Trh - je zařízení, jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá. Trh vzniká s existencí dělby práce a se vznikem problému koordinace činnosti jednotlivých výrobců. Trh zabezpečuje přesun výrobků od výrobce ke spotřebiteli prostřednictvím směny. Základní cíl na trhu je vytvoření rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.
Typy trhu - z teritoriálního hlediska - trh místní, národní, světový, trh nadnárodních integračních seskupení, světový volný trh
- z hlediska směňovaných předmětů - trh výrobních faktorů ( práce, půdy . . . ) trh finanční, trh zboží a služeb.
- z hlediska počtu výrobků jež se směňují - trh dílčí a agregátní. Trh automaticky podává informace o tržní situaci, tuto informaci získávají všechny subjekty, trh citlivě reaguje na vnější podněty a změny. Základní informaci poskytuje cena.
Tržní subjekty - domácnosti - vstupují na trh výrobků a služeb jako poptávající a na trh výrobních faktorů jako nabízející. Na trh finanční vstupují na obou stranách. Cílem domácností je maximalizace uspokojení potřeb
- firmy - vstupují jako poptávající na trh výrobních faktorů a jako nabízející na trh výrobků a služeb. Na finančním trhu figurují na obou stranách. Cílem firem je maximalizace zisku.
- stát - stát se může chovat jako ostatní ekonomické subjekty. Řeší úzké profily v ekonomice. Stát má v ekonomice čtyři základní funkce - alokační, stabilizační, redistribuční, regulační - pomocí jichž ovlivňuje všechny trhy a subjekty
- svět - zahraniční subjekty mohou plnit stejné úlohy jako kterýkoliv domácí subjekt.
Zobrazují se příspěvky se štítkemfirma. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemfirma. Zobrazit všechny příspěvky
Neziskové firmy:
Některé z těchto firem vstupují na trh, vyrábějí a prodávají svá zboží, ale jejich cílem není dosahovat zisku. Obvykle jsou tyto firmy financovány ze státního rozpočtu. Existují i netržní subjekty sloužící k uspokojování potřeb, jako např. školy, nemocnice ... . Jejich příjem opět pochází ze státního rozpočtu a různých darů a sbírek. Naproti tomu některé školy nebo nemocnice mohou fungovat plně nebo částečně na komerční bázi. Potom je jejich cílem zisk, který je pro ně podmínkou dalšího fungování.
Postoj státu k podnikům:
Praxe je taková, že v tržní ekonomice se klade důraz ne konkurenci. To znamená, že stát se snaží podpořit drobné podnikatele a naopak bývá přijímána celá řada opatření proti vzniku monopolů.
6. Formování cen výrobních faktorů; teorie rozdělování:
Podstata a specifika trhů s výr. faktory:
Poptávka je poptávkou odvozenou. Obecně platí, jestliže klesá poptávka po finální produkci, klesá i poptávka po výr. faktorech. Nabídka je představována firmami i domácnosti. Při nabídce výr. faktorů může dojít, ale nemusí k převodu těchto faktorů do vlastnictví subjektu na straně D. Výr. faktory mohou být pronajímány. Vlastníci výr. faktorů mají jiné preference než poptávající. Některé výrobní faktory mají podobu darů přírody, jsou nereprodukovatelné, jejich nabídka je fixní a nereaguje na změny cen. Z výrobních faktorů plynou domácnostem důchody, tzv. prvotní důchody ve společnosti. V souvislosti s cenou výrobních faktorů nás budou zajímat ceny plynoucí ze služeb těchto faktorů. Trh výrobních faktorů je velmi úzce propojen s trhem finální produkce.
Postoj státu k podnikům:
Praxe je taková, že v tržní ekonomice se klade důraz ne konkurenci. To znamená, že stát se snaží podpořit drobné podnikatele a naopak bývá přijímána celá řada opatření proti vzniku monopolů.
6. Formování cen výrobních faktorů; teorie rozdělování:
Podstata a specifika trhů s výr. faktory:
Poptávka je poptávkou odvozenou. Obecně platí, jestliže klesá poptávka po finální produkci, klesá i poptávka po výr. faktorech. Nabídka je představována firmami i domácnosti. Při nabídce výr. faktorů může dojít, ale nemusí k převodu těchto faktorů do vlastnictví subjektu na straně D. Výr. faktory mohou být pronajímány. Vlastníci výr. faktorů mají jiné preference než poptávající. Některé výrobní faktory mají podobu darů přírody, jsou nereprodukovatelné, jejich nabídka je fixní a nereaguje na změny cen. Z výrobních faktorů plynou domácnostem důchody, tzv. prvotní důchody ve společnosti. V souvislosti s cenou výrobních faktorů nás budou zajímat ceny plynoucí ze služeb těchto faktorů. Trh výrobních faktorů je velmi úzce propojen s trhem finální produkce.
Chování firmy:
V realitě není možné konstruovat pro firmu jednoznačné křivky poptávky a odvozovat křivku MR a MC, protože firmy většinou vyrábí více produktů najednou. Rozhodování firmy většino vychází z průměrných nákladů. Cenu firma stanoví prostřednictví jakési přirážky k průměrným nákladům. Hlavním limitujícím faktorem při vytváření ceny je poptávka. Hlavní cíl firmy je opět zisk.
Maximalizace zisku:
- snižování nákladů na výrobu a vyhledávání úspor. Ve velmi dlouhém období pak náklady ovlivňuje uplatňování techniky.
- maximalizace příjmů vzhledem k tomu, že se nacházíme v podmínkách nedokonalé konkurence, může firma maximalizovat zisk různými způsoby a nejen zvýšením objemu výroby.
Firma při své snaze o max. zisk naráží na stejnou snahu ostatních firem v odvětví - cenová konkurence. Dnes se však přikládá stále větší význam necenové konkurenci. Jejím pozitivní efektem je růst poptávky.
Alternativní cíle firmy:
Maximalizace zisku už dnes nemusí být jediným nebo vůbec nemusí být cílem. Dnes např. u akciové společnosti, řízené manažerem, může být hlavní cílem maximalizace obratu ( viz graf).Firma maximalizuje obrat v bodě, kde je mezní příjem nulový. V tomto bodě jsou MR menší než MC, a proto se firma maximalizující obrat vzdává části zisku. Obrat také závisí na elasticitě poptávky. Je-li D elastická, obrat s růstem objemu produkce roste. Je-li D neelastická, obrat s růstem objemu produkce klesá ( viz graf). Z toho vyplývá, že firma maximalizující obrat vyrábí vyšší objem produkce za nižší cenu, než firma maximalizující zisk.Existují i takové názory, že cílem firmy může být růst. U firem, které jsou ve vlastnictví zaměstnanců, se klade důraz na maximalizaci důchodu ... .
Maximalizace zisku:
- snižování nákladů na výrobu a vyhledávání úspor. Ve velmi dlouhém období pak náklady ovlivňuje uplatňování techniky.
- maximalizace příjmů vzhledem k tomu, že se nacházíme v podmínkách nedokonalé konkurence, může firma maximalizovat zisk různými způsoby a nejen zvýšením objemu výroby.
Firma při své snaze o max. zisk naráží na stejnou snahu ostatních firem v odvětví - cenová konkurence. Dnes se však přikládá stále větší význam necenové konkurenci. Jejím pozitivní efektem je růst poptávky.
Alternativní cíle firmy:
Maximalizace zisku už dnes nemusí být jediným nebo vůbec nemusí být cílem. Dnes např. u akciové společnosti, řízené manažerem, může být hlavní cílem maximalizace obratu ( viz graf).Firma maximalizuje obrat v bodě, kde je mezní příjem nulový. V tomto bodě jsou MR menší než MC, a proto se firma maximalizující obrat vzdává části zisku. Obrat také závisí na elasticitě poptávky. Je-li D elastická, obrat s růstem objemu produkce roste. Je-li D neelastická, obrat s růstem objemu produkce klesá ( viz graf). Z toho vyplývá, že firma maximalizující obrat vyrábí vyšší objem produkce za nižší cenu, než firma maximalizující zisk.Existují i takové názory, že cílem firmy může být růst. U firem, které jsou ve vlastnictví zaměstnanců, se klade důraz na maximalizaci důchodu ... .
5. Typy firem a jejich cíle:
Typy firem v tržní ekonomice:
Základní předpoklady - nabídka na základním trhu výrobku a služeb je soustředěna ve firmách, to vyplývá z úspor z rozsahu
- jen firmy jsou schopny získat dostatek zdrojů na výrobu a na rozvoj
- jen firma je schopna organizovat a řídit výrobu ve velkém
Firmy v individuálním vlastnictví - podnikatel hospodaří sám, na jeho účet jdou všechny zisky a ztráty a za závazky firmy ručí celým svým majetkem. Výhodou tohoto typu firem je jejich pružnost, nevýhodou omezenost zdrojů na rozvoj.
Obchodní společnosti - sdružení kapitálu dvou nebo více osob. Větší právní složitost vzniku a zániku společnosti.
Akciová společnost - Získání prostředků se děje pomocí emitace a prodeje akcií. Akcie je cenný papír, vyjadřující podíl na majetku a zisku firmy. Podíl na zisku je tzv. dividenda. Zisk akciové společnosti má dvě části. Nerozdělený zisk a zisk rozdělený mezi akcionáře.
Akciová společnost:
Výhodou a.s. je možnost získat daleko největší finanční prostředky. Nevýhodou je, že v některých zemích podléhá dvojímu zdanění. Běžné řízení nevykonávají akcionáři, ale jimi pověření profesionální pracovníci - manažeři. Je tedy možné, aby v akciové společnosti docházelo ke konfliktu zájmů.
Samozřejmě, že se na řízení firmy ( na valné hromadě) nepodílí drobní akcionáři. Největší právo na ovlivnění vývoje firmy mají vlastníci tzv. kontrolního balíku akcií.
Kromě akcií může firma vydávat i obligace. Obligace je dlužnický cenný papír. Majitel obligace je věřitelem firmy, která obligaci vydala. S obligace se většinou vyplácí stabilní úrok, a není tedy závislá na hospodářském výsledku firmy.
Základní předpoklady - nabídka na základním trhu výrobku a služeb je soustředěna ve firmách, to vyplývá z úspor z rozsahu
- jen firmy jsou schopny získat dostatek zdrojů na výrobu a na rozvoj
- jen firma je schopna organizovat a řídit výrobu ve velkém
Firmy v individuálním vlastnictví - podnikatel hospodaří sám, na jeho účet jdou všechny zisky a ztráty a za závazky firmy ručí celým svým majetkem. Výhodou tohoto typu firem je jejich pružnost, nevýhodou omezenost zdrojů na rozvoj.
Obchodní společnosti - sdružení kapitálu dvou nebo více osob. Větší právní složitost vzniku a zániku společnosti.
Akciová společnost - Získání prostředků se děje pomocí emitace a prodeje akcií. Akcie je cenný papír, vyjadřující podíl na majetku a zisku firmy. Podíl na zisku je tzv. dividenda. Zisk akciové společnosti má dvě části. Nerozdělený zisk a zisk rozdělený mezi akcionáře.
Akciová společnost:
Výhodou a.s. je možnost získat daleko největší finanční prostředky. Nevýhodou je, že v některých zemích podléhá dvojímu zdanění. Běžné řízení nevykonávají akcionáři, ale jimi pověření profesionální pracovníci - manažeři. Je tedy možné, aby v akciové společnosti docházelo ke konfliktu zájmů.
Samozřejmě, že se na řízení firmy ( na valné hromadě) nepodílí drobní akcionáři. Největší právo na ovlivnění vývoje firmy mají vlastníci tzv. kontrolního balíku akcií.
Kromě akcií může firma vydávat i obligace. Obligace je dlužnický cenný papír. Majitel obligace je věřitelem firmy, která obligaci vydala. S obligace se většinou vyplácí stabilní úrok, a není tedy závislá na hospodářském výsledku firmy.
Příjmy a zisk firmy:
Celkový příjem ( TR) - je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků. TR = p.Q
- cena je konstantou nezávislou na firmě. Firma může prodat všechnu vyrobenou produkci bez ohledu na výši ceny, poptávka je dokonale elastická, firma může ovlivnit jen objem výroby, to jest firma se nachází v dokonalé konkurenci.
- cena závisí na objemu produkce firmy. Cena s růstem objemu klesá, jedná se o nedokonalou konkurenci.
Průměrný příjem ( AP) - je příjem na jednotku produkce. AP = p. Křivka AP je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy.
Mezní příjem ( MR) - změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku.
Zisk - je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. z = TR - TC ( z = (AR-AC).Q ).
Čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady
Účetní zisk = TR - explicitní náklady
Normální zisk - zahrnuje výnos práce podnikatele, výnos kapitálu a jiných výrobních faktorů v jeho vlastnictví a odměnu za podstoupené riziko.
Tržní nabídka:Tržní nabídka je součtem objemů určitého zboží, které jsou ochotni při různých úrovních ceny nabízet všichni výrobci tohoto zboží. Tržní nabídková křivka je grafickým součtem individuálních nabídkových křivek.
Agregátní nabídka:
AS je suma veškerého zboží v ekonomice, které jsou výrobci ochotni nabízet při různých úrovních cen.
- cena je konstantou nezávislou na firmě. Firma může prodat všechnu vyrobenou produkci bez ohledu na výši ceny, poptávka je dokonale elastická, firma může ovlivnit jen objem výroby, to jest firma se nachází v dokonalé konkurenci.
- cena závisí na objemu produkce firmy. Cena s růstem objemu klesá, jedná se o nedokonalou konkurenci.
Průměrný příjem ( AP) - je příjem na jednotku produkce. AP = p. Křivka AP je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy.
Mezní příjem ( MR) - změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku.
Zisk - je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. z = TR - TC ( z = (AR-AC).Q ).
Čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady
Účetní zisk = TR - explicitní náklady
Normální zisk - zahrnuje výnos práce podnikatele, výnos kapitálu a jiných výrobních faktorů v jeho vlastnictví a odměnu za podstoupené riziko.
Tržní nabídka:Tržní nabídka je součtem objemů určitého zboží, které jsou ochotni při různých úrovních ceny nabízet všichni výrobci tohoto zboží. Tržní nabídková křivka je grafickým součtem individuálních nabídkových křivek.
Agregátní nabídka:
AS je suma veškerého zboží v ekonomice, které jsou výrobci ochotni nabízet při různých úrovních cen.
POJMY
Ekonomie = zabývá se zkoumáním alokace vzácných zdrojů mezi různá alternativní užití tak, aby byly uspokojeny lidské potřeby
Mikroekonomie – zkoumá především rozhodování jednotlivých tržních subjektů, kterými jsou jednotlivci, firmy a stát
Jednotlivci - rozhodují především o tom kdy, kde, kolik a co si koupí; jejich přání je determinováno jejich cíli v podobě chutí, přání nebo preferencí (tím, že jednotlivci rozhodují o konkrétním množství konkrétního statku, rozhodují současně o objemu a struktuře výstupu společnosti)
Firmy – rozhodují o tom, co budou vyrábět, v jakém množství, jakou stanoví cenu, jakou použijí technologii apod.; rozhodování firmy mikroekonomie zpravidla zužuje na dva základní problémy: na volbu výstupu a volbu ceny
Stát – vytváří pr. normy, v jejichž rámci probíhá ekonomická činnost
- z mnoha činností, které uskutečňují ekonomické subjekty v rámci ekonomického systému, můžeme za základní považovat spotřebu,výrobu a směnu
Spotřeba = impuls pro existenci a rozvoj výroby; spotřebitel rozhoduje o nákupu konkrétních statků a vynakládá na ně svůj důchod
Výroba = charakterizována jako přeměna zdrojů ve statky neboli přeměna vstupů na výstup
Směna = představuje výměnu jedněch statků za druhé, kterou uskutečňují subjekty dobrovolně prostřednictvím trhu; směna na rozdíl od výroby nemění množství výrobků a služeb, ale pouze mění jejich místo
→ má-li ekonomický systém dobře fungovat, měl by plnit následující funkce:
1. alokovat zdroje mezi alternativní užití
2. kombinovat tyto zdroje za účelem výroby statků
3. rozdělovat vyrobené statky
4. vytvářet impulsy pro rozvoj jednotlivce a celé společnosti
→ realizace většiny funkcí se děje prostřednictvím cenového systému; teorie cen je nosným základem mikroekonomie
Mikroekonomie – zkoumá především rozhodování jednotlivých tržních subjektů, kterými jsou jednotlivci, firmy a stát
Jednotlivci - rozhodují především o tom kdy, kde, kolik a co si koupí; jejich přání je determinováno jejich cíli v podobě chutí, přání nebo preferencí (tím, že jednotlivci rozhodují o konkrétním množství konkrétního statku, rozhodují současně o objemu a struktuře výstupu společnosti)
Firmy – rozhodují o tom, co budou vyrábět, v jakém množství, jakou stanoví cenu, jakou použijí technologii apod.; rozhodování firmy mikroekonomie zpravidla zužuje na dva základní problémy: na volbu výstupu a volbu ceny
Stát – vytváří pr. normy, v jejichž rámci probíhá ekonomická činnost
- z mnoha činností, které uskutečňují ekonomické subjekty v rámci ekonomického systému, můžeme za základní považovat spotřebu,výrobu a směnu
Spotřeba = impuls pro existenci a rozvoj výroby; spotřebitel rozhoduje o nákupu konkrétních statků a vynakládá na ně svůj důchod
Výroba = charakterizována jako přeměna zdrojů ve statky neboli přeměna vstupů na výstup
Směna = představuje výměnu jedněch statků za druhé, kterou uskutečňují subjekty dobrovolně prostřednictvím trhu; směna na rozdíl od výroby nemění množství výrobků a služeb, ale pouze mění jejich místo
→ má-li ekonomický systém dobře fungovat, měl by plnit následující funkce:
1. alokovat zdroje mezi alternativní užití
2. kombinovat tyto zdroje za účelem výroby statků
3. rozdělovat vyrobené statky
4. vytvářet impulsy pro rozvoj jednotlivce a celé společnosti
→ realizace většiny funkcí se děje prostřednictvím cenového systému; teorie cen je nosným základem mikroekonomie
Alternativní cíle firmy
Vzhledem ke komplikovaným vlastnickým vztahům a zájmové struktuře je tradiční teorie firmy považována za nedokonalou. S cílem překonat statičnost teorie firmy vznikly dynamické teorie, např. koncepce předpokládající, že cílem firmy je max. toku zisku za určité období, což se vyjadřuje pomocí současné hodnoty očekávaných zisků. Jednou z hlavních námitek proti jednoduchému modelu max. zisku je nedostatek informací v souvislosti s rizikem a nejistými výsledky z rozhodování.
Další teorie předpokládající jiné cíle:
- dosažení určitého podílu na trhu,
- snaha dlouhodobě přežít,
- růst a expanze firmy,
- teorie uspokojení – nehledáme jeden optimální objem produkce, ale ptáme se, zda daný objem produkce a ceny zabezpečí uspokojivou výši zisku.
- Manažerské teorie – zdůrazňují oddělení vlastnictví (akcionáři) a řízení (placení manažeři). Obě skupiny sledují své vlastní zájmy, které mohou být konfliktní. Cíl firmy řízené manažery je jiný než max. zisku, např.
a) jednoduchý manažerský model – cílem firmy kontrolované manažery je max. jejich užitku, užitek je dán jeho postavením ve firmy, proměnnými manažerské fce užitku jsou zisk, vedlejší výhody a příjmy manažerů,počet a úroveň podřízených.
Další teorie předpokládající jiné cíle:
- dosažení určitého podílu na trhu,
- snaha dlouhodobě přežít,
- růst a expanze firmy,
- teorie uspokojení – nehledáme jeden optimální objem produkce, ale ptáme se, zda daný objem produkce a ceny zabezpečí uspokojivou výši zisku.
- Manažerské teorie – zdůrazňují oddělení vlastnictví (akcionáři) a řízení (placení manažeři). Obě skupiny sledují své vlastní zájmy, které mohou být konfliktní. Cíl firmy řízené manažery je jiný než max. zisku, např.
a) jednoduchý manažerský model – cílem firmy kontrolované manažery je max. jejich užitku, užitek je dán jeho postavením ve firmy, proměnnými manažerské fce užitku jsou zisk, vedlejší výhody a příjmy manažerů,počet a úroveň podřízených.
TOP FIRMY
Makro Cash & Carry ČR
dceřiná spol. firmy SHV Macro, k 1. 1. 98 převzala veškeré VO aktivity v Evropě firma METRO AG.
V ČR 9 VO center, poslední deváté v plzni (7200 m2) otevřena 17. 7. 2002. Všechna centra společnosti mají celkovou plochu 15000 m2 z toho prodejní plocha 10500 m2 s výjimkou Černého mostu(7500 m2) a Plzně
Ahold Czech republic
Dcečinná spol. mezinárodní food providera ROYAL AHOLD se sídlem v nizozemském Zaandamu
Největší a 1 z nejrychleji se rozvýjející MO spol. v Čr s pročním obratem přesahujícím 23 mld., téměř 200 prodejen, vstup v 91 pod obchodním jménem EURONOVA
V současné době síť 37 hypermarketů Hypernova, 158 supermarketů Albert
Více než 85% zb. Pochází od domácích výrobců a dodavatelů
Rewe
V Čr 67 supermarketů Billa, pod společnost Rewe přešla Billa v roce 96. Druhou sítí je Penny market – diskontní potravi. řetězec typu „tvrdý diskont“ – sortiment je užší, hlavní důraz je kladen na co nejnižší cenu při zachování kvality
Kaufland
Řetězec moderních velkoplošných disk. prodejen s nabídkou převážně českých výrobků, 38 samoobslužných obch domů v ČR
dceřiná spol. firmy SHV Macro, k 1. 1. 98 převzala veškeré VO aktivity v Evropě firma METRO AG.
V ČR 9 VO center, poslední deváté v plzni (7200 m2) otevřena 17. 7. 2002. Všechna centra společnosti mají celkovou plochu 15000 m2 z toho prodejní plocha 10500 m2 s výjimkou Černého mostu(7500 m2) a Plzně
Ahold Czech republic
Dcečinná spol. mezinárodní food providera ROYAL AHOLD se sídlem v nizozemském Zaandamu
Největší a 1 z nejrychleji se rozvýjející MO spol. v Čr s pročním obratem přesahujícím 23 mld., téměř 200 prodejen, vstup v 91 pod obchodním jménem EURONOVA
V současné době síť 37 hypermarketů Hypernova, 158 supermarketů Albert
Více než 85% zb. Pochází od domácích výrobců a dodavatelů
Rewe
V Čr 67 supermarketů Billa, pod společnost Rewe přešla Billa v roce 96. Druhou sítí je Penny market – diskontní potravi. řetězec typu „tvrdý diskont“ – sortiment je užší, hlavní důraz je kladen na co nejnižší cenu při zachování kvality
Kaufland
Řetězec moderních velkoplošných disk. prodejen s nabídkou převážně českých výrobků, 38 samoobslužných obch domů v ČR
Top 50 obchodních firem v českém potravinn. Obchodě
Žebříček v širokém slova smyslu (vč. Obchodu s tabákovým zb., drogerií a kosmetikou)
Většinou zastoupeni maloobchodníci či velkoobchodníci s širokým potravinářským sortimentem
„specializovaní“ potravináři – vždy firmy vlastnící alespoň nějakou MO prodejnu
o 2000 – 2001 1. Makro, 2. Ahold Czech rep.
Hodnocení vývoje
mezi top 10 obch. Firmami nepřibyla od roku 1999 žádná nová ani tuto skupinu žádná firma neopustila
rozdíly mezi nejsilnějšími a třemi na konci „padesátky! Se stále prohlubují
celkový obrat top 50 dosáhl téměř 215 mld. Kč
73% obratu top 50 připadá na první desítku
podíl top 10 na celkovém českém MO dosáhl 28%
Desítka největších
pokračuje expanze prvních firem
budování nových supermarketů, hypermarketů a diskontů (Ahold, Rewe, Kaufland, Tengelman, Tesco, Globus)
stagnace tržeb Delvity a pokles tržeb spol. Julius Meinl
Geko Tabak opět jed. zástupcem v TOP 10
Většinou zastoupeni maloobchodníci či velkoobchodníci s širokým potravinářským sortimentem
„specializovaní“ potravináři – vždy firmy vlastnící alespoň nějakou MO prodejnu
o 2000 – 2001 1. Makro, 2. Ahold Czech rep.
Hodnocení vývoje
mezi top 10 obch. Firmami nepřibyla od roku 1999 žádná nová ani tuto skupinu žádná firma neopustila
rozdíly mezi nejsilnějšími a třemi na konci „padesátky! Se stále prohlubují
celkový obrat top 50 dosáhl téměř 215 mld. Kč
73% obratu top 50 připadá na první desítku
podíl top 10 na celkovém českém MO dosáhl 28%
Desítka největších
pokračuje expanze prvních firem
budování nových supermarketů, hypermarketů a diskontů (Ahold, Rewe, Kaufland, Tengelman, Tesco, Globus)
stagnace tržeb Delvity a pokles tržeb spol. Julius Meinl
Geko Tabak opět jed. zástupcem v TOP 10
ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 8.
TOP 10 (TOP 50) POTRAVINÁŘSKÝCH A NEPOTRAVINÁŘSKÝCH FIREM V ČR
TOP FIRMY, CHARAKTERISTIKY FIREM
TOP 10 POTR. A NEPOTR. FIREM V ČR
= žebříček společností operijících na trhu ČR sestavený podle velikosti obratu realizovaného
na českém trhu
Kromě hlavního žebříčku jsou sestavovány ještě dílčí žebříčky, a to :
Podle velikosti maloobchodního obratu
Podle obratu v sortimentu potravin
Podle VO a Cash & Carry obratu
Podle obratu v sortimentu nepotravin
Podle meziročního růstu obratu
Žebříček MO řetězců podle obratu
TOP FIRMY, CHARAKTERISTIKY FIREM
TOP 10 POTR. A NEPOTR. FIREM V ČR
= žebříček společností operijících na trhu ČR sestavený podle velikosti obratu realizovaného
na českém trhu
Kromě hlavního žebříčku jsou sestavovány ještě dílčí žebříčky, a to :
Podle velikosti maloobchodního obratu
Podle obratu v sortimentu potravin
Podle VO a Cash & Carry obratu
Podle obratu v sortimentu nepotravin
Podle meziročního růstu obratu
Žebříček MO řetězců podle obratu
Stupně rozvoje mezinárodní aktivity firem:
- 1. stupeň
jako následek potíží na původním vnitřním trhu
mezinárodní expanze se uskutečňuje hlavně do sousedních států
koncem 80. let působí 2/3 nejznámějších firem ve 2-3 státech
- 2. stupeň
opatrnost navazování obchodních kontaktů, požadavek blízkosti geografické nebo kulturní (př. GB - USA jazyk, kultura)
- 3. stupeň
důraz na tržní možnosti v jednotlivých zemích více než na kulturní a spotřební velikost jednotlivých trhů
1. FORMY STRATEGIÍ
Multinacionálnís strategie - rozšíření maloobchodních aktivit do cizích zemí při důsledném
přizpůsobování sortimentu spotřebním zvyklostem místních trhů
Globální strategie - uplatňování vlastní národní koncepce na zahraničních trzích
(McDonald´s, Coca-Cola)
Transnacionální strategie - jednotná strategie při respektování zásadních zvláštností
národních trhů a lokálních podmínek s využitím celosvětových zkušenosti
(Mark´s and Spencer)
jako následek potíží na původním vnitřním trhu
mezinárodní expanze se uskutečňuje hlavně do sousedních států
koncem 80. let působí 2/3 nejznámějších firem ve 2-3 státech
- 2. stupeň
opatrnost navazování obchodních kontaktů, požadavek blízkosti geografické nebo kulturní (př. GB - USA jazyk, kultura)
- 3. stupeň
důraz na tržní možnosti v jednotlivých zemích více než na kulturní a spotřební velikost jednotlivých trhů
1. FORMY STRATEGIÍ
Multinacionálnís strategie - rozšíření maloobchodních aktivit do cizích zemí při důsledném
přizpůsobování sortimentu spotřebním zvyklostem místních trhů
Globální strategie - uplatňování vlastní národní koncepce na zahraničních trzích
(McDonald´s, Coca-Cola)
Transnacionální strategie - jednotná strategie při respektování zásadních zvláštností
národních trhů a lokálních podmínek s využitím celosvětových zkušenosti
(Mark´s and Spencer)
Tři typy firem
• 3 typy firem:
1. Se silnou (přísnou) podnikovou kulturou – uvědomují si význam kultury pro stabilizaci zaměstnanců a firmy, dlouhodobě ji budují
• firma si vytváří vlastní model zaměstnanosti (zásady, vlastnosti osobnosti, schopnosti, dovednosti, vědomosti, charakteristické vlastnosti, postoj k práci)
• podrobně vypracované adaptační příručky – pro nově nastupujícího zaměstnance (požadavky, hodnocení, co nesmí dělat, …). Např. ABB – všechny pobočky na celém světě mají stejnou podnikovou kulturu.
• tvrdé podmínky při přijímání nových zaměstnanců (někdy odrazují už na začátku) -> kdo se nezalekne a vytrvá, ten bude mít úspěch
• po přijetí pracovníka ho nedávají na funkci, na kterou se hlásil a byl přijat. Zpravidla ho dají na nižší místa, aby poznal různá pracoviště => potom si uvědomí souvislosti pro funkci, kterou žádal a kterou nakonec dostane (je to trvá déle)
• odměnu stanoví podle výsledků práce
• kladou důraz na ztotožnění zaměstnanců s cíli a hodnotami organizace
2. Uvědomují si velký význam kultury a začínají ji cílevědomě vytvářet (banky, pojišťovny, firmy kladoucí důraz na zaměstnance)
3. Zatím si neuvědomují význam kultury a nic pro to nedělají (firmy s nejednotným vedením, konflikty, firmy v úpadku, krizi). Mají podnikatelskou kulturu, ale chaotickou, která spíše firmě škodí, než aby jí pomohla se rozvíjet.
1. Se silnou (přísnou) podnikovou kulturou – uvědomují si význam kultury pro stabilizaci zaměstnanců a firmy, dlouhodobě ji budují
• firma si vytváří vlastní model zaměstnanosti (zásady, vlastnosti osobnosti, schopnosti, dovednosti, vědomosti, charakteristické vlastnosti, postoj k práci)
• podrobně vypracované adaptační příručky – pro nově nastupujícího zaměstnance (požadavky, hodnocení, co nesmí dělat, …). Např. ABB – všechny pobočky na celém světě mají stejnou podnikovou kulturu.
• tvrdé podmínky při přijímání nových zaměstnanců (někdy odrazují už na začátku) -> kdo se nezalekne a vytrvá, ten bude mít úspěch
• po přijetí pracovníka ho nedávají na funkci, na kterou se hlásil a byl přijat. Zpravidla ho dají na nižší místa, aby poznal různá pracoviště => potom si uvědomí souvislosti pro funkci, kterou žádal a kterou nakonec dostane (je to trvá déle)
• odměnu stanoví podle výsledků práce
• kladou důraz na ztotožnění zaměstnanců s cíli a hodnotami organizace
2. Uvědomují si velký význam kultury a začínají ji cílevědomě vytvářet (banky, pojišťovny, firmy kladoucí důraz na zaměstnance)
3. Zatím si neuvědomují význam kultury a nic pro to nedělají (firmy s nejednotným vedením, konflikty, firmy v úpadku, krizi). Mají podnikatelskou kulturu, ale chaotickou, která spíše firmě škodí, než aby jí pomohla se rozvíjet.
5. Okolí podniku
Procter and Gamble, Rakona, a. s.
1) Základní informace o fě
a) firma P a G
- tato zkratka znamená Procter and Gamble – jména dvou zakladatelů
- v roce 1837 v městě Cinciennati (Ohio, USA) založili dva přistěhovalci továrnu na prací a čisticí prostředky
- později se fa začala rozšiřovat
- v dnešní době už vyrábí také kosmetiku, papírové výrobky, potravinářské výrobky (pražení kávy, džusy), preventivní léčiva
- nyní fa působí v téměř 60 státech, právě se rozvíjí pobočky v Rusku
b) firma Otto
- v roce 1875 zakládají bratři Julius a František Ottové v Rakovníku na náměstí (dnešní papírnictví) továrnu na výrobu mýdla
- protože však továrna „obtěžuje“ sousedy, roku 1901 začíná svůj život nová tovární budova v Rakovníku v Lubenské ulici
- fa Otto má stále větší výrobní sortiment, jsou to i jedlé tuky a prací a čisticí prostředky
- v roce 1949 získává firma název Rakona
c) P a G, Rakona, a. s.
- od roku 1990 působí fa PaG i v ČR
- 4. 9. 1991 kupuje státní podnik Rakona a od této chvíle vystupují pod společným názvem
- společnost P a G koupila Rakonu za 20 mil. USD, ale s podmínkou, že ještě 24 mil. USD investují do rozvoje podniku
- společnost do konce roku 1994 investovala dokonce 35 mil. USD a stále se v obnově pokračuje
- ve společnosti se už nevyrábí mýdlo, pouze práškové a tekuté detergenty
d) shrnutí základních informací
- sídlo fy: Cinciennati (Ohio, USA)
- rok založení – 1837
- v ČR působí od roku 1990
- v Rakovníku působí – 4. 9. 1991
- výrobní sortiment – v Rakovníku pouze prací a čisticí prostředky; ve světě i potravinářský, kosmetický a farmaceutický průmysl
- vývoj do budoucna: konkrétně v Rakovníku – stále lépe a kvalitněji, uchytit se na nových trzích, „staré“ si udržet, spolupráce s městem
2) Zajímavosti o fě
- P a G = 8. Nejsilnější společnost v USA
- Roční obrat P a G Rakona = 3x obrat ČR
- Fa se neřídí kalendářním rokem, ale mají rok od června do června
- Jejich hl. zásada – šetřit ŽP a lidské zdraví
- Reklamu, propagaci, návrhy obalů – Rakona to nedělá, je pouze výrobním závodem, jedno centrum je v raze, další v Bratislavě, Německu, USA,…
- Čím „blbější“ reklama, tím více lidí zaujme
1) Základní informace o fě
a) firma P a G
- tato zkratka znamená Procter and Gamble – jména dvou zakladatelů
- v roce 1837 v městě Cinciennati (Ohio, USA) založili dva přistěhovalci továrnu na prací a čisticí prostředky
- později se fa začala rozšiřovat
- v dnešní době už vyrábí také kosmetiku, papírové výrobky, potravinářské výrobky (pražení kávy, džusy), preventivní léčiva
- nyní fa působí v téměř 60 státech, právě se rozvíjí pobočky v Rusku
b) firma Otto
- v roce 1875 zakládají bratři Julius a František Ottové v Rakovníku na náměstí (dnešní papírnictví) továrnu na výrobu mýdla
- protože však továrna „obtěžuje“ sousedy, roku 1901 začíná svůj život nová tovární budova v Rakovníku v Lubenské ulici
- fa Otto má stále větší výrobní sortiment, jsou to i jedlé tuky a prací a čisticí prostředky
- v roce 1949 získává firma název Rakona
c) P a G, Rakona, a. s.
- od roku 1990 působí fa PaG i v ČR
- 4. 9. 1991 kupuje státní podnik Rakona a od této chvíle vystupují pod společným názvem
- společnost P a G koupila Rakonu za 20 mil. USD, ale s podmínkou, že ještě 24 mil. USD investují do rozvoje podniku
- společnost do konce roku 1994 investovala dokonce 35 mil. USD a stále se v obnově pokračuje
- ve společnosti se už nevyrábí mýdlo, pouze práškové a tekuté detergenty
d) shrnutí základních informací
- sídlo fy: Cinciennati (Ohio, USA)
- rok založení – 1837
- v ČR působí od roku 1990
- v Rakovníku působí – 4. 9. 1991
- výrobní sortiment – v Rakovníku pouze prací a čisticí prostředky; ve světě i potravinářský, kosmetický a farmaceutický průmysl
- vývoj do budoucna: konkrétně v Rakovníku – stále lépe a kvalitněji, uchytit se na nových trzích, „staré“ si udržet, spolupráce s městem
2) Zajímavosti o fě
- P a G = 8. Nejsilnější společnost v USA
- Roční obrat P a G Rakona = 3x obrat ČR
- Fa se neřídí kalendářním rokem, ale mají rok od června do června
- Jejich hl. zásada – šetřit ŽP a lidské zdraví
- Reklamu, propagaci, návrhy obalů – Rakona to nedělá, je pouze výrobním závodem, jedno centrum je v raze, další v Bratislavě, Německu, USA,…
- Čím „blbější“ reklama, tím více lidí zaujme
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)