16. Odvození pozitivně skloněné keynesiánské křivky krátkodobé agregátní nabídky (základní situace) a její charakteristika: sklon, poloha a body mimo

Předpoklady:

• Nominální mzdové sazby jsou krátkodobě fixovány institucionálním faktorem (např. uzavřené mzdové dohody) – rigidní (nepružné) mzdové sazby
• Ceny na trhu produktů a služeb budou pružné

Odvození keynesiánské křivky krátkodobé agregátní nabídky (základní situace)

Obr. str. 200

Cenová úroveň se zvyšuje, proto reálná mzda se snižuje. Dojde růstu poptávky po práci. Body na křivce agregátní poptávky po práci představují kombinace jednotlivých úrovní reálné mzdy a úrovní zaměstnanosti, za nichž firmy maximalizují zisk.

Pokles reálných mezd stimuluje firmy zaměstnávat více pracovníků, a tedy i zvyšovat objem produkce.

Křivka agregátní poptávky po práci závisí na sklonu produkční funkce. Posun produkční funkce nahoru vyvolá posun křivky mezního produktu nahoru.

Všechny body na křivce krátkodobé agregátní nabídky zahrnují stejnou nominální mzdovou sazbu. Jednotlivé body na této křivce krátkodobé agregátní nabídky se liší úrovní cenové hladiny, a tedy i úrovní reálné mzdy.

Křivka krátkodobé agregátní nabídky představuje takové kombinace úrovní cen a úrovní produkce, které jsou firmy maximalizující zisk ochotny vyrábět a nabízet.

Sklon křivky krátkodobé agregátní nabídky

Křivka krátkodobé agregátní nabídky (SAS) má pozitivní sklon. Čím větší je pokles produktu každého dodatečného pracovníka, tím strmější je křivka krátkodobé agregátní nabídky.

Poloha křivky krátkodobé agregátní nabídky

Vzroste-li nominální mzdová sazba potom se křivka SAS posune nahoru. Vzroste-li zásoba kapitálu, materiálu a energie, případně zvýší-li se úroveň používané technologie při daném objemu zaměstnanosti, produkční funkce se posune nahoru a křivka agregátní poptávky po práci se posune nahoru. Křivka krátkodobé agregátní nabídky se posune doprava: při stejné cenové úrovni je vyrobeno a nabízeno větší množství produkce, protože vzrostla produktivita práce pracovníků v důsledku růstu jejich kapitálové vybavenosti, případně v důsledku růstu úrovně používané technologie.

Body mimo křivku krátkodobé agregátní nabídky

V bodech napravo od křivky krátkodobé agregátní nabídky firmy vyrábějí příliš mnoho produkce, zaměstnávají příliš mnoho pracovníků a reálná mzda převyšuje marginální produkt zaměstnaných pracovníků. Firmy mohou zvýšit zisk snížením produkce a zaměstnanosti.

Původní keynesiánský model: nepružné nominální mzdy a nedobrovolná nezaměstnanost

Sníží-li se autonomní výdaje: křivka agregátní poptávky se posune doleva. V novém bodě krátkodobé rovnováhy při nižší cenové úrovni je úroveň produkce nabízené a poptávané na nižší úrovni než je potenciální produkt. V důsledku nepružnosti nominálních mezd při poklesu cenové úrovně dojde k růstu reálných mezd, což má za následek, že klesne poptávka po práci firem a vzroste nabídka práce. Vzniká nedobrovolná nezaměstnanost. Obr. str. 203

Fiskální politika při keynesiánské křivce agregátní nabídky v extrémním případě

Obr. str. 197

Fiskální expanze posune křivku AD doprava.

Nový bod rovnováhy ekonomiky se vyznačuje těmito vlastnostmi:

• Vzrostla produkce
• Cenová úroveň se nezměnila
• Přírůstek produkce vyvolaný fiskální expanzí, tj. DY je roven multiplikátoru fiskální politiky (g) krát přírůstek autonomních výdajů (DA)
• Úroková sazba se zvýší

Monetární politika za předpokladu extrémního případu keynesiánské křivky krátkodobé agregátní nabídky

Obr. str. 198

Centrální banka zvýší zásobu nominálních peněz. Dojde k posunu křivky AD doprava.

Efekty monetární expanze v těchto podmínkách jsou následující:

· Produkce se zvýšila

· Cenová úroveň se nezměnila

· Přírůstek produkce vyvolaný monetární expanzí se rovná součinu multiplikátoru monetární politiky (b) a přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků

· Úroková sazba se snížila

15. Keynesiánská křivka krátkodobé agregátní nabídky (extrémní případ).

Účinnost fiskální a monetární expanze při keynesiánské křivce agregátní nabídky (extrémní případ).

Horizontální křivka agregátní nabídky

V ekonomice existuje produkční mezera,existující zásoba kapitálu je dostatečná a taktéž zásoba práce je dostatečná.

Extrémní případ keynesiánské křivky agregátní nabídky v krátkém období je založen na předpokladech:

• Cenová hladina a mzdové sazby jsou v krátkém období nepružné
• Na trhu práce je dostatečná nabídka práce a fixní nominální mzdové sazby
• Nevyužití kapitálu
• Marginální fyzický produkt práce je konstantní – nevyužití kapitálu je takové, že zaměstnání dodatečné jednotky ještě nerozřeďuje kapitál, aby to vedlo k poklesu marginálního fyzického produktu práce (W / P = DY / DN Þ P = W / MPN)

Keynesiánská křivka krátkodobé agregátní nabídky v extrémním případě je horizontální: firmy jsou ochotny vyrábět a nabízet jakékoliv množství produkce, které je poptáváno při dané cenové úrovni.

Obr. str. 196

14. Účinky monetární a fiskální expanze za předpokladu klasické křivky agregátní nabídky. Neutralita peněz. Úplný vytěsňovací efekt.

Fiskální politika za předpokladu klasické křivky agregátní nabídky

Obr. str. 193

Fiskální expanze (např. růst vládních výdajů na nákup zboží a služeb) posune křivku AD doprava. Při původní cenové úrovni vznikne převis agregátní poptávky nad agregátní nabídkou: více produkce nemůže být firmami vyrobeno a nabízeno, protože neexistuje dodatečná práce, která by mohla být zaměstnána.

V důsledku převisu agregátní poptávky a nemožnosti zvýšit nabídku produkce nastane růst cenové hladiny. Růst cenové hladiny vyvolá pokles reálných peněžních zůstatků, což zvýší úrokové sazby. Zvýšení úrokových sazeb má za následek vytěsnění soukromých autonomních výdajů. Dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu. Vytěsňovací efekt má příčinu v omezenosti agregátní nabídky, tj. na straně nabídky.

Efekty fiskální expanze:

• Produkce a zaměstnanost se nemění
• Cenová úroveň se zvýšila
• Úroková sazba se zvýšila
• Dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu

Křivka nabídky práce

Vyšší reálná mzda má za následek vyšší sklon přímky Z.

Křivku agregátní nabídky odvodíme tím, že propojíme body, které jsou body dotyku indiferenční křivky s přímkou Z (přímka dostupných možností). Obr. str. 249

Nabídka práce se nemusí po zvýšení reálných mezd vůbec měnit nebo dokonce může dojít k poklesu nabídky práce. Toto je způsobeno tím, že působí současně substituční a důchodový efekt.

Substituční efekt: každá hodina volného času představuje větší množství ušlé spotřeby zboží, když reálná mzda roste. Je-li volný čas stále dražší, domácnosti tento volný čas substituují delší pracovní dobou.

Důchodový efekt: když se zvyšuje reálná mzda, domácnosti se stávají bohatšími a mohou si dovolit více volného času.

Převaha substitučního efektu má za následek zvyšování množství nabízené práce, převaha důchodového efektu nad substitučním má za následek tendenci snižovat nabídku práce.

Rovnováha na trhu práce

Rovnováha na trhu práce nastává, když se agregátní nabídka rovná agregátní poptávce po práci. Obr. str. 250

Rovnovážné reálné mzdě odpovídá plná zaměstnanost. Rovnovážná reálná mzda vyčišťuje trh práce.

Klasická křivka agregátní nabídky

Křivka agregátní nabídky v klasickém případě je vertikální. Ekonomika neustále funguje na úrovni potenciálního produktu, tj. produktu při plné zaměstnanosti (neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost). Předpokladem je flexibilita nominálních mezd a cen.

V důsledku zvýšení agregátní poptávky se zvýší cenová úroveň. Toto vyvolá tendenci k poklesu reálných mezd a tedy i zvýšení poptávky po práci firmami. Pokles reálných mezd současně vyvolá snížení nabídky práce. Protože jsou mzdy dokonale flexibilní, nominální mzdy vzrostou ekviproporcionálně jako cenová úroveň. Reálná mzda zůstává nezměněna, stejně tak jako rovnovážná úroveň plné zaměstnanosti.

Odvození křivky AS obr. str. 191

Zvýšení zásoby kapitálu posune produkční funkci nahoru. Vyšší objem používaného kapitálu zvyšuje marginální produktivitu práce při jakékoliv úrovni zaměstnanosti, což má za následek posun křivky poptávky po práci doprava. Úroveň plné zaměstnanosti se zvýší a taktéž reálná mzda. Zvýšení rovnovážné produkce vede k posunu vertikální křivky agregátní nabídky doprava.

Neoklasický trh práce

Obecná charakteristika struktury trhu práce

Pracovníci dostanou za nabízenou práci pracovní důchod (IH): IH = W * NS, kde W je nominální mzdová sazba, NS – počet hodin práce, které pracovníci nabízejí během daného období.

Celkové mzdové náklady (TW): TW = W * ND = IH, kde ND je množství práce, které firmy poptávají.

Celkový hrubý příjem (TR): TR = P * Y

Odečteme-li od hrubých příjmů firem celkové mzdové náklady dostaneme celkový zisk firmy (TP): TP = TR – TW

13. Odvození klasické křivky agregátní nabídky a její charakteristika. Neoklasický trh práce.

Agregátní nabídka a její charakteristika

Agregátní nabídkou rozumíme množství zboží a služeb, které firmy maximalizující zisk nabízejí při dané cenové hladině. Firmy musí vzít v úvahu ceny, za něž bude vyrobená produkce realizována, náklady na služby výrobních faktorů, zásobu kapitálu a dostupné technologie.

Produkční funkce

Y = Y (N, K, M, E, k), N – práce, K – kapitál, M – materiál, E – energie, k - úroveň technologie

V krátkém období předpokládáme, že jediným variabilním faktorem je práce.

Marginální produktivita práce (mezní fyzický produkt práce): MPN = DY / DN

Přírůstek produkce, jež je výsledkem přírůstku pracovního vstupu o jednotku.

Marginální produktivita kapitálu: MPK = DY / DK

MPN je odvozen derivací produkční funkce: obr. str. 188

Křivka poptávky po práci

Každá dodatečná jednotka práce vytvoří přírůstek produkce (DY) a dodatečný příjem v rozsahu (P * DY). Každý přírůstek práce (DN) zvýší náklady firmy o W * DN.

Lze psát: W * DN = P * DY Þ W / P = DY / DN = MPN – maximalizační kriterium

Marginální produkt práce se rovná reálné mzdě.

Křivka agregátní poptávky po práci se rovná marginální produktivitě práce.

Klasická křivka agregátní nabídky

Křivka agregátní nabídky v klasickém případě je vertikální. Ekonomika neustále funguje na úrovni potenciálního produktu, tj. produktu při plné zaměstnanosti (neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost). Předpokladem je flexibilita nominálních mezd a cen.

V důsledku zvýšení agregátní poptávky se zvýší cenová úroveň. Toto vyvolá tendenci k poklesu reálných mezd a tedy i zvýšení poptávky po práci firmami. Pokles reálných mezd současně vyvolá snížení nabídky práce. Protože jsou mzdy dokonale flexibilní, nominální mzdy vzrostou ekviproporcionálně jako cenová úroveň. Reálná mzda zůstává nezměněna, stejně tak jako rovnovážná úroveň plné zaměstnanosti.

Odvození křivky AS obr. str. 191

Zvýšení zásoby kapitálu posune produkční funkci nahoru. Vyšší objem používaného kapitálu zvyšuje marginální produktivitu práce při jakékoliv úrovni zaměstnanosti, což má za následek posun křivky poptávky po práci doprava. Úroveň plné zaměstnanosti se zvýší a taktéž reálná mzda. Zvýšení rovnovážné produkce vede k posunu vertikální křivky agregátní nabídky doprava.

Neoklasický trh práce

Obecná charakteristika struktury trhu práce

Pracovníci dostanou za nabízenou práci pracovní důchod (IH): IH = W * NS, kde W je nominální mzdová sazba, NS – počet hodin práce, které pracovníci nabízejí během daného období.

Celkové mzdové náklady (TW): TW = W * ND = IH, kde ND je množství práce, které firmy poptávají.

Celkový hrubý příjem (TR): TR = P * Y

Odečteme-li od hrubých příjmů firem celkové mzdové náklady dostaneme celkový zisk firmy (TP): TP = TR – TW

Ekonomický růst a recese

-
P

AD1




AD2 AD


Y


P

AS2 AS




AS1


Y


v Agregátním pojetí je rovnováha, ale obecně se vše vyvíjí (úroveň cen, reálného produktu)

Determinanty AD
- úroveň důchodů

- nejistota v politice

- velikost populace, trhu

- móda, nestabilita koruny


- substituty ani komplementy agregátní trh neovlivňují

- růst (1), pokles (2)


Determinanty AS
- úroveň nákladů

- úroveň monopolizace

- počasí

- mění se úroveň (P) a úroveň (Y),

dochází k rovnováze, změna nastává v čase


Proporcionální ekonomický růst

Nastává pokud je Y = N a všechny uvedené agregáty (N, AS, AD) rostou stejným tempem, Y růstává na úrovni N a národní zdroje jsou tak plně využívány, národní ekonomika je na hranici svých produkčních možností.


Proporcionální ekonomická stagnace

Cenová hladina se nemění pokud se ani jedna z uvedených veličin v čase nevyvíjí, jedná se pak o stagnaci.

10. kapitola: Agregátní nabídka a hospodářské cykly

 hospodářské podmínky nejsou nikdy stálé.
 vzestupné a sestupné pohyby produktu, cen, úrokových sazeb a zaměstnanosti tvoří hospodářský cyklus (charakteristický znak pro vyspělé země v polovině 20. století)

G. Strana nabídky
Determinanty AS
 Potenciální produkt je dlouhodobě udržitelná úroveň reálného GNP, při níž je v ekonomice dosahováno vysoké zaměstnanosti. Převýší-li ho GNP, ceny rostou stále rychleji  takovou úroveň nelze udržet.

Zdroje růstu pot. GNP
• růst vstupů (kapitálu, práce, půdy)
• technologická zlepšení nebo zvýšení efektivnosti

Co způsobuje hospodářské cykly
 zrychlením nebo zpomalením hospodářské aktivity
 recese = hosp. pokles (klesne-li GNP po sobě dvou jdoucích čtvrtletích)
 snížení AD vede k ek. poklesu (produkt klesá stejně jako ceny a inflace)

Okunův zákon
 Na každá 2 %, o něž poklesne GNP vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1%. Rovná-li se např. výchozí GNP 100 % svého potenciálu a klesne-li na 98 %, zvýší se míra nezaměstnanosti ze 6 na 7 %  míra nezam. v období recese roste.
 Aby se míra nezaměstnanosti nezvyšovala, musí GNP růst rychle jako potenciální GNP.

Dva extrémy křivky AS

F. Určení produktu v otevřených ekonomikách
- země vyváží ty statky, jejichž tuzemská výroba je nejlevnější a dováží ty, při jejichž výrobě mají výhodu nízkých N ostatní země.
- proměny spojů, dopravy a obchodní politiky propojily hospodářství jednotlivých zemí.

Účinky ZO na hosp. aktivitu
- X (čisté vývozy) = vývozy SaS – dovozy SaS
- po většinu 20. stol. mělo USA aktivní zahraniční obchodní bilanci; v době konjunktury (válka ve Vietnamu) Þ pasivní; zlepšení až poč. 70. let po znehodnocení dolaru a během hluboké recese zač. 80. let. Další zhoršení v pol. 80. let Þ deficit Þ jeden z hlavních poltických problémů USA.

· · Celkové domácí V (domácí poptávka) = C + I + G se liší od GNP
· · určitá část domácích výdajů bude vynaložena na statky vyrobené v zahraničí (m = dovoz)
· · jistá část výroby se prodá v zahraničí (e = vývoz)
· · e – m = čisté vývozy X
· · celková poptávka po amerických výrobcích = domácí + zahraniční poptávka
· · AD= GNP = C + I + G + X, kde X = e – m

Alternativní přístupy k AS

Soudobá teorie… smlouvy dlouhodobé, očekává se pomalé přizpůsobování.
- Klasická analýza (ek. z dob Adama Smithe Þ nová klasické škola): v situaci plně pružných cen i mezd by nabídka a poptávka na jednotlivých trzích vedla k tomu, že by zvýšení AD jednoduše zvyšovalo veškeré náklady a ceny, produkt by se tudíž nezměnil. Podle klasického stanoviska je AS nezávislá na celkové cenové hladině, a proto je křivka AS svislá (nastává pouze tehdy jestliže ceny a mzdy jsou pružné a rychle reagují na hospodářské šoky). Soudobá makroekonomie tvrdí, že strnulost cen a mezd umožňuje, aby produkt reagoval na změny AD během delšího časového období, tj. že křivka AS je mírně rostoucí po dlouhou dobu. AS je z dlouhodobého pohledu svislá.

Porovnání keynesiánského a klasického přístupu

Klasický model:
- propojuje konvenční křivku AD se svislou či klasickou křivkou AS. Když AD klesne, v důsledku pomalého růstu nabídky peněz, který zvýší úrokové sazby a sníží výdaje na investice Þ AD se posune doleva. Cenová hladina poklesne, ale hladina produktu a zaměstnanosti se vůbec nezmění.

Alternativní názory na AD

· ekonomové se liší v důrazu, který kladou na různé síly ovlivňující AD.
· význam monetárních fa. (nabídka peněz)… jestliže celkové V = nominální GNP, pak nom. GNP = nabídka peněz
· autonomní výdajové toky (G, I a X)… zvláště změny krátkodobé
· eklektický přístup… velké množství vlivů v různých obdobích (např. FP v Koreji a Vietnamu, 79-82 hlavně MP)

Determinanty AS
- Má ústřední význam pro dlouhodobý i krátkodobý ekonomický vývoj. Pro krátké období určuje interakce mezi AD a AS výši produktu, nezaměstnanosti, využití kapacit, a stejně tak dává popud k inflaci. Pro delší období se stává činitelem ekonomického růstu.
- Křivka udává výši reálného produktu, které bude dosaženo při kterékoli cenové hladině.
Závisí na dvou odlišných skupinách sil:
a) Potenciální produkt – zejména v dlouhém období. Zvýšení potenciálního produktu vede k posunu celé křivky AS doprava. Vyšší výrobní náklady při nezměněném potenciálním produktu posunují křivku AS kolmo vzhůru.
b) Chování cen a mezd – křivka se napravo od potenciálního produktu stáčí prudce nahoru. Důraz klademe na strnulost nákladů v krátkém období. Jsou-li určité nákladové položky strnulé, a uvolní-li se dodatečné výrobní kapacity, budou firmy na vzestup výdajů reagovat zvýšením jak výstupu, tak cen. Zdroje této nepružnosti: u mezd to způsobují hlavně smlouvy s odborovými organizacemi (určena dolarová mzdová sazba na dobu tří let).

Klesající míra úspor v USA

- v polovině 80. let míra úspor závratně poklesla (10 – 2%)
· deficit federálního rozpočtu
· systém sociálního zabezpečení – snižuje potřebu soukromě spořit
· kapitálové trhy a postoje k zadlužení – před moderní dobou trhy nedokonalé, snazší půjčování
· ostatní zdroje

8. kapitola: Teorie určení produktu

- Model multiplikátoru poskytuje jednoduché vysvětlení, jak šoky v I, zahraničním obchodě ve vládní daňové a výdajové politice mohou ovlivnit produkt a zaměstnanost.

C. Základy agregátní nabídky a poptávky
Základy analýzy agregátní poptávky

AD je celkové(agregátní) množství produktu, které bude při dané úrovni cen dobrovolně nakoupeno.

MAE rovnováha

- Určena jejich vzájemným působením Þ národní produkt, cenová hladina a celková zaměstnanost se ustálí na úrovních, které odrážejí množství, jež chtějí firmy prodat kupujícím, kteří o ně mají zájem. Za AD stojí základní faktory (nabídka práce, zásoby kapitálu, technologie a monetární a fiskální politika).

Křivky AD a AS
- Monetární expanze vede k růstu cen a k vyššímu produktu. Přírůstky efektivnosti vedou k vyššímu produktu a k nižší celkové úrovni. Snížení daní by mohlo vést ke zvýšení produktu a zaměstnanosti v krátkém období, zatímco vyšší výdaje mohou skončit pouze zvyšováním cen, přičemž produkt se dlouhodobě nezmění.
- Vodorovná osa (měřící množství) – celkový produkt (reálný GNP) ekonomiky.
- Svislá osa - celková cenová hladina (měřená například indexem spotř. cen CPI).

- Klesající AD – rozsah výdajů se s poklesem celk. cen. hladiny zvyšuje (souvisí s výdaji domácností na spotřebu – jestliže cena věci klesá, umožňuje důchod nakoupit větší množství statků, čili nižší celková cenová hadina vede k vyšší reálné spotřebě a vyšší AD).

a.) krátké období b.) dlouhé období

pGNP AS pGNP ASKřivka AS – spory mezi ekonomy o jejím průběhu.
· v dlouhém období je svislá (shodná s potenciálním produktem, křivka je svislá, protože se díky dostatku času všechny náklady přizpůsobují).
· v krátkém a středně dlouhém období roste (firmy jsou ochotny zvýšit úroveň svého výstupu jako reakci na vyšší cenovou hladinu, díky fixním nákladům – většinou mzdové sazby – dlouhodobé smlouvy s odbory, obvykle na 3 roky).
- Keynesiánci věří, že AS pomalu roste, klasičtí ek., že v krátkém období je relativně strmá až svislá.
- Agregátní poptávka významně ovlivňuje pohyby reálného produktu v krátkém období. V dlouhém období je však reálný produkt determinován převážně potenciálním produktem a AS ovlivňuje především hladinu cen.

B. Agregátní nabídka a poptávka

- Proměnné hospo. politiky (jako je monetární a fiskální politiky) spolu s vnějšími proměnnými (jsou mimo kontrolu ek. sil = války nebo počasí, populační růst) na sebe v MAE vzájemně působí a určují produkt, ceny, zaměstnanost a čisté vývozy.
- Hospodářsko-politické a vnější proměnné jsou vstupy do MAE, zatímco cíle jsou jejími výstupy.
- Vnější proměnné: působící na AS (cenová hladina a náklady, potenciální GNP, kapitál, práce a technologie), působící na AD (peníze, výdaje a daně, ostatní faktory).

Agregátní nabídka AS
à Vztahuje se k rozsahu celkového národního produktu, který firmy o své vůli v daném období vyrábějí a prodávají. Závisí na cenové úrovni, na výrobní kapacitě firem a na úrovni nákladů. AS je determinována rozsahem produktivních vstupů (L & C) a efektivností (technologií). Je úzce spjata s kapacitou či potenciálním produktem země.

Agregátní poptávka AD
Vztahuje se k celkovému či agregátnímu množství produktu, který spotřebitelé, firmy, cizinci a vlády o své vůli v daném období nakoupí. Závisí na úrovni cen a důchodů, a rovněž tak na hospodářsko-politických proměnných, jako je monetární a fiskální politika. Měří celkové výdaje všech subjektů v ek. Celkové nákupy jsou ovlivněny cenami, za něž jsou statky nabízeny, důchody osob, finančními podmínkami a očekáváním budoucnosti + vládní politikou.

AS a AD:

Totéž se stane, když se zvýší investice, vládní nákupy nebo NX. Sklon křivky poptávky závisí na:

- velikosti úrokové míry

- reakci investičních výdajů na změny v úrokové sazbě

- reakci výdajů na spotřebu na změny v reálném bohatství národa

- změně transakční poptávky po penězích, když se mění úroveň národního důchodu.

Pokles úrokové míry zvýší investiční výdaje a tak se zvýší i Y. Pokles cenové hladiny také vyvolá růst reálného bohatství; tato skutečnost oslabuje růst Y i pokles úr. sazeb.


AS - v krátkém období je křivka AS rostoucí přímka. Jedná se o vztah přímé úměrnosti mezi cenovou hladinou a produktem.

- v dlouhém období růst cenové hladiny vyvolá silnější tlak na růst mzdových nákladů i růst cen ostatních nákladových položek. V důsledku růstu nákladů firmy nebudou mít zájem zvyšovat objem produkce, a proto je křivka AS v dlouhém období vertikální.

Keynesyanský model - zkoumá ekonomiku za podmínky pevných cen. Při těchto cenách je křivka As rovnoběžná s osou x. Tato situace může v ekonomice nastat pouze tehdy, když firmy mohou získat volné disponibilní výr. faktory. To jest, když reálný důchod je pod potenciálním.

Klasický model - předpokládá, že ceny jsou pružné jak v krátkém, tak i v dlouhém období, a proto je křivka AS v obou obdobích vertikální a udržuje se na úrovni potencionálního produktu.

Multiplikátor investičních výdajů - + ostatní multiplikátory:

Investiční multiplikátor udává o kolik se změní AD, jestliže se zmenší investiční výdaje o jednotku. k2 = 1:(1-mpc) --- k2 = 1/mps. Y = k2 x I.

Multiplikátor má tuto podobu jen proto, že uvažujeme pouze dva sektory a nepružné ceny.

Multiplikátor vládních výdajů:

Y = (1:(1-mpc)). A´ --- Y = (1:(1-mpc.(1-t))).A´

TA = TA´+t.Y

AD = A´+(1-t).mpc.Y

Daňový multiplikátor:

deltaY = -(mpc:(1-mpc)).deltaTA´

Transferový multiplikátor je shodný s daňovým multiplikátorem, jen je opačného znaménka. Model multiplikátoru a determinace produktu na průsečíku S a I viz příloha.


13. Agregátní poptávka a agregátní nabídka


AS a AD:

AD - poptávaný produkt, který poptávají firmy, domácnosti, cizinci a vlády. Je to kombinace ceny a reálného produktu Y, který domácnosti, stát, firmy a cizinci zamýšlejí nakoupit, při dané cenové hladině. AD = C+I+G+NX. Negativní sklon - Pigův efekt . M - množství peněz v oběhu. Vzroste-li M vzroste AD a křivka se posune doprava nahoru.

Příjmy a zisk firmy:

Celkový příjem ( TR) - je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků. TR = p.Q

- cena je konstantou nezávislou na firmě. Firma může prodat všechnu vyrobenou produkci bez ohledu na výši ceny, poptávka je dokonale elastická, firma může ovlivnit jen objem výroby, to jest firma se nachází v dokonalé konkurenci.

- cena závisí na objemu produkce firmy. Cena s růstem objemu klesá, jedná se o nedokonalou konkurenci.

Průměrný příjem ( AP) - je příjem na jednotku produkce. AP = p. Křivka AP je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy.

Mezní příjem ( MR) - změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku.

Zisk - je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. z = TR - TC ( z = (AR-AC).Q ).

Čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady

Účetní zisk = TR - explicitní náklady

Normální zisk - zahrnuje výnos práce podnikatele, výnos kapitálu a jiných výrobních faktorů v jeho vlastnictví a odměnu za podstoupené riziko.

Tržní nabídka:Tržní nabídka je součtem objemů určitého zboží, které jsou ochotni při různých úrovních ceny nabízet všichni výrobci tohoto zboží. Tržní nabídková křivka je grafickým součtem individuálních nabídkových křivek.

Agregátní nabídka:

AS je suma veškerého zboží v ekonomice, které jsou výrobci ochotni nabízet při různých úrovních cen.