Studenti potřebují rozvinou dovednosti typu vyhledávání geografických informací, třídění geografických informací, organizace geografických informací a hodnocení geografických informací. Nepostradatelnou dovedností je umění tvořit geografické otázky. Například(Řezníčková, 2002):
1. Otázky vyžadující doslovnou odpověď; jak se jmenuje, kde leží…, jak je velká…, kolik měří…,
2. Otázky překladové-převodové; jak si představuješ krajinu…, vytvoř z tabulky graf, který…, Jak lidé žijí v…, které informace můžeš vyčíst z mapy, fotografie o…
3. Otázky o porozumění-interpretační otázky; z jakého důvodu došlo k…, proč podle vás je…
4. Aplikační otázky; uveďte další příklady…, jak můžeme využít…
5. Analytické otázky; pokuste se dokázat…,který z uvedených přístupů je vhodnější a proč…,které faktory způsobily danou situaci…
6. Syntetické otázky; jakým způsobem se může vyvíjet daný region…,jaká opatření navrhujete aby se situace neopakovala-vyvíjela jinak…
7. Evaluační otázky; Myslíte si, že toto opatření bylo vhodné…, jak bychom měli postupovat za situace…
K tomu přistupuje nutnost obeznámeností studentů s používáním geografických informačních systémů. Vývoj počítačových systémů je takový, že se stávají nepostradatelným nástrojem pro vytvoření představy geografického prostoru a jeho analýzy. Studenti by měli poznat, že tyto systémy jsou využitelné nejenom pro školní geografii. O tomto vývoji(jak banální) musí být však přesvědčeni především jejich učitelé.
Žádné komentáře:
Okomentovat