Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemzásada. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzásada. Zobrazit všechny příspěvky

Management, Kontrolní činnost – uplatňuje zásady, Principy kontroly

Kontrolní činnost – uplatňuje zásady:

1) kontroluje na bázi čtvrtletního systému
2) vytváří motivaci pro činnost (kontrolní)
3) nápady zaměstnanců zváženy a uplatněny - zaměstnanci mají pocit uplatnění



Úskalí čtvrtletního kontrolního systému

- šef zasahuje na podřízené – nemají možnost uplatnění
- lide si někdy toho berou příliš (neúměrná zatížení)

Nám se osvědčoval měsíční kontrolní systém

Principy kontroly:
1. Princip účelu kontroly
2. Princip odpovědnosti za kontrolu
3. Princip efektivnosti kontroly - kontrola určitých etap
4. Princip preventivní kontroly - mámě větší přechod
5. Princip souvislosti plánů a kontroly
6. Princip standardů
7. Princip kritických kontrolních bodů
8. Princip výjimky - kontrolou definujeme odchylky skutečnosti od plánů stabilizovat
9. Princip pružnosti – kontrola dle určitého plánu
10. Princip akce

Management: Inovační procesy, Zásady inovace, Rozdíly mezi inovacemi ve VS a soukromém sektoru



Management: Inovační procesy

Zásady inovace


1. Inovační záměr musí být precizní – na bázi dřívějších prací

2. Vytvoření inovačního týmu – špičkoví specialisté podniku, z venku – musí mít správnou strukturu pro zabezpečení:
- informace z inovační oblasti
- schopnost důkladného analytického přístupu = analýza
- syntéza analýz
- konzultace použití inovace u použivatelů
3. tým inovační – musí nejlépe pracovat mimo vlastní organizaci

4. zavedení inovace na malý - velký (plný) segment trhu

5. sledovat inovaci v provozu + příprava dalších inovačních vln

Rozdíly mezi inovacemi ve VS a soukromém sektoru

1. Inovace jsou převážně orientovány na oblast služeb
2. Motivátorem inovací není zisk (expanze, rozvoj podniku, kariérní růst), ale jeho zdroje
3. Odlišné spektrum zákazníků, představované širokou bází občanů včetně specifických skupin
4. Odlišná problematika finančních zdrojů, inovačních dob, částečně implementačních přístupů a manažerské řízení

Postavení managera v podniku

1) Manager první úrovně :

Jeho podřízení jsou zaměstnanci.Získává informace od zaměstnanců a zabezpečuje zpětnou vazbu k vyšším stupňům řízení.Přichází s iniciativními náměty.Představuje nárazník mezi vrcholovým managementem, odbory a zaměstnanci.


2) Manager ve středním postavení :

Vyskytuje se u větších firme.Hlavní je role prostředníka, především poskytuje a získává informace.


3) Vrcholový ( top ) manager :

dominuje zejména podnikatelská role vzhledem k odpovědnosti za vlastníky i akcionáře, rozhoduje o životaschopnosti projektů.


- Manager by si měl uvědomit tyto zásady :

1) Člověk je osobnost, která je vícenásobná ( v různých rolích )

2) Každý člověk je individuální ( manager si nikdy nesmí myslet, že ovládá velkou masu lidí, neexistuje průměrný člověk )

3) V člověku musí vidět osobu jako lidskou osobnost.

4) Na člověka se dívám komplexně ( ze všech stránek ).


- Chování :

Chování jednotlivce a skupin je složitá záležitost.

Klasická ekonomie: Smith, hlasatel laissez-faire

Adam Smith

§ kniha Bohatství národů – zrod moderní ekonomie (1776)

§ zabýval se základy tvorby cen a rozdělování důchodů, analyzoval různé teorie mezd, první studie o inflaci

§ tržní mechanizmus představuje přirozený samoregulující řád, cenový systém organizuje chování lidí a činí tak automaticky bez centrálního řízení

§ pasáž o neviditelné ruce – nebyl však schopen podstatu myšlenky dokázat


Klasická ekonomie: Malthus a Ricardo

- během následujících 50 let od vzniku Bohatství národů byl odhalen zákon klesajících výnosů

- T. R. Malthus (18/19. stol.) – železný zákon mzdový (růst mezd povede nevyhnutelně k poklesu dělnických mezd na existenční minimum)

David Ricardo
§ Zásady politické ekonomie a zdanění (1817)

§ analýza povahy ek. renty, pracovní teorie hodnoty, břemeno veřejného dluhu, zákonitosti rozdělování důchodu v TE

§ vycházel z toho, že celk. společenský produkt je omezen klesajícími výnosy

John Stuart Mill – Zásady politické ekonomie


Před 100 lety se rodokmen ekonomie rozvětvil. Jedna jeho větev vyrostla z Kapitálu Karla Marxe. Druhá větev pokračovala v tradicích Smithe a Ricarda v dílech neoklasických myslitelů a keynesiánské ekonomie až do současné éry hl. proudu moderní ekonomie.

Kapitola 33 – Ekonomická úloha vlády: výdaje a zdanění

A/ VLÁDNÍ VÝDAJE

Každý Američan se setkává se třemi úrovněmi vlády: federální, státní a místní.



B/ EKONOMICKÉ ASPEKTY ZDANĚNÍ

Při volbě struktury zdanění vláda ve skut. rozhoduje o tom, jak získat potřebné zdroje od domácností a firem a vložit je do kolektivní spotřeby a investic. Peníze získané zdaněním jsou tedy prostředkem, kt. se reálné zdroje transformují ze soukromých statků na kolektivní statky.


Zásady zdanění

à Princip prospěchu a princip platební schopnosti
Princip prospěchu: zdanění úměrně prospěchu získaného z vládních programů

Princip platební schopnosti: zdanění má pomáhat spravedlivému rozdělování

Horizontální spravedlnost: ti, kdo jsou na tom v podstatě stejně, mají být stejně zdaněni

Vertikální spravedlnost: sobě nerovní by měli být zdaněni nestejně


à Pragmatické daňové kompromisy
a) progresivní/degresivní/proporcionální - podle toho, odnímá-li lidem s vysokým důch. tentýž/větší/menší podíl důch., než jaký odnímá důchodově slabým

b) přímé/nepřímé daně - uvaleny na SaS, a tedy pouze “nepřímo” na jednotlivce

Úkol maloobchodu

– Jeho hlavním úkolem je tudíž uspokojení poptávky obyvatelstva po zboží. Tato činnost

se uskutečňuje v maloobchodních jednotkách. Základní maloobchodní jednotkou je prodejna. Ve velkoobchodě i maloobchodě se uskutečňují tyto hlavní skupiny činností:

1) Nákup zboží

2) Udržování přiměřených zásob zboží

3) Prodej zboží

4) Průzkum trhu


Zásady obchodní činnosti

K zásadám úspěšného obchodního podnikání patří:

1) Zásada služby – Obchod nevznikl, aby sloužil obchodníkovi, ale je službou lidem. Jeho smysl a

lidské poslání spočívá v hledání cest, jak pomoci svému zákazníkovi k dobrému a

levnému zboží.

2) Zásada poctivosti – Obchod není živ ze šizení zákazníků, ale odměny za poskytovanou službu. Tuto

odměnu představuje rozdíl v ceně, za kterou jednotku zboží kupuje a prodává.

3) Zásada růstu – Každý obchodník by se měl snažit svou činnost rozšiřovat jednak na další území (tj.

získávat další zákazníky). Jednak na poskytování dalších služeb. Z toho vyplívá, že

dosažený zisk by měl především znovu vkládat do rozvoje své obchodní základny.


Příkladem dodržování uvedených zásad je u nás tradičně firma BAŤA, která si postupně budovala i svou obchodní síť. Její prodejny nebyly nijak přepychové, aly vyznačovaly se čistotou, přehledným uložením poměrně levného zboží, ochotou a čestností prodavačů. Firma velmi rychle rozšiřovala své prodejny i do zahraničí.

Mezi zásady patří:

o kvalita se vztahuje na všechny činnosti v podniku

o odpovědnost za kvalitu je individuální

o zaměřit se na zlepšování vztahů a na týmovou práci

o porovnávat své výsledky s nejlepšími v oboru



Strategie - lidské zdroje - EFQM (hodnocení)


Kritéria "Předpoklady" dobrého fungování podniku:

* Vedení 10 % * Řízení pracovníků 9 % * Procesy 14 %

* Strategie a taktika 8 %

* Řízení zdrojů 9 %

ß

Předpoklady celkem 50 %


Kritéria "Výsledky" činností - zachycují výsledky jednotlivých aktivit:

* Spokojenost zaměstnanců 9 %

* Spokojenost zákazníků 20 %

* Vliv na společnost 6 %

* Ekonomické výsledky podnikání 15 %

ß

Výsledky celkem 50 %

Kritické faktory úspěchu

Kritické faktory úspěchu (obecně)
- je důležité mít dlouhodobou strategii (přístup na trh, vliv konkurence…), prohlubovat motivace a znalosti pracovníků, mít dobrý systém technologie, řízení výroby, zásobování, organizování prodeje, styk se zákazníky…

7 –es
Struktura – co nejjednodušší
Strategie
Systém a metody řízení
Spolupracovníci
Schopnosti a dovednosti
Styl řízení
Sdílené hodnoty (kultura)

Zásady úspěšnosti:
 aktivně jednat
 být blízko zákazníkovi
 rozvíjet vnitřní podnikavost (menší dílčí jednotky firmy)
 držet se toho, co firma zná a umí
 dodržovat princip hodnotového řetězce
 aktivní zapojení zaměstnanců
 jednoduchá organizace (7 es)
 kombinovat krátkou a dlouhou uzdu řízení (na zaměstnance X a Y)

Nedostatky v ústní komunikaci

Nedostatky v ústní komunikaci
a) sdělující
 neurovnání si myšlenek před sdělením
 nepřesné vyjadřování
 rozsáhlé prezentování informací
 zařazení myšlenek, které spolu nesouvisejí, do jednoho sdělení

b) příjemce
 nedostatečné soustředění při příjmu sdělení
 soustředění se na detail místo na podstatu sdělení
 soustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení

Doporučení pro ústní komunikaci
o nepoužívat příkré příkazy, nevyhrožovat
o zbytečné poskytování nežádoucích rad, povýšené chování
o neurčitost, zatajování informací

Zásady
1) první iniciativa od sdělujícího – připravit seznam témat, zvládnout emoce
2) při zamlčování pozor na mimiku
3) nemluvit monotónně (podnětnost)
4) jednoduše a výstižně – v krátkých větách
5) udržovat přehlednost
o Komunikace může působit i jako rušivý element – v nevhodnou dobu

Způsob, metody kontroly

5) způsob, metody kontroly (jak kontrolovat)

existují různé možnosti:
a) běžná vnitřní kontrola
provádí management, zda jsou plněny úkoly, které zadal; nemá pevný metodický postup; zásady:
1) musí být v souladu se stylem řízení
2) jednotlivé kontroly by měly navazovat (vyvarovat se duplicit)
3) z jiných úrovní (top – ekon. ukazatele, střed – kontrola následná, liniová – 3 typy kontroly)

b) audit
nestranné ověření určité skutečnosti; vyvolán událostí nebo pravidelný
1) externí – provádějí kvalifikovaní externí pracovníci; výsledkem – objektivní zpráva, certifikát
2) interní – provádějí zaměstnanci organizace, kteří jsou k tomu vyškoleni

c) controlling
metoda mladá (90.léta); tři přístupy:
1) nejstarší koncepce, která je zaměřena na vyhodnocování stavu plnění podnikových záměrů; v pevně stanovených časových úsecích; cílem podchytit problémy; umožňovala stanovit odpovědnost za chybu
2) rozvojová koncepce je zaměřená na rozvoj a budoucnost; stanoví se cíle; dokonalý informační systém
3) včasné varování – sledování, zda jsou hlavní úkoly plněny

d) automatická kontrola
pomocí technologií; informace jsou přenášeny a vyhodnocovány v reálném čase

Základní zásady
1) nikdy by neměl kontrolor vinit kontrolovaného z neplnění
2) nesmí ho sankciovat (to náleží nadřízenému)
3) nikdy není schopnost zabránit všem problémům