5. Ekonomický růst a recese

- v Agregátním pojetí je rovnováha, ale obecně se vše vyvíjí (úroveň cen, reálného produktu)
Determinanty AD

- úroveň důchodů

- nejistota v politice

- velikost populace, trhu

- móda, nestabilita koruny



- substituty ani komplementy agregátní trh neovlivňují

- růst (1), pokles (2)


Determinanty AS

- úroveň nákladů

- úroveň monopolizace

- počasí

- mění se úroveň (P) a úroveň (Y),

dochází k rovnováze, změna nastává v čase
Proporcionální ekonomický růst

Nastává pokud je Y = N a všechny uvedené agregáty (N, AS, AD) rostou stejným tempem, Y růstává na úrovni N a národní zdroje jsou tak plně využívány, národní ekonomika je na hranici svých produkčních možností.


Proporcionální ekonomická stagnace

Cenová hladina se nemění pokud se ani jedna z uvedených veličin v čase nevyvíjí, jedná se pak o stagnaci.


Okumův zákon

- vyjadřuje vztah mezi poklesem výroby a nezaměstnaností

- jestliže výroba (skutečný produkt) klesne o 2 % oproti reálnému, nezaměstnanost se zvýší o 1 %

- neboli vyjadřuje vztah mezi zaměstnaností a Y

- jestliže Y klesne o 50 % tak klesne zaměstnanost o 25 %, protože se Y skládá z 50 % kapitálu a 50 % práce


Y je tedy úzce spjatý s úrovní zaměstnanosti, klesá-li AD musí klesnout Y, rovnovážná úroveň AS à lidé se propouštějí a roste nezaměstnanost (klesá zaměstnanost). Naopak když AD roste, musím jí uspokojit, tedy zaměstnat více lidí.


Nabídková recese

- k nabídkové recesy dojde když:

a) AS roste pomalejším tempem než AD spolu s N

Y buďto roste, ale pomaleji než N (vzniká rozdíl Ye2 – N) nebo absolutně klesá čímž se ekonomika vzdaluje od hranice svých produkčních možností a VF nejsou plně efektivně využívány.

b) nebo dokonce AS absolutně klesá

Při poklesu Y klesá i zaměstnanost. Cenová hladina v obou případech roste. Jevu kdy Y a s ním i zaměstnanost klesá při rostoucí cenové hladině se říká SLUMPFLACE.


Poptávková recese

- k poptávkové recesy dojde když:

a) AD roste pomalejším tempem než AS spolu s N

b) nebo dokonce AD absolutně klesá


Spolu s Y klesá i zaměstnanost. Ekonomika se tak vzdaluje hranici produkčních možností, VF nejsou plně využívány. Cenová hladina při poptávkové recesy klesá.

Vývoj cenové hladiny a Y závisí na vývoji AS a AD. Vývoj AS a AD je určující pro vývoj Y. Y se tedy v čase vyvíjí na základě vývoje AS a AD. Tento vývoj může být rovnoměrný nebo nerovnoměrný. Může probíhat a probíhá v určitých hospodářských cyklech.

Jak se rozdělí míra růstu agregátní poptávky mezi růst míry inflace a pokles produkce?

Křivka SP: p_t = p^e_t + g * Ŷ_t + z_t

Průsečík křivky SP a DG: p_t = [1 / (1 + g)] * [p^e_t + g * (ŷ_t + Ŷ_t-1) + z_t]

Míra růstu reálného produktu: Ŷ_t = y_n(t) - p_t + Ŷ_t-1

Politika, která udržuje nezměněné tempo růstu nominálního produktu v odezvě na nepříznivý nabídkový šok se nazývá neutrální politika.

Přizpůsobovací, resp. akomodativní politika znamená, že tvůrci hospodářské politiky zvolí takové tempo růstu nominálního produktu, resp. agregátní poptávky, které zcela potlačí nepříznivý efekt snížení produkce pod potenciální produkt. Křivka DG se posune doprava nahoru. Má-li se v odezvu na nepříznivý nabídkový šok, který zvyšuje agregátní cenovou hladinu eliminovat jeho efekt na pokles produkce a zaměstnanosti, musí mu přizpůsobovací politika dovolit, aby byl vstřebán agregátní cenovou hladinou, tj. musí zvýšit tempo růstu agregátní poptávky např. expanzivní monetární politikou, tj. zvýšením míry růstu peněžní zásoby.

Potlačovací politika vede k úplnému potlačení inflačního efektu nepříznivého nabídkového šoku, tj. míra inflace zůstane na úrovni výchozí pozice ekonomiky. Potlačovací politika znamená výrazné snížení míry růstu agregátní poptávky. Křivka DG se posune doleva. Velikost poklesu produkce závisí na sklonu křivky SP.

Nepříznivý nabídkový šok a míra očekávané inflace

Důležité je, zda inflační efekt nepříznivého nabídkového šoku je subjekty ekonomiky vnímá jako trvalý, permanentní či jen jako dočasný jev.

Pokud je vnímán jako trvalý, míra očekávané inflace se v dalším období přizpůsobí a zahrne i tento nepříznivý nabídkový efekt. Pracovníci budou zakotvovat při mzdových a cenových jednáních tuto vyšší míru očekávané inflace do mzdových a cenových dohod, což se promítne do růstu nominálních mezd, do růstu nákladů firem a do růstu agregátní cenové hladiny. To posune v dalším období křivku SP dále doleva nahoru, což odstartuje permanentní inflační proces.

Je-li nepříznivý nabídkový šok vnímán jako přechodný, míra očekávané inflace se nezvýší.

Ve výchozím bodě existuje dlouhodobá rovnováha:

• Existuje rovnováha mezi agregátní poptávkou a nabídkou
• Skutečná míra inflace se rovná očekávané míře inflace
• Reálná mzdová sazba se rovná rovnovážné reálné mzdové sazbě

V důsledku fiskální nebo monetární expanze se křivka agregátní poptávky posune doprava a nahoru. Dochází k růstu produkce i cenové hladiny. Dále dojde ke snížení reálných mezd, protože nominální mzda zůstala stejná. Nový bod rovnováhy je pouze bodem krátkodobé rovnováhy. Jakmile pracovníci rozpoznají, že došlo ke zvýšení cenové hladiny, budou při dalších mzdových jednáních a uzavírání mzdových dohod požadovat zvýšení nominálních mezd úměrně růstu skutečné cenové hladiny. Zakotví míru očekávané inflace předem do mzdových sazeb. Tím dojde k růstu mzdových nákladů v nákladech firem a k růstu agregátních nákladů a cen a k posunu krátkodobé křivky agregátní nabídky doleva.

Jestliže dojde pouze k jednorázovému zvýšení agregátní poptávky dojde po posunu křivky SAS ke snížení produkce a v dalším přizpůsobovacím procesu by se produkce postupně vrátila do své výchozí pozice na úroveň potenciálního produktu. Produkce a zaměstnanost začne při jednorázovém zvýšení agregátní poptávky fluktuovat.

Zamezit fluktuaci produkce a udržet úroveň produkce nad potenciálním produktem lze tak, že dojde k permanentnímu zvyšování agregátní poptávky, tj. k její permanentní akceleraci.

Křivka SP

Obr. str. 282

Křivka SP vyjadřuje takové kombinace úrovní, resp. tempa růstu produkce a míry inflace, které jsou kompatibilní s danou (neměnnou) očekávanou mírou inflace: křivka SP je reformulací křivky krátkodobé dynamické agregátní nabídky. Podél dané křivky SP je míra očekávané inflace neměnná.

Míra růstu inflace můžeme zapsat také jako rozdíl míry růstu nominálních mezd a míry růstu produktivity práce.

21. Poptávková inflace, míra růstu reálného a nominálního produktu.

Charakteristika křivky SP, resp. křivky krátkodobé dynamické agregátní nabídky a křivky DG, resp. křivky dynamické agregátní poptávky.

Míra inflace a míra růstu reálného důchodu

Inflace je nepřetržitý růst agregátní cenové hladiny v čase, který zachvacuje všechny zboží a služby. Míru růstu agregátní cenové hladiny mezi dvěma obdobími nazýváme mírou inflace.

Poptávková a nabídková inflace

Inflaci rozdělujeme podle prvotních zdrojů na:

• Poptávkovou inflaci, jež má prvotní zdroj na straně agregátní poptávky, v nadměrném růstu agregátní poptávky.
• Nabídkovou (nákladovou) inflaci, jež má prvotní generátor na straně agregátní nabídky v podobě růstu cen, jenž je důsledkem růstu nákladů firem vyvolaných růstem nominálních mezd, růstem cen materiálů, energie a cen služeb ostatních výrobních faktorů, technologickými změnami.

Poptávková inflace a růst reálného důchodu

Příčiny nadměrného růstu agregátní poptávky:

• Úsilí trvaleji udržovat míru nezaměstnanosti pod přirozenou mírou nezaměstnanosti.
• Výrazné a trvalé vládní rozpočtové deficity, které nemohou-li být financovány emisí obligací jsou kryty emisí, resp. „tištěním“ peněz.

Motorem, který pohání poptávkovou inflaci je buď nadměrně expanzivní monetární politika nebo nadměrně expanzivní fiskální politika.

Obr. str. 282

Poptávka po práci

Zvýšení pracovního vstupu má dvojí efekt:

• Zaměstnání dodatečné pracovní jednotky způsobí, že se celková produkce firmy zvýší o mezní (fyzický) produkt práce (MPN) a celkový příjem firmy se zvýší o součin ceny a mezního produktu práce: Přírůstek celkové produkce = MPN

Přírůstek celkového příjmu = P * MPN

• Zvýšení zaměstnanosti o jednu dodatečnou pracovní jednotku zvýší mzdové náklady firmy o korunovou mzdovou sazbu za hodinu práce, tj. o W

Firmy, které maximalizují zisk rozšiřují zaměstnanost až k bodu, v němž hodnota mezního produktu práce se rovná korunové mzdové sazbě: P * MPN = W, a tedy MPN = W / P

W / P je reálná mzdová sazba, což je množství zboží, které lze koupit za korunovou cenu jedné hodiny práce.

Agregátní poptávka po práci obr. str. 246

Křivka nabídky práce

Funkce celkového užitku domácnosti je tvořena spotřebou zboží a služeb domácností a spotřebou volného času: UH = UH (C, NS)

Indiferenční křivky pro různé hladiny celkového užitku domácnosti obr. str. 247

Sklon indiferenční křivky představuje mezní míru substituce mezi spotřebou a volným časem.

Druhým krokem k odvození agregátní nabídky práce je určení soustavy možností, které jsou při dané reálné mzdové sazbě dostupné domácnosti (přímka Z). Obr. str. 248

Pro spotřební výdaje lze psát: C = (W / P) * NS

13. Odvození klasické křivky agregátní nabídky a její charakteristika. Neoklasický trh práce.

Agregátní nabídka a její charakteristika

Agregátní nabídkou rozumíme množství zboží a služeb, které firmy maximalizující zisk nabízejí při dané cenové hladině. Firmy musí vzít v úvahu ceny, za něž bude vyrobená produkce realizována, náklady na služby výrobních faktorů, zásobu kapitálu a dostupné technologie.

Produkční funkce

Y = Y (N, K, M, E, k), N – práce, K – kapitál, M – materiál, E – energie, k - úroveň technologie

V krátkém období předpokládáme, že jediným variabilním faktorem je práce.

Marginální produktivita práce (mezní fyzický produkt práce): MPN = DY / DN

Přírůstek produkce, jež je výsledkem přírůstku pracovního vstupu o jednotku.

Marginální produktivita kapitálu: MPK = DY / DK

MPN je odvozen derivací produkční funkce: obr. str. 188

Křivka poptávky po práci

Každá dodatečná jednotka práce vytvoří přírůstek produkce (DY) a dodatečný příjem v rozsahu (P * DY). Každý přírůstek práce (DN) zvýší náklady firmy o W * DN.

Lze psát: W * DN = P * DY Þ W / P = DY / DN = MPN – maximalizační kriterium

Marginální produkt práce se rovná reálné mzdě.

Křivka agregátní poptávky po práci se rovná marginální produktivitě práce.

Poptávka po práci

Zvýšení pracovního vstupu má dvojí efekt:

Zaměstnání dodatečné pracovní jednotky způsobí, že se celková produkce firmy zvýší o mezní (fyzický) produkt práce (MPN) a celkový příjem firmy se zvýší o součin ceny a mezního produktu práce: Přírůstek celkové produkce = MPN
Přírůstek celkového příjmu = P * MPN

Zvýšení zaměstnanosti o jednu dodatečnou pracovní jednotku zvýší mzdové náklady firmy o korunovou mzdovou sazbu za hodinu práce, tj. o W
Firmy, které maximalizují zisk rozšiřují zaměstnanost až k bodu, v němž hodnota mezního produktu práce se rovná korunové mzdové sazbě: P * MPN = W, a tedy MPN = W / P

W / P je reálná mzdová sazba, což je množství zboží, které lze koupit za korunovou cenu jedné hodiny práce.

Agregátní poptávka po práci obr. str. 246

Křivka nabídky práce

Funkce celkového užitku domácnosti je tvořena spotřebou zboží a služeb domácností a spotřebou volného času: UH = UH (C, NS)

Indiferenční křivky pro různé hladiny celkového užitku domácnosti obr. str. 247

Sklon indiferenční křivky představuje mezní míru substituce mezi spotřebou a volným časem.

Druhým krokem k odvození agregátní nabídky práce je určení soustavy možností, které jsou při dané reálné mzdové sazbě dostupné domácnosti (přímka Z). Obr. str. 248

Pro spotřební výdaje lze psát: C = (W / P) * NS

Vyšší reálná mzda má za následek vyšší sklon přímky Z.

Křivku agregátní nabídky odvodíme tím, že propojíme body, které jsou body dotyku indiferenční křivky s přímkou Z (přímka dostupných možností). Obr. str. 249

Nabídka práce se nemusí po zvýšení reálných mezd vůbec měnit nebo dokonce může dojít k poklesu nabídky práce. Toto je způsobeno tím, že působí současně substituční a důchodový efekt.

Substituční efekt: každá hodina volného času představuje větší množství ušlé spotřeby zboží, když reálná mzda roste. Je-li volný čas stále dražší, domácnosti tento volný čas substituují delší pracovní dobou.

Důchodový efekt: když se zvyšuje reálná mzda, domácnosti se stávají bohatšími a mohou si dovolit více volného času.

Převaha substitučního efektu má za následek zvyšování množství nabízené práce, převaha důchodového efektu nad substitučním má za následek tendenci snižovat nabídku práce.

Rovnováha na trhu práce

Rovnováha na trhu práce nastává, když se agregátní nabídka rovná agregátní poptávce po práci. Obr. str. 250

Rovnovážné reálné mzdě odpovídá plná zaměstnanost. Rovnovážná reálná mzda vyčišťuje trh práce.

13. Odvození klasické křivky AD a její charakteristika.

Neoklasický trh práce.

Agregátní nabídka a její charakteristika

Agregátní nabídkou rozumíme množství zboží a služeb, které firmy maximalizující zisk nabízejí při dané cenové hladině. Firmy musí vzít v úvahu ceny, za něž bude vyrobená produkce realizována, náklady na služby výrobních faktorů, zásobu kapitálu a dostupné technologie.

Produkční funkce

Y = Y (N, K, M, E, k), N – práce, K – kapitál, M – materiál, E – energie, k - úroveň technologie

V krátkém období předpokládáme, že jediným variabilním faktorem je práce.

Marginální produktivita práce (mezní fyzický produkt práce): MPN = DY / DN

Přírůstek produkce, jež je výsledkem přírůstku pracovního vstupu o jednotku.

Marginální produktivita kapitálu: MPK = DY / DK

MPN je odvozen derivací produkční funkce: obr. str. 188

Křivka poptávky po práci

Každá dodatečná jednotka práce vytvoří přírůstek produkce (DY) a dodatečný příjem v rozsahu (P * DY). Každý přírůstek práce (DN) zvýší náklady firmy o W * DN.

Lze psát: W * DN = P * DY Þ W / P = DY / DN = MPN – maximalizační kriterium

Marginální produkt práce se rovná reálné mzdě.

Křivka agregátní poptávky po práci se rovná marginální produktivitě práce.

10. Parita úrokových sazeb a determinace měnového kursu v krátkém období na mezinárodním měnovém trhu.

Dochází k přesunům velkých sum peněz podle kriterií:

• Výnosnost
• Riziko
• Likvidita

Měnový kurs je relativní cena dvou aktiv a pro jeho formování je relevantní aplikace teorie poptávky po aktivech.

Nástin teorie poptávky po aktivech

Poptávka po aktivech je determinována těmito faktory:

• Očekávanou reálnou mírou výnosnosti
• Rizikem
• Likviditou

Očekávaná reálná míra výnosnosti aktiva

Je to rozdíl mezi očekávanou reálnou hodnotou daného aktiva za určité období, oproti ceně, za kterou byla dané investice koupena v přítomném období (vyjádřeno v %).

Očekávaná reálná míra výnosnosti = očekávaná nominální míra výnosnosti – roční míra inflace

Očekávaná reálná míra výnosnosti umožňuje porovnávat rozdílná aktiva.

Křivka nabídky a poptávky po korunách v dlouhém období

Poptávku tvoří vývozy zboží a služeb domácí země a kapitálový příliv do dané země. Nabídku tvoří dovozy zboží a služeb a kapitálové odlivy. Formování měnového kursu obr. str. 129

Měnový kurs v krátkém období

Krátkodobě je zahraniční poptávka po vývozech domácí země neelastická, rovněž tak je i neelastická poptávka domácí země po dovozu.

Cenová elasticita poptávky po vývozech: e_X = (DX / X) / (DE / E)

Cenová elasticita poptávky po dovozech: e_M = - (DM / M) / (DE / E)

Při depreciaci se bezprostředně zhorší běžný účet, neboť dojde ke zdražení dovozů. Ke zlepšení exportu dojde až časem (nutné najmout nové pracovní síly, nainstalovat nové výrobní kapacity atd.). Při splnění Marshall-Lernerovy podmínky (jestliže součet zahraniční elasticity poptávky po vývozech domácí země a domácí elasticity poptávky po dovozech je větší než jedna) se dále běžný účet zlepšuje. Nejprve dojde k cenovému efektu a pak teprve k objemovému efektu.

Obr. str. 130

Sklon křivky LM a IS a účinnost fiskální politiky

3. Vysoká citlivost poptávky po penězích na důchod (k) snižuje účinnost fiskální expanze na důchod. Vysoká citlivost poptávky po penězích na důchod zvyšuje poptávku po penězích při růstu důchodu, a tedy zvyšuje i úrokovou sazbu, což intenzivněji vytěsňuje soukromé autonomní výdaje a snižuje tak efekt fiskální expanze.

4. Čím plošší je křivka IS (čím větší je citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu – b), tím nižší je účin fiskální expanze.

· Při pozitivně skloněné křivce LM vede fiskální expanze jednak k růstu úrovně rovnovážného důchodu a jednak k růstu rovnovážné úrokové sazby.

· Relace mezi růstem úrovně rovnovážného důchodu a růstem úrovně rovnovážné úrokové sazby je závislá na velikosti sklonu křivky LM, jakož i na sklonu křivky IS.

· Vytěsňovací efekt je za těchto podmínek částečný a je tím větší (menší), čím větší (menší) je sklon křivky LM.

· Částečný vytěsňovací efekt vede ke změně struktury výdajů, a to ke snížení váhy soukromých autonomních výdajů a zvýšení váhy veřejných autonomních výdajů.

Vytěsňovací efekt a fiskální politika

· Maximální účinnost fiskální expanze v podmínkách, kdy křivka LM je horizontální, tj. v podmínkách vysoké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou sazbu, takže úroková sazba je fixovaná. Za těchto podmínek je vytěsňovací efekt nulový. Tento případ se nazývá past likvidity.

Fiskální expanze posune křivku IS doprava. Jelikož je úroková sazba fixována nedojde ke snížení soukromých autonomních výdajů a vytěsňovací efekt je nulový. Výdajový multiplikátor se rovná multiplikátoru fiskální politiky. Obr. str. 74 (2.21)

Tabulka:

h	Tvar křivky LM
0	Vertikální
Malé	Strmá
Velké	Plochá
Nekonečno	Horizontální

Je křivka poptávky po penězích závislá na úrokové sazbě či nikoliv?

Je poptávka po penězích stabilní a predikovatelná?

• Keynesiánská orientace – h je významné, L je nestabilní a špatně predikovatelná (nejistota i), 1 / k se mění, křivka LM není strmá ani vertikální, L je významně závislá na i
• Neoklasická-monetaristická – L je málo citlivá na i, L je stabilní a relativně dobře predikovatelná, křivka LM je dosti strmá, v klasickém případě vertikální

Posuny křivky LM doprava a doleva jsou závislé na nabídce reálných peněžních zůstatků: při růstu nabídky reálných peněžních zůstatků se křivka LM posunuje doprava.

Posun křivky LM = (1 / k) * D(M / P)

Jestliže je nestabilní křivka poptávky po penězích a např. roste poptávka po penězích v důsledku toho, že veřejnost nemá důvěru v ostatní finanční aktiva, posunuje se křivka LM i při daném důchodu a dané nabídce reálných peněžních zůstatků.

Body mimo křivku LM jsou body nerovnováhy poptávky a nabídky na trhu peněz.V bodech nalevo od křivky LM je přebytek nabídky peněz nad poptávkou při dané úrokové sazbě a daném důchodu, a tedy přebytek poptávky nad nabídkou na trhu ostatních finančních aktiv. Lidé alokují nadbytečné peníze do ostatních finančních aktiv, vznikne tlak na zvýšení cen těchto aktiv a tlak na snížení úrokové sazby.

Trh peněz (aktiv) a křivka LM

Trh aktiv a trh peněz

Celkové bohatství země se rovná celkové poptávce po penězích a po ostatních finančních aktivech (v reálném vyjádření). WN / P º L + DOFA, kde L je poptávka po penězích, DOFA je poptávka po ostatních finančních aktivech v reálné hodnotě, WN / P je nominální finanční bohatství země dělené souhrnným cenovým indexem, tj. reálné bohatství.

Celkové reálné finanční bohatství země je součet nabídky reálných peněžních zůstatků (M / P) a nabídky ostatních finančních aktiv v reálné hodnotě (SOFA). WN / P º M / P + SOFA

Platí: L + DOFA º M / P + SOFA

(L – M / P) + (DOFA – SOFA) º 0

Je-li rovnováha na trhu peněz, je i rovnováha na trhu ostatních finančních aktiv.

Poptávka po penězích

Poptávka po penězích je poptávkou po reálných peněžních zůstatcích, tj. nominální poptávkou po penězích dělenou cenovou úrovní. Poptávka po reálných peněžních zůstatcích závisí na úrovni reálného důchodu a na úrokové sazbě. Růst důchodu vede k růstu spotřeby a to k růstu poptávky po penězích. Čím vyšší (nižší) je úroková sazba, tím nižší (vyšší) je poptávka po penězích (hotovostech a depozitech na požádání), a tím vyšší (nižší) je poptávka po ostatních finančních aktivech.

Peníze mají dvojí výnos:

· explicitní – úroková míra u termínovaného vkladu

· implicitní – radost z držby

Poptávka po reálných peněžních zůstatcích: L = k * Y – h * i k, h > 0

k – citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na důchod, k = DL / DY

h – citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu, h = DL / Di

1 / k – rychlost peněz

Kvantitativní rovnice směny: M * V = P * Y

V = 1 / k

Keynesiánská teorie poptávky po penězích

Keynes zavedl tři motivy preference likvidity: transakční, opatrnostní a spekulační motiv, čímž zformuloval teorii poptávky po penězích. Keynes rozvinul cambridgeský koncept poptávky po penězích.

Transakční poptávka po penězích

Peníze jsou prostředkem směny a jednotlivci drží peníze pro provádění transakcí. Transakční motiv je dobře korelován pohybem důchodu – je dán zhruba (k * DY). Transakční poptávka po penězích bude tím menší, čím vyšší bude úroková sazba.

Opatrnostní poptávka po penězích

Subjekty musí poptávat peníze i pro nezamýšlené platby. Roste-li úroková sazba, subjekty mají tendenci držet méně opatrnostních zůstatků.

Spekulační poptávka po penězích

Keynes rozlišuje peníze a obligace. Subjekty žijí v nejistotě ohledně vývoje úrokové sazby a tedy i o ceně obligací. Peníze přináší jistý nulový výnos a obligace kapitálovou sazbu + kapitálový zisk nebo ztrátu. Subjekty mají odpozorovánu normální úroveň výše úrokové míry. Klesne-li úroková míra pod tuto úroveň je cena obligací vysoká a dochází ke spekulacím, že poklesne cena obligací, proto dochází k poptávce po penězích. Peníze držené v očekávání (anticipaci) poklesu cen obligací (a tedy růstu úrokových sazeb) jsou Keynesovou spekulační poptávkou po penězích.

Grafické znázornění rovnice poptávky po penězích

Obr. str. 58

Poptávka po autonomních výdajích

Autonomní spotřeba je závislá na úrokové sazbě. Poptávka po autonomních výdajích:

Ca = Ca – b_(Ca) * i, b_(Ca) – koeficient citlivosti poptávky po autonomní spotřebě na úrokovou sazbu

b_(Ca) = DCa / Di

G, c * TR, - c * TA jsou nezávislé na důchodu a úrokové sazbě.

Poptávka po autonomních výdajích: Obr. str. 47

Citlivost plánovaných autonomních výdajů na úrokovou sazbu: b = DA / Di

Křivka poptávky po plánovaných autonomních výdajích: A = A – b * i

b je součet citlivosti poptávky po investicích a poptávky po autonomní spotřebě na úrokovou sazbu.

Posuny křivky poptávky po autonomních výdajích

Křivka poptávky po autonomních výdajích se může posunovat doprava tehdy, když:

1. se zvyšují vládní výdaje na zboží a služby
2. se zvyšují transferové platby
3. dochází ke snížení autonomních daní
4. se zvyšuje podnikatelská důvěra roste I
5. se zvyšuje spotřebitelská důvěra, roste Ca

Odvození křivky IS

Křivka agregátní poptávky: AD = Ca – b_(Ca) * i + c * (Y – TA – t * Y + TR) + I – b_(I) * i + G

AD = A + c * (1 – t) * Y – b * i

Odvození křivky IS: Obr. str. 49

Křivka IS zobrazuje všechny kombinace úrokové sazby a úrovně důchodu, při kterých je trh zboží a služeb v rovnováze, tj. agregátní poptávka se rovná produkci.

Příčiny inflace

a) poptávková inflace (poptávkou tažená)

- agregátní poptávka roste

- v keynesiánském poli je AS plochá, VF nejsou plně efektivně využity a pokud tato AD roste dojde k nové makroekonomické rovnováze

- s růstem AD dochází k nárůstu Y a cenové hladiny (P) a inflace je mírná

- pokud se dostaneme na hranici produkčních možností, tak AD roste dále, prakticky nedochází k dlouhodobému růstu Y a dochází k masivnímu růstu inflace


P N


PE2´ E2´

AD2´

PE2

E2 AD2


PE1´ E1´

AD1´

PE1 E1

AD1


YE1 YE1´ YE2 YE2´ Y



Poptávkové vlivy (AD = C + I – G + NX)

· růst mezd

· levné úvěry

· snížení daní

· zvýšení transferů

· nevyzpytatelné tržní příležitosti

· výdaje státu

· zvýšení vývozu


b) nabídková inflace (nabídkou tlačená)

- dochází k ní pokud klesá agregátní nabídka (ve skutečnosti se nabídka zpožďuje à viz. ekonomický růst a recese)

- důsledkem je růst cenové hladiny a pokles Y

Poptávková recese

k poptávkové recesy dojde když:
a) AD roste pomalejším tempem než AS spolu s N


b) nebo dokonce AD absolutně klesá


Spolu s Y klesá i zaměstnanost. Ekonomika se tak vzdaluje hranici produkčních možností, VF nejsou plně využívány. Cenová hladina při poptávkové recesy klesá.



Vývoj cenové hladiny a Y závisí na vývoji AS a AD. Vývoj AS a AD je určující pro vývoj Y. Y se tedy v čase vyvíjí na základě vývoje AS a AD. Tento vývoj může být rovnoměrný nebo nerovnoměrný. Může probíhat a probíhá v určitých hospodářských cyklech.

Klasická teorie rovnováhy

- klasikové tvrdí, že I klesají, když klesá i (králíci)

- čím vyšší i, tím méně projektů se uskuteční

- úspory jsou rostoucí, s rostoucí i roste objem peněz, které si můžeme půjčit

- př. nízká úroková míra à koupím nemovitost, akcie

- př. vysoká úroková míra à půjčím peníze (riziko, výnosnost)

1. Finanční trh
- kapitálový trh je trh úspor a investic

- úroková míra (i) = = = 0,1


- očekávaná míra zhodnocení investice na základě analýzy tržní příležitosti
- při SE = IE jsou všechny zdroje využity efektivně k produkci (viz. hranice produkčních možností a PPF křivka)


Změny v poptávce:
- zvýší se I
- levnější zboží nebo více zboží

J. Poptávka po penězích

- peníze držíme proto, že nám slouží nepřímo, k usnadnění obchodu a směny

Fce peněz:
· prostředek směny
· zúčtovací jednotka
· uchování hodnoty

N držby peněz = úrok nebo zisk, který obětujeme tím, že držíme peníze místo abychom je vkládali do vysoce výnosných A nebo I.
Peněžní fond = úsporový účet.

Motivy držby peněz
- možnost nakupovat různé předměty
- Transakční poptávka – jestliže úrokové sazby rostou, poptávka po penězích za jinak nezměněných okolností klesá
- Poptávka po A – teorie portfolia (soubor CP): popisuje jak racionální investoři ukládají své bohatství do portfolia (lidé chtějí vysoké výnosy a malou riskantnost Þ diversifikovat riziko)

Jak hospodářská politika ovlivňuje investice

- Monetární politika ovlivňuje úrokové sazby a kapitálové náklady, je ovlivňována centrální bankou. Může zvýšit investiční výdaje pomocí snížení úrokových sazeb (zlevní se půjčky pro domácnosti).
- Daňová politika – změny ve zdanění osob (vláda odnímá část zisku tím, že ho zdaňuje).
- Mikroekonomická politika.

Křivka poptávky po investicích
- Vyjadřuje vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi.
- Zjednodušená ekonomika: projekty A-H (můžeme u nich pominout potřebu obnovy), vynášejí konstantní tok čistého důchodu a neexistuje inflace, dlouhodobá životnost – můžeme pominout obnovu.
- Každý stupeň na křivce představuje výši investic, které byly vynaloženy na jednotlivé projekty při úrokové sazbě odpovídající jejich nulové ziskovosti.
Posuny křivky investiční poptávky
- Zvýšení celkové úrovně produktu (GNP) – zvýší DI (posune doprava nahoru).
- Vyšší zdanění firem by tlumilo investice - sníží.
- Propuknutí pesimismu podnikatelů (souvisí s očekáváním) - sníží.

- Reálná úroková sazba je úrok, který dlužníci platí v podobě reálných statků a služeb. Reálná úroková sazba se rovná nominální (nebo peněžní) úrokové sazbě snížené o míru inflace.

- Protože investice závisí na nejistých očekáváních vysoce nepředvídatelných budoucích událostí, jsou mimořádně nestálé.

- Většina ekonomů je přesvědčena, že nejjednodušší dílčí opatření ke zvýšení dnešní míry úspor je snížit deficit státního rozpočtu.