I mistři patří k managementu

· Dřívější důraz na kvantitativní ukazatele se posunuje ke kvalitativním, jinak by firma na trhu neuspěla.

· Mění se i přístup k podřízeným – od sankcionování za nedostatky, k pozitivnímu vedení lidí a k jejich motivaci.

· Zvýšené nároky na mistry se musí projevovat i v jejich ocenění.

· Investovat do vzdělání mistra se často považuje za zbytečné. Avšak progresivní firmy musí klást důraz na jejich soustavný a koncepční personální rozvoj.

· Jde též o přechod od orientace na plnění direktivních příkazů, k orientaci na zákazníka (vnitřního i vnějšího).

· S přechodem od mistra k supervizorovi se mění i jeho prestiž. Ta byla v době klasika českého managementu Tomáše Bati velmi vysoká. Socialismus naopak přinesl nízké ocenění práce mistrů a jejich výběr se řídil dle jiných kritérií než způsobilostí.

Þ Je třeba obnovit význam a postavení mistra, aby oslovení „pan mistr“ mělo zvuk nejen v podniku, ale i v jeho bydlišti.

Management II. – 9. přednáška

KONTROLA A KVALITA

Kontrola není pouze záležitost ryze technická – zjištění (změření) okamžitého stavu, ale jde o proces různých činností. Nekončí tím, že něco vyhodnotíme, že se něco odchýlilo (špatný rozměr), ale musí následovat přijímání opatření k nápravě.

Controlling = kontrola v současnosti proniká do všech oblastí činnosti podniku, má pomáhat podnikovému managementu při:
1) analýze a hodnocení stavu,
2) získání informací o tom, kde se podnik nachází a jak plní cíle, a to jak v podnikových útvarech, tak procesech,
3) vytyčování kritických faktorů, které jsou překážkou plnění strategických záměrů.

Nositelem kontrolní činnosti jsou kontroléři, kteří tento proces kontroly provádějí, avšak podklady všech zjištění včetně návrhu na řešení předávají manažerovi. Manažer na základě těchto návrhu na řešení se rozhodne, které toto řešení bude realizováno a vydá příkaz. Avšak nosným prvkem v procesu controllingu je manažer a jeho odpovědnost.

Základem každého podniku jsou jeho výroky a služby a celý chod v jakostním (kvalitním) provedení.

Normy (ISO, ČSN, apod.) orientují podnik určitým způsobem, jak má vypadat management jakosti. ISO normy jsou vydávány mezinárodní organizací pro jakost a mají po jejich splnění podnikem říci, že jeho výrobky a služby mají trvalou a dlouhodobou kvalitu. Při splnění certifikačních podmínek dle ISO firma získá certifikát.

Techniky managementu zaměřené na řízení hlavní činnosti

Techniky managementu zaměřené na řízení hlavní činnosti (výroby)

a) Pružné výrobní a pracovní systémy
• zavádí se, aby podniky reagovaly na měnící se poptávku po svých výrobcích
• Pružnost výrobního systému:
• pružnost celého výrobního systému jako celku, jestliže umožňuje změnu poptávaných výrobků
• pružnost výrobková – zkracování času na vývoj nového výrobku
• pružnost výrobní linky – možnost na téže lince vyrábět více typů výrobků
• pružnost pracovního postupu, možnost jejich kombinací
• pružnost pracovní
-> externí – zdroje – brigádníci
-> interní – pružná pracovní doba
• jádro – doba, ve kterou musí být každý v práci
• pohyblivý začátek – musí přijít do 9 hodin (např.), ale musí odpracovat 8 nebo 8,5 hodin
• pohyblivý konec – musí přijít do 9 hodin, a odejít ve 14 hodin (např.), ale za týden musí mít odpracován požadovaný počet hodin
• funkční pracovní pružnost – mění se pracovník za pracovníka

b) Projektové řízení
• projekt – proces plánování, řízení a realizace operace, zavádění nového výrobku, vybudování nového závodu, výstavba budovy
• projekt vede projektový manažer – vytvoří si tým pracovníků a vede je ke splnění cíle

c) Řízení kvality
• rozlišujeme 3 systémy řízení kvality (jakosti)
a) Inspekční kontrola – kontrola na výstupu
b) Kontrola kvality v procesu výroby – kontrola na vstupu. Zlepšení kvality, ale zvýšené nároky na pracovníky. Výrobek je levnější a lepší, ale nejsou odstraněny chyby při prodeji.
c) Totální řízení kvality (TQM) – široký pohled k věci kvality. O kvalitě rozhoduje zákazník.

TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA ŘÍZENÍ VÝROBY

TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA ŘÍZENÍ VÝROBY (HLAVNÍ ČINNOSTI PODNIKU)

1. Pružné výrobní a pracovní systémy – jsou zaváděny, aby reagovaly na měnící se poptávku po svých výrobcích a službách.
Výrobní systémy – pružnost celého výrobního systému – umožňuje změnu počtu výrobků
- pružnost výrobková – zkracování času na vývoj nového výrobku
- pružnost výrobní linky – umožňuje na téže výrobní lince vyrábět více typů výrobků
- pružnost pracovního postupu – umožňuje kombinace pracovních postupů (operací)

Pracovní pružnost – externí pracovní příležitosti – umožňuje získávání pracovníků v sezóně z jiných externích zdrojů
- interní pracovní příležitosti – např. pružná pracovní doba. Výhodou je lepší využití pracovní doby zaměstnanců
1. funkční pracovní pružnost – mění se pracovní zařazení pracovníků
2. mzdová pracovní pružnost – mění se zaměstnanecká mzda, ale zaměstnanec není propuštěn

2. Projektové řízení (= řízení dle projektu)
Projekt – proces plánování, řízení a realizace určité operace (zavádění nového výrobku, restrukturalizace firmy, budování budovy…). Firma zpravidla jmenuje vedoucího manažera daného projektu, ten si vytvoří skupinu pracovníků a vede je ke splnění cíle. Vedoucí projektu se zpravidla po jeho dobudování stává jeho řídícím pracovníkem, z čehož plyne jeho motivace při budování.

3. Řízení kvality – růst požadavků na kvalitu
3 systémy řízení:
a) inspekční kontrola jakosti – speciální pracovníci – inspektoři, kteří kontrolují kvalitu výrobku na výstupu
b) kontrola kvality procesu výroby. Výhodou jsou vysoce kvalitní výrobky a úspora nákladů. Nevýhodou je růst požadavků na znalosti parametrů prac.
c) totální řízení kvality – kvalitu určuje zákazník, je proměnlivá a vyvíjí se