Management, Důvody pro používání komisí a jejich přínos

Důvody pro používání komisí a jejich přínos:

1) výrazem demokratického přístupu

2) hraje roli uvažování a úsudek skupiny („víc hlav, více rozumu“) – řešení určitého problému – účast více odborníků = kvalifikované posouzení problému (- manažer – individuálně kontaktem s odborníky)

3) obava s příliš velké pravomoce jedné osoby (rozdělení pravomocí mezi prezidenta, vládu = úroveň státní; vrcholoví manažeři si také nepřejí vést odpovědnost za rozhodnutí - další specialisté)

4) reprezentace zainteresovaných skupin - v podniku (výrobním) mohou existovat názorové rozdíly mezi skupinami - skupina dočasná - složená ze specialistů - zpracuje návrh, obsahující názory i ostatních skupin

5) koordinace organizačních jednotek, plánů a taktik
- finanční, výrobní rozvoj – plány, aby se doplňovaly; komise pod topmanagementem pro strategický plán prostřednictvím reprezentantů uplatní kritéria – aby byly plány kompatibilní

6) přenos a sdílení informací - přístupné – účastníci komisí přenesou na svá pracoviště a objasní zvolený přístup

7) důvod motivace pomocí spoluúčasti - účast. komise – pokud pracují tvůrčím postupem, jsou spoluúčastníci tvorby plánu a mají zájem na realizaci

8) vyhýbání se činnosti a zodpovědnosti

Koučování

Koučování
styl řízení lidí
a) forma poradenství (říkají, co má člověk dělat – starší občané radí těm mladším)
b) styl řízení (manažerský styl)
Zmocnění
představuje směr vedení lidí, který spočívá v poskytnutí pracovníkům jisté míry volnosti, samostatnosti v jednání a při výkonu jim svěřené práce
tam, kde je nutno se pružně rozhodovat
delegování – pověření výkonem nebo přenesení vymezeného rozsahu pravomocí a odpovědností na jinou osobu

Koordinace
složitost úkolů
nezbytná pro sestavování plánů
smyslem je dosažení rovnováhy organizace, optimálního průběhu
nároky závisí na typu a velikosti organizace

Týmová práce
uskupení lidí, kteří jsou sdruženi za účelem plnění pracovních úkolů
pracovní skupiny jsou sestaveny k tvůrčímu řešení nějakého specifického úkolu (nad rámec běžných pracovních úkolů

a) autonomní pracovní skupiny
- spojuje je určitý konečný výsledek jejich činnosti
- plná zodpovědnost za vykonanou práci
- práci si skupina rozděluje sama
- vede si samostatně agendu týkající se vykonané práce a rozděluje mzdové prostředky
- volí pracovní postupy

b) tvůrčí týmy
- malá strukturovanost a tudíž tato skupina bývá neformální
- cíl je dosáhnout optimálního složení týmu pro řešení daného problému, jednání v atmosféře neformálnosti, tolerantní diskuse
- zpravidla dočasné fungování týmu

Základní pojmy

Základní pojmy
Motiv
každá vnitřní pohnutka podněcující chování člověka

Motivace
vnitřní stav člověka (daný přáními, tužbami, úsilím, představami), který způsobuje určité chování, aktivitu člověka

Vedení lidí
stěžejní úloha každého manažera, spočívající jednak v ovlivňování lidí ve směru kvalitního a efektivního plnění stanovených úkolů, jednak v podněcování aktivity a iniciativy lidí, zvláště pak jejich tvůrčího a podnikatelského ducha

Zmocnění
poskytnutí pracovníkům jisté míry volnosti při výkonu jim svěřené práce

Tým
malá skupina lidí s komplementárními dovednostmi, kteří jsou společně zaujati pro určitý úkol, přístup k práci a všichni se za to cítí být společně odpovědni

Pracovní motivace
schopnost vedoucího vyvolat u podřízených smysl pro osobní prospěch v souladu se záměry vedení firmy, a tak vytvořit pocit uspokojení. Jde o vytvoření takového vnitřního pocitu, kdy dotyčný chce určitou činnost dělat

Koordinace
součást řídicích aktivit spočívající ve sladění různých faktorů řízené reality s cílem dosáhnout plynulosti nebo proporcionality v jejím vývoji

Základní prvky a logika procesu organizování

Základní prvky a logika procesu organizování

Základní prvky organizování jsou
1) specializace
o A.Smith – angl.ekonom, přišel s myšlenkou, že když se člověk naučí určitou operaci, bude ji vykonávat efektivněji
o zvyšuje obecně produktivitu práce jednotlivce a usnadňuje kontrolu výsledků jeho práce

2) koordinace
o způsob zajišťování je pověření jednotlivce touto činností tak, že je vybaven potřebnou pravomocí k udělování příkazů a odpovědností za plnění úkolů jím vedené skupiny

3) vytváření útvarů
nejdůležitější kritéria:
a) specializace a kvalifikace pracovníků (umožňuje shlukovat lidi se stejnou kvalifikací)
b) pracovní proces a funkce, které jej mohou zabezpečit
c) čas – rozdělení do směn
d) produkt – podle výrobku nebo podle služby
e) zákazník – přihlíží se k potřebám skupin zákazníků
f) místo – podle místa pracoviště, regionu, státu
= tyto kritéria lze různě kombinovat s cílem nalézt optimum k zajištění koordinace

4) rozpětí řízení
o vyjadřuje počet přímo podřízených pracovníků jednomu nadřízenému
o s ohledem na tělesnou a duševní kapacitu vedoucího existuje maximální počet podřízených, které je vedoucí schopen ještě efektivně řídit; tento počet se označuje jako optimální rozpětí řízení (V.A.Graicunas) – počet vztahů X počet podřízených – výsledkem je odvození čísla pět jako maximální hranice pro počet podřízených
o čím je větší rozpětí při konstantním počtu pracovníků v jednotce, tím je pyramida plošší a počet organizačních úrovní menší
o čím menší je rozpětí řízení, tím je pyramida strmější a počet úrovní větší