Lidé málokdy žijí osamoceně. Nejvíce jich bydlí v sídlech, které se mění co do velikosti, lokalizace, uspořádání a funkce. Tato organizovaná seskupení lidských obydlí obsahují více aspektů života lidí. Ekonomické aktivity, přepravní systémy, komunikační média, politické a správní systémy, kultura a zábava, jsou takovými funkcemi sídel. Kdo chce být geograficky kompetentní, schopný rozumět základnímu motivu geografie, kterým je chápat, že tato Země je domovem lidí, musí být poučen o tom, jak se sídla formovala v různých kulturních politických a hospodářských systémech.
Města, největší a nejlidnatější lidská sídla jsou uzly lidské společnosti. Téměř polovina obyvatelstva dnes žije ve městech. Města nejsou všude stejná. Například evropská města se liší od severoamerických měst ve tvaru, velikosti, lidnatosti, dopravní síti a způsoby, jak lidé žijí a pracují uvnitř města.Stejný kontrast najdeme u měst v Africe, Latinské Americe, Asii. Například v severoamerických městech bohatí lidé inklinují k životu v předměstských oblastech, zatímco lidé s nižšími příjmy inklinují k životu v centrech měst. V zemích Latinské Ameriky, Jihovýchodní Asii jediné město má primát ovládat život v celé zemi.
Jestliže studenti mají rozvinout své chápání základních procesů a funkcí lidských sídel, potřebují získat praktické vědomosti o takových témat:
1. Jak přírodní podmínky souvisí s funkcí sídla.
2. Které procesy se podílejí na růstu města.
3. Které procesy se podílejí na úpadku měst.
4. Jak se města mění v centra obchodu.
5. Jak sídelní systémy souvisí s hustotou obyvatelstva.
6. Jak velkoměstské oblasti ovlivňují sociekonomický stav obyvatelstva
7. Jak se nové druhy městských uzlů vyvíjejí.
8. Jak probíhá proces suburbanizace.
Geograficky kompetentní člověk si klade podobné otázky proto, aby si vytvořil představu o smyslu rozložení a koncentrace lidské populace.
Žádné komentáře:
Okomentovat