Management, Hybridní struktura, Principy organizování

Hybridní struktura
- management rozhoduje o základních věcech
= spojení částí některých organizačních struktur

Principy organizování

1) Princip jednoty cílů
2) Princip organizační efektivnosti – při plnění cílů = minimální náklady
3) Princip rozpětí managementu – užší, širší, určitý počet osob, který můžou manažeři vést optimálně
4) Princip jednoznačného přiřazení a jednoty vedení – jasné definování úkolů a podléhání jednomu nadřízenému
5) Princip rovnosti pravomoci a odpovědnosti – optimální delegované pravomoci
- kompetence - pravomoc v určitém
- odpovědnost balansu
6) Princip vyváženosti a pružnosti – vyvážení počtu činností a lidí, kteří jsou v ní umístěny, optimální stupeň řízení; při změně situace  schopnost organizace přizpůsobit se počtu zákazníků, výrobků

Management, Faktory pro vytváření organizačních struktur, Základní požadavky na organizační strukturu

Faktory pro vytváření organizačních struktur

- právní forma
- okolí podniku
- podnikatelské cíle firmy a úkoly
- výrobní program
- způsob sdružování specializovaných činností do jednotlivých útvarů
- velikost podniku (objem výroby, počet zaměstnanců)
- územní rozložení dílčích organizačních jednotek
- jak funguje IT
- profesní a kvalifikační struktura pracovníků
- firma – stávající organizační struktura, jak je stará, tradice, sociální a pracovní podmínky

Základní požadavky na organizační strukturu

1. stabilita
2. pružnost – schopnost zachycení změn
3. jednoduchá
4. přehledná
5. uplatněná přiměřeně: decentralizace činností
6. co nejmenší počet stupňů řízení
7. optimální rozpětí
8. hospodárná
9. jasnost vztahů

Účtárna

1) Všeobecná

2) Mzdová

3) Materiálová

4) Výrobní


- Vztahy podniku s bankou :

Banka : Podnik, instituce tržního hospodářství

Peněžní ústav poskytující finanční služby


- Pružná organizace :

1) Vytvoření organizace

2) Toto platí hlavně u pracovišť


Formy organizační struktury :

- Liniová struktura : Jeden nadřízený + více podřízených

- Funkční struktura

- Štábní struktura - Nejvice se používá.


- Výrobní organizační struktury :

Výrobní články podniku se mohou uspořádat ( závod, provoz, dílna ).

a) Předmětná organizace : Velké množství strojů

b) Technologická organizace : Soustředění techniky určitého druhu


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony

Divizionální struktůra výrobního území

- Divizionální struktůra výrobního území:
PRESIDENT


MEZINÁRODNÍ MEZINÁRODNÍ MEZINÁRODNÍ

PRO VÝROB. A PRO VÝROB. B PRO VÝROB. C


DOMÁCÍ ÚSEK MEZINÁRODNÍ ÚSEK

VÝROBEK B VÝROBEK B


- Divizní struktura podle území :


PRESIDENT


DIVIZE DIVIZE DIVIZE

JAPONSKO EVROPA AMERIKA


a) Liniová organizace : Každý prvek má jen jednoho nadřízeného.

Funkční organizace : Příkazy z různých míst podle funkcí ( funkční nadřízenosti ).

Štábní organizace : Podstatou je také linie ( často ale s mezičlánkem - tvoří ho stát ).


Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice

Jednotlivé prvky - vztahy v podniku

Provozy podniku : Prvky podniku

Vztahy mezi nimi


- Určitá stupňová organizační struktura :

Otázka : Kdo komu podléhá ?


1. Stupeň Podnik - Ředitel

2. Stupeň Závody Závody - Náměstek

3. Stupeň Provoz Provoz

4. Stupeň Dílna Dílna Dílna

5. Stupeň Pracoviště Pracoviště


- Ekonomická struktura podniku :

Členě na divize - článek a stupeň podle podniku, který je samostatný ( především ekonomická a provozní samostatnost ).


- Divize :

1) Uzavřený celek, který samostatně vykazuje ZISK.

2) Ředitel divize se podílí na zisku celého podniku ( hmotná zainteresovanost ).

3) Je součástí podniku.

4) Divize se mohou dělat ( např. podle výrobků ).


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony

Struktura tržeb

Týká se to zejména :

1) Jednatelů společnosti s ručením omezeným ( § 135 )

2) Představenstva akciové společnosti ( § 192 odstavec 2 )

3) Představenstva ( předsedy družstva (§ 252 )


Je důležité zdůraznit, že i v případě, kdy podnikatel zajišťuje vedení svého účetnictví prostřednictvím pověřené fyzické osoby nebo právnické osoby, zůstává podnikatel za tuto činnost zodpovědný.


- Předmětem účetnictví podnikatele tvoří :

1) Stav a pohyb majetku

2) Rozdíl majetku a závazků ( čisté obchodní jmění ),

3) Náklady a výnosy nebo výdaje a příjmy

4) Výsledky hospodaření


- Jednoduché účetnictví :

Fyzické osoby podnikající na základě živnostenského zákona nebo podle zvláštních předpisů, které nejsou zapsány v obchodním rejstříku.Politické strany, občanská sdružení, nadace, jejichž roční příjmy v předchozím roce jsou menší než 3 000 000 Kč.Církve a náboženské celky pokud nepodnikají.V jednoduchém účetnictví vedeme odděleně evidenci majetku a finanční hospodaření.

4) Konkursní cena :

Cena je stanovena na základě konkursního řízení.Dodavatelé nabízejí výrobky či služby a odběratel si vybere nevhodnějšího dodavatele.


- Metoda podle metody vnímané zákazníkem :

Při stanovení ceny se vychází z hodnoty, kterou výrobek má pro kupujícího

Cena : Není nikdy dlouhodobě stabilní, vychází z nabídky, poptávky, konkurence, trhu, inflace ....


- Zjednodušená struktura ceny :

Přímé náklady

+ Režijní náklady

Úplné vlastní náklady

+ Zisk ( zisková přirážka )

Prodejní cena bez DPH

+ DPH

+ Spotřební daň

Prodejní cena s DPH

+ Obchodní rozpětí ( srážky )

Spotřební ( konečná ) cena


- Strategie stanovení ceny :

1) Strategie skimming :

- Vysoká počáteční cena

- Ojedinělost výrobku, image výrobku na trhu

- Pokud se naskytne konkurence, sníží se cena

- Předpokládá, že dostat se na trh a konkurovat není snadné

Klasická křivka agregátní nabídky

Křivka agregátní nabídky v klasickém případě je vertikální. Ekonomika neustále funguje na úrovni potenciálního produktu, tj. produktu při plné zaměstnanosti (neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost). Předpokladem je flexibilita nominálních mezd a cen.

V důsledku zvýšení agregátní poptávky se zvýší cenová úroveň. Toto vyvolá tendenci k poklesu reálných mezd a tedy i zvýšení poptávky po práci firmami. Pokles reálných mezd současně vyvolá snížení nabídky práce. Protože jsou mzdy dokonale flexibilní, nominální mzdy vzrostou ekviproporcionálně jako cenová úroveň. Reálná mzda zůstává nezměněna, stejně tak jako rovnovážná úroveň plné zaměstnanosti.

Odvození křivky AS obr. str. 191

Zvýšení zásoby kapitálu posune produkční funkci nahoru. Vyšší objem používaného kapitálu zvyšuje marginální produktivitu práce při jakékoliv úrovni zaměstnanosti, což má za následek posun křivky poptávky po práci doprava. Úroveň plné zaměstnanosti se zvýší a taktéž reálná mzda. Zvýšení rovnovážné produkce vede k posunu vertikální křivky agregátní nabídky doprava.

Neoklasický trh práce

Obecná charakteristika struktury trhu práce

Pracovníci dostanou za nabízenou práci pracovní důchod (IH): IH = W * NS, kde W je nominální mzdová sazba, NS – počet hodin práce, které pracovníci nabízejí během daného období.

Celkové mzdové náklady (TW): TW = W * ND = IH, kde ND je množství práce, které firmy poptávají.

Celkový hrubý příjem (TR): TR = P * Y

Odečteme-li od hrubých příjmů firem celkové mzdové náklady dostaneme celkový zisk firmy (TP): TP = TR – TW

V praxi:

- používáme buď pro výběr nejvýhodnější technologie nebo při výběru nejvhodnějších surovin, materiálů …

Optimální struktura produkce
- důležitou otázkou je optimalizace struktury produkce složené z více druhů výrobků

- nejčastěji ji řešíme metodami „lineárního programování“

Výrobní kapacita
- maximální množství produkce, které může podnik vyprodukovat za určitou dobu

- je dána hodnotami PRF při plném využití VF

- v praxi při vyjadřování VK uvažujeme, že některé VF jsou k dispozici v omezené míře (počet strojů, kvalifikovaní pracovníci)

- u ostatních VF předpokládáme neomezené množství

- u výpočtu uvažujeme jen ty VF, které jsou omezené


VK = výkon výrobních zařízení * doba činnosti (VČF)

B. Optimalizace poměru mezi DlK:KrK (optimalizace struktury dluhů) – DlCK:KrCK

KrK (KrCK) by měl být financován pouze likvidním majetkem (peněžními prostředky, splatnými pohledávkami, výrobky), těch složek majetku, kterými lze tyto krátkodobé dluhy rychle a beze ztráty splatit (prodej materiálu je špatný).

DlK (DlCK+VK) by měl krýt DlM nebo trvalý OM.


- kriterium pro optimalizaci poměru je struktura majetku

- majetek s odpovídající dobou využitelnosti by měl být kryt K s odpovídající dobou splatnosti

- pokud DlK financujeme KrM je to neefektivní (DlK je dražší) a naopak pokud KrK (KrCK) financuji DlM je to vysoce rizikové (vysoce efektivní)


Pokud OM > KrCK = rozdíl je čistý pracovní kapitál (ČPK)

- ČPK je část OM, která je skryta v DlK

- ČPK je část peněžních prostředků, která podniku zůstane k dispozici po úhradě všech běžných závazků


- přiměřená výše ČPK je ukazatelem dobré finanční situace podniku

- podnikatel chce přiměřenou ČPK, aby mohl hradit závazky


KrCK > OM = rozdíl je nekrytý dluh


à složité otázky (jakou strukturu?) řešíme vyrovnáváním dvou hlavních faktorů výnosnosti a rizika

Rozvaha
- měla by být taková, aby přehledně ukazovala strukturu majetku, zdrojů K a určovala finanční situaci

- porovnáním dvou rozvah po určitém období dokážeme zjistit vývoj situace

3.3. Kapitál a jeho struktura

- kapitálová struktura podniku je strukturou zdrojů podniku, za které byl podnik pořízen


Velikost K závisí na okolnostech:

- velikost podniku

- stupeň mechanizace a automatizace

- rychlost obratu kapitálu (čím rychleji, tím méně)

- způsob odbytu (vlastní síť více kapitálu)


Podnik by měl mít tolik K, kolik skutečně potřebuje. Jeho velikost zjišťujeme v Zakladatelském rozpočtu při zakládání.

Má-li více K je jeho využití nehospodárné a je překapitalizován (jestliže DL (VLK-CK) je kryt OM)

Má-li méně K než je nezbytné, vznikají poruchy v chodu podniku a podnik je podkapitalizován (v období expanze podniku, roste výroba + prodej, roste i majetek podniku (nejen OM, ale i DM), který není kryt odpovídajícími zdroji) à je zadlužen u odběratelů, krátkodobé závazky financuje dlouhodobým majetkem a vzniká platební neschopnost


A. vlastní kapitál (VLK), (vloží-li ho vlastník, společník)

- jeho podíl na celkovém kapitálu ukazuje finanční jistotu a nezávislost


FO … peněžní + nepeněžní vklady podnikatele

LIKVIDITA

- schopnost přeměnit majetek v peníze a sloužit k úhradě závazků


1. stupeň – peníze (hotovost, účet, okamžitě splatné pohledávky na viděnou)

2. stupeň – ostatní pohledávky, část výrobků u nichž není problém s odbytem

3. stupeň – ostatní zásoby

4. stupeň – dlouhodobý majetek (nelikvidní) nad 1 rok


Struktura majetku
- zastoupení, podíl jednotlivých složek na celkovém objemu

- DHM

DNM

DFM


M

VLV

Z

Majetek podniku

DM





OM

drobný

majetek

spotřeba v nákladech

konkrétní strukturu podnikového majetku ovlivňuje zaměření podniku


3.2. Oceňování majetku

- majetek oceňujeme individuálně

- celková hodnota majetku je dána součtem ocenění


Odpisovaný DHM, DNM
a) 2 položky = PC + oprávky (snižují PC na ZC) Brutto princip

b) 1 položka ZC = Netto princip

Brutto je výhodnější z hlediska rozsahu majetku (známe PC), z hlediska vybavenosti.

3. Majetková výstavba podniku

- každý podnikatel potřebuje prostředky (DM, OM), k jejímu získání potřebuje kapitál, ať už vlastní nebo vypůjčený

- konkrétní složení prostředků podniku se označuje jako majetek podniku

- zdroj, z něhož byl tento majetek pořízen, jeho finanční krytí označujeme jako kapitál

- majetek říká, co podnik vlastní; kapitál, komu patří

- základní přehled o majetku a kapitálu nám zachycuje rozvaha (bilance)

- na straně debetní je konkrétní složení majetku (aktiva)

- na straně kreditní jsou zachyceny všechny kapitálové zdroje (pasiva)


3.1. Majetek podniku a jeho struktura

A. podle povahy

- hmotný

- nehmotný

- finanční


B. podle doby využitelnosti

- dlouhodobý nad 1 rok

- krátkodobý do 1 roku

Cena

= částka sjednaná mezi kupujícím a prodávajícím, určitá forma směnné hodnoty

Rovnováha trhu – vydrží velmi krátce a je rozdílná u jednotl. výrobků, cena vyhovuje prod. i kupujícím
Rovnovážná cena – prodávajícím i kupujícím vyhovuje nabízené množství

Charakteristiky trhu:
- Určitý prostor, kde se setkává nabídka s poptávkou a tržní instituce
- Objektem směny jsou zboží a služby
- Ceny zboží a služeb se určují na základě vztahu nabídky a poptávky, nabízející chtějí zboží nebo služby při určitých cenách prodat, kupující chtějí za své peníze zboží a služby koupit
- Musí být regulován z hlediska právního
- Prodávající – ověřují účelnost své vynaložené práce
- Kupující – zajišťují spotřebu
- Tržní cena je nástrojem pro rozmisťování zdrojů ve společnosti

Struktura trhu – tvoří jí konkurence dokonalá a nedokonalá.
Sleduje se: - počtem firem na daném trhu
- velikostí firmy
- povahou výrobku
- podmínkami vstupu do odvětví

Struktura materiálových zásob

Do materiálových zásob patří:
1) Suroviny a základní materiál
2) Pomocné látky
3) Provozovací látky
4) Náhradní díly
5) Obaly
6) Drobný hmotný majetek


Pomocné látky – jsou hmot, které přechází přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu (barvivo na látky, lak na nábytek)

Provozovací látky – jsou hmoty, které jsou zapotřebí pro provoz podniku jako celek (palivo, mazadla, oleje)

Náhradní díly – jsou předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu (ložiska, ventily)

Obaly – slouží k ochraně a dopravě nakoupeného materiálu, zboží a výrobků.

Drobný hmotný majetek – představuje drobné hmotné předměty, které slouží k činnosti podniku krátkou dobu nebo mají nižší cenu (nástroje, přístroje, pomůcky)

Zboží – jsou předměty, které podnik nakupuje za účelem prodeje.


Nákupní průzkum potřeb a volba dodavatele, kupní smlouvy

V tržní ekonomice plní zásobování aktivní funkci pomocí marketingu. Marketingový útvar se zabývá průzkumem trhu materiálů a surovin a na základě získaných poznatků ovlivňuje hlavní činnost podniku. Při nákupním průzkumu potřeb sleduje marketingový útvar stav a vývoj trhu surovin a materiálů. Marketingový útvar musí zajistit vhodné dodavatele, kteří mohou nejlépe uspokojit potřeby podniku.

Na základě jednání s vybranými dodavateli uzavírá podnik smlouvu o dodávce materiálu. Dodavatel oznamuje splnění smlouvy fakturou, kterou je podnik povinen zaplatit podle dohody nebo zákonných předpisů.

1) Alokace vstupů mezi firmy

Má-li ekonomika fixní zásobu zdrojů, potom je další podmínkou celkové efektivnosti výroby efektivní rozmístění těchto zdrojů mezi jednotlivé firmy.

2. alokační pravidlo – druhou podmínkou efektivnosti výroby je taková alokace fixního množství práce a kapitálu mezi obě firmy, při níž je mezní produkt obou výrobních faktorů pro oba vyráběné statky stejný. Graficky : křivky MPL (nebo MPK) dvou firem vyrábějící stejný produkt – obr.3, výchozí stav L1 dělníků u 1.firmy, L2 u 2. firmy. MPL u 1.fy. je větší než u 2.fy. Alokační pravidlo navrhuje, aby byla práce přemístěna z 2. do 1. fy., je přemístěn 1 pracovník, šrafovaná plocha znázorňuje rozšíření výroby pomocí tohoto dodatečného pracovníka. Když je MPL při výrobě určitého statku u různých firem různý, může být celkový produkt zvýšen přemístěním zdrojů mezi firmami.


1) struktura výstupu firmy

firmy musí vyrábět efektivní kombinaci produktu.

3. alokační pravidlo – třetí podmínkou efektivnosti výroby je taková struktura výroby obou statků, při níž je mezní míra transformace produktu u obou firem stejná. Obr.4. Hranice výrobních možností PPF představuje různé kombinace efektivně vyráběného produktu, ale pro určení efektivní struktury výroby a tedy odvození společensky efektivního bodu na křivce PPF musíme do analýzy zahrnout spotřebu (preference spotřebitelů)

Funkční organizace s výrobkovými týmy

ŘEDITEL
PRODEJ
VÝROBA
VÝVOJ
ADMINISTRATIVA
PERSONALISTIKA
Tým 1
Tým 2


Organizace podle marketingových podnikatelských jednotek
(J1 a J2 jsou marketingové podnikatelské jednotky)
PRODEJ
VÝROBA
VÝVOJ
ADMINISTRATIVA
PERSONALISTIKA
Tým 1
Tým 2
ŘEDITEL
J1
J2
V této struktuře jsou již vyčleněni vedoucí, kteří jsou povinni nově se vytvářející podnikatelské jednotky řídit ® vzniká dvojí vedení !!!

Ty jsou dále rozčleněny na základní části:

a) strategický vrchol
b) střední linie
c) operační jádro
d) technostruktura (výzkumní pracovníci, plánovači, analyzátoři, …..)
e) podpůrný štáb (zaměstnanci údržby, spojovatelské služby, …..)

Jednoduchá struktura
- je používána tam, kde jsou všechny činnosti koordinované top-managementem (a), který také přímo kontroluje operační jádro (c), jedná se většinou o malé organizace nebo o mladé organizace, strategií je většinou při této formě organizace to, že vše směřují k přežití a růstu, pružná reakce na zákazníka, jsou to zpravidla firmy se špičkovou technologií

Strojní byrokracie
- jedná většinou o rozlehlou, dlouholetou organizaci, řídící složkou je stále top-management (a), existuje zde standardizace všech procesů, existuje zde podpůrný štáb (e) tak technostruktura (d) a samozřejmě i střední linie (b), rozpětí managementu je velmi úzké, je přizpůsobeno stálému a jednoduchému prostředí, ale cíle jsou zamířeny ke zvýšení efektivity

Typy řídících struktur

3.2. Typy řídících struktur
• útvar řízení = pracovní místo určené pro výkon funkce

• 2 typy:
a) Liniové – pracovníci mají přímou povinnost a pravomoc rozhodovat (např. divize)
b) Štábní (poradní) – úkolem je zjišťovat informace, zpracovávat je a poskytovat je liniovým útvarům jako podklady pro rozhodování. Nemají právo přikazovat.

• 1 přímý nadřízený, jasná komunikace

Projektová struktura (maticová) – struktura dočasná, vytvořená pro plnění úkolu

4. Vývojové tendence organizačních a řídících struktur

• vysoký stupeň centralizace
• neměnné řídící struktury (vysoké, štíhlé)
• neoklasické projektování (jednoduché, ploché organizační řídící struktury)

Typy segmentace

Typy segmentace:

Homogenní segmentace – není možné segmentovat žádný segment – je shluk
Difúzní segmentace – je možné vytvořit jakýkoliv segment
Shluková segmentace – přirozené segmenty


Podle čeho můžeme segmentovat
1. podle geografie (krajů)
2. demografie (věk, povolání, pohlaví)
3. psychologie (sociální třída)
4. podle chování (příležitostná koupě, hledání užitku)


Struktura trhu

I. 40% tržní vůdce – firma, která vévodí danému odvětví. Největší zisky z prodeje. (nealko COCA COLA)

II. 30% tržní vyzyvatel – snaží se buď utočit nebo se vyhnout tržnímu vůdci (nealko PEPSI)

III. 20% tržní následovatel – firmy, které kopírují tržního vůdce (toma, relax). Tržnímu vůdci to nevadí, kdy jí bude chtít zlikvidovat, zlikviduje jí.

IV. 10% tržní troškař – firmy, které zaplňují díry na trhu (u auta – výroba sport. lux. aut – Porsche)