- zabývá se chováním subjektů v národním hospodářství jako celku
1. HDP
2. Inflace
3. Nezaměstnanost
4. Zahraniční obchod
Magický čtyřúhelník
ČR 2000
USA 2000
Čím pravidelnější a větší obsah čtyřúhelník má, tím je ekonomika výkonnější.
Hrubý domácí produkt
- souhrn všech tržních hodnot statků a služeb vyrobených v dané ekonomice za období (1 rok)
- mimo trh VF, výrobků a služeb, domácností a firem máme ještě další subjekty
- finanční trh rozdělujeme na trh kapitálu a peněz
Metody výpočtu HDP
1. výdajová metoda (Za kolik si koupili lidé?)
2. důchodová metoda (Kolik si lidé vydělali?)
3. produktová metoda (Objem výroby ve fyz. jednotkách)
Hlavními složkami výdajové metody výpočtu HDP jsou osobní výdaje na spotřebu (krátkodobé a dlouhodobé statky a služby), hrubé soukromé domácí investice (fixní investice firem, fixní investice do bytové výstavby, změny stavu zásob), vládní výdaje na nákup statků a služeb (kultura, školství) a saldo obchodní bilance.
Z výdajů domácností se do položky výdaje na osobní spotřebu nezapočítávají výdaje na nové domy (zahrneme je do HDI). U HDI přívlastek „hrubé“ označuje tu skutečnost, že z investic nebylo odečteno znehodnocení kapitálu (amortizace). HDI obnovovací jsou vytvářeny z vlastních zdrojů (odpisů) a jsou zpětně investovány do výroby (obnova zdrojů). HDI rozvojové jsou financovány cizím kapitálem na další rozvoj podniku. Do vládních nákupů statků a služeb nepočítáme transfery, tj. platby, které nemají povahu nákupu statků a služeb, ale povahu čistého přesunu důchodu (podpory a sociální dávky).
Obdobným způsobem můžeme vyjádřit i hrubý národní důchod při použití důchodové metody. Hlavními složkami jsou potom důchody či náklady na nákup výrobních činitelů (mzdy a platy, renty, čisté úroky = kapitál, zisky) a položky, které nemají povahu důchodů výrobních činitelů (odpisy = znehodnocení kapitálu, nepřímé daně z podnikání).
Hlavní složky obou metod:
Produktová metoda Důchodová metoda
Spotřeba (C) Mzdy a platy (w)
HDI (I) Renty (R)
Vláda (G) - Úroky (Int)
Čisté vývozy (X) Zisky (P)
Odpisy (D)
Nepřímé daně (IBT)
HDP = C + I + G + X = HNP = W + R + Int + P + D + IBT
HDP se uvádí ve stejné měně (roční objem je srovnatelný kurzem USD); na jednoho obyvatele (nezáleží na pracovním zařazení) ekonomicky aktivního (počet pracujících, produktivita práce); reálný* (nominální nelze porovnávat, neboť neobsahuje růst cenové hladiny).
Produktová metoda
- firmy vyprodukovali, něco prodali - daňové přiznání
- sečteme-li všechno a odečteme meziprodukty získáme celkový HDP
Připomeňme si, že HDP představuje celkovou finální produkci statků a služeb. Při zjišťování HDP produktovou metodou sečítáme pouze tyto finální statky a služby sloužící k uspokojení potřeb domácností, a nemůžeme sem započítávat statky, které byly při výrobě použity. Většina firem vyrábí nejrůznější polotovary (meziprodukty), které však obíhají pouze mezi firmami a nevstupují do bezprostřední spotřeby domácností. Kdybychom je do výpočtu HDP zahrnuli, byla by hodnota mezistatků zahrnuta několikrát a HDP by byl o to vyšší. Za meziprodukt jsou totiž považovány vzájemné dodávky statků mezi firmami, které jsou uskutečněny ve sledovaném období a současně jsou v témže období použity k další výrobě.
Rovněž při používání důchodové metody měření HDP vzniká problém s duplicitami. Abychom zabránili opakovanému započítání plateb firmám za nákupy meziproduktu, použijeme tzv. metodu přidané hodnoty. Přidanou hodnotou je rozdíl mezi tržbami z prodejů statků a služeb a výdaji firmy na pořízení materiálů, polotovarů a služeb od jiných firem. Jinými slovy, statistik zahrnuje do výpočtu všechny náklady firmy související s platbami za faktory s výjimkou plateb jiným firmám. Tyto platby budou započítány do HDP z přiznání jiných firem a důchodová metoda se tak vyhýbá jakémukoliv dvojímu započítávání. (př: obilí, mouka, těsto, chléb)
Zobrazují se příspěvky se štítkemnezaměstnanost. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemnezaměstnanost. Zobrazit všechny příspěvky
Jiné dělení
Dobrovolná nezaměstnanost :
Ek. zajištění, chtějí mít volný čast.Ek. statistiky jí nevykazují.
Nedobrovolná nezaměstnanost :
Při ní nezaměstnaný aktivně usiluje o nalezení zaměstnání.
Míra nezaměstnanosti :
Procentuální podíl nezaměstnaných lidí, kteří práci aktivně hledají, z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel.
- Inflace :
Znehodnocení.Snižování hodnoty peněžní jednotky nadměrným přidáváním ( emitováním ) peněz do oběhu.Je charakteristická zvyšováním cen.Míra inflace je obvykle vyjadřována jako index průměrného růstu cen ve zvoleném období.Výrazně přispívá k ekonomické nestabilitě, zvyšuje míru nejistoty o vývoji ekonomických veličin, snižuje kupní sílu peněz a v určitém ohledu působí jako svého druhu skryté zdanění.Je to celkové zvyšování cen všech statků a služeb v průběhu delšího období.Opačný proces, při němž celková hladina cen klesá, je deflace.Kupní sála peněžní jednotky se mění nepřímo úměrně k vývoji celkové cenové hladiny.Pkud by např. došlo ke zdvojnásobení cen, snížila by se kupní síla peněz o polovinu.Inflace tedy vždy znamená současně pokles kupní síly peněžní jednotky.Inflace nemusí znamenat, že rostou ceny ( ceny všech statků a služeb ).Téměř vždy dochází k tomu, že se některé ceny zvyšují, jiné se v zásadě nemění a ceny některých statků a služeb mohou dokonce klesat.O inflaci mluvíme, zvyšuje-li se průměrná úroveň cen, kterou označujeme jako cenovou hladinu.Vývoj inflace vyjadřujeme druhy cenových indexů.Nejvýznamější je index spotřebních cen.
Ek. zajištění, chtějí mít volný čast.Ek. statistiky jí nevykazují.
Nedobrovolná nezaměstnanost :
Při ní nezaměstnaný aktivně usiluje o nalezení zaměstnání.
Míra nezaměstnanosti :
Procentuální podíl nezaměstnaných lidí, kteří práci aktivně hledají, z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel.
- Inflace :
Znehodnocení.Snižování hodnoty peněžní jednotky nadměrným přidáváním ( emitováním ) peněz do oběhu.Je charakteristická zvyšováním cen.Míra inflace je obvykle vyjadřována jako index průměrného růstu cen ve zvoleném období.Výrazně přispívá k ekonomické nestabilitě, zvyšuje míru nejistoty o vývoji ekonomických veličin, snižuje kupní sílu peněz a v určitém ohledu působí jako svého druhu skryté zdanění.Je to celkové zvyšování cen všech statků a služeb v průběhu delšího období.Opačný proces, při němž celková hladina cen klesá, je deflace.Kupní sála peněžní jednotky se mění nepřímo úměrně k vývoji celkové cenové hladiny.Pkud by např. došlo ke zdvojnásobení cen, snížila by se kupní síla peněz o polovinu.Inflace tedy vždy znamená současně pokles kupní síly peněžní jednotky.Inflace nemusí znamenat, že rostou ceny ( ceny všech statků a služeb ).Téměř vždy dochází k tomu, že se některé ceny zvyšují, jiné se v zásadě nemění a ceny některých statků a služeb mohou dokonce klesat.O inflaci mluvíme, zvyšuje-li se průměrná úroveň cen, kterou označujeme jako cenovou hladinu.Vývoj inflace vyjadřujeme druhy cenových indexů.Nejvýznamější je index spotřebních cen.
Peněžní a úvěrová politika státu
Je zaměřená na kontrolu množství peněz v ekonomice, na regulaci úrokové míry, zvyšuje nabídku peněz, je vyšší zájem o úvěry = Politika levných peněz.Pokud vláda omezuje přístup k úvěrům, stahuje peníze z oběhu = Politika drahých peněz.
- Nástroje ke stabilizaci politiky :
1) Sociální politika : Sociální programy, podpora v nezaměstnanosti.
2) Zahraniční obchodní politika : Kurz měny, celní sazby.
3) Důchodová politika : Ovlivňování výše mezd, zisku, cen a jejich růst ve státě
- Další makroekonomické ukazatele :
Nezaměstnanost :
Stav, kdy část z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva není kapacitně a kvalifikačně úplně využita.Rozeznáváme nezaměstnanost : Frikční - Ta je spojena s nabídkou a poptávkou na trhu práce.
Strukturální : Plyne z různé struktury nabídky a poptávky na trhu práce.
Sezónní : Vyplývá ze sezónosti některých druhů práce.
Cyklická : Vyplývá z působení hospodářského cyklu.
- Nástroje ke stabilizaci politiky :
1) Sociální politika : Sociální programy, podpora v nezaměstnanosti.
2) Zahraniční obchodní politika : Kurz měny, celní sazby.
3) Důchodová politika : Ovlivňování výše mezd, zisku, cen a jejich růst ve státě
- Další makroekonomické ukazatele :
Nezaměstnanost :
Stav, kdy část z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva není kapacitně a kvalifikačně úplně využita.Rozeznáváme nezaměstnanost : Frikční - Ta je spojena s nabídkou a poptávkou na trhu práce.
Strukturální : Plyne z různé struktury nabídky a poptávky na trhu práce.
Sezónní : Vyplývá ze sezónosti některých druhů práce.
Cyklická : Vyplývá z působení hospodářského cyklu.
Funkce mzdy :
1) Nástroj motivace
2) Nástroj hmotné stimulace
3) Životní úroveň jednotlivce a její formování
4) Evidenčně - nákladová ( množství práce a výkony zaměstnanců ), podchycení v nákladech podniku ( kalkulační jednice - přímé náklady ).
- Formy mezd : 1) Peněžní forma
2) Naturální mzdy
- Základní mzda : 1) Časová : Za odpracovaný čas ( měsíční platy ) - pro jejich výpočet je rozhodující odpracovaný čas a mzdový tarif.
2) Úroková : Podle odvedeného výkonu - její velikost vyplivá z plnění výkonných norem spotřeby práce.
- Náhrady mezd : 1) Dovolené
2) Prostoje
3) Náhrada ( účast na soudním řízení - dále vymezeno v právním řádu )
Stát v současné době mzdy reguluje - udává minimální výši mzdy.
- Nezaměstnanost : Stav, kdy se z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva není kapacitně a kvalifikačně plně využita.
2) Nástroj hmotné stimulace
3) Životní úroveň jednotlivce a její formování
4) Evidenčně - nákladová ( množství práce a výkony zaměstnanců ), podchycení v nákladech podniku ( kalkulační jednice - přímé náklady ).
- Formy mezd : 1) Peněžní forma
2) Naturální mzdy
- Základní mzda : 1) Časová : Za odpracovaný čas ( měsíční platy ) - pro jejich výpočet je rozhodující odpracovaný čas a mzdový tarif.
2) Úroková : Podle odvedeného výkonu - její velikost vyplivá z plnění výkonných norem spotřeby práce.
- Náhrady mezd : 1) Dovolené
2) Prostoje
3) Náhrada ( účast na soudním řízení - dále vymezeno v právním řádu )
Stát v současné době mzdy reguluje - udává minimální výši mzdy.
- Nezaměstnanost : Stav, kdy se z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva není kapacitně a kvalifikačně plně využita.
19. Původní mzdová a rozšířená Phillipsova křivka.
Krátkodobá Phillipsova křivka a substituce mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace. Dlouhodobá Phillipsova křivka.
Původní mzdová Phillipsova křivka
Důkaz, že existuje inverzní vzájemný vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou růstu peněžních mzdových sazeb podal v roce 1958 Phillips. Tento závěr je označován jako Phillipsova křivka.
Mzdová Phillipsova křivka má tyto tři charakteristické vlastnosti:
- Negativní sklon
- Tvar hyperboly
- Phillipsova křivka protíná osu x
Obr. str. 266
Čím vyšší je míra nezaměstnanosti, tím nižší je míra mzdové inflace. Při míře nezaměstnanosti rovnající se přirozené míře je míra růstu mezd nula procent. Je-li nezaměstnanost pod přirozenou mírou nezaměstnanosti nominální mzdová sazba bude růst, je-li míra nezaměstnanosti nad přirozenou mírou nezaměstnanosti procentní nominální mzdová sazba klesne.
Existuje substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností.
Mzdová Phillipsova křivka: gW = (Wt – Wt-1) / Wt-1, gW je tempo růstu nominálních mezd (míra mzdové inflace).
Mzdová Phillipsova křivka: gW = -e * (u – u*), e je koeficient citlivosti změny míry nominálních mezd k procentní změně skutečné míry nezaměstnanosti.
Mzdy rostou tehdy, jestliže je skutečná míra nezaměstnanosti nižší než přirozená míra nezaměstnanosti. Mzdy klesají tehdy, je-li skutečná míra nezaměstnanosti větší než přirozená míra nezaměstnanosti. Míra růstu mezd je nula procent tehdy, jestliže se skutečná míra nezaměstnanosti rovná přirozené míře nezaměstnanosti.
Dynamika zaměstnanosti a nezaměstnanosti: jednoduchý model
Hledání odpovídající práce jak ze strany firem, tak i ze strany pracovníků vyžaduje v reálném hospodářském životě čas.
Obr. str. 260
Nemá-li se míra nezaměstnanosti ani zvyšovat ani snižovat potom počet těch osob, které nalézají práci se musí rovnat počtu osob, které práci ztrácejí. Počet osob, které nalézají práci se rovná n * U, kde n je míra nalezení práce. Počet osob, které ztrácejí práci se rovná z * E, kde z je míra ztráty práce. Pro stabilní trh práce tedy platí: n * U = z * E
Za E dosadíme L – U, potom platí: n * U = z * (L – U)
Úpravou rovnice získáme míru nezaměstnanosti: U / L = [z / (z + n)] * 100
Dynamika zaměstnanosti, nezaměstnanosti a pohybu osob mimo pracovní síly: rozšířený model
Obr. str. 262
Na rozdíl od jednoduchého modelu zahrneme v rozšířeném modelu i pohyb osob ze souboru osob mimo pracovní síly, jakož i do tohoto souboru.
Determinanty přirozené míry nezaměstnanosti
Přirozená míra nezaměstnanosti je kompatibilní s dlouhodobou rovnováhou ekonomiky. Pro přirozenou míru nezaměstnanosti platí, že při ní je skutečná a očekávaná míra inflace stejná, a tedy neexistuje tendence ani k akceleraci, ani k deceleraci inflace.
Obecné determinanty přirozené míry nezaměstnanosti:
· Hledání práce vyžaduje čas.
· Nepružnost nominálních mezd, a tedy fakt, že reálné mzdy nemohou klesnout na úroveň, která vyčišťuje trh práce, což způsobuje převis nabídky práce nad poptávkou po práci.
Konkrétní determinanty přirozené míry nezaměstnanosti:
· Demografická skladba obyvatelstva země a její vývoj – např. jestliže v dané zemi a v daném období vstupují do produktivního věku početnější ročníky mladých lidí, a protože tyto skupiny zpravidla mají vyšší průměrnou přirozenou míru nezaměstnanosti než je přirozená míra nezaměstnanosti v celé zemi, potom má přirozená míra nezaměstnanosti v dané zemi tendenci se zvyšovat.
· Pojištění osob v nezaměstnanosti – snižuje břemeno nezaměstnanosti u lidí, jež se stali nezaměstnanými.
· Minimální mzda – jestliže je vyšší než trh vyčišťující nominální mzdová sazba, přirozená míra nezaměstnanosti se v dané zemi zvyšuje.
· Systém přeškolování (rekvalifikační systém) a systém přesné a včasné evidence volných pracovních míst
· Tempo růstu rozdílných sektorů – pracovní síly nemohou být přesunuty okamžitě a bez nákladů z upadajících sektorů do dynamických sektorů: tyto sektorální přesuny vyžadují čas. Čím větší jsou rozdíly v míře růstu mezi jednotlivými sektory, tím vyšší je přirozená míra nezaměstnanosti.
Nezaměstnanost a jev hysterese
Dlouhé období vysoké nezaměstnanosti má tendenci zvýšit přirozenou míru nezaměstnanosti. Argumentace je založena na modelu stanovení mezd pro zaměstnance ve firmě (insiders) a modelu stanovení mezd pro zaměstnance nezaměstnané ve firmě (outsiders). Při růstu nezaměstnanosti je část insiderů propuštěna a stávají se outsidery, o které se odbory přestanou starat. Tímto způsobem se může stát rostoucí část nezaměstnanosti permanentní. Současně někteří autoři uvádějí, že nezaměstnaní pracovníci ztrácejí svoji kvalifikaci, výrobní zručnost a dovednost, a stávají se tak nezaměstnavatelnými, i když původní šok, který způsobil nezaměstnanost, pominul.
Náklady strukturální a frikční nezaměstnanosti
Hledají-li pracovníci práci, za níž dostanou nejvyšší mzdu, tím fakticky přispívají k efektivní alokaci zdrojů, a tedy k růstu produktivity v celém hospodářství. V tomto smyslu část nákladů na tento typ nezaměstnanosti má pozitivní efekt v růstu produktivity.
Náklady cyklické nezaměstnanosti
Tento typ nezaměstnanosti je spojen s nevyužitím práce a ostatních výrobních faktorů, dochází ke ztrátám produkce rovným rozdílu mezi potenciálním produktem a úrovní skutečné produkce.
Nezaměstnaní nedostanou odměnu za práci, ale dostanou podporu v nezaměstnanosti, vláda ztrácí daň z příjmů od těchto nezaměstnaných, firmy ztrácejí zisky z nižší produkce, vláda ztrácí daň ze zisku korporací a musí z rozpočtu vyplácet větší podpory v nezaměstnanosti.
Proti těmto nákladům nezaměstnanosti stojí volný čas pracovníků, který mají v důsledku nezaměstnanosti (hodnota tohoto volného času je jen nepatrná část úhrnných ztrát).
Frikční nezaměstnanost:
- trh práce je v nepřetržitém pohybu – lidé opouštějí práci a hledají novou. Frikční nezaměstnanost je složkou přirozené míry nezaměstnanosti.
Strukturální nezaměstnanost vzniká tehdy, jestliže v daném období existuje v dané zemi nesoulad mezi kvalifikačními požadavky na různé druhy prací a volnými pracovními místy v daném místě na straně jedné a existující kvalifikací pracovních sil a územní alokací pracovních sil na straně druhé. Strukturální nezaměstnanost je složkou přirozené míry nezaměstnanosti.
Cyklická nezaměstnanost je rozdílem mezi skutečnou a přirozenou mírou nezaměstnanosti a tedy i rozdílem mezi skutečným a potenciálním produktem. Velikost cyklické nezaměstnanosti se obvykle vyjadřuje Okunovým zákonem. Okunův zákon:
u = u* - Æ [(Y / Y*) * 100 - 100], kde u je skutečná míra nezaměstnanosti, u* je přirozená míra nezaměstnanosti, Æ je koeficient citlivosti změny míry nezaměstnanosti na změnu koeficientu produktu.
Sezónní nezaměstnanost je důsledkem sezónní fluktuace poptávky po práci a je složkou frikční nezaměstnanosti.
Doba trvání nezaměstnanosti a frekvence nezaměstnanosti
Doba trvání nezaměstnanosti je charakterizována průměrnou délkou období, kdy je osoba nezaměstnaná a závisí na strukturálních charakteristikách trhu práce a na cyklických faktorech.
Frekvence nezaměstnanosti je dána průměrným číslem, kolikrát za dané období jsou pracovníci nezaměstnaní a závisí na výkyvech agregátní poptávky po zboží a službách a na poptávce po práci jednotlivých firem v různých odvětvích i oblastech.
18. Nezaměstnanost a její charakteristiky: míra, druhy, trvání a frekvence. Přirozená míra nezaměstnanosti a její determinanty. Fungování trhu práce.
Definice a měření nezaměstnanosti
Nezaměstnaní jsou všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňují tři základní podmínky:
- Jsou bez práce
- Hledají aktivně práci
- Jsou připraveny k nástupu do práce
Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní.
Míra nezaměstnanosti je měřena jako počet nezaměstnaných osob (U) k pracovním silám (L). Pracovní síly tvoří zaměstnané osoby (E) a nezaměstnané osoby (U).
Míra nezaměstnanosti: u = [U / (E + U)] * 100 = (U / L) * 100
Míra, resp. koeficient pracovní participace (účasti): l = (L / F) * 100, kde F je počet osob v produktivním věku.
Druhy nezaměstnanosti
· Frikční nezaměstnanost
· Strukturální nezaměstnanost
· Cyklická nezaměstnanost
Okumův zákon
vyjadřuje vztah mezi poklesem výroby a nezaměstnaností
- jestliže výroba (skutečný produkt) klesne o 2 % oproti reálnému, nezaměstnanost se zvýší o 1 %
- neboli vyjadřuje vztah mezi zaměstnaností a Y
- jestliže Y klesne o 50 % tak klesne zaměstnanost o 25 %, protože se Y skládá z 50 % kapitálu a 50 % práce
Y je tedy úzce spjatý s úrovní zaměstnanosti, klesá-li AD musí klesnout Y, rovnovážná úroveň AS à lidé se propouštějí a roste nezaměstnanost (klesá zaměstnanost). Naopak když AD roste, musím jí uspokojit, tedy zaměstnat více lidí.
Nabídková recese
- k nabídkové recesy dojde když:
a) AS roste pomalejším tempem než AD spolu s N
Y buďto roste, ale pomaleji než N (vzniká rozdíl Ye2 – N) nebo absolutně klesá čímž se ekonomika vzdaluje od hranice svých produkčních možností a VF nejsou plně efektivně využívány.
b) nebo dokonce AS absolutně klesá
Při poklesu Y klesá i zaměstnanost. Cenová hladina v obou případech roste. Jevu kdy Y a s ním i zaměstnanost klesá při rostoucí cenové hladině se říká SLUMPFLACE.
- jestliže výroba (skutečný produkt) klesne o 2 % oproti reálnému, nezaměstnanost se zvýší o 1 %
- neboli vyjadřuje vztah mezi zaměstnaností a Y
- jestliže Y klesne o 50 % tak klesne zaměstnanost o 25 %, protože se Y skládá z 50 % kapitálu a 50 % práce
Y je tedy úzce spjatý s úrovní zaměstnanosti, klesá-li AD musí klesnout Y, rovnovážná úroveň AS à lidé se propouštějí a roste nezaměstnanost (klesá zaměstnanost). Naopak když AD roste, musím jí uspokojit, tedy zaměstnat více lidí.
Nabídková recese
- k nabídkové recesy dojde když:
a) AS roste pomalejším tempem než AD spolu s N
Y buďto roste, ale pomaleji než N (vzniká rozdíl Ye2 – N) nebo absolutně klesá čímž se ekonomika vzdaluje od hranice svých produkčních možností a VF nejsou plně efektivně využívány.
b) nebo dokonce AS absolutně klesá
Při poklesu Y klesá i zaměstnanost. Cenová hladina v obou případech roste. Jevu kdy Y a s ním i zaměstnanost klesá při rostoucí cenové hladině se říká SLUMPFLACE.
3) Důvody v dynamických podmínkách
a) posun směnné relace ve prospěch urč. země
§ směnná relace = poměr vývozních cen k dovozním
§ k jejich posunu na úkor zahraničí může dojít tak, že se uvalením cla na Im sníží svět. cena Im a současně se zvýší cena našich vývozů
§ soubor cel, kt. max. naše reál. domácí důchody, se nazývá OPTIMÁLNÍ CLO
§ !!! jde však o politiku “ožebrač svého souseda” – nepočítáme s jejich reakcí
b) dočasná celní ochrana “nezletilého odvětví” s růstovým potenciálem
§ “nezletilá” odvětví nejsou schopna přežít poč. období náběhu a experimentování, pokud nejsou chráněna před bouřemi mezinár. konkurence
§ !!! není potvrzeno ani prokázáno
c) snižování nezaměstnanosti
§ jde o období recese nebo stagnace
§ jak: clo zvýší cenu dovozů à růst AD po domácí výrobě à růst LD
§ MAE analýza ukazuje, že nezam. lze snížit i jinak (monetární a fiskální politika)
Mimocelní bariéry: neformální restrikce nebo regulace, kt. ztěžují zemím prodej na zahr. trh. Jejich růst byl jedním z hl. problémů, kt. vyvstaly při jednáních o volném obchodu v 80. letech.
Multilaterální obchodní jednání
GATT – zvyšování živ. úrovně prostřednictvím podstatného snižování cel a jiných překážek obchodu a odstranění diskriminačních opatření v MO.
§ směnná relace = poměr vývozních cen k dovozním
§ k jejich posunu na úkor zahraničí může dojít tak, že se uvalením cla na Im sníží svět. cena Im a současně se zvýší cena našich vývozů
§ soubor cel, kt. max. naše reál. domácí důchody, se nazývá OPTIMÁLNÍ CLO
§ !!! jde však o politiku “ožebrač svého souseda” – nepočítáme s jejich reakcí
b) dočasná celní ochrana “nezletilého odvětví” s růstovým potenciálem
§ “nezletilá” odvětví nejsou schopna přežít poč. období náběhu a experimentování, pokud nejsou chráněna před bouřemi mezinár. konkurence
§ !!! není potvrzeno ani prokázáno
c) snižování nezaměstnanosti
§ jde o období recese nebo stagnace
§ jak: clo zvýší cenu dovozů à růst AD po domácí výrobě à růst LD
§ MAE analýza ukazuje, že nezam. lze snížit i jinak (monetární a fiskální politika)
Mimocelní bariéry: neformální restrikce nebo regulace, kt. ztěžují zemím prodej na zahr. trh. Jejich růst byl jedním z hl. problémů, kt. vyvstaly při jednáních o volném obchodu v 80. letech.
Multilaterální obchodní jednání
GATT – zvyšování živ. úrovně prostřednictvím podstatného snižování cel a jiných překážek obchodu a odstranění diskriminačních opatření v MO.
Přirozená míra nezaměstnanosti
neboli hypotéza přirozené míry nebo akcelerační Pk neboli jak ovlivňuje U a využití kapacity mzdovou a cenovou inflaci.
rozlišujeme… dlouhodobá Pk
krátkodobá Pk
předpoklad: jediná míra U, která je konzistentní a ustálenou mírou je přirozená míra nezaměstnanosti (U*) - dlouhodobá Pk je vertikální (skutečná inflace při setrvačné míře) jestliže:
· neexistuje žádná nadměrná poptávka
· nedochází k žádným nabídkovým šokům
Vzroste-li jednou skutečná inflace nad svou setrvačnou nebo očekávanou úroveň, lidé se začínají nové úrovni inflace přizpůsobovat a očekávají vyšší inflaci. Setrvačná míra inflace se pak přizpůsobuje této nové realitě a Pk se posunuje.
Posunující se Pk
posloupnost kroků tzv. “cyklu konjunktury”
nabídkové a poptávkové šoky mají tendenci měnit míru setrvačné
inflace a posunovat Phillipsovu křivku
1. období – bod A – přirozené míra nezaměstnanosti
2. období – rychlý růst produktu Þ sníží míru U Þ více najímáni
pracovníci, mzdy rostou rychleji, nflační očekávání se nemění, ale
nižší nezaměstnanost zvyšuje inflaci – bod B
3. období – vyšší míra mzdové a cenové inflace Þ očekávána
vyšší inflace Þ promítne se v cenách Þ setrvačná i očekávaná
inflace rostou, ři každé úrovni nezaměstnanosti je míra inflace vyšší (bod C)
4. období – míra nezaměstnanosti se vrací na svou přirozenou míru (ek. se zpomaluje)
rozlišujeme… dlouhodobá Pk
krátkodobá Pk
předpoklad: jediná míra U, která je konzistentní a ustálenou mírou je přirozená míra nezaměstnanosti (U*) - dlouhodobá Pk je vertikální (skutečná inflace při setrvačné míře) jestliže:
· neexistuje žádná nadměrná poptávka
· nedochází k žádným nabídkovým šokům
Vzroste-li jednou skutečná inflace nad svou setrvačnou nebo očekávanou úroveň, lidé se začínají nové úrovni inflace přizpůsobovat a očekávají vyšší inflaci. Setrvačná míra inflace se pak přizpůsobuje této nové realitě a Pk se posunuje.
Posunující se Pk
posloupnost kroků tzv. “cyklu konjunktury”
nabídkové a poptávkové šoky mají tendenci měnit míru setrvačné
inflace a posunovat Phillipsovu křivku
1. období – bod A – přirozené míra nezaměstnanosti
2. období – rychlý růst produktu Þ sníží míru U Þ více najímáni
pracovníci, mzdy rostou rychleji, nflační očekávání se nemění, ale
nižší nezaměstnanost zvyšuje inflaci – bod B
3. období – vyšší míra mzdové a cenové inflace Þ očekávána
vyšší inflace Þ promítne se v cenách Þ setrvačná i očekávaná
inflace rostou, ři každé úrovni nezaměstnanosti je míra inflace vyšší (bod C)
4. období – míra nezaměstnanosti se vrací na svou přirozenou míru (ek. se zpomaluje)
15. kapitola: Inflace a nezaměstnanost
Alternativní zdroje inflace
- Inflace má tendenci k vysoké setrvačnosti, tzn. že pokud není vystavena šokům, setrvává na stejné úrovni.
- Setrvačná inflace – míra inflace, která je očekávaná a která se promítá do smluv nebo neformálních dohod (základní či bazální inflace), představuje neutrální rovnováhu, která je schopná se udržet nekonečně dlouho i na nízké úrovni.
- Inflace se však nevyvíjí vždy sejným tempem.
Inflační šoky: inflace tažená poptávkou a náklady tlačená inflace.
· Inflace tažená poptávkou: kdykoli roste rychle AD (doprava) a překračuje výrobní potenciál ek., začnou ceny bez ohledu na zdroj inflace růst stále rychleji, poptávka začne narážet na omezenou nabídku komodit a vyžene jejich ceny nahoru + porostou mzdy (např. inflace v Německu).
· Inflace tlačená N: pokles AS, ceny a mzdy začínají růst dříve, než se dosáhne plné zaměstnanosti. Jestliže N vytlačují ceny vzhůru během období vysoké U a stálého využití zdrojů, jde o inflaci tlačenou N. Ceny jsou tlačeny odbory a ropnými a ostatními primárními výrobky.
Nabídkový šok: produkt může poklesnout, jestliže rostoucí N posunou křivku AS vzhůru po klesající křivce AD.
Očekávaná a setrvačná inflace
- mnohé ceny a většina mezd jsou stanoveny s přihlédnutím k budoucím ek. podmínkám, neexistují-li popt. šoky, bude se stejným tempem posunovat i AD Þ k setrvačné inflaci dochází, když se křivky AS a AD pohybují stálým tempem vzhůru.
- Inflace má tendenci k vysoké setrvačnosti, tzn. že pokud není vystavena šokům, setrvává na stejné úrovni.
- Setrvačná inflace – míra inflace, která je očekávaná a která se promítá do smluv nebo neformálních dohod (základní či bazální inflace), představuje neutrální rovnováhu, která je schopná se udržet nekonečně dlouho i na nízké úrovni.
- Inflace se však nevyvíjí vždy sejným tempem.
Inflační šoky: inflace tažená poptávkou a náklady tlačená inflace.
· Inflace tažená poptávkou: kdykoli roste rychle AD (doprava) a překračuje výrobní potenciál ek., začnou ceny bez ohledu na zdroj inflace růst stále rychleji, poptávka začne narážet na omezenou nabídku komodit a vyžene jejich ceny nahoru + porostou mzdy (např. inflace v Německu).
· Inflace tlačená N: pokles AS, ceny a mzdy začínají růst dříve, než se dosáhne plné zaměstnanosti. Jestliže N vytlačují ceny vzhůru během období vysoké U a stálého využití zdrojů, jde o inflaci tlačenou N. Ceny jsou tlačeny odbory a ropnými a ostatními primárními výrobky.
Nabídkový šok: produkt může poklesnout, jestliže rostoucí N posunou křivku AS vzhůru po klesající křivce AD.
Očekávaná a setrvačná inflace
- mnohé ceny a většina mezd jsou stanoveny s přihlédnutím k budoucím ek. podmínkám, neexistují-li popt. šoky, bude se stejným tempem posunovat i AD Þ k setrvačné inflaci dochází, když se křivky AS a AD pohybují stálým tempem vzhůru.
Přirozená míra nezaměstnanosti
- síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace jsou vyrovnané.
- inflace je stálá.
- nejnižší míra inflace, která je udržitelná Þ nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti, odpovídá GNPpot.
- > 0, protože stále existuje značná frikční a strukturální U
- společnosti dávají přednost nízké U před vysokou (= zlatá střední cesta mezi U a I)
Rostoucí přirozená míra
· demografické změny
· důsledky vládní politiky – např. UI = unemployment insurance (pojištění v nezam.) – lidé odmítají často práci, protože pojištění je vyšší než plat
· rostoucí strukturální U
Přirozená míra U je pravděpodobně nad optimální mírou U, nad úrovní U, při níž se maximalizuje NEW.
Opatření pro snížení přirozené míry:
· zlepšení služeb spojených s trhem práce
· prosazování vládních programů zaměstnanosti
· odstraňování vládních překážek
· vytvoření přetlakové ekonomiky
· tvorba veřejných pracovních příležitostí
- inflace je stálá.
- nejnižší míra inflace, která je udržitelná Þ nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti, odpovídá GNPpot.
- > 0, protože stále existuje značná frikční a strukturální U
- společnosti dávají přednost nízké U před vysokou (= zlatá střední cesta mezi U a I)
Rostoucí přirozená míra
· demografické změny
· důsledky vládní politiky – např. UI = unemployment insurance (pojištění v nezam.) – lidé odmítají často práci, protože pojištění je vyšší než plat
· rostoucí strukturální U
Přirozená míra U je pravděpodobně nad optimální mírou U, nad úrovní U, při níž se maximalizuje NEW.
Opatření pro snížení přirozené míry:
· zlepšení služeb spojených s trhem práce
· prosazování vládních programů zaměstnanosti
· odstraňování vládních překážek
· vytvoření přetlakové ekonomiky
· tvorba veřejných pracovních příležitostí
Nedostatky těchto údajů:
oficiální míra podceňuje skutečný rozsah nezaměstnanosti (nezapočítává mezi nezam. také odrazené pracovníky); nezapočítává rovněž ty, jejichž pracovní zařazení se zhoršilo , nebo kteří musí pracovat na zkrácenou pracovní dobu. Snaha měřit “odrazení” nebo “strádání” by ale vyžadovala subjektivní a vysoce sporné soudy o motivaci nebo hodnověrnosti jednotlivců.
Ekonomická interpretace nezaměstnanosti
Tři typy nezaměstnanosti:
· Frikční - vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stadií životního cyklu. (Frikčně nezam. často přecházejí z jedné práce do druhé nebo shánějí lepší zaměstnání – nezaměstnaní dobrovolně.)
· Strukturální - vzniká za nesouladu nabídky a poptávky po pracovnících (např. Se poptávka po jednom druhu práce snižuje a po druhém zvyšuje a ani v jenom případě se nabídky nepřizpůsobuje dostatečně rychle; určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají)
· Cyklická - vzniká, je-li celková poptávka po práci nízká (ne jen v určitých oblastech). Jestliže se celkové výdaje a produkt snižují, nezaměstnanost se zvyšuje prakticky všude (např. recese v roce 1982).
Vysoká úroveň frikční nebo strukturální nezaměstnanosti se může objevit i tehdy, když je celkový trh práce v rovnováze, například, když je vysoká fluktuace nebo když je velká regionální nerovnováha. Cyklická vzniká, když zaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky.
Ekonomická interpretace nezaměstnanosti
Tři typy nezaměstnanosti:
· Frikční - vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stadií životního cyklu. (Frikčně nezam. často přecházejí z jedné práce do druhé nebo shánějí lepší zaměstnání – nezaměstnaní dobrovolně.)
· Strukturální - vzniká za nesouladu nabídky a poptávky po pracovnících (např. Se poptávka po jednom druhu práce snižuje a po druhém zvyšuje a ani v jenom případě se nabídky nepřizpůsobuje dostatečně rychle; určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají)
· Cyklická - vzniká, je-li celková poptávka po práci nízká (ne jen v určitých oblastech). Jestliže se celkové výdaje a produkt snižují, nezaměstnanost se zvyšuje prakticky všude (např. recese v roce 1982).
Vysoká úroveň frikční nebo strukturální nezaměstnanosti se může objevit i tehdy, když je celkový trh práce v rovnováze, například, když je vysoká fluktuace nebo když je velká regionální nerovnováha. Cyklická vzniká, když zaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky.
13. kapitola: Nezaměstnanost
- jeden z ústředních sociálních problémů současného kapitalismu.
Význam:
x ekonomický dopad - když je nezaměstnanost vysoká, dochází k mrhání zdroji a důchody lidí jsou nízké (ovlivňuje emoce lidí a rodinný život).
podle Okunova zákona se období vysoké nezaměstnanosti vyznačují tím, že se v nich běžný GNP pohybuje pod úrovní potenciálního GNP – ekonomika nevyrábí tolik, kolik je schopna. (K největším ztrátám došlo během velké deprese a během stagnačních 70. a 80. let.)
x sociální dopad - propočítávání ztracených dolarů však nevyjadřuje lidské, sociální a psychologické škody přinášející dlouhodobější nedobrovolné nezaměstnanosti.
nezam. vede ke zhoršování fyzického i psychického zdraví, je traumatizující událostí.
Měření nezaměstnanosti
Země shromažďuje údaje o nezaměstnanosti každý měsíc metodou náhodného výběrového šetření. Přehled člení obyvatelstvo straší 16 let do tří skupin.
x Lidé, kteří mají práci jsou zaměstnaní (mohou i stávkovat či být na dovolené/nemocenské)
x bez práce, kteří však práci hledají, jsou nezaměstnaní
x práci nemají, ale kteří ji ani aktivně nehledají, nejsou ekonomicky aktivní (patří sem i studenti, lidé v domácnosti, důchodci, či těžce nemocní)
Míru nezaměstnanosti získáme jako počet nezaměstnaných vydělený celkovým ekonomicky aktivním obyvatelstvem.
Význam:
x ekonomický dopad - když je nezaměstnanost vysoká, dochází k mrhání zdroji a důchody lidí jsou nízké (ovlivňuje emoce lidí a rodinný život).
podle Okunova zákona se období vysoké nezaměstnanosti vyznačují tím, že se v nich běžný GNP pohybuje pod úrovní potenciálního GNP – ekonomika nevyrábí tolik, kolik je schopna. (K největším ztrátám došlo během velké deprese a během stagnačních 70. a 80. let.)
x sociální dopad - propočítávání ztracených dolarů však nevyjadřuje lidské, sociální a psychologické škody přinášející dlouhodobější nedobrovolné nezaměstnanosti.
nezam. vede ke zhoršování fyzického i psychického zdraví, je traumatizující událostí.
Měření nezaměstnanosti
Země shromažďuje údaje o nezaměstnanosti každý měsíc metodou náhodného výběrového šetření. Přehled člení obyvatelstvo straší 16 let do tří skupin.
x Lidé, kteří mají práci jsou zaměstnaní (mohou i stávkovat či být na dovolené/nemocenské)
x bez práce, kteří však práci hledají, jsou nezaměstnaní
x práci nemají, ale kteří ji ani aktivně nehledají, nejsou ekonomicky aktivní (patří sem i studenti, lidé v domácnosti, důchodci, či těžce nemocní)
Míru nezaměstnanosti získáme jako počet nezaměstnaných vydělený celkovým ekonomicky aktivním obyvatelstvem.
Rostoucí přirozená míra nezaměstnanosti - ekonomové poukazují na tři hlavní důvody rostoucí přirozené míry nezaměstnanosti:
- Rostoucí strukturální nezaměstnanost - přirozená míra nezaměstnanosti se zvyšuje se zvyšující se variabilitou ekonomiky a ta se zvyšuje s rozkolísaností ekonomiky.
Snižováni přirozené míry nezaměstnanosti - přirozená míra nezaměstnanosti je patrně nad optimální mírou nezaměstnanosti, nad úrovní nezaměstnanosti, při níž se maximalizuje čistý ekonomický blahobyt. Opatření vedoucí ke snižování přirozené míry nezaměstnanosti:
- Zlepšení služeb spojených s trhem práce. Rozsah frikční a strukturální nezaměstnanosti se může snížit, jestliže budou poskytovány lepší informace o volných pracovních místech a jestliže bude vytvořeno více míst ke školení a ke zvyšování kvalifikace.
- Prosazování vládních programů zaměstnanosti. Vládní programy na zvyšování kvalifikace mohou zabezpečit pracovníkům hodnotnější život a snížit transferové břemeno státu.
- Odstraňování vládních překážek. Spolu se zavedením ochrany před důsledky nezaměstnanosti vláda snížila dopady nezaměstnanosti na lidi a snížila pobídky k hledání si práce.
- Vytvoření přetlakové ekonomiky. Jedná se o udržování GNP co nejvýše a snižování nezaměstnanosti co nejníže. Přetlaková ekonomika je nejvýhodnější pro ženy a pracovníky z menšin, kteří jsou najímáni jako poslední a propuštěni jako první.
- Tvorba veřejných pracovních příležitostí. Podle tohoto přístupu je vláda zaměstnavatelem, když ostatní selhali. tato opatření by mohla být zvláště efektivní, kdyby se soustřeďovala na skupiny, kde je zvlášť vysoká míra nezaměstnanosti. výsledkem by mohlo být trvalé zlepšení kvalifikace a produktivity a následné snížení přirozené míry nezaměstnanosti těchto skupin.
Snižováni přirozené míry nezaměstnanosti - přirozená míra nezaměstnanosti je patrně nad optimální mírou nezaměstnanosti, nad úrovní nezaměstnanosti, při níž se maximalizuje čistý ekonomický blahobyt. Opatření vedoucí ke snižování přirozené míry nezaměstnanosti:
- Zlepšení služeb spojených s trhem práce. Rozsah frikční a strukturální nezaměstnanosti se může snížit, jestliže budou poskytovány lepší informace o volných pracovních místech a jestliže bude vytvořeno více míst ke školení a ke zvyšování kvalifikace.
- Prosazování vládních programů zaměstnanosti. Vládní programy na zvyšování kvalifikace mohou zabezpečit pracovníkům hodnotnější život a snížit transferové břemeno státu.
- Odstraňování vládních překážek. Spolu se zavedením ochrany před důsledky nezaměstnanosti vláda snížila dopady nezaměstnanosti na lidi a snížila pobídky k hledání si práce.
- Vytvoření přetlakové ekonomiky. Jedná se o udržování GNP co nejvýše a snižování nezaměstnanosti co nejníže. Přetlaková ekonomika je nejvýhodnější pro ženy a pracovníky z menšin, kteří jsou najímáni jako poslední a propuštěni jako první.
- Tvorba veřejných pracovních příležitostí. Podle tohoto přístupu je vláda zaměstnavatelem, když ostatní selhali. tato opatření by mohla být zvláště efektivní, kdyby se soustřeďovala na skupiny, kde je zvlášť vysoká míra nezaměstnanosti. výsledkem by mohlo být trvalé zlepšení kvalifikace a produktivity a následné snížení přirozené míry nezaměstnanosti těchto skupin.
Přirozená míra nezaměstnanosti:
Přirozená míra je jediná míra nezaměstnanosti, při které lze zabránit změnám v inflaci. Při příliš vysoké nezaměstnanosti dochází k deflaci. Pokud by se stát snažil udržet nezaměstnanost na tak nízké úrovni, že by byla menší než přirozená míra, vedlo by to k zrychlování inflace a to je jev velmi nežádoucí v každé ekonomice. Protože inflace působí jako omezení ve vztahu k hospodářské politice, je přirozená míra nezaměstnanosti nejnižší mírou nezaměstnanosti, kterou lze dlouhodobě udržet. Při přirozené míře nezaměstnanosti pracuje ekonomika na hranici potencionálního produktu a je tedy maximálně efektivní. V dnešním světě ekonomové odhadují, že přirozená míra nezaměstnanosti se pohybuje okolo šesti procent. Přirozená míra nezaměstnanosti je tak vysoká, protože existuje vysoká mobilita pracovníků, a také proto, že trh práce není schopen uvést do souladu volná pracovní místa s nezaměstnanými pracovníky.
Rostoucí přirozená míra nezaměstnanosti - ekonomové poukazují na tři hlavní důvody rostoucí přirozené míry nezaměstnanosti:
- Demografické změny - nejvyšší podíl zaměstnanosti mají dospělí muži a jejich počet v letech 1950 až 1988 poklesl z 66% podílu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu na 52%. Měnící se složení ekonomicky aktivního obyvatelstva samozřejmě mění ( zvyšuje ) přirozenou míru zaměstnanosti.
- Důsledky vládní politiky - Někteří ekonomové jsou toho názoru, že k vyšší přirozené míře nezaměstnanosti vede i humanitární politika vlád. Jedním z příkladů je podpora v nezaměstnanosti. Tato podpora je tak vysoká, že oslabuje snahu najít si nové zaměstnání. Podobné důsledky může mít sociální a transferový program vlády. Posledním faktorem je minimální mzda, o té se tvrdí, že zvyšuje nezaměstnanost pracovníků s nízkými mzdami.
Rostoucí přirozená míra nezaměstnanosti - ekonomové poukazují na tři hlavní důvody rostoucí přirozené míry nezaměstnanosti:
- Demografické změny - nejvyšší podíl zaměstnanosti mají dospělí muži a jejich počet v letech 1950 až 1988 poklesl z 66% podílu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu na 52%. Měnící se složení ekonomicky aktivního obyvatelstva samozřejmě mění ( zvyšuje ) přirozenou míru zaměstnanosti.
- Důsledky vládní politiky - Někteří ekonomové jsou toho názoru, že k vyšší přirozené míře nezaměstnanosti vede i humanitární politika vlád. Jedním z příkladů je podpora v nezaměstnanosti. Tato podpora je tak vysoká, že oslabuje snahu najít si nové zaměstnání. Podobné důsledky může mít sociální a transferový program vlády. Posledním faktorem je minimální mzda, o té se tvrdí, že zvyšuje nezaměstnanost pracovníků s nízkými mzdami.
Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost:
Dobrovolná nezaměstnanost - (viz graf) existence dobrovolné nezaměstnanosti ukazuje na závažný problém v chápání nezaměstnanosti. Dobrovolně nezaměstnaní mohou být lidé, kteří nechtějí pracovat, lidé, kteří studují, nebo odešli z práce, aby mohli pečovat o své malé děti . . .
Dobrovolná nezaměstnanost může být i ekonomicky efektivní. Existence určité nezaměstnanosti může napomáhat maximalizaci NEW nebo GNP. Trh práce s dokonale pružnými cenami nemůže vytvářet menší nabídku než je poptávka a tudíž nemůže vytvářet nedobrovolnou nezaměstnanost.
Nedobrovolná nezaměstnanost - (viz graf) vzniká, pokud mzdy nereagují dost rychle na to, aby vyčistily trhy. Při příliš vysoké mzdové sazbě je přebytek kvalifikovaných pracovníků nad pracovními příležitostmi pro ně. Nedobrovolně zaměstnaní jsou lidé, kteří chtějí při dané mzdové sazbě pracovat, ale neexistuje dostatek pracovních míst pro ně. Nabídka je větší než poptávka. Pokud je přebytek kvalifikovaných pracovníků, stanoví firmy přísnější výběrová kritéria a vyberou pracovníky s nejvyšší kvalifikací a s největšími zkušenostmi. U nízkých mezd se jedná o opačný problém.
Přirozená míra nezaměstnanosti:
Přirozená je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Při přirozené míře je inflace stálá - nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování. V soudobé ekonomice, která se snaží zabránit vysokým mírám inflace, je přirozená míra nezaměstnanosti nejnižší mírou nezaměstnanosti, která je udržitelná; vyjadřuje tedy nejvyšší úroveň zaměstnanosti jakou lze udržet a odpovídá potencionálnímu produktu země. Přirozená míra není rovna nule. Je tomu tak, protože v zemi s vysokou úrovní ekonomiky a s neustále se měnící S a D existuje vysoká strukturální a frikční nezaměstnanost. 2 - 3% ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou lidé, kteří vstupují do zaměstnání poprvé, nebo se do zaměstnání vracejí.
Dobrovolná nezaměstnanost může být i ekonomicky efektivní. Existence určité nezaměstnanosti může napomáhat maximalizaci NEW nebo GNP. Trh práce s dokonale pružnými cenami nemůže vytvářet menší nabídku než je poptávka a tudíž nemůže vytvářet nedobrovolnou nezaměstnanost.
Nedobrovolná nezaměstnanost - (viz graf) vzniká, pokud mzdy nereagují dost rychle na to, aby vyčistily trhy. Při příliš vysoké mzdové sazbě je přebytek kvalifikovaných pracovníků nad pracovními příležitostmi pro ně. Nedobrovolně zaměstnaní jsou lidé, kteří chtějí při dané mzdové sazbě pracovat, ale neexistuje dostatek pracovních míst pro ně. Nabídka je větší než poptávka. Pokud je přebytek kvalifikovaných pracovníků, stanoví firmy přísnější výběrová kritéria a vyberou pracovníky s nejvyšší kvalifikací a s největšími zkušenostmi. U nízkých mezd se jedná o opačný problém.
Přirozená míra nezaměstnanosti:
Přirozená je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Při přirozené míře je inflace stálá - nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování. V soudobé ekonomice, která se snaží zabránit vysokým mírám inflace, je přirozená míra nezaměstnanosti nejnižší mírou nezaměstnanosti, která je udržitelná; vyjadřuje tedy nejvyšší úroveň zaměstnanosti jakou lze udržet a odpovídá potencionálnímu produktu země. Přirozená míra není rovna nule. Je tomu tak, protože v zemi s vysokou úrovní ekonomiky a s neustále se měnící S a D existuje vysoká strukturální a frikční nezaměstnanost. 2 - 3% ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou lidé, kteří vstupují do zaměstnání poprvé, nebo se do zaměstnání vracejí.
17. Nezaměstnanost. Makroekonomické problémy trhu práce:
Měření nezaměstnanosti:
Údaje o nezaměstnanosti jsou shromažďovány metodu náhodného výběrového šetření. Na základě vypracovaného přehledu jsou lidé rozděleni do dvou skupin:
Zaměstnaní - lidé, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci, a rovněž ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, kvůli stávkám nebo dovoleným.
Nezaměstnaní - lidé, kteří nejsou zaměstnáni, ale práci aktivně hledají, nebo čekají, až se budou moci do práce vrátit. Aby byl člověk počítán mezi nezaměstnané, musí vyvíjet specifické úsilí v hledání práce. Ti kdo jsou zaměstnaní a ti nezaměstnaní tvoří dohromady ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Vláda se řídí tímto:
Ti kdo pracují, jsou zaměstnaní, lidé bez práce, kteří však práci hledají, jsou nezaměstnaní; lidé, kteří práci nemají, ale ani ji nevyhledávají nejsou ekonomicky aktivní. Míru nezaměstnanosti získáme jako počet nezaměstnaných vydělený celkovým počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva.
Typy nezaměstnanosti a její ekonomické a sociální důsledky:
Rozeznáváme tři základní typy nezaměstnanosti:
- Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stadií životního cyklu. Jedná se o typ dobrovolné nezaměstnanosti.
- Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Díky tomu se často setkáváme s tím, že některé obory upadají, zatímco jiné vzkvétají. Kdyby se mzdy přizpůsobovaly okamžitě, pak by nerovnováhy neexistovaly, ale mzdy reagují až příliš pomalu. Někdy trvá celé roky než se mzdy přizpůsobí.
- Cyklická nezaměstnanost je spojena s velmi nízkou celkovou poptávkou po práci. Jestliže se výdaje na produkt snižují, zvyšuje se nezaměstnanost prakticky všude. V tomto případě zaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky. Narozdíl od frikční čí strukturální nezaměstnanosti, ty se mohou objevit i v případě, že je trh práce v rovnováze.
Údaje o nezaměstnanosti jsou shromažďovány metodu náhodného výběrového šetření. Na základě vypracovaného přehledu jsou lidé rozděleni do dvou skupin:
Zaměstnaní - lidé, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci, a rovněž ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, kvůli stávkám nebo dovoleným.
Nezaměstnaní - lidé, kteří nejsou zaměstnáni, ale práci aktivně hledají, nebo čekají, až se budou moci do práce vrátit. Aby byl člověk počítán mezi nezaměstnané, musí vyvíjet specifické úsilí v hledání práce. Ti kdo jsou zaměstnaní a ti nezaměstnaní tvoří dohromady ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Vláda se řídí tímto:
Ti kdo pracují, jsou zaměstnaní, lidé bez práce, kteří však práci hledají, jsou nezaměstnaní; lidé, kteří práci nemají, ale ani ji nevyhledávají nejsou ekonomicky aktivní. Míru nezaměstnanosti získáme jako počet nezaměstnaných vydělený celkovým počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva.
Typy nezaměstnanosti a její ekonomické a sociální důsledky:
Rozeznáváme tři základní typy nezaměstnanosti:
- Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stadií životního cyklu. Jedná se o typ dobrovolné nezaměstnanosti.
- Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Díky tomu se často setkáváme s tím, že některé obory upadají, zatímco jiné vzkvétají. Kdyby se mzdy přizpůsobovaly okamžitě, pak by nerovnováhy neexistovaly, ale mzdy reagují až příliš pomalu. Někdy trvá celé roky než se mzdy přizpůsobí.
- Cyklická nezaměstnanost je spojena s velmi nízkou celkovou poptávkou po práci. Jestliže se výdaje na produkt snižují, zvyšuje se nezaměstnanost prakticky všude. V tomto případě zaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky. Narozdíl od frikční čí strukturální nezaměstnanosti, ty se mohou objevit i v případě, že je trh práce v rovnováze.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)