Neuvěřitelnou rychlostí běží v desítkách směrů historicky největší myšlenkový, technologický a tím i intelektuální zlom všech dob. Je riskantní. Během jedné generace rozhodnou například informační technologie, genomika, robotika, nanotechnologie a neurovědy o průmyslu a energetice, zemědělství, o stavu životního prostředí, školství, medicíně, obchodě, komunikacích i vedení války. Kdo chce přežít investuje do těchto druhů vzdělání i dovedností, dře a umí. Kšeftuje, nebo moralizuje až poté.
V Čechách to však vypadá jakoby moderní vzdělání a dovednosti byly ve veřejném životě simulovány pojmy z politického, sociálního i filosofického muzea nebo vetešnictví…..
František Koukolík, 2002
Zarámování problému.
Začněme otázkou. Co pravděpodobně čeká dnešní žáky a studenty v nejbližších dvaceti letech. Co budou muset řešit, a jakými nástroji budou dnešní mladí lidé toto řešení uskutečňovat. Co, a jak bude jejich rozhodnutí ovlivňovat. Jak toto všechno je obsaženo v kompetenci geografie. Je geografie schopná dát dostatečně relevantní odpověď na tyto otázky, neřkuli výzvy? Nevím. Jsem však toho názoru, že geografie je schopna zajistit, aby žáci i studenti používali svého intelektu prostřednictvím geografických poznatků k tomu, aby byli připraveni na zodpovědné občanství. Aby byli produktivními pracovníky v pestré škále různých zaměstnání moderní ekonomiky. To se však nemůže dít způsoby, které jsou ozvěnou opuštěných paradigmat. Geografie musí nabídnout nejen studentům, ale i rodičům, celému společenství to nejlepší čeho dosáhla, co přesahuje každodennost, co předvídá budoucnost. To by se mělo promítnout do ctižádostivého programu výuky geografie. Tento program by měl reflektovat proces celoživotního vzdělávání.
Žádné komentáře:
Okomentovat