1) Nákladově orientovaná metoda :Sestaví se cenová kalkulace.Pokud se podaří snížit náklady na 1 kus, může snížit prodejní cenu ( konkurenční výhoda ), nebo při zachování ceny se zvýší zisk.
2) Nevýhody : Neodráží skutečnou situaci na trhu.Může se vyskytnout neprodejnost.Je těžké odhadnout, jaké množství výrobků by se mělo vyrobit.
- Metoda orientovaná na konkurenci :
1) Podnik stanoví cenu : A) Vyšší nebo nižší než konkurence
B) Stejnou jako konkurence ( časté )
2) Výhody : Jednoduchost
3) Nevýhody : Tvorba ceny nepřihlíží na skutečné náklady, nemusí vždy přinést zisk.
- Smluvní cena :
1) Kupující a prodávající se dohodnou o výši ceny ( př. aukce )
2) Pružný způsob stanovení ceny
3) Cena je zaměřená na maximální zisk
- Vymezení ceny :
1) Cenová tvorba : Tvorba ceny závisí na nákladech, cena musí být vyšší než náklady, závisí i na schopnosti zákazníků a na konkurenčních cenách.
2) Cenová politika : Stanovení cen, určení metod tvorby, stanovení pravidel pro cenové změny.
3) Cenová kalkulace
Zobrazují se příspěvky se štítkemkonkurence. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkonkurence. Zobrazit všechny příspěvky
Prodávající :
Je majitelem úspor ve formě peněžních prostředků, kteří jsou ochotni je zapůjčit na určité období za určitých podmínek a určitou úrokovou sazbu.Jsou to zapujčovatelé.
- prodají - li zapujčovatelé např. zboží, stanou se znich věřitelé.
- Kupující : Jsou to subjekty, kterým se nedostává peněžních prostředků a kteří si chtějí vypujčit.Jsou to vypujčitelé.
- uskuteční - li úvěrovou transakci např. nakoupí - li vypujčitel zboží za vypůjčené peněžní prostředky, stává se z něho dlužník.
- cenou peněžních prostředků, za jejich poskytnutí, je úrok.
- Konkurence - soutěžení ekonomických subjektů od dosažení cíle v situaci, kdy jej nemohou všichni dosáhnout.
- Konkurenci dělíme na :
1) dokonalá např. dostatek výrobků, zaměstnanost zboží - nedokonalá na straně nabídky a poptávky.
2) mezi nabídkou ( supply ) a poptávkou ( demand ) - uvnitř nabídky a poptávky
3) cenová ( snižování ceny ) - necenová ( reklama, obalová technika, slevy, servis, atd.. )
- prodají - li zapujčovatelé např. zboží, stanou se znich věřitelé.
- Kupující : Jsou to subjekty, kterým se nedostává peněžních prostředků a kteří si chtějí vypujčit.Jsou to vypujčitelé.
- uskuteční - li úvěrovou transakci např. nakoupí - li vypujčitel zboží za vypůjčené peněžní prostředky, stává se z něho dlužník.
- cenou peněžních prostředků, za jejich poskytnutí, je úrok.
- Konkurence - soutěžení ekonomických subjektů od dosažení cíle v situaci, kdy jej nemohou všichni dosáhnout.
- Konkurenci dělíme na :
1) dokonalá např. dostatek výrobků, zaměstnanost zboží - nedokonalá na straně nabídky a poptávky.
2) mezi nabídkou ( supply ) a poptávkou ( demand ) - uvnitř nabídky a poptávky
3) cenová ( snižování ceny ) - necenová ( reklama, obalová technika, slevy, servis, atd.. )
UPŘESŇUJÍCÍ POD. PLATNOSTI TEORIE NEVIDITELNÉ RUKY
Teorie neviditelné ruky plně působí pouze v modelu dokonalé konkurence à okolnosti oslabující platnost této teorie:
à Tržní selhání
a) nedokonalá konkurence – monopol
- firma může zvýšit cenu výstupu nad úroveň svých MC
à spotřebitelé kupují těchto S méně, než by kupovali za dokonalé konkurence
b) externality (záporné)
- objevují se v případě, když trh neregistruje vedlejší efekty výroby či spotřeby
Teorie dokonalé konkurence si i v tomto případě zachovává určitou platnost (v dl. období se často ukáže, že mnohé nedokonalosti jsou přechodné).
à Nepřijatelné rozdělení důchodu
Rozdělení důchodu a spotřeby v TE odráží výchozí vybavení zděděným nadáním a bohatstvím a současně velký počet rozmanitých faktorů, jako jsou diskriminace, úsilí, zdraví a štěstí.
à Tržní selhání
a) nedokonalá konkurence – monopol
- firma může zvýšit cenu výstupu nad úroveň svých MC
à spotřebitelé kupují těchto S méně, než by kupovali za dokonalé konkurence
b) externality (záporné)
- objevují se v případě, když trh neregistruje vedlejší efekty výroby či spotřeby
Teorie dokonalé konkurence si i v tomto případě zachovává určitou platnost (v dl. období se často ukáže, že mnohé nedokonalosti jsou přechodné).
à Nepřijatelné rozdělení důchodu
Rozdělení důchodu a spotřeby v TE odráží výchozí vybavení zděděným nadáním a bohatstvím a současně velký počet rozmanitých faktorů, jako jsou diskriminace, úsilí, zdraví a štěstí.
DOKONALÁ KONKURENCE A ALOKAČNÍ EFEKTIVNOST
à Alokační efektivnost
K alokační (Paretově) efektivnosti dochází, neexistuje-li žádné přeskupení výroby či spotřeby, které zvýší uspokojení jedné osoby bez snížení uspokojení jiné osoby.
EKO se v tom případě nachází na hranici užitkových možností (UPF). Tato křivka ukazuje vnější mez užitků/uspokojení, které ekonomika může dosáhnout. Zásadní rozdíl proti hranici prod. možností: UPF na obě osy nanáší užitek/hladiny uspokojení. (748)
Ekonomický výsledek vykazuje alokační efektivnost, když je na křivce hranice produkčních možností.
Efektivnost, konkurence a ekonomie blahobytu
Ekonomie blahobytu je obecný termín pro normativní analýzu ek. systémů; pro studium toho, co je na fungování EKO dobré a co je špatné, co je žádoucí a co nežádoucí. Jedno z ústředních témat ekonomie blahobytu se týká efektivnosti dokonale konkurenční EKO.
PRVNÍ VĚTA EKONOMIE BLAHOBYTU: Dokonale konkurenční tržní systém všeobecné rovnováhy bude alokačně efektivní. V tomto systému se všechny ceny statků rovnají MC, všechny ceny faktorů se rovnají hodnotám svých mez. produktů a neex. externality.
K alokační (Paretově) efektivnosti dochází, neexistuje-li žádné přeskupení výroby či spotřeby, které zvýší uspokojení jedné osoby bez snížení uspokojení jiné osoby.
EKO se v tom případě nachází na hranici užitkových možností (UPF). Tato křivka ukazuje vnější mez užitků/uspokojení, které ekonomika může dosáhnout. Zásadní rozdíl proti hranici prod. možností: UPF na obě osy nanáší užitek/hladiny uspokojení. (748)
Ekonomický výsledek vykazuje alokační efektivnost, když je na křivce hranice produkčních možností.
Efektivnost, konkurence a ekonomie blahobytu
Ekonomie blahobytu je obecný termín pro normativní analýzu ek. systémů; pro studium toho, co je na fungování EKO dobré a co je špatné, co je žádoucí a co nežádoucí. Jedno z ústředních témat ekonomie blahobytu se týká efektivnosti dokonale konkurenční EKO.
PRVNÍ VĚTA EKONOMIE BLAHOBYTU: Dokonale konkurenční tržní systém všeobecné rovnováhy bude alokačně efektivní. V tomto systému se všechny ceny statků rovnají MC, všechny ceny faktorů se rovnají hodnotám svých mez. produktů a neex. externality.
Vlastnosti dokonale konkurenční všeobecné rovnováhy
1) rovnováha spotřebitelů
Spotřebitelé maximalizují svůj užitek při volbě statků vyrovnáváním mez. užitku/$ výdajů. Poměr MU statků (mezní míra substituce) tedy musí splňovat podmínku
Tato podmínka platí pro jednotlivého spotřebitele, kt. příslušné statky kupuje; protože dále všichni spotřebitelé kupují za stejné dokonale konkurenční ceny, musí uvedená spotřebitelská podmínka platit přesně stejně pro všechny spotřebitele.
2) rovnováha výrobců
Úroveň výstupu je zvolena tak, že cena každého statku se rovná jeho MC. Z toho plyne
Jde v podstatě o míru, v jaké společnost může transformovat jeden statek na jiný (někdy se tento poměr nazývá “mezní míra transformace statků” - MRT).
Z této rovnice plyne, že za dokonalé konkurence relativní ceny odrážejí společenskou vzácnost statků. To prokazuje princip, že dokonale konkurenční trhy vedou k alokační efektivnosti.
Kromě toho platí také podmínka pro vstupy:
poměr mezních produktů = poměru cen jednotlivých vstupů
Spotřebitelé maximalizují svůj užitek při volbě statků vyrovnáváním mez. užitku/$ výdajů. Poměr MU statků (mezní míra substituce) tedy musí splňovat podmínku
Tato podmínka platí pro jednotlivého spotřebitele, kt. příslušné statky kupuje; protože dále všichni spotřebitelé kupují za stejné dokonale konkurenční ceny, musí uvedená spotřebitelská podmínka platit přesně stejně pro všechny spotřebitele.
2) rovnováha výrobců
Úroveň výstupu je zvolena tak, že cena každého statku se rovná jeho MC. Z toho plyne
Jde v podstatě o míru, v jaké společnost může transformovat jeden statek na jiný (někdy se tento poměr nazývá “mezní míra transformace statků” - MRT).
Z této rovnice plyne, že za dokonalé konkurence relativní ceny odrážejí společenskou vzácnost statků. To prokazuje princip, že dokonale konkurenční trhy vedou k alokační efektivnosti.
Kromě toho platí také podmínka pro vstupy:
poměr mezních produktů = poměru cen jednotlivých vstupů
Kapitola 31 – Trhy a ekonomická efektivnost
Všeobecná rovnováha a teorie neviditelné ruky
Zopakování:
1) Dokonale konkurenční N a P určují cenu a množství na jediném trhu.
2) Za křivkami AD se skrývají mezní užitky různých statků.
3) Za křivkami dokonale konkurenční N různých komodit se skrývají jejich mez. náklady.
4) Firmy kalkulují mezní náklady produktů a příjmy z mezních produktů faktorů a poté volí vstupy a výstupy tak, aby maximalizovaly zisky.
5) Tyto příjmy z mezních produktů, sečtené za všechny firmy, poskytují odvozené poptávky po výr. faktorech.
6) Tyto odvozené poptávky po půdě, práci či kapitál. statcích vzájemně spolupůsobí s tržními nabídkami těchto faktorů, a tím určují ceny faktorů, jako jsou rent, mzdy, nájemné a úrok. sazby.
7) Ceny a množství faktorů určují důchody, kt. poté uzavírají kruh zpět ke krokům 1 a 2 tím, že pomáhají určit poptávku po různých komoditách.
- vše probíhá současně, přičemž kroky jsou na sobě závislé OBR. STR. 744
Zopakování:
1) Dokonale konkurenční N a P určují cenu a množství na jediném trhu.
2) Za křivkami AD se skrývají mezní užitky různých statků.
3) Za křivkami dokonale konkurenční N různých komodit se skrývají jejich mez. náklady.
4) Firmy kalkulují mezní náklady produktů a příjmy z mezních produktů faktorů a poté volí vstupy a výstupy tak, aby maximalizovaly zisky.
5) Tyto příjmy z mezních produktů, sečtené za všechny firmy, poskytují odvozené poptávky po výr. faktorech.
6) Tyto odvozené poptávky po půdě, práci či kapitál. statcích vzájemně spolupůsobí s tržními nabídkami těchto faktorů, a tím určují ceny faktorů, jako jsou rent, mzdy, nájemné a úrok. sazby.
7) Ceny a množství faktorů určují důchody, kt. poté uzavírají kruh zpět ke krokům 1 a 2 tím, že pomáhají určit poptávku po různých komoditách.
- vše probíhá současně, přičemž kroky jsou na sobě závislé OBR. STR. 744
Konkurence
a) dokonalá - tržní situace v níž:
1)je značný počet prodávajících a kupujících;
2) produkty nabízené prodávajícími jsou stejnorodé. Za takových podmínek není žádná firma schopna ovlivnit tržní cenu a poptávková křivka po produktu firmy je vodorovná ( dokonale elastická )
b) nedokonalá - týká se trhů, na nichž nejsou splněny podmínky dokonalé konkurence, neboť přinejmenším jeden prodávající je dostatečně velký na to, aby ovlivnil tržní cenu, takže poptávková křivka po daném produktu je klesající. Pojem nedokonalá konkurence se vztahuje k jakémukoliv typu nedokonalosti - čistému monopolu, oligopolu a nebo monopolistické konkurenci.
Konkurenci dále dělíme na cenovou ( snižování ceny ) a necenovou ( reklama ).Formy ekonomické organizace a základní otázky ekonomického života - ekonomická vzácnost - jedná se o omezenost a užitečnost zdrojů. Užitečný a volně dostupný zdroj nazýváme volným.
Hranice produkčních možností ( PPF ) - PPF je graf znázorňující kombinace statků, které může ekonomika produkovat. Body na hranici představují efektivnost ekonomiky. Efektivnost znamená absenci plýtvání = co nejefektivnější využívání zdrojů ekonomiky k uspokojení potřeb a přání lidí. ( Ekonomika nemůže vyrábět více jednoho statku, aniž by nevyráběla méně jiného ).Využití PPF - PPF přesně definuje ekonomickou vzácnost: existuje pouze konečné množství lidských a přírodních výrobních zdrojů, s jejichž pomocí lze i při nejlepších technických znalostech vyrobit jen omezené maximální množství každého ekonomického statku.
n PPF pomáhá zcela jasně odpovědět na otázky CO, JAK A PRO KOHO VYRÁBĚT. - PPF může ilustrovat inherentní nezbytnost volit mezi nejrůznějšími omezenými
n říležitostmi.Náklady příležitosti - určitého rozhodnutí vznikají proto, že zvolit si ve světě vzácnosti jednu věc znamená vzdát se jiné. Náklady ušlé příležitosti znamenají hodnotu ušlého statku nebo služby.
Zákon klesajících výnosů - přidáváme-li postupně další dávky některých vstupů a přitom udržujeme ostatní vstupy nezměněné, budeme dostávat stale menší přírůstky výstupu. Růst některých vstupů, při nezměněných ostatních vstupech, zvýší celkový výstup. Ale od určitého bodu bude mít dodatečný výstup, plynoucí z dodatečných dávek vstupů, klesající tendenci
1)je značný počet prodávajících a kupujících;
2) produkty nabízené prodávajícími jsou stejnorodé. Za takových podmínek není žádná firma schopna ovlivnit tržní cenu a poptávková křivka po produktu firmy je vodorovná ( dokonale elastická )
b) nedokonalá - týká se trhů, na nichž nejsou splněny podmínky dokonalé konkurence, neboť přinejmenším jeden prodávající je dostatečně velký na to, aby ovlivnil tržní cenu, takže poptávková křivka po daném produktu je klesající. Pojem nedokonalá konkurence se vztahuje k jakémukoliv typu nedokonalosti - čistému monopolu, oligopolu a nebo monopolistické konkurenci.
Konkurenci dále dělíme na cenovou ( snižování ceny ) a necenovou ( reklama ).Formy ekonomické organizace a základní otázky ekonomického života - ekonomická vzácnost - jedná se o omezenost a užitečnost zdrojů. Užitečný a volně dostupný zdroj nazýváme volným.
Hranice produkčních možností ( PPF ) - PPF je graf znázorňující kombinace statků, které může ekonomika produkovat. Body na hranici představují efektivnost ekonomiky. Efektivnost znamená absenci plýtvání = co nejefektivnější využívání zdrojů ekonomiky k uspokojení potřeb a přání lidí. ( Ekonomika nemůže vyrábět více jednoho statku, aniž by nevyráběla méně jiného ).Využití PPF - PPF přesně definuje ekonomickou vzácnost: existuje pouze konečné množství lidských a přírodních výrobních zdrojů, s jejichž pomocí lze i při nejlepších technických znalostech vyrobit jen omezené maximální množství každého ekonomického statku.
n PPF pomáhá zcela jasně odpovědět na otázky CO, JAK A PRO KOHO VYRÁBĚT. - PPF může ilustrovat inherentní nezbytnost volit mezi nejrůznějšími omezenými
n říležitostmi.Náklady příležitosti - určitého rozhodnutí vznikají proto, že zvolit si ve světě vzácnosti jednu věc znamená vzdát se jiné. Náklady ušlé příležitosti znamenají hodnotu ušlého statku nebo služby.
Zákon klesajících výnosů - přidáváme-li postupně další dávky některých vstupů a přitom udržujeme ostatní vstupy nezměněné, budeme dostávat stale menší přírůstky výstupu. Růst některých vstupů, při nezměněných ostatních vstupech, zvýší celkový výstup. Ale od určitého bodu bude mít dodatečný výstup, plynoucí z dodatečných dávek vstupů, klesající tendenci
Rovnováha na trhu práce:
Dokonale konkurenční trh práce - má dostatečně velký počet nabízejících i poptávajících, takže nikdo nemůže ovlivnit mzdovou sazbu. Rovnováha na tomto trhu nastává při tzv. rovnovážné mzdě. Ta je dána průsečíkem tržní křivky poptávky a tržní křivky nabídky. Tržní křivky optávky je dána horizontálním součtem individuálních poptávkových křivek jednotlivých firem. Tržní křivka nabídky ukazuje, kolik budou nabízet všichni pracovníci na tomto trhu při každé mzdové sazbě. Nabídka na dílčích trzích roste v důsledku rekvalifikace, mobility pracovních sil atd. Často jsou vyššími mzdami kompenzovány rozdíly mezi určitými profesemi nebo jsou placeny příplatky za mimořádné služby. Existují také rozdíly ve vykonané práci díky vrozeným duševní a tělesným schopnostem. Třetí příčinou mzdových rozdílů jsou tzv. nekonkurenční skupiny na trhu práce. Trh práce je segmentován na spoustu dílčích trhů. Tyto trhy jsou ve značné míře navzájem nekonkurenční ve smyslu substituce jedné práce za druhou.
Trh práce v nedokonale konkurenčním prostředí:
Projevy nedokonalé konkurence ne trhu práce:
- mzdová strnulost ( mzdy reagují daleko pomaleji na významné změny na trhu práce než je tomu u výrobků a služeb, to znamená, že se nerovnováhy vyrovnávají pomaleji)
- většina firem vytváří určité mzdové struktury a klasifikační systémy, podle kterých jsou zaměstnanci odměňováni. Hovoříme o tzv. mzdových tarifech.
- firmy jsou ve svém rozhodování omezeny různými kolektivními smlouvami, pracovně právním zákonodárstvím a snahou udržet si kvalifikované pracovní síly.
Trh práce v nedokonale konkurenčním prostředí:
Projevy nedokonalé konkurence ne trhu práce:
- mzdová strnulost ( mzdy reagují daleko pomaleji na významné změny na trhu práce než je tomu u výrobků a služeb, to znamená, že se nerovnováhy vyrovnávají pomaleji)
- většina firem vytváří určité mzdové struktury a klasifikační systémy, podle kterých jsou zaměstnanci odměňováni. Hovoříme o tzv. mzdových tarifech.
- firmy jsou ve svém rozhodování omezeny různými kolektivními smlouvami, pracovně právním zákonodárstvím a snahou udržet si kvalifikované pracovní síly.
Konkrétní formy cen výr. faktorů:
Čistá ekonomická renta - je důchod placený jakémukoliv výr. faktoru s fixní nabídkou za jeho službu. Čím menší je nabídka, oproti poptávce, tím větší je ekonomická renta.
Ekonomická renta - V nejširším slova smyslu se tento pojem používá ve smyslu přebytku výrobce. Obecně s dostupností výrobního faktoru souvisí sklon křivky nabídky. S klesající dostupností sklon roste, a tak roste i celková ekonomická renta a naopak. Pokud by byla křivka nabídky horizontální, pak by fakticky neexistovala ekonomická renta.
Teorie rozdělování na bázi teorie mezní produktivity :
Částka, o kterou vzrostou celkové náklady firmy, aby tato firma získala dodatečnou jednotku výr. faktoru, se nazývá mezní náklady na výr. faktor MFC. Firma jako poptávající je v rovnováze, když MFC = MRP.
- je-li MFC menší než MRP podnikatel bude nakupovat další jednotky výr. faktoru a bude rozšiřovat výrobu
- je-li MFC větší než MRP omezí podnikatel poptávku po daném výr. faktoru.
V podmínkách dokonalé konkurence na trhu výr. faktorů i na trhu finální produkce platí MFC = p, kde p je cena výr. faktoru. Firma tedy bude zvyšovat množství výr. faktoru až do doby kdy MRP = p. Firma maximalizující zisk volí takové množství vstupů, aby cena těchto vstupů byla rovna příjmům z jejich mezních produktů. Tedy příjem z mezního produktu pro daný výrobní faktor říká, jak je veliká poptávka po tomto faktoru. Křivka příjmu z mezního produktu určitého faktoru je tedy zároveň individuální poptávkovou křivkou dané firmy po tomto výr. faktoru. V podmínkách dokonalé konkurence může firma najmout libovolné množství výr. faktoru, aniž by nějak ovlivnila jeho cenu. To znamená, že křivka nabídky výr. faktoru firmě je dokonale elastická a je tedy totožná též s mezními náklady na daný faktor.
Faktory ovlivňující poptávku - cena výr. faktorů. Poptávané množství výr. faktoru roste, jak jeho cena klesá, za předpokladu, že ceny ostatních výr faktorů jsou konstantní. Změna v ceně výr. faktoru působí tedy posun po křivce poptávky. Posun křivky poptávky po výr. faktoru je způsoben především změnou poptávky po vyráběné produkci spojené se změnou ceny této produkce. Analogicky je posun křivky způsoben také změnami v technologiích výroby.
Ekonomická renta - V nejširším slova smyslu se tento pojem používá ve smyslu přebytku výrobce. Obecně s dostupností výrobního faktoru souvisí sklon křivky nabídky. S klesající dostupností sklon roste, a tak roste i celková ekonomická renta a naopak. Pokud by byla křivka nabídky horizontální, pak by fakticky neexistovala ekonomická renta.
Teorie rozdělování na bázi teorie mezní produktivity :
Částka, o kterou vzrostou celkové náklady firmy, aby tato firma získala dodatečnou jednotku výr. faktoru, se nazývá mezní náklady na výr. faktor MFC. Firma jako poptávající je v rovnováze, když MFC = MRP.
- je-li MFC menší než MRP podnikatel bude nakupovat další jednotky výr. faktoru a bude rozšiřovat výrobu
- je-li MFC větší než MRP omezí podnikatel poptávku po daném výr. faktoru.
V podmínkách dokonalé konkurence na trhu výr. faktorů i na trhu finální produkce platí MFC = p, kde p je cena výr. faktoru. Firma tedy bude zvyšovat množství výr. faktoru až do doby kdy MRP = p. Firma maximalizující zisk volí takové množství vstupů, aby cena těchto vstupů byla rovna příjmům z jejich mezních produktů. Tedy příjem z mezního produktu pro daný výrobní faktor říká, jak je veliká poptávka po tomto faktoru. Křivka příjmu z mezního produktu určitého faktoru je tedy zároveň individuální poptávkovou křivkou dané firmy po tomto výr. faktoru. V podmínkách dokonalé konkurence může firma najmout libovolné množství výr. faktoru, aniž by nějak ovlivnila jeho cenu. To znamená, že křivka nabídky výr. faktoru firmě je dokonale elastická a je tedy totožná též s mezními náklady na daný faktor.
Faktory ovlivňující poptávku - cena výr. faktorů. Poptávané množství výr. faktoru roste, jak jeho cena klesá, za předpokladu, že ceny ostatních výr faktorů jsou konstantní. Změna v ceně výr. faktoru působí tedy posun po křivce poptávky. Posun křivky poptávky po výr. faktoru je způsoben především změnou poptávky po vyráběné produkci spojené se změnou ceny této produkce. Analogicky je posun křivky způsoben také změnami v technologiích výroby.
Monopolní konkurence:
Monopolní konkurence je v rámci nedokonalé konkurence strukturou nejvíce připomínající dokonalou konkurenci. Předpoklady:
- velký počet firem v odvětví
- diferencovaný produkt
- neexistence bariér vstupu
Firmy se mohou volně pohybovat mezi jednotlivými odvětvími, avšak každá firma vyrábí natolik diferencovaný produkt, že může stanovit jeho cenu:
- protože má firma monopol nad svou produkcí, stanoví si cenu. Klesající křivka D je poměrně dost elastická, díky existenci poměrně blízkých substitutů. je možné v krátkém období realizovat monopolní zisk.
- v dlouhém období mizí monopolní zisk. Přicházejí další firmy do odvětví, pokud je to výhodné, a proto se posouvá individuální křivka poptávky doleva.
Krátké období - rovnováha firmy je podobná rovnováze monopolu. Rovnovážný objem výroby je odvozen od MR = MC, cena pak z poptávkové křivky. Rozdíl mezi AR a AC znamená ex. monopolního zisku.
- příliv nových firem způsobí posun D doleva, takže MR = MC při menším množství, cena pokryje náklady, avšak není taková, aby nalákala další firmy do odvětví.
- velký počet firem v odvětví
- diferencovaný produkt
- neexistence bariér vstupu
Firmy se mohou volně pohybovat mezi jednotlivými odvětvími, avšak každá firma vyrábí natolik diferencovaný produkt, že může stanovit jeho cenu:
- protože má firma monopol nad svou produkcí, stanoví si cenu. Klesající křivka D je poměrně dost elastická, díky existenci poměrně blízkých substitutů. je možné v krátkém období realizovat monopolní zisk.
- v dlouhém období mizí monopolní zisk. Přicházejí další firmy do odvětví, pokud je to výhodné, a proto se posouvá individuální křivka poptávky doleva.
Krátké období - rovnováha firmy je podobná rovnováze monopolu. Rovnovážný objem výroby je odvozen od MR = MC, cena pak z poptávkové křivky. Rozdíl mezi AR a AC znamená ex. monopolního zisku.
- příliv nových firem způsobí posun D doleva, takže MR = MC při menším množství, cena pokryje náklady, avšak není taková, aby nalákala další firmy do odvětví.
4. Chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence:
Vznik nedokonalé konkurence, charakteristika tržních struktur:
Nedokonalá konkurence - se týká trhů, na nichž nejsou splněny podmínky dokonalé konkurence, neboť přinejmenším jeden ekonomický prodávající subjekt je dostatečně prospívající a velký na to, aby mohl ovlivnit cenu, takže poptávková křivka po produktu je klesající. Hlavním rysem je, že firma vyrábí většinou diferencovaný produkt. Díky tomu, že firma vyrábí jiný produkt než konkurence, může ovlivnit a stanovit cenu. Bude-li firma chtít prodat větší množství produkce, bude muset snížit cenu z toho vyplývá záporná směrnice křivky poptávky po produkci firmy.
Hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence:
Za hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence jsou považovány nákladové podmínky a bariéry konkurence.
Nákladové podmínky - vedou ke vzniku nedokonalé konkurence v podobě tzv. úspor z rozsahu výroby. To znamená, že při větším objemu produkce se náklady rozpočítávají na větší počet výrobků a průměrné náklady s růstem produkce klesají. Velké firmy tak vyrábějí levněji a mohou snižovat cenu a to vede k vytlačení slabších firem z trhu ( viz graf nákladových podmínek pro monopol, oligopol, dokonalou konkurenci).
Bariéry konkurence - vedou k omezení počtu firem v odvětví. Právní restrikce představují např. ochranná známka, copyright apod.. Jejich vlastnictví dává majiteli výsadní právo na výrobu toho daného produktu, jenž byl pod touto známkou zaregistrován, a tím získat rozhodující nebo absolutní podíl na trhu. Diferenciace produktu znamená, že každý výrobce přichází na trh s produktem, který se liší od výrobků ostatních firem ( vzhledem, službami s ním spojenými apod.). Je možné uvést další faktory působící vznik nedokonalé konkurence:
- nedostatečné informace ekonomických subjektů
- vlastnictví důležitého výr. faktoru v rukou jediné firmy
- zásahy státu do tržního mechanismu
- politické okolnosti.
Nedokonalá konkurence - se týká trhů, na nichž nejsou splněny podmínky dokonalé konkurence, neboť přinejmenším jeden ekonomický prodávající subjekt je dostatečně prospívající a velký na to, aby mohl ovlivnit cenu, takže poptávková křivka po produktu je klesající. Hlavním rysem je, že firma vyrábí většinou diferencovaný produkt. Díky tomu, že firma vyrábí jiný produkt než konkurence, může ovlivnit a stanovit cenu. Bude-li firma chtít prodat větší množství produkce, bude muset snížit cenu z toho vyplývá záporná směrnice křivky poptávky po produkci firmy.
Hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence:
Za hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence jsou považovány nákladové podmínky a bariéry konkurence.
Nákladové podmínky - vedou ke vzniku nedokonalé konkurence v podobě tzv. úspor z rozsahu výroby. To znamená, že při větším objemu produkce se náklady rozpočítávají na větší počet výrobků a průměrné náklady s růstem produkce klesají. Velké firmy tak vyrábějí levněji a mohou snižovat cenu a to vede k vytlačení slabších firem z trhu ( viz graf nákladových podmínek pro monopol, oligopol, dokonalou konkurenci).
Bariéry konkurence - vedou k omezení počtu firem v odvětví. Právní restrikce představují např. ochranná známka, copyright apod.. Jejich vlastnictví dává majiteli výsadní právo na výrobu toho daného produktu, jenž byl pod touto známkou zaregistrován, a tím získat rozhodující nebo absolutní podíl na trhu. Diferenciace produktu znamená, že každý výrobce přichází na trh s produktem, který se liší od výrobků ostatních firem ( vzhledem, službami s ním spojenými apod.). Je možné uvést další faktory působící vznik nedokonalé konkurence:
- nedostatečné informace ekonomických subjektů
- vlastnictví důležitého výr. faktoru v rukou jediné firmy
- zásahy státu do tržního mechanismu
- politické okolnosti.
Efektivnost dokonalé konkurence:
Efektivnost - efektivní rozdělení výrobních faktorů je takové rozdělení, kdy není možno zvýšit výrobu jednoho statku, aniž se sníží výroba jiného. Současně nemůže žádný ekonomický subjekt zlepšit své postavení, aniž by se zhoršila situace jiného. Rovnováha na trhu je tedy v případě kdy MC = MU. Pokud je mezní užitek nějakého statku vyšší než mezní náklady, znamená to, že tohoto zboží je vyrobeno málo, efektivnost se zvýší přesunem části výr. faktorů do výroby tohoto statku:
- je-li MU = p a větší než MC, firmy nejsou v rovnováze. Zvýšení produkce zvýší zisky firem, aniž se to projeví na užitku spotřebitelů.
- pokud je MU větší než p = MC, nejsou v rovnováze spotřebitelé, protože mohou zvýšit svůj užitek zvýšením spotřeby. Vzroste tedy nabídka, a proto vzroste cena a nabízené množství, zvýší se užitek spotřebitelů, aniž se sníží zisk firem.
Pokud pro nějaké zboží platí, že MU je menší než MC je ho vyrobeno příliš. Efektivnost je možné zvýšit snížením výroby tohoto zboží a zvýšením výroby ostatních statků. Pouze v případě kdy MC = MU je vyrobené množství optimální a alokace výr. faktorů je efektivní.
Alokační efektivnost - paretovské optimum - nemůže dojít k výhodám na jedné straně, aniž by se to projevilo ztrátou u jiného statku. Můžeme také uvažovat technickou, výrobní, dynamickou ... efektivnost.
- je-li MU = p a větší než MC, firmy nejsou v rovnováze. Zvýšení produkce zvýší zisky firem, aniž se to projeví na užitku spotřebitelů.
- pokud je MU větší než p = MC, nejsou v rovnováze spotřebitelé, protože mohou zvýšit svůj užitek zvýšením spotřeby. Vzroste tedy nabídka, a proto vzroste cena a nabízené množství, zvýší se užitek spotřebitelů, aniž se sníží zisk firem.
Pokud pro nějaké zboží platí, že MU je menší než MC je ho vyrobeno příliš. Efektivnost je možné zvýšit snížením výroby tohoto zboží a zvýšením výroby ostatních statků. Pouze v případě kdy MC = MU je vyrobené množství optimální a alokace výr. faktorů je efektivní.
Alokační efektivnost - paretovské optimum - nemůže dojít k výhodám na jedné straně, aniž by se to projevilo ztrátou u jiného statku. Můžeme také uvažovat technickou, výrobní, dynamickou ... efektivnost.
Cenová elasticita nabídky:
Cenová elasticita nabídky je procentní poměr množství a ceny. Existuje též elastická, neelastická nabídka. Faktory ovlivňující elasticitu nabídky:
- možnosti a náklady skladování - čím je skladování nesnadnější a nákladnější, tím je elasticita nižší.
- charakter technologie a výrobního procesu - čím je obtížnější vyrábět s daným výrobním zařízením jiné zboží, tím je elasticita menší.
- čas - velmi krátké období - neelastická ( křivka nabídky je rovnoběžná s osou Y )
3. Chování firmy na dokonale konkurenčním trhu, rovnováha dokonale konkurenčního trhu:
Charakteristika dokonalé konkurence:
Dokonalá konkurence je tržní situace v níž:
- je značný počet prodávajících a kupujících
- produkty nabízené prodávajícími jsou stejnorodé
Za takovýchto podmínek není žádná firma schopna ovlivnit tržní cena poptávková křivka po produktu je dokonale elastická. V dokonalé konkurenci musí být volný vstup do odvětví a výstup z odvětví. Dalším předpokladem je dokonalá informovanost všech ekonomických subjektů. Pokud chce výrobce na dokonale konkurenčním trhu maximalizovat zisk zbývá mu k tomu jediná možnost: úspory při výrobě. Dokonalá konkurence přímo zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor.
- možnosti a náklady skladování - čím je skladování nesnadnější a nákladnější, tím je elasticita nižší.
- charakter technologie a výrobního procesu - čím je obtížnější vyrábět s daným výrobním zařízením jiné zboží, tím je elasticita menší.
- čas - velmi krátké období - neelastická ( křivka nabídky je rovnoběžná s osou Y )
3. Chování firmy na dokonale konkurenčním trhu, rovnováha dokonale konkurenčního trhu:
Charakteristika dokonalé konkurence:
Dokonalá konkurence je tržní situace v níž:
- je značný počet prodávajících a kupujících
- produkty nabízené prodávajícími jsou stejnorodé
Za takovýchto podmínek není žádná firma schopna ovlivnit tržní cena poptávková křivka po produktu je dokonale elastická. V dokonalé konkurenci musí být volný vstup do odvětví a výstup z odvětví. Dalším předpokladem je dokonalá informovanost všech ekonomických subjektů. Pokud chce výrobce na dokonale konkurenčním trhu maximalizovat zisk zbývá mu k tomu jediná možnost: úspory při výrobě. Dokonalá konkurence přímo zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor.
c) Konkurenčně orientovaná cena
- stanovení nebo změna ceny se orientuje na výši a změny ceny konkurence (a to bez ohledu na náklady výrobku a jejich vývoj)
Ø nejčastější je cena tvořená podle průměru konkurenčních cen
Předpoklady:
- je obtížné zjišťovat náklady
- jedná se o homogenní výrobky
- nelze odhadnout reakci konkurence na cenovou diferenciaci
Ø patří sem i cena docilovaná ve veřejné soutěži
- uplatňuje se u velkých investičních celků (zakázku získá firmy, která nabídne nejnižší cenu)
Předpoklad:
- pečlivá kalkulace nejnižší hranice ceny na základě nákladů
Zvláštní případy stanovení ceny
Ø u komplementárních výrobků (služby apod.)
- základní výrobek se prodává za nízkou cenu
- výrobek, jehož používání je podmíněno využitím základního výrobku (různé příslušenství, počítačové programy…), se prodává za podstatně vyšší cenu
Ø nejčastější je cena tvořená podle průměru konkurenčních cen
Předpoklady:
- je obtížné zjišťovat náklady
- jedná se o homogenní výrobky
- nelze odhadnout reakci konkurence na cenovou diferenciaci
Ø patří sem i cena docilovaná ve veřejné soutěži
- uplatňuje se u velkých investičních celků (zakázku získá firmy, která nabídne nejnižší cenu)
Předpoklad:
- pečlivá kalkulace nejnižší hranice ceny na základě nákladů
Zvláštní případy stanovení ceny
Ø u komplementárních výrobků (služby apod.)
- základní výrobek se prodává za nízkou cenu
- výrobek, jehož používání je podmíněno využitím základního výrobku (různé příslušenství, počítačové programy…), se prodává za podstatně vyšší cenu
Při stanovení ceny musíme přihlížet také k tomu, zda je nebo není využita výrobní kapacita podniku.
Při plném využití výrobní kapacity je nutno kalkulovat veškeré náklady. Když není výrobní kapacita plně využita měly by být kalkulovány jen variabilní, přírůstkové náklady (tj. náklady vyvolané daným výrobkem).
Většina firem v tržních podmínkách nepřihlíží k žádným dalším cenotvorným faktorům (poptávka, konkurence), a ceny stanovuje na základě nákladů s připočtením určitého zisku.
1. Rozbor cen, výrobního programu a chování konkurence
Při stanovení ceny nového výrobku je nutné zjistit:
- zda konkurenční firmy nenabízejí stejné nebo podobné výrobky
- za jakou cenu je nabízejí
- jakou mají konkurenční výrobky úroveň parametrů
V porovnání s konkurencí:
- příliš vysoká cena vyvolává nízkou poptávku po našich výrobcích
- příliš nízká cena vyvolává zvýšenou poptávku a růst tržeb, ale může vést k cenové válce (konkurence zareaguje také snížením cen)
Při porovnávání parametrů vlastních a konkurenčních výrobků (u složitých konkurenčních výrobků je velmi náročné) lze použít různých metod, např. metodu nejlepších hodnot, metodu bodového hodnocení apod.
Většina firem v tržních podmínkách nepřihlíží k žádným dalším cenotvorným faktorům (poptávka, konkurence), a ceny stanovuje na základě nákladů s připočtením určitého zisku.
1. Rozbor cen, výrobního programu a chování konkurence
Při stanovení ceny nového výrobku je nutné zjistit:
- zda konkurenční firmy nenabízejí stejné nebo podobné výrobky
- za jakou cenu je nabízejí
- jakou mají konkurenční výrobky úroveň parametrů
V porovnání s konkurencí:
- příliš vysoká cena vyvolává nízkou poptávku po našich výrobcích
- příliš nízká cena vyvolává zvýšenou poptávku a růst tržeb, ale může vést k cenové válce (konkurence zareaguje také snížením cen)
Při porovnávání parametrů vlastních a konkurenčních výrobků (u složitých konkurenčních výrobků je velmi náročné) lze použít různých metod, např. metodu nejlepších hodnot, metodu bodového hodnocení apod.
Z návaznosti cílů podniku a jeho cenové politiky vyplývají dvě možné strategie tvorby ceny nových výrobků:
a) stanovení vysoké ceny
- je možné za předpokladu, že se jedná o výrobek, který se výrazně odlišuje od výrobků konkurence a který není na trhu příliš rozšířen
- jedním z důvodů orientace na tuto strategii mhou být omezené možnosti výroby (a zvládnutí rozsáhlého trhu)
b) stanovení nízké ceny
- je možné za předpokladu, že podnik má dostatečné možnosti výroby a může využít nákladové degrese v závislosti na vyrobeném množství
- důvodem této strategie (strategie průlomu, intenzivní penetrace) je možnost zvýšení podílu na trhu na úkor konkurence
Součástí cenové politiky podniku je také rozhodování o prioritě cenové nebo necenové formy konkurence:
- u cenové konkurence je rozhodující úloha v podnikové politice přisuzována cenám
- u necenové konkurence jsou preferovány takové marketingové nástroje, jako diverzifikace výrobků, vhodné platební podmínky, záruční a pozáruční servis apod.
V současné době je preferován význam cenové formy konkurence.
- je možné za předpokladu, že se jedná o výrobek, který se výrazně odlišuje od výrobků konkurence a který není na trhu příliš rozšířen
- jedním z důvodů orientace na tuto strategii mhou být omezené možnosti výroby (a zvládnutí rozsáhlého trhu)
b) stanovení nízké ceny
- je možné za předpokladu, že podnik má dostatečné možnosti výroby a může využít nákladové degrese v závislosti na vyrobeném množství
- důvodem této strategie (strategie průlomu, intenzivní penetrace) je možnost zvýšení podílu na trhu na úkor konkurence
Součástí cenové politiky podniku je také rozhodování o prioritě cenové nebo necenové formy konkurence:
- u cenové konkurence je rozhodující úloha v podnikové politice přisuzována cenám
- u necenové konkurence jsou preferovány takové marketingové nástroje, jako diverzifikace výrobků, vhodné platební podmínky, záruční a pozáruční servis apod.
V současné době je preferován význam cenové formy konkurence.
Význam dopravní ekonomiky
V národním hospodářství, založeném na dělbě práce, se vyrábí statky a poskytují služby rozložením výrobních procesů, které podporuje specializace. Dělba práce jako organizační princip cede ke směně zboží a služeb. Tyto směnné procesy jsou však ve všech případech spjaty s možností dopravy osob, statků nebo zpráv.
ČR němá takové přírodní podmínky, aby mohla zajistit svému obyvatelstvu, vše co potřebuje k životu a musí se tedy nutně podílet na mezinárodní směně výkonů. Právě zde hraje rozhodující roli kvalita dopravní infrastruktury a dopravních výkonů. Transporty přispívají k růstu HDP pokud umožňují spotřebu statků a služeb jednotlivých místech potřeby. Zvyšování hodnoty transportem nastává teprve tehdy, když objekt dopravy se setká v místě cíle s existující potřebou.
Konkurence a kooperace mezi veřejnými a soukromými dopravci
Důležitým problémem pro dopravní sektor, je současná existence veřejných a soukromých subjektů, nabízejících výkony. Řešení této situace v souladu s politickým řádem je velmi obtížné. Veřejný dopravce totiž svoji činnost vykonává na základě historického dědictví, tzn. že určité úkoly v nár. hospodářství on ode dávna plnil, veřejný dopravce a proto by je měl plnit i nadále.
Na druhé straně je však nutné brát v potaz i to, že veřejná doprava je hrazena se SROV. Proto se v současném tržním hospodářství dává velký prostor soukromým dopravcům a teprve tam, kde vznikají tržní trhliny, u soukromých dopr. Závodů, nabízejí své služby veřejní dopravci. V žádném případě si však tyto soukromé a veřejné dopravní závody nekonkurují, v určitých oblastech naopak dochází ke kooperaci.
ČR němá takové přírodní podmínky, aby mohla zajistit svému obyvatelstvu, vše co potřebuje k životu a musí se tedy nutně podílet na mezinárodní směně výkonů. Právě zde hraje rozhodující roli kvalita dopravní infrastruktury a dopravních výkonů. Transporty přispívají k růstu HDP pokud umožňují spotřebu statků a služeb jednotlivých místech potřeby. Zvyšování hodnoty transportem nastává teprve tehdy, když objekt dopravy se setká v místě cíle s existující potřebou.
Konkurence a kooperace mezi veřejnými a soukromými dopravci
Důležitým problémem pro dopravní sektor, je současná existence veřejných a soukromých subjektů, nabízejících výkony. Řešení této situace v souladu s politickým řádem je velmi obtížné. Veřejný dopravce totiž svoji činnost vykonává na základě historického dědictví, tzn. že určité úkoly v nár. hospodářství on ode dávna plnil, veřejný dopravce a proto by je měl plnit i nadále.
Na druhé straně je však nutné brát v potaz i to, že veřejná doprava je hrazena se SROV. Proto se v současném tržním hospodářství dává velký prostor soukromým dopravcům a teprve tam, kde vznikají tržní trhliny, u soukromých dopr. Závodů, nabízejí své služby veřejní dopravci. V žádném případě si však tyto soukromé a veřejné dopravní závody nekonkurují, v určitých oblastech naopak dochází ke kooperaci.
Dokonalá konkurence
- V podstatě jde o neexistující optimální situaci, při níž žádný výrobce ani spotřebitel nemá vliv na tržní ceny
- Na trhu je hodně firem, stejnorodá produkce, tzv. stejné ceny, malé podniky a snadný vstup do odvětví
- Vyšší zisk lze dosáhnout minimalizací nákladů
- Takováto dokonalá konkurence se vyskytuje na trhu zemědělských výrobků
Nedokonalá konkurence
- Na trhu je jen jeden výrobce – absolutní monopol
- Menší množství velkých výrobců s dominantním postavením – oligopol
- Zisku lze dosáhnout zvýšením ceny
Dále existuje konkurence: - cenová (snaha získat kupujícího snížením ceny)
- necenová (reklama, kvalita…)
Nedostatky trhu:
- Nepodceňuje výrobu veřejných statků (silnice, školy)
- Prochází krátkodobými výkyvy – recesemi, kdy klesá ekonomická úroveň obyvatelstva
- Ekonomická činnost jednoho subjektu poškozuje ostatní
- Nerovnoměrné rozdělování důchodů (sociálně slabé rodiny s dětmi – podnikatelé, manažeři, poslanci s vyššími příjmy)
Hlavním úkolem vlády je tyto nedostatky trhu se snažit odstranit. Mezi hlavní úkoly patří:
- Antimonopolní opatření – dodržování pravidel hospodářské soutěže na trhu, zřízen antimonopolní
úřad pro hospodářskou soutěž
- Zabezpečení výroby veřejných statků – ozdravné ekonomické programy pro krachující státní
podniky nebo podniky s majetkovou účastí státu
- Zabezpečit spravedlnost – urychlit soudní jednání, změna soudnictví v ČR – připravuje se, zlepšit práci orgánů činných v trestním řízení – policie a složek ministerstva vnitra, přizpůsobit zákonné normy právu zemím Evropské unie
- Zabezpečit stabilitu systému
- Na trhu je hodně firem, stejnorodá produkce, tzv. stejné ceny, malé podniky a snadný vstup do odvětví
- Vyšší zisk lze dosáhnout minimalizací nákladů
- Takováto dokonalá konkurence se vyskytuje na trhu zemědělských výrobků
Nedokonalá konkurence
- Na trhu je jen jeden výrobce – absolutní monopol
- Menší množství velkých výrobců s dominantním postavením – oligopol
- Zisku lze dosáhnout zvýšením ceny
Dále existuje konkurence: - cenová (snaha získat kupujícího snížením ceny)
- necenová (reklama, kvalita…)
Nedostatky trhu:
- Nepodceňuje výrobu veřejných statků (silnice, školy)
- Prochází krátkodobými výkyvy – recesemi, kdy klesá ekonomická úroveň obyvatelstva
- Ekonomická činnost jednoho subjektu poškozuje ostatní
- Nerovnoměrné rozdělování důchodů (sociálně slabé rodiny s dětmi – podnikatelé, manažeři, poslanci s vyššími příjmy)
Hlavním úkolem vlády je tyto nedostatky trhu se snažit odstranit. Mezi hlavní úkoly patří:
- Antimonopolní opatření – dodržování pravidel hospodářské soutěže na trhu, zřízen antimonopolní
úřad pro hospodářskou soutěž
- Zabezpečení výroby veřejných statků – ozdravné ekonomické programy pro krachující státní
podniky nebo podniky s majetkovou účastí státu
- Zabezpečit spravedlnost – urychlit soudní jednání, změna soudnictví v ČR – připravuje se, zlepšit práci orgánů činných v trestním řízení – policie a složek ministerstva vnitra, přizpůsobit zákonné normy právu zemím Evropské unie
- Zabezpečit stabilitu systému
Trh a tržní kategorie
Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a stanovují se ceny zboží a služeb.
Základní tržní kategorie:
1) Nabídka
2) Poptávka
3) Cena
4) Konkurence
1) Nabídka - je množství zboží a služeb se kterými přicházejí výrobci na trh za účelem prodeje
Dělí se na:
A) Individuální – jednoho výrobce
B) Dílčí – jednoho výrobku od více výrobců.
C) Celková (agregátní) – vše s čím přišli výrobci na trh za účelem prodeje.
2) Poptávka - je množství služeb a zboží pro, které přišli zákazníci na trh za účelem koupě
Dělí se na:
A) Individuální – je to poptávka jednoho zákazníka po různých druzích zboží.
B) Dílčí – je to poptávka více zákazníků po jednom zboží.
C) Celková (agregátní) – všechny koupě na trhu
3) Cena -je hodnotovým vyjádřením služby nebo zboží. Cena musí být rovnovážná v případě, že je spokojen jak zákazník tak i prodávající.
4) Konkurence - Může být mezi výrobci, kteří vyrábějí stejný výrobek, nebo mezi nabídkou a
poptávkou tzn.: „konkurence napříč trhem“.
Konkurence může být:
A) Dokonalá – neexistuje nikdy, neboť by výrobci museli mít naprosto stejné podmínky pro výrobu.
B) Nedokonalá – ta je vždy. Sem patří i monopoly.
Základní tržní kategorie:
1) Nabídka
2) Poptávka
3) Cena
4) Konkurence
1) Nabídka - je množství zboží a služeb se kterými přicházejí výrobci na trh za účelem prodeje
Dělí se na:
A) Individuální – jednoho výrobce
B) Dílčí – jednoho výrobku od více výrobců.
C) Celková (agregátní) – vše s čím přišli výrobci na trh za účelem prodeje.
2) Poptávka - je množství služeb a zboží pro, které přišli zákazníci na trh za účelem koupě
Dělí se na:
A) Individuální – je to poptávka jednoho zákazníka po různých druzích zboží.
B) Dílčí – je to poptávka více zákazníků po jednom zboží.
C) Celková (agregátní) – všechny koupě na trhu
3) Cena -je hodnotovým vyjádřením služby nebo zboží. Cena musí být rovnovážná v případě, že je spokojen jak zákazník tak i prodávající.
4) Konkurence - Může být mezi výrobci, kteří vyrábějí stejný výrobek, nebo mezi nabídkou a
poptávkou tzn.: „konkurence napříč trhem“.
Konkurence může být:
A) Dokonalá – neexistuje nikdy, neboť by výrobci museli mít naprosto stejné podmínky pro výrobu.
B) Nedokonalá – ta je vždy. Sem patří i monopoly.
Alokační efektivnost monopolu
- výstup monopolu je menší a cena vyšší než v dokonalé konkurenci (obr. 9-11); zmenšil se přebytek spotřebitele a zvětšil přebytek výrobce
- alokační neefektivnost v podobě poklesu přínosu pro společnost bývá označována jako „ztráta (náklady) mrtvé váhy“
- pokud monopol uplatňuje některou z forem cenové diskriminace, může dojít ke zmenšení jeho alokační neefektivnosti, tj. k omezení N mrtvé váhy (jistého zlepšení se dosahuje na úkor spotřebitelů, neboť část jejich přebytku přeměňuje monopol ve svůj zisk)
MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
→ charakteristika:
- velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízkými substituty; velký počet firem v odvětví způsobuje, že každá z firem předpokládá, že její vlastní rozhodování o výstupu a ceně neberou ostatní firmy v úvahu, takže její činnost je na chování ostatních nezávislá
- diferenciace produktu (z umístění firmy, z výše ceny, z kvality, apod.); ale diferenciace produktu je velmi malá a proto je velmi malá i cenová diferenciace
- možnosti vstupu do odvětví = připomíná dokonalou konkurenci, kdy neexistují žádné bariéry, ale vzhledem k diferenciaci produktu určité překážky existují
Maximalizace zisku
→ firma vychází ze zlatého pravidla v podobě rovnosti MR a MC; pro grafické znázornění z maximalizace zisku jako rozdílu TR a TC firmy vztah mezi MC a MR a ukážeme odpovídající vývoj funkce zisku (obr. 10-1)
- alokační neefektivnost v podobě poklesu přínosu pro společnost bývá označována jako „ztráta (náklady) mrtvé váhy“
- pokud monopol uplatňuje některou z forem cenové diskriminace, může dojít ke zmenšení jeho alokační neefektivnosti, tj. k omezení N mrtvé váhy (jistého zlepšení se dosahuje na úkor spotřebitelů, neboť část jejich přebytku přeměňuje monopol ve svůj zisk)
MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
→ charakteristika:
- velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízkými substituty; velký počet firem v odvětví způsobuje, že každá z firem předpokládá, že její vlastní rozhodování o výstupu a ceně neberou ostatní firmy v úvahu, takže její činnost je na chování ostatních nezávislá
- diferenciace produktu (z umístění firmy, z výše ceny, z kvality, apod.); ale diferenciace produktu je velmi malá a proto je velmi malá i cenová diferenciace
- možnosti vstupu do odvětví = připomíná dokonalou konkurenci, kdy neexistují žádné bariéry, ale vzhledem k diferenciaci produktu určité překážky existují
Maximalizace zisku
→ firma vychází ze zlatého pravidla v podobě rovnosti MR a MC; pro grafické znázornění z maximalizace zisku jako rozdílu TR a TC firmy vztah mezi MC a MR a ukážeme odpovídající vývoj funkce zisku (obr. 10-1)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)