Základní maloobchodní síť

– funguje pravidelně po celý rok a má relativně stálý okruh zákazníků v příslušné oblasti. Obchodně provozní jednotky mají pevné stanoviště.

Doplňková maloobchodní síť – je tvořena jednotkami používanými pro nabídku při krátkodobém a místním

zvýšení poptávky.


Z hlediska typu osídlení, kde maloobchodní síť působí, lze rozlišit maloobchodní síť městskou a venkovskou.


Městská maloobchodní síť – nabízí veškerý obchodní sortiment vyskytující se na trhu spotřebním zbožím.

Poptávka po zboží je v jejím teritoriu vysoká. Konkurenční prostředí je výraznější, neboť zákazníci při relativně krátkých docházkových vzdálenostech mohou snadno přesunout své nákupy do jiné prodejny.

Venkovská maloobchodní síť – musí počítat s nižší hustotou osídlení a s nižší poptávkou po zboží.



Uspořádání maloobchodní sítě


Obchodní síť má svým uspořádáním a strukturou zajišťovat nejen rozvoj (prosperitu) provozujících obchodních firem, ale i prosperitu občanské vybavenosti určitého regionu. Maloobchodní síť má bezprostřední vliv na životní úroveň a způsob života obyvatelstva. Při vytváření maloobchodní sítě mají hlavní slovo obchodní firmy. Ty rozhodují o umístění svých provozoven. Nicméně státní a samosprávné orgány dohlížejí a regulují proces využívání území. Rozhodnout kam umístit svou prodejnu je pro obchodníka složitý proces. Co vše musí obchodník při tom zvažovat:

Ze vztahu mezi prodejcem a dodavatelem vyplívají tyto povinnosti:

b) Povinnosti dodavatelů
1) Informovat odběratele o novém zboží
2) Průzkum trhu
3) Návrh objednávkového a rozvozního plánu
4) Složení zboží
5) Převzetí obalů

Objednávání zboží prodejnou má tyto formy:
1) Písemnou objednávku
2) Telefonicky
3) Prostřednictvím obchodního zástupce
4) Osobně

Maloobchodní síť

Soubor prodejních jednotek, které zásobují obyvatelstvo spotřebním zbožím, označujeme jako maloobchodní síť. Provozní jednotky jsou vzájemně provázané co do sortimentu, typů i organizace provozu. Z hlediska působení v místě či oblasti lze maloobchodní síť členit na základní a doplňkovou.

Úkol maloobchodu

– Jeho hlavním úkolem je tudíž uspokojení poptávky obyvatelstva po zboží. Tato činnost

se uskutečňuje v maloobchodních jednotkách. Základní maloobchodní jednotkou je prodejna. Ve velkoobchodě i maloobchodě se uskutečňují tyto hlavní skupiny činností:

1) Nákup zboží

2) Udržování přiměřených zásob zboží

3) Prodej zboží

4) Průzkum trhu


Zásady obchodní činnosti

K zásadám úspěšného obchodního podnikání patří:

1) Zásada služby – Obchod nevznikl, aby sloužil obchodníkovi, ale je službou lidem. Jeho smysl a

lidské poslání spočívá v hledání cest, jak pomoci svému zákazníkovi k dobrému a

levnému zboží.

2) Zásada poctivosti – Obchod není živ ze šizení zákazníků, ale odměny za poskytovanou službu. Tuto

odměnu představuje rozdíl v ceně, za kterou jednotku zboží kupuje a prodává.

3) Zásada růstu – Každý obchodník by se měl snažit svou činnost rozšiřovat jednak na další území (tj.

získávat další zákazníky). Jednak na poskytování dalších služeb. Z toho vyplívá, že

dosažený zisk by měl především znovu vkládat do rozvoje své obchodní základny.


Příkladem dodržování uvedených zásad je u nás tradičně firma BAŤA, která si postupně budovala i svou obchodní síť. Její prodejny nebyly nijak přepychové, aly vyznačovaly se čistotou, přehledným uložením poměrně levného zboží, ochotou a čestností prodavačů. Firma velmi rychle rozšiřovala své prodejny i do zahraničí.

Můžeme ho členit z různých hledisek:

1) Podle jeho územního zaměření rozeznáváme:

· Obchod vnitřní

· Obchod zahraniční


2) Podle ekonomického určení:

· Obchod se spotřebitelskými předměty

· Obchod s kapitálovými statky


3) Podle funkce, kterou v oběhu zboží plní

· Velkoobchod

· Maloobchod


Funkce velkoobchodu a maloobchodu

Základní úkol obchodu, tj. zprostředkovávat směnu, je platný pro každou jeho dílčí složku. Konkrétní obsah jednotlivých obchodních činností se liší podle toho, jde-li o obchod vnitřní nebo zahraniční.


Úkol velkoobchodu – Velkoobchod má na jedné straně vztah k výrobním podnikům, od nichž ve velkém

kupuje výrobky, na druhé straně k maloobchodu nebo k jiným výrobním podnikům, jimž toto zboží prodává. Maloobchodní jednotky jsou ve srovnání s výrobními podniky malé, je jich mnoho, protože musí být blízko spotřebitele, zvláště, jde-li o zboží časté poptávky. Nabízejí spotřebitelům mnoho druhů zboží, které bylo vyrobeno ve velkém počtu výrobních podniků. Proto hlavním úkolem velkoobchodu je přeměňovat úzký výrobní sortiment v široký sortiment spotřebitelský a ten dodávat do maloobchodu. Tato činnost se uskutečňuje ve velkoobchodních skladech, kde se vytvářejí i potřebné zásoby k zajištění plynulého zásobování maloobchodu. Maloobchod se tak může rychle přizpůsobovat změnám ve spotřebitelské poptávce.

Charakteristiky:

1) Vliv privatizace a růstu soukromého sektoru

2) Rychlý růst obchodu a jeho podílu na celkové zaměstnanosti

3) Nízká mzda proti EU

4) Pružnost trhu práce

5) Vliv liberalizace a deregulace ekonomiky


1. CHARAKTERISTIKY PRÁCE V OBCHODĚ

· velké rozpětí činností

· specifika jednotlivých činností - každá činnost jiná specifika


Členění činností v obchodní firmě:

- velkoobchodní

- maloobchodní

- v restauracích

- v doprovodných službách

- v řízení a správě obchodní firmy

o Diskontni prodejny

- Hard discount - vznik v USA – 30. léta, nestálý sortiment, vysoká obrátka zboží, samoobslužná forma prodeje přímo z palet, stohů, objekty strohé, stavebně jednoduché řešení, nejsou výkladní skříně, prodloužená prodejní doba. Počet sort. druhů: 700 – 1000. Lokalizace: na rovných pozemcích na okrajích měst, dobrá parkovací možnost. Nejvíce u potravinářského zboží: Norsko, Finsko, Dánsko, Německo

- Soft discount – forma se uplatňuje u velkokapacitních samoobslužných typů jednotek. Vyšší počet sortim. druhů než u hard discountu (1 – 1,5 tis)


Vývojové tendence MO sítě
o Primární síť – základem tradiční provozní typy (specializované prodejny a obchodní domy) bude ztrácet na významu

o Sekundární síť – samoobslužná forma prodeje (hypermarkety, supermarkety, odborné velkoprodejny) – dynamický růst

o Terciální síť bez provozních ploch, pomocí nových elektronických zařízení (teletextu, elektronický obchod) dynamický růst v závislosti na možnostech techniky

o Kvarterní síť podoba skladových a výstavních ploch (auto – moto, paliva, stavebniny) – budou se oddalovat ostatním typům prodejen

Členění specializovaného VO

Regálový VO (nepotraviny, forma vertikální kooperace, maloobchodník na riziko velkoobchodníka prodává ve vymezené části prodejny zboží velkoodběrateli
Prodejní sklady (sklady paliv, stavebnin, hutních výr. řeziva
Pojízdný velkoobchodník – prodej maloobchodníkům přímo z dodávkového automobilu – např. prodej květin v Holandsku)

Maloobchod
Einzelhandel, Retail trade, Commerce de de’tail

MO dnes poskytuje 7 – 12% všech pracovních příležitostí v NH


MO – zahrnuje nákup od VO nebo výrobce a jeho prodej bez dalšího zpracování konečnému spotřebiteli


Realizace MO
V síti prodejen
Mimo síť prodejen

MO síť

Stálá
Doplňková – na okraji měst – Večerka
Stacionární
Ambulantní

ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 6.

FORMY KOOPERACE, VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ


Obchodní kooperace – snaha souboru vlastníků nebo společností sdružovat se tak, aby bylo možné získat výhody, které poskytuje obchodní činnost velkých integrovaných celků


1. horizontální kooperace


= spolupráce firem ve stejné úrovni logistického pohybu zboží v určité oblasti

Cíl:

o Zvýšit atraktivitu prodejního místa

o Zvýšit prodej

o Snížit náklady


A) V maloobchodě

Soustředění obchodů v určité lokalitě, společný obchodní dům

Regionální nákupní středisko (nejtypičtější)

B) Ve velkoobchodě
Cílem je úspora investičních a provozních nákladů, společné inženýrské sítě, technický servis atd.)


Industrie park – soustřeďuje drobnou výrobu, skladování a další služby

TEXT MANIFESTU – OKRUHY

1. Specifika MO a distribuce v EU (hlava 1)

Obchod je chápán ve třech úrovních:

· MO, přímý kontakt s konečným spotřebitelem

· VO, distribuce a vytváření zásob

· Mezinárodní obchod


Poslání maloobchodu a distribuce
· Otevřený a svobodný trh

· Zdravá a čestná konkurence

· Vše maximalizující zájmy spotřebitele


Individuální podnikové nebo skupinové zájmy musí být pod kontrolou působení:

· Otevření jednotného trhu

· Konkurence maximalizující užitek spotřebitele


2. Doporučení pro politiku EU (hlava 2)

Upravuje problematiku: ochrany spotřebitele, legislativy potravin, ŽP, soc. politiku a zaměstnanost, politiku konkurence, jednotné měny, zahraniční obchodní politiky a informační technologie

Družstevní obchodní řetězce:

TUTY, TIP, TERNO,

DISKONT, TEMPO

Nákupní centrály: COOP Centrum a COOP Morava

Družstevní obchodní řetězce: TUTY, TIP, TERNO, DISKONT, TEMPO


Maloobchodní obrat v roce 2000 – podařilo se udržet objem maloobchodního prodeje SD (zvýšení o necelé 1% proti roku 1999) a navýšit objem centrálního nákupu (zvýšení o 1,2%)

Velkoobchodní obrat v roce 2000 – tendence poklesu tzv. klasického velkoobchodu (snížení o 8% oproti roku 1999

Strategie a taktika SČMSD pro nadcházející období
Základní podnikatelský cíl systému spotřebního družstevnictví pro rok 2001: udržení současné výše maloobchodního obratu
Posílení konkurenceschopnosti systému spotřebního družstevnictví (zejména pokud jde o realizaci jednotné obchodní politiky)
Zvýšení efektivnosti podnikání SD ve vesnickém prostoru (včetně využití možností pro zapojení SD do vládních programů podpory podnikání na vesnici
Nadále racionalizovat obchodní procesy a obchodní síť (prosazovat integrační a koncentrační procesy, zvyšovat efektivnost řízení a produktivitu práce)
Trvale vyvíjet iniciativu v oblasti legislativně – právní (a to jak v rámci novel současných záklonů, tak i v přípravě družstevního zákona
STRATEGIE OBCHODNÍ POLITIKY V SYSTÉMU SPOTŘEBNÍHO DRUŽSTEVNICTVÍ ČR
Smyslem podnikání SD je optimální naplnění potřeb zákazníka, včetně tzv. strategie stálého zákazníka

Záměry v řetězcovém uspořádání maloobchodní sítě SD (rozšíření o další řetězec COOP Stavebniny, rozšiřování počtu zapojených prodejen)
Integrace centrálního nákupu a logistika zásobovacího řetězce (integrace jak nákupu zboží, tak i jeho příjmu a distribuce prostřednictvím sítě integrovaných velkoobchodních skladů)
Využití jednotné informační databáze a obchodní informatiky (projekt Centrum a podmínky pro zkvalitňování řízení obchodních procesů v systému)

Mezinárodní výměna

-tzv. tranzitní obchod, tj. spojení Byzance s Franckou říší. Rozvoj obchodu - při průjezdu kupců z východu (Rusové a Židi) na německé trhy.

Místní trhy - při církevních příležitostech ve významných střediscích.

Vznik a rozvoj prvních měst. Města dostávala od panovníků výsady, práva trhu, celní svobody.

Vznik peněžní renty, místo renty naturální a robotní. Činnost kupců byla upravena a regulována.

13. a 15. století oddělování velko a maloobchodu, - kupci se sklady s napojením na tranzitní obchod a větší specializace obchodu

- kramáři, tj. obchodníci v drobném.


Střediskem obchodu v Praze byl tzv. Týn.(ubytování cizích obchodníků, uložení zboží, zvážení, sepsání určení cla a ungeltu (tj. příjem krále, později příjem radnice).

Pravidla obchodování a kontrola. Obchod měl řadu omezení - např. suché a mokré mýto (zrušil je Josef II. až na mostní mýto), špatné cesty


Vznik cechů - náhrada - průmyslový zákon v roce 1872 - vznik živnostenských spolků.

Cechy pečovaly o odbornost a poctivost prodeje, udržení přiměřeného počtu provozoven, zájem o rozvoj průmyslové výroby, rozšiřování sortimentu a obchodu. Přelom 18. a 19. století obchod se specializuje - obchodní živnosti:

velkoobchod - obchodování ve velkém

maloobchod podomní a stálý (koloniál: formální a kramářský).

Systém řízení maloobchodu

Systém řízení maloobchodu
všechny aktivity spojené s prodejem zboží nebo služeb přímo konečným spotřebitelům po jejich osobní, neobchodní použití.

Druhy MO:
1 MO v prodejnách – obchod se samoobsluhou = účelem je snížit náklady na provoz, nenajdeme tam pokladní, zboží si zaplatíme sami prostřednictvím platební karty
obchod s vlastním výběrem – naše samoobsluha
obchod s omezenými službami – klasický pultovní prodej
obchod s plnými službami- klasický luxusní obchod (parfumérie), čím více personálu, tím budou vyšší ceny

2 MO bez prodejen
a) přímý prodej – avon, oriflame, tento prodej je velmi nákladný až 50% z ceny tvoří náklady na distribuci
b) automatický prodej – automaty, jsou na ně vysoké náklady, často nespokojenost zákazníků
c) nákupní služba – objednávka pizza domů

3 MO organizace
a) obchodní společnosti – velké společnosti a uplatňují úspory z rozsahu. Zboží nakupují ve velkém
b) koncesní organizace – MC Donald = provozovatel platí za koncesi
c) družstva spotřebitelů – na vesnici, obyvatelé založí družstva a provozují prodejnu, která třeba neprosperuje