 –c0´). Po uskutečnění investice disponuje c0´statku C pro současnou spotřebu a c1´pro budoucí spotřebu. Bodem F prochází linie tržních příležitostí HJ.pokud v reakci na výši úrokové míry omezí své úspory, projeví se to posunem po hranici výrobních možností do bodu F1. Také z tohoto bodu odvodíme linii tržních příležitostí H´J´. Jedinec disponuje po změně investičního plánu odlišným objemem statku C pro současnou i budoucí spotřebu. Využitím svých výrobních možností však zvýšil současnou hodnotu svých aktiv (průsečím H´J´ s osou x je dál než HJ s osou x). nyní může použít služeb kapitálového trhu, posunem po H´J´ z bodu F1 do bodu E. maximalizuje zde svůj celkový užitek.
Vnitřní výnosové procento.
Směrnice nám říká, o kolik se v daném bodě křivky zvýší výrobou budoucí spotřeba statku C, jestliže se sníží současná spotřeba statku C o jednu jednotku.
Optimální rozhodnutí jedince – obr. 4 – hranice výrobních možností PQ, dvě IK U0 a U1. Jednotlivec maximalizuje svůj užitek, tj. snaží se dosáhnout co nejvyšší IK. Proto se jeho optimum nachází v bodě F, kde je hranice výrobních možností tečnou nejvyšší dosažitelné IK. V tomto bodě se míra časových preferencí vyrovná vnitřnímu výnosovému procentu. R = t.
1) investiční rozhodování na dokonale konkurenčním kapitálovém trhu
jedinci jsou zachovány jeho výrobní možnosti, navíc získá přístup na kapitálový trh. Obr. 5. Původní investiční plán předpokládá úspory a investice v rozsahu (c0 –c0´). Po uskutečnění investice disponuje c0´statku C pro současnou spotřebu a c1´pro budoucí spotřebu. Bodem F prochází linie tržních příležitostí HJ.pokud v reakci na výši úrokové míry omezí své úspory, projeví se to posunem po hranici výrobních možností do bodu F1. Také z tohoto bodu odvodíme linii tržních příležitostí H´J´. Jedinec disponuje po změně investičního plánu odlišným objemem statku C pro současnou i budoucí spotřebu. Využitím svých výrobních možností však zvýšil současnou hodnotu svých aktiv (průsečím H´J´ s osou x je dál než HJ s osou x). nyní může použít služeb kapitálového trhu, posunem po H´J´ z bodu F1 do bodu E. maximalizuje zde svůj celkový užitek.
1) Fa na DK trhu výstupu a DK trhu práce
DK trh výstupu – fa je příjemcem ceny, poptávka po produkci fy je ve výši ceny, horizontální jsou i fce mezních a průměrných nákladů
DK trh práce – fy jsou cenovými příjemci, nabídka práce je horizontální ve výši w, MFCL = AFCL = w
a) krátké období
fa na trhu práce max. zisk , tzn. MRPL = MRA*MPL = MFCL (protož MRA = PA na DK)… PA*MPL = MFCL.. protože PA je konstantní, bude MRPL závislý na MPL.
obr. 8. Vroste-li w na w4, firma nebude najímat žádnou práci. Funkce poptávky firmy po práci nebude totožná s celou funkcí MRPL, ale bude tvořena pouze tou částí křivky MRPL, která je shora ohraničena maximem ARPL. Zdůvodnění, fa musí TR pokrýt aspoň VC, tzn. TR>=VC, v krátkém období VC=w*L, zn. TR>=w*L…ARPL*L>=w*L … ARPL>= w
b) dlouhé období
L i K jsou variabilní … tzn. že změna mzdové sazby nemusí vést jen ke změnám objemu práce, ale i kapitálu.
Výchozím předpokladem formování dlouhodobé poptávky je změna mzdové sazby. Pokles ceny práce z w1 na w2, způsobí změnu směrnice izokosty, firma bude schopna se stejnými TC vyrobit větší Q reprezentovaný izokvantou Q2 (obr.9)tzn. posun z Q do S. – tj. celkový efekt změny mzdové sazby.
DK trh práce – fy jsou cenovými příjemci, nabídka práce je horizontální ve výši w, MFCL = AFCL = w
a) krátké období
fa na trhu práce max. zisk , tzn. MRPL = MRA*MPL = MFCL (protož MRA = PA na DK)… PA*MPL = MFCL.. protože PA je konstantní, bude MRPL závislý na MPL.
obr. 8. Vroste-li w na w4, firma nebude najímat žádnou práci. Funkce poptávky firmy po práci nebude totožná s celou funkcí MRPL, ale bude tvořena pouze tou částí křivky MRPL, která je shora ohraničena maximem ARPL. Zdůvodnění, fa musí TR pokrýt aspoň VC, tzn. TR>=VC, v krátkém období VC=w*L, zn. TR>=w*L…ARPL*L>=w*L … ARPL>= w
b) dlouhé období
L i K jsou variabilní … tzn. že změna mzdové sazby nemusí vést jen ke změnám objemu práce, ale i kapitálu.
Výchozím předpokladem formování dlouhodobé poptávky je změna mzdové sazby. Pokles ceny práce z w1 na w2, způsobí změnu směrnice izokosty, firma bude schopna se stejnými TC vyrobit větší Q reprezentovaný izokvantou Q2 (obr.9)tzn. posun z Q do S. – tj. celkový efekt změny mzdové sazby.
Tržní nabídka práce
Představuje různá množství práce, kterou jsou její vlastníci ochotni a schopni nabízet na trhu konkrétní práce při měnící se mzdové sazbě. Rostoucí w vede k tomu, že každý jednotlivec bude zvětšovat nabízené množství práce, a na daný trh bude přicházet větší počet jednotlivců nabízející práci.
Křivka tržní nabídky vzniká horizontálním součtem všech individuálních křivek nabídky práce. (efekt růstu w v podobě přelévání práce z jiných profesí způsobuje že křivka není zpětně zahnutá)
Poptávka po práci
Vytvářejí firmy jakožto zaměstnavatelé. Je poptávkou odvozenou od poptávky po výrobcích a službách.
Firma poptává takové množství práce, jejíž zapojení do výroby jí přináší maximální zisk, tzn. že najímá práci až do bodu, v němž se mezní produkt této práce pro firmu (MRP) rovná mezním nákladům firmy (MFC) na tuto práci, tzn. mzdě (w), kterou musí platit pracovníkům MRPL = MFCL = w
Pokud je na trhu práce DK – cenu práce firma nemůže ovlivnit, tzn. že křivku nabídky práce vnímá firma jako horizontální (MFCL = w)
Je-li na trnu nedokonalá konkurence – firma má možnost ovlivnit cenu práce, aby získala dodatečnou jednotku práce, nabízí za ni vyšší mzdovou sazbu, která však následně platí pro všechny zapojené jednotky práce, fa vnímá nabídku práce jako rostoucí fci (MFCL > w).
Rozlišujeme 3 situace
Křivka tržní nabídky vzniká horizontálním součtem všech individuálních křivek nabídky práce. (efekt růstu w v podobě přelévání práce z jiných profesí způsobuje že křivka není zpětně zahnutá)
Poptávka po práci
Vytvářejí firmy jakožto zaměstnavatelé. Je poptávkou odvozenou od poptávky po výrobcích a službách.
Firma poptává takové množství práce, jejíž zapojení do výroby jí přináší maximální zisk, tzn. že najímá práci až do bodu, v němž se mezní produkt této práce pro firmu (MRP) rovná mezním nákladům firmy (MFC) na tuto práci, tzn. mzdě (w), kterou musí platit pracovníkům MRPL = MFCL = w
Pokud je na trhu práce DK – cenu práce firma nemůže ovlivnit, tzn. že křivku nabídky práce vnímá firma jako horizontální (MFCL = w)
Je-li na trnu nedokonalá konkurence – firma má možnost ovlivnit cenu práce, aby získala dodatečnou jednotku práce, nabízí za ni vyšší mzdovou sazbu, která však následně platí pro všechny zapojené jednotky práce, fa vnímá nabídku práce jako rostoucí fci (MFCL > w).
Rozlišujeme 3 situace
V případě:
- odvětví s konstantními náklady, kdy LIS je dokonale elastický, bude hodnota koeficientu rovna nekonečnu, protože ke zmenšení nebo zvětšení Q může dojít, aniž by se změnila tržní P,
- odvětví s rostoucími náklady, kdy LIS je rostoucí, s růstem tržní P roste Q, koeficient dosahuje kladných hodnot,
- odvětví s klesajícími náklady, kdy LIS je klesající, k růstu Q dochází s klesající tržní P, koeficient má zápornou hodnotu.
Dlouhodobé optimum firmy v případě změn cen vstupů
Přesný efekt zvýšení cen vstupů na optimální výstup firmy bude záviset na relativním rozsahu posunů křivek průměrných a mezních nákladů.
Změny dlouhodobé rovnováhy odvětví jsou spojeny se změnou počtu firem na daném trhu.
Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence
Výrobní efektivnost (=výstup je vyroben s min. náklady) – volný pohyb mezi odvětvími vede k tomu, že v DK každá firma vyrábí výstup, jehož LAC jsou minimální. Pro celé odvětví v dlouhodobé rovnováze platí, že výstup je vyráběn s min. LAC.
Alokační efektivnost (=firmy vyrábějí takový Q, který si spotřebitelé nejvíc přejí) – křivka D je odvozena z užitku, který spotřebiteli přinese poslední jednotka koupeného statku, tzn. je dána tím, kolik je ochoten spotřebitel zaplatit za tuto poslední jednotku (P=MU). V bodě kde se protínají křivka S a D platí MC=MU, tzn. že při rovnovážné P a množství jsou stejné náklady firmy na výrobu poslední jednotky a užitek, který plyne spotřebiteli ze spotřeby poslední jednotky. Firma nemůže realokací vstupů výstup více zvětšit stejně jako spotřebitel nemůže realokací svých zdrojů zvýšit svou užitečnost. Ekonomika je tedy ve stavu alokační efektivnosti.
- odvětví s rostoucími náklady, kdy LIS je rostoucí, s růstem tržní P roste Q, koeficient dosahuje kladných hodnot,
- odvětví s klesajícími náklady, kdy LIS je klesající, k růstu Q dochází s klesající tržní P, koeficient má zápornou hodnotu.
Dlouhodobé optimum firmy v případě změn cen vstupů
Přesný efekt zvýšení cen vstupů na optimální výstup firmy bude záviset na relativním rozsahu posunů křivek průměrných a mezních nákladů.
Změny dlouhodobé rovnováhy odvětví jsou spojeny se změnou počtu firem na daném trhu.
Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence
Výrobní efektivnost (=výstup je vyroben s min. náklady) – volný pohyb mezi odvětvími vede k tomu, že v DK každá firma vyrábí výstup, jehož LAC jsou minimální. Pro celé odvětví v dlouhodobé rovnováze platí, že výstup je vyráběn s min. LAC.
Alokační efektivnost (=firmy vyrábějí takový Q, který si spotřebitelé nejvíc přejí) – křivka D je odvozena z užitku, který spotřebiteli přinese poslední jednotka koupeného statku, tzn. je dána tím, kolik je ochoten spotřebitel zaplatit za tuto poslední jednotku (P=MU). V bodě kde se protínají křivka S a D platí MC=MU, tzn. že při rovnovážné P a množství jsou stejné náklady firmy na výrobu poslední jednotky a užitek, který plyne spotřebiteli ze spotřeby poslední jednotky. Firma nemůže realokací vstupů výstup více zvětšit stejně jako spotřebitel nemůže realokací svých zdrojů zvýšit svou užitečnost. Ekonomika je tedy ve stavu alokační efektivnosti.
Faktory ovlivňující tržní D:
- změny důchodu spotřebitelů,
- preference a očekávání spotřebitelů
- ceny substitutů a komplementů.
Změna rovnovážné P a Q bude ovlivněna elasticitou S (bude-li tržní S neelastická, bude růst tržní D znamenat podstatný růst P a jen malý růst Q)
Rozhodování firmy o výstupu v dlouhém období
V dlouhém období je optimální výstup firmy ovlivněn volným vstupem či odchodem firem do a z odvětví. Pokud budou firmy realizovat ekonomický zisk, bude to impuls pro příchod nových tzn. větší objem výstupu, růst nabídky, dojde k poklesu ceny a zisku. Příchod nových firem do odvětví bude pokračovat tak dlouho, dokud cena neklesne na úroveň LAC a ekonomický zisk na nulu, v této situaci již do odvětví nepřichází žádná firma.
V DK odvětví tedy není možné, aby TR dlouhodobě převyšovaly TC , stejně jako aby byly TR dlouhodobě menší než TC. V dlouhém období fa směřuje k vyrovnanosti TC a TR neboli k nulovému ekonomického zisku – bod zvratu.
(nulový zisk není cílem firmy, ale firmy jsou nuceny ho akceptovat jako důsledek jejich volného přechodu mezi odvětvími.
Obr. 6 – optimální výstup DK fy v dlouhém období:
- fa vyrábí krátkodobý optimální výstup, při němž se MR = MC, protože P=MR, současně platí P=MC. Firma nemá tendenci výstup ani snižovat ani zvyšovat.
- SAC na výrobu zvoleného optimálního výstupu jsou na úrovni mil. LAC. (min. SAC = min LAC)
- Firma nemá tendenci přestat vyrábět a z odvětví odejít, jestliže se při výrobě optimálního výstupu jak LAC tak SAC rovnají P (P=LAC=SAC) a její ekonomický zisk je nulový.
Křivka nabídky firmy v dlouhém období je potom totožná s tou rostoucí částí křivky dlouhodobých mezních nákladů, jejíž spodní hranicí je min. LAC.
- preference a očekávání spotřebitelů
- ceny substitutů a komplementů.
Změna rovnovážné P a Q bude ovlivněna elasticitou S (bude-li tržní S neelastická, bude růst tržní D znamenat podstatný růst P a jen malý růst Q)
Rozhodování firmy o výstupu v dlouhém období
V dlouhém období je optimální výstup firmy ovlivněn volným vstupem či odchodem firem do a z odvětví. Pokud budou firmy realizovat ekonomický zisk, bude to impuls pro příchod nových tzn. větší objem výstupu, růst nabídky, dojde k poklesu ceny a zisku. Příchod nových firem do odvětví bude pokračovat tak dlouho, dokud cena neklesne na úroveň LAC a ekonomický zisk na nulu, v této situaci již do odvětví nepřichází žádná firma.
V DK odvětví tedy není možné, aby TR dlouhodobě převyšovaly TC , stejně jako aby byly TR dlouhodobě menší než TC. V dlouhém období fa směřuje k vyrovnanosti TC a TR neboli k nulovému ekonomického zisku – bod zvratu.
(nulový zisk není cílem firmy, ale firmy jsou nuceny ho akceptovat jako důsledek jejich volného přechodu mezi odvětvími.
Obr. 6 – optimální výstup DK fy v dlouhém období:
- fa vyrábí krátkodobý optimální výstup, při němž se MR = MC, protože P=MR, současně platí P=MC. Firma nemá tendenci výstup ani snižovat ani zvyšovat.
- SAC na výrobu zvoleného optimálního výstupu jsou na úrovni mil. LAC. (min. SAC = min LAC)
- Firma nemá tendenci přestat vyrábět a z odvětví odejít, jestliže se při výrobě optimálního výstupu jak LAC tak SAC rovnají P (P=LAC=SAC) a její ekonomický zisk je nulový.
Křivka nabídky firmy v dlouhém období je potom totožná s tou rostoucí částí křivky dlouhodobých mezních nákladů, jejíž spodní hranicí je min. LAC.
Nabídka DK odvětví v dlouhém období
V dlouhém období jednotlivé firmy reagují na změn P a na existenci či neexistenci pozitivního ekonomického zisku příchodem (odchodem) do odvětví, takže Q je v čase značně variabilní (nabídku odvětví proto nemůžeme získat horizontálním sečtením individuálních křivek S). Křivku nabídky DK odvětví – LIS – získáme jako soubor dlouhodobých rovnovážných bodů odvětví vznikajících v průsečících (min. potřebujeme 2) posunující se D křivky a krátkodobých křivek S. Výchozí tržní rovnováha představuje jeden průsečík, druhým je nově vzniklá rovnováha, která je důsledkem změn v tržní D a následnou reakcí firem. V krátkém období firmy reagují na změnu tržní D změnou nabízeného Q na základě vyrovnávání P s MC. V dlouhém období firmy do odvětví přicházejí nebo z něj odcházejí, což způsobuje posun krátkodobé tržní S a formování nové rovnovážné P, při které firmy realizují nulový ekonomický zisk.
a) Křivka LIS v případě konstantních cen vstupů – obr. 7
Východiskem je rovnováha v bodě A, firma při ceně P1 vyrábí optimální výstup Q1 (P=SMC), Q1 představuje současně dlouhodobé optimum firmy (P=LMC) a je dodržena vlastnost dlouhodobého optima P = LAC. Ekonomický zisk je = 0, a počet firem je stabilizován. Dojde-li k růstu tržní D na D´, vyvolá to:
- v krátkém období, kdy je počet firem konstantní, dojde k růstu tržní P na úroveň P2, výstup každé z firem se zvýší na Q2, a bude realizovat ekonomický zisk (P2 – SAC)*Q2.
- v dlouhém období vede existence ekonomického zisku k přílivu nových firem, to způsobí růst S odvětví a posun S na S´. P bude klesat tak dlouho, dokud firmy nebudou realizovat nulový zisk (to bude v bodě B).
a) Křivka LIS v případě konstantních cen vstupů – obr. 7
Východiskem je rovnováha v bodě A, firma při ceně P1 vyrábí optimální výstup Q1 (P=SMC), Q1 představuje současně dlouhodobé optimum firmy (P=LMC) a je dodržena vlastnost dlouhodobého optima P = LAC. Ekonomický zisk je = 0, a počet firem je stabilizován. Dojde-li k růstu tržní D na D´, vyvolá to:
- v krátkém období, kdy je počet firem konstantní, dojde k růstu tržní P na úroveň P2, výstup každé z firem se zvýší na Q2, a bude realizovat ekonomický zisk (P2 – SAC)*Q2.
- v dlouhém období vede existence ekonomického zisku k přílivu nových firem, to způsobí růst S odvětví a posun S na S´. P bude klesat tak dlouho, dokud firmy nebudou realizovat nulový zisk (to bude v bodě B).
Rozhodování firmy o výstupu v krátkém období
Optimální výstup firmy je možné zjistit:
- rozdílem mezi TR a TC,
- na základě rovnosti MR = MC
obr. 2, zisk je maximální při takovém Q, kde je největší rozdíl mezi TC a TR, to nastává když obě křivky mají sejnou směrnici, (směrnice TR je MR, směrnice TC je MC). Tzn , že optimální výstup je v průsečíku MR a MC, tj. bod Q* (je zde dodržena i postačující podmínka, fce MC je rostoucí, ta není v bodě Q´). Kdyby fa vyráběla výstup mezi Q1 a Q*, realizovala by zisk (TR>STC), ale nikoliv maximální.
Protože dokonale konkurenční fa maximalizující zisk vychází při volbě výstupu z MR = MC a protože pro ni jako pro firmu přebírající cenu platí MR = P, bude v krátkém období vyrábět výstup, jeho MC = P.
Nabídka DK firmy v krátkém období
Bude-li docházek ke změně P, která je totožná s MR, bude se měnit i nabízené množství každé firmy. Rostoucí P bude znamenat posun průsečíku MR a MC po křivce MC směrem nahoru, což bude implikovat rostoucí nabízené množství.
Křivka nabídky firmy v krátkém období je tvořena rostoucí částí křivky MC.
Obr. 3 Jestliže se fa v krátkém období (kdy musí hradit fixní náklady i když je objem výstupu nulový)dostane do situace, kdy její TR jsou menší než TC (AR
- rozdílem mezi TR a TC,
- na základě rovnosti MR = MC
obr. 2, zisk je maximální při takovém Q, kde je největší rozdíl mezi TC a TR, to nastává když obě křivky mají sejnou směrnici, (směrnice TR je MR, směrnice TC je MC). Tzn , že optimální výstup je v průsečíku MR a MC, tj. bod Q* (je zde dodržena i postačující podmínka, fce MC je rostoucí, ta není v bodě Q´). Kdyby fa vyráběla výstup mezi Q1 a Q*, realizovala by zisk (TR>STC), ale nikoliv maximální.
Protože dokonale konkurenční fa maximalizující zisk vychází při volbě výstupu z MR = MC a protože pro ni jako pro firmu přebírající cenu platí MR = P, bude v krátkém období vyrábět výstup, jeho MC = P.
Nabídka DK firmy v krátkém období
Bude-li docházek ke změně P, která je totožná s MR, bude se měnit i nabízené množství každé firmy. Rostoucí P bude znamenat posun průsečíku MR a MC po křivce MC směrem nahoru, což bude implikovat rostoucí nabízené množství.
Křivka nabídky firmy v krátkém období je tvořena rostoucí částí křivky MC.
Obr. 3 Jestliže se fa v krátkém období (kdy musí hradit fixní náklady i když je objem výstupu nulový)dostane do situace, kdy její TR jsou menší než TC (AR
Def. křivky nabídky firmy:
křivka krátkodobé nabídky firmy vyjadřuje závislost mezi měnící se cenou výstupu a množstvím výstupu, které firma vyrábí. V případě DK firmy přebírající cenu výstupu je krátkodobá křivka nabídky firmy tvořena rostoucí části křivky mezních nákladů, jejíž spodní hranici je min AVC.
Nabídka DK odvětví v krátkém období
V důsledku specializace firem je každý daný produkt vyráběn omezeným počtem firem – odvětvím – agregací nabídkových křivek všech firem vyrábějících daný statek potom vzniká křivka nabídky odvětví (křivka tržní nabídky). Ta je dána horizontálním součtem krátkodobých křivek nabídky všech firem v odvětví při jakékoliv ceně. Obr. 4v důsledku rostoucí fce MC každé jednotlivé firmy bude mít rostoucí charakter i křivka nabídky celého odvětví.
Faktory ovlivňující křivku nabídky DK odvětví v krátkém čase:
- počet firem v odvětví,
- velikost výstupu firem,
- determinanty MC každé firmy (vroste-li P, firmy budou chtít zvětšit svůj výstup, najmou více vstupu – variabilního, to vyvolá růst ceny variabilního vstupu, vzrostou náklady každé firmy, posun MC nahoru, křivka nabídky odvětví by tak byla strmější než za předpokladu neměnných vstupů.
Elasticita nabídky v krátkém období – míra, v jaké firmy v odvětví reagují uměnou svého výstupu na změnu tržní ceny ePD = (dQ/Q) / (dP/P)
Nabídka DK odvětví v krátkém období
V důsledku specializace firem je každý daný produkt vyráběn omezeným počtem firem – odvětvím – agregací nabídkových křivek všech firem vyrábějících daný statek potom vzniká křivka nabídky odvětví (křivka tržní nabídky). Ta je dána horizontálním součtem krátkodobých křivek nabídky všech firem v odvětví při jakékoliv ceně. Obr. 4v důsledku rostoucí fce MC každé jednotlivé firmy bude mít rostoucí charakter i křivka nabídky celého odvětví.
Faktory ovlivňující křivku nabídky DK odvětví v krátkém čase:
- počet firem v odvětví,
- velikost výstupu firem,
- determinanty MC každé firmy (vroste-li P, firmy budou chtít zvětšit svůj výstup, najmou více vstupu – variabilního, to vyvolá růst ceny variabilního vstupu, vzrostou náklady každé firmy, posun MC nahoru, křivka nabídky odvětví by tak byla strmější než za předpokladu neměnných vstupů.
Elasticita nabídky v krátkém období – míra, v jaké firmy v odvětví reagují uměnou svého výstupu na změnu tržní ceny ePD = (dQ/Q) / (dP/P)
4) OCEŇOVÁNÍ NA TRZÍCH DOKONALÉ KONKURENCE.
RACIONALITA A MAXIMALIZACE PREFERENČNÍ FUNKCE. KRÁTKODOBÁ A DLOUHODOBÁ ROVNOVÁHA FIRMY. NABÍDKOVÁ FUNKCE FIRMY A ODVĚTVÍ V KRÁTKÉM A DLOUHÉM OBDOBÍ. BOD DOČASNÉHO UZAVŘENÍ VÝROBY. EFEKTIVNOST DOKONALÉ KONKURENCE. DYNAMIZACE MODELU – ZMĚNY POPTÁVKY, NÁKLADŮ A DANÍ. PAVUČINOVÝ TEORÉM.
Hlavní cíl firmy je maximalizace zisku
Ekonomický zisk je rozdíl mezi účetním ziskem a příjmem z alternativního užití zdrojů. Nulový ekonomický zisk znamená, že vstupy svým fungováním přinášejí tolik, kolik by přinášely svým nejlepším alternativním užitím. Ekonomický zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady (explicitními i implicitními), účetní zisk je rozdíl mezi TR a explicitními náklady (nerozlišuje normální míru zisku jako minimální úroveň zhodnocení vloženého kapitálu).
p = TR - TC, p = P*Q - w*L - r*K
Ekonomický zisk bude maximální při výrobě takového objemu produkce, kdy dodatečný přírůstek výstupu nepovede ke změně dodatečného zisku. Tzn. nutnou podmínkou optimálního výstupu, je položení první derivace funkce zisku rovnou nule Þ MR = MC … tzv. zlaté pravidlo maximalizace zisku – aby firma maximalizovala zisk, měla by zvolit takový výstup, aby se při jeho výrobě rovnaly mezní příjmy mezním nákladům.postačující podmínkou je záporná hodnota druhé derivace funkce zisku podle množství odrážející se v požadavku na rostoucí charakter fce MC. (pro výstup, který je menší než optimální, musí být zisk rostoucí, pro výstup větší než optimální musí být zisk klesající)
Hlavní cíl firmy je maximalizace zisku
Ekonomický zisk je rozdíl mezi účetním ziskem a příjmem z alternativního užití zdrojů. Nulový ekonomický zisk znamená, že vstupy svým fungováním přinášejí tolik, kolik by přinášely svým nejlepším alternativním užitím. Ekonomický zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady (explicitními i implicitními), účetní zisk je rozdíl mezi TR a explicitními náklady (nerozlišuje normální míru zisku jako minimální úroveň zhodnocení vloženého kapitálu).
p = TR - TC, p = P*Q - w*L - r*K
Ekonomický zisk bude maximální při výrobě takového objemu produkce, kdy dodatečný přírůstek výstupu nepovede ke změně dodatečného zisku. Tzn. nutnou podmínkou optimálního výstupu, je položení první derivace funkce zisku rovnou nule Þ MR = MC … tzv. zlaté pravidlo maximalizace zisku – aby firma maximalizovala zisk, měla by zvolit takový výstup, aby se při jeho výrobě rovnaly mezní příjmy mezním nákladům.postačující podmínkou je záporná hodnota druhé derivace funkce zisku podle množství odrážející se v požadavku na rostoucí charakter fce MC. (pro výstup, který je menší než optimální, musí být zisk rostoucí, pro výstup větší než optimální musí být zisk klesající)
Pravidlo převrácená elasticity
– čím elastičtější bude poptávka po produkce fy, tím menší můžeme očekávat rozdíl mezi cenou a MC. Fa maximalizující zisk by měla vyrábět takový výstup, který pro ni znamená pohyb podél elastické části individuální poptávkové křivky.
Předpoklady modelu DK:
- všechny statky jsou homogenní (abychom mohli různé fy mezi sebou porovnávat),
- na každém trhu existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný není natolik silný, aby mohl ovlivnit cenu nebo výstup odvětví (firmy jsou příjemci dané ceny),
- na všechny trhy je volný vstup a výstup (neexistují překážky vstupu do odvětví),
- všichni výrobci a spotřebitelé mají dokonalé informace o cenách a množstvích směňovaných na trzích (to vede k nutnosti prodávat produkt za stejnou cenu, poptávka po výrobcích jednotlivé firmy je dokonale pružná),
- existuje dokonalá mobilita (zaměnitelnost) výrobních faktorů (L a K),
- firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizaci užitku.
V DK existuje velký počet malých firem, každá tvoří jen minimální část celkového produktu, takže její vlastní činnost nemůže ovlivnit tržní cenu. Tzn. že poptávka po její produkci je dokonale elastická (rovnoběžka s osou x, obr.1).
Předpoklady modelu DK:
- všechny statky jsou homogenní (abychom mohli různé fy mezi sebou porovnávat),
- na každém trhu existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný není natolik silný, aby mohl ovlivnit cenu nebo výstup odvětví (firmy jsou příjemci dané ceny),
- na všechny trhy je volný vstup a výstup (neexistují překážky vstupu do odvětví),
- všichni výrobci a spotřebitelé mají dokonalé informace o cenách a množstvích směňovaných na trzích (to vede k nutnosti prodávat produkt za stejnou cenu, poptávka po výrobcích jednotlivé firmy je dokonale pružná),
- existuje dokonalá mobilita (zaměnitelnost) výrobních faktorů (L a K),
- firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizaci užitku.
V DK existuje velký počet malých firem, každá tvoří jen minimální část celkového produktu, takže její vlastní činnost nemůže ovlivnit tržní cenu. Tzn. že poptávka po její produkci je dokonale elastická (rovnoběžka s osou x, obr.1).
Trh práce v DK
- velký počet nabízejících i poptávajících a žádný z nich nemůže mzdovou sazbu
Poptávka po práci – je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (mzdové sazby)
Fa maximalizující zisk: MRPL = MFCL = w
Křivka MRPL je křivkou poptávky po práci
Nabídka práce – cílem spotřebitele je maximalizace užitku, porovnává užitek plynoucí z práce na z volného času. Maxima užitku dosahuje tehdy, pokud mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.
Substituční efekt – tendence nahrazovat volný čas prací
Důchodový efekt – tendence nahrazovat práci volným časem
- zpětně zakřivená individuální nabídka práce.
Rovnováha na trhu práce: vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou (při rovnovážné mzdě), jde o tržní nabídku a poptávku (horizontální součet individuálních křivek nabídky/popt.)
Mzdové rozdíly:
1. nerovnovážné – odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví u stejně kvalifikovaných pracovníků
2. rovnovážné
Trh práce v NK – trh práce ve skutečnosti není DK, existuje mnoho příznaků NK:
- mzdová strnulost
- mzdové tarify
- kolektivní smlouvy
Mzdové sazby jsou pak často i delší dobu nad nebo pod úrovní příjmu z mezního produktu práce.
Poptávka po práci – je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (mzdové sazby)
Fa maximalizující zisk: MRPL = MFCL = w
Křivka MRPL je křivkou poptávky po práci
Nabídka práce – cílem spotřebitele je maximalizace užitku, porovnává užitek plynoucí z práce na z volného času. Maxima užitku dosahuje tehdy, pokud mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.
Substituční efekt – tendence nahrazovat volný čas prací
Důchodový efekt – tendence nahrazovat práci volným časem
- zpětně zakřivená individuální nabídka práce.
Rovnováha na trhu práce: vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou (při rovnovážné mzdě), jde o tržní nabídku a poptávku (horizontální součet individuálních křivek nabídky/popt.)
Mzdové rozdíly:
1. nerovnovážné – odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví u stejně kvalifikovaných pracovníků
2. rovnovážné
Trh práce v NK – trh práce ve skutečnosti není DK, existuje mnoho příznaků NK:
- mzdová strnulost
- mzdové tarify
- kolektivní smlouvy
Mzdové sazby jsou pak často i delší dobu nad nebo pod úrovní příjmu z mezního produktu práce.
Příjmy firmy
- TR = P. Q
a) cena je konstantou nezávislou na firmě (DK)
b) cena závisí na objemu produkce (NK)
AR = TR/Q = P.Q/Q = P … křivka průměrného příjmu je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy
- MR = změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku.
Zisk = TR – TC
- zisk na jednotku produkce z/Q = AR – AC
Rovnováha firmy
MR = MC, zde je zisk maximální
Firma v DK
- dokonale elastická poptávka po výrobcích firmy!!!, tržní poptávka je klasická
- cena je konstantní pro jakýkoliv objem produkce firmy…TR - přímka, MR = AR = P = d
- MC = P
- křivka mezních nákladů (její rostoucí část) je křivkou nabídky firmy v DK
- krátkodobě bude firma pokračovat ve výrobě až do bodu, kde TR = VC…P = AVC
- bod uzavření firmy AVC = MC = P
- v dlouhém období musíme uvažovat rovnováhu firmy, ale i odvětví … MR=MC=AC=AR neboli P = MC = AC (bod zvratu)
a) cena je konstantou nezávislou na firmě (DK)
b) cena závisí na objemu produkce (NK)
AR = TR/Q = P.Q/Q = P … křivka průměrného příjmu je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy
- MR = změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku.
Zisk = TR – TC
- zisk na jednotku produkce z/Q = AR – AC
Rovnováha firmy
MR = MC, zde je zisk maximální
Firma v DK
- dokonale elastická poptávka po výrobcích firmy!!!, tržní poptávka je klasická
- cena je konstantní pro jakýkoliv objem produkce firmy…TR - přímka, MR = AR = P = d
- MC = P
- křivka mezních nákladů (její rostoucí část) je křivkou nabídky firmy v DK
- krátkodobě bude firma pokračovat ve výrobě až do bodu, kde TR = VC…P = AVC
- bod uzavření firmy AVC = MC = P
- v dlouhém období musíme uvažovat rovnováhu firmy, ale i odvětví … MR=MC=AC=AR neboli P = MC = AC (bod zvratu)
Konkurence
- je to proces střetávání různých zájmů tržních subjektů – od trhu neoddělitelný proces
- konkurence napříč trhem – konkurence mezi nabídkou a poptávkou, jestliže na sobě závisí je cena vždy kompromisem
- konkurence mezi účastníky poptávky – při převaze poptávky nad nabídkou je snaha nakoupit na úkor druhých, rostoucí cena postupně vylučuje některé subjekty poptávky
- konkurence mezi subjekty nabídky – klíčová role na trhu, CÍL – získat výhodu oproti jiným podnikatelům – ZISK
- dvě formy konkurence:
o cenová konkurence – podniky si konkurují prostřednictvím ceny, nižší cena = podniky realizují větší množství produkce, cena také klesá, když nabídka je větší než poptávka
o necenová konkurence – kvalita produkce, širší podniky, reklama, dobré jméno firmy
- typy konkurence:
o dokonalá
rovnost podmínek pro všechny tržní subjekty
mnoho výrobců, žádný svým postavením nemůže ovlivnit situaci na trhu
kvalita určitého výrobku vyráběného různými výrobci je stejná
všechny výrobky mají stejnou cenu
podnik může dosáhnout výhodnější ceny pouze snižováním nákladů
dokonalá konkurence znamená cestu úspor, zdokonalování hospodářského protokolu
o nedokonalá – narušení dokonalé, monopol, oligopol, monopolní konkurence
- konkurence napříč trhem – konkurence mezi nabídkou a poptávkou, jestliže na sobě závisí je cena vždy kompromisem
- konkurence mezi účastníky poptávky – při převaze poptávky nad nabídkou je snaha nakoupit na úkor druhých, rostoucí cena postupně vylučuje některé subjekty poptávky
- konkurence mezi subjekty nabídky – klíčová role na trhu, CÍL – získat výhodu oproti jiným podnikatelům – ZISK
- dvě formy konkurence:
o cenová konkurence – podniky si konkurují prostřednictvím ceny, nižší cena = podniky realizují větší množství produkce, cena také klesá, když nabídka je větší než poptávka
o necenová konkurence – kvalita produkce, širší podniky, reklama, dobré jméno firmy
- typy konkurence:
o dokonalá
rovnost podmínek pro všechny tržní subjekty
mnoho výrobců, žádný svým postavením nemůže ovlivnit situaci na trhu
kvalita určitého výrobku vyráběného různými výrobci je stejná
všechny výrobky mají stejnou cenu
podnik může dosáhnout výhodnější ceny pouze snižováním nákladů
dokonalá konkurence znamená cestu úspor, zdokonalování hospodářského protokolu
o nedokonalá – narušení dokonalé, monopol, oligopol, monopolní konkurence
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)