Termín oblast má mnoho definic. Pro školní geografii vystačíme s tím že slouží k poznávání a organizování zemského povrchu a to pro různé účely. Rozumět termínu oblast a procesu regionalizace je další základní předpoklad geografické gramotnosti. Porozumění povaze oblastí vyžaduje proměnlivý přístup ke světu. Jako příklad této skutečnosti mohu uvést hranice oblasti. Tyto mohou být prostorově přesné u pobřežní čáry nebo polické oblasti jako je stát, nebo prostorově amorfní jako je hranice odbytové oblasti pro distribuci nahrávek specifického žánru hudby. Geografie definuje tři základní typy oblastí.
1. Formální oblast(jednoatributový region). Taková je charakterizována lidskými atributy jako je např. sdílený společný jazyk, náboženství, národnost, politická identita, nebo kultura. Může být charakterizována fyzikálními vlastnostmi jako je klima, vegetace, půda. Formální oblastí jsou kraje, státy, klimatické oblasti(Středomořské podnebí), ekonomické oblasti(Pšeničný pás, Centrální údolí, Středočeský kraj). Formální oblasti mohou být definovány různými mírami - velikostí populace, velikostí individuálního příjmu, výrobou plodin, hustotou populace, průmyslovou výrobou, nebo tím, že mapují fyzikální vlastnosti jako jsou srážky, teplota, vegetační doba.
2. Funkční oblast(region). Ta se organizuje kolem nějakého uzlu nebo ohniska a spojuje tento uzel s jinými oblastmi různými přepravními systémy, komunikačními systémy nebo různými ekonomickými aktivitami, jako jsou výroba nebo prodej výrobků. Typickými funkčními oblastmi jsou metropolitní oblasti, přístavy nebo oblasti nákupu nebo zábavy. Hlavní roli hraje síla vazby.
3. Region „vnímání“(koncepční region – mentální mapa). V chápání takových oblastí se odrážejí lidské pocity, postoje o takových oblastech, a jsou definovány lidmi prostřednictvím jimi sdílených subjektivních obrazů. Tyto oblasti jsou vymezovány prostřednictvím mentálních map, a ačkoliv pomáhají utvářet osobní smysl pro jakýsi druh pořádku o struktuře světa, jsou východiskem pro utváření stereotypů, které mohou být také nepatřičné nebo chybné.
Při přemýšlení o kterékoliv oblasti by si studenti měli být schopni položit otázky: K čemu to území je, k čemu slouží. Co toto území spojuje tak, že můžeme mluvit o oblasti. Je to přírodní nebo lidmi vytvořená vlastnost, nebo obě. Jak velká je tato oblast. Má přesně definované hranice. Je to oblast formální, funkční nebo oblast lidského vnímání. Co definuje tuto oblast – politika, ekonomika, jazyk, náboženství, společenské nebo fyzické potřeby. Co je ohniskem této oblasti. Jaké změny v této oblasti nastaly, nastávají, nastanou. Co je katalyzátorem těchto změn. Jsou to otázky navýsost geografické. Umět si tyto otázky položit, reflektovat je, je důležitá dovednost a zkušenost. Student, který to dokáže ví něco složitosti místa, oblasti. Jejich inteligentní zodpovězení je projeven geografické gramotnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat